Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Novinky z Mezinárodní kosmické stanice ISS

Novinky z Mezinárodní kosmické stanice ISS

iss013e10269.jpg
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS pracuje v současné době již třináctá dlouhodobá posádka, kterou tvoří ruský kosmonaut Pavel Vinogradov a americký astronaut Jeffrey Williams (start 30. 3. 2006 na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-8). Posádka se nyní připravuje k prvnímu ze dvou plánovaných výstupů do volného kosmického prostoru - mimo hermetizovaný prostor kosmické stanice. Při výstupu budou mít kosmonauti na sobě ruské skafandry ORLAN-M a palubu stanice opustí přes ruský modul PIRS. Výstup je naplánován na 2. 6. 2006.

Úkolem kosmonautů bude mj. instalace nového ventilu pro ruský systém výroby kyslíku Elektron na vnějším povrchu modulu ZVĚZDA, umístění nové televizní kamery a demontáž kontejnerů s experimentálními vzorky materiálu, které byly dlouhodobě vystaveny působení vlivu kosmického prostředí na vnějším povrchu stanice. Doba pobytu ve volném kosmickém prostoru je naplánována zhruba na 5,5 hodiny.

Pavel Vinogradov má bohaté zkušenosti s prací mimo palubu kosmických stanic. Ve skafandrech Orlan vystoupil do volného kosmického prostoru již 5krát, což představuje přibližně 30 hodin práce mimo palubu stanice. Skafandry Orlan-M "váží" na Zemi přibližně 130 kg. Americký kosmonaut pobýval mimo stanici pouze v amerických skafandrech EMU.

ISS_golf.jpg

Před časem se objevily informace, že během tohoto výstupu mimo palubu kosmické stanice provede ruský kosmonaut Vinogradov ze speciální plošiny na ruském modulu odehrání golfového míčku, který by se pak na dobu 3 až 4 roků stal umělou družicí Země. NASA však zatím nedala souhlas s kosmickým golfem - odpálení golfového míčku ve vesmíru se tak odkládá.

Jedním z vědeckých úkolů, kterým se současná posádka stanice věnuje, je experiment ALTCRISS (Alteino Long Term monitoring of Cosmic Rays on the ISS). Jeho úkolem je dlouhodobé monitorování úrovně kosmického záření, kterému je posádka stanice vystavena. Na projektu spolupracuje italská firma Alcatel Alenia Space, Italská kosmická agentura ASI a další univerzity a mezinárodní společnosti. Cílem je vyvinout takové systémy ochrany před kosmickým zářením, aby posádky nebyly ohroženy při kosmických letech do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy, kde nebudou chráněni magnetickým polem Země.

Posádka kosmické stanice mj. potřebuje k dýchání dostatečné množství kyslíku. Jeho část se dopravuje ze Země na palubě zásobovacích lodí Progress, další část kyslíku se vyrábí přímo na palubě stanice elektrolýzou vody pomocí ruského přístroje Elektron (používaného například již na ruské orbitální stanici MIR). Nelze však říci, že toto zařízení "pracuje jako hodinky" - několikrát došlo k jeho poruše a bylo nutno je opravovat.

Po obnovení letů amerických raketoplánů bude znovu na palubě ISS pracovat tříčlenná posádka, zhruba od roku 2009 se počítá se zvýšením počtu členů základní posádky na 6. Tím podstatně vzroste i spotřeba kyslíku. Proto se počítá s použitím amerického zařízení na výrobu kyslíku s názvem OGS (Oxygen Generation Systém), které na palubu ISS dopraví raketoplán Discovery při následujícím startu, který se uskuteční v první polovině července letošního roku. Zařízení bude nainstalováno v americkém modulu Destiny.

Podobně jako Elektron, i aparatura OGS bude vyrábět kyslík elektrolýzou vody. Molekuly vody budou rozkládány na kyslík, který se stane součástí atmosféry stanice, a vodík, který bude vypouštěn do kosmického prostoru. Zařízení OGS bude vyrábět 3,6 kg kyslíku za den, v kritických situacích bude schopno vyrobit až 9 kg kyslíku za den, což je více než zvládne ruské zařízení Elektron. Zpočátku bude aparatura OGS využívat odpadní vodu z raketoplánů (jejich palivových článků), později bude využívat také vodu z nové aparatury regenerace vody (Water Recovery System), která by měla být dopravena na palubu stanice v roce 2009.

Na kosmodromu Bajkonur nyní pokračují přípravy na další start zásobovací lodě Progress, který je naplánován na 24. 6. 2006. Na kosmickou stanici ISS budou dopraveny další zásoby pohonných látek pro korekční raketové motory, vědecké vybavení, potrava a voda pro posádku stanice a další náklad.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »