Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Novinky z Mezinárodní kosmické stanice ISS

Novinky z Mezinárodní kosmické stanice ISS

iss013e10269.jpg
Na palubě Mezinárodní kosmické stanice ISS pracuje v současné době již třináctá dlouhodobá posádka, kterou tvoří ruský kosmonaut Pavel Vinogradov a americký astronaut Jeffrey Williams (start 30. 3. 2006 na palubě kosmické lodi Sojuz TMA-8). Posádka se nyní připravuje k prvnímu ze dvou plánovaných výstupů do volného kosmického prostoru - mimo hermetizovaný prostor kosmické stanice. Při výstupu budou mít kosmonauti na sobě ruské skafandry ORLAN-M a palubu stanice opustí přes ruský modul PIRS. Výstup je naplánován na 2. 6. 2006.

Úkolem kosmonautů bude mj. instalace nového ventilu pro ruský systém výroby kyslíku Elektron na vnějším povrchu modulu ZVĚZDA, umístění nové televizní kamery a demontáž kontejnerů s experimentálními vzorky materiálu, které byly dlouhodobě vystaveny působení vlivu kosmického prostředí na vnějším povrchu stanice. Doba pobytu ve volném kosmickém prostoru je naplánována zhruba na 5,5 hodiny.

Pavel Vinogradov má bohaté zkušenosti s prací mimo palubu kosmických stanic. Ve skafandrech Orlan vystoupil do volného kosmického prostoru již 5krát, což představuje přibližně 30 hodin práce mimo palubu stanice. Skafandry Orlan-M "váží" na Zemi přibližně 130 kg. Americký kosmonaut pobýval mimo stanici pouze v amerických skafandrech EMU.

ISS_golf.jpg

Před časem se objevily informace, že během tohoto výstupu mimo palubu kosmické stanice provede ruský kosmonaut Vinogradov ze speciální plošiny na ruském modulu odehrání golfového míčku, který by se pak na dobu 3 až 4 roků stal umělou družicí Země. NASA však zatím nedala souhlas s kosmickým golfem - odpálení golfového míčku ve vesmíru se tak odkládá.

Jedním z vědeckých úkolů, kterým se současná posádka stanice věnuje, je experiment ALTCRISS (Alteino Long Term monitoring of Cosmic Rays on the ISS). Jeho úkolem je dlouhodobé monitorování úrovně kosmického záření, kterému je posádka stanice vystavena. Na projektu spolupracuje italská firma Alcatel Alenia Space, Italská kosmická agentura ASI a další univerzity a mezinárodní společnosti. Cílem je vyvinout takové systémy ochrany před kosmickým zářením, aby posádky nebyly ohroženy při kosmických letech do vzdálenějších oblastí Sluneční soustavy, kde nebudou chráněni magnetickým polem Země.

Posádka kosmické stanice mj. potřebuje k dýchání dostatečné množství kyslíku. Jeho část se dopravuje ze Země na palubě zásobovacích lodí Progress, další část kyslíku se vyrábí přímo na palubě stanice elektrolýzou vody pomocí ruského přístroje Elektron (používaného například již na ruské orbitální stanici MIR). Nelze však říci, že toto zařízení "pracuje jako hodinky" - několikrát došlo k jeho poruše a bylo nutno je opravovat.

Po obnovení letů amerických raketoplánů bude znovu na palubě ISS pracovat tříčlenná posádka, zhruba od roku 2009 se počítá se zvýšením počtu členů základní posádky na 6. Tím podstatně vzroste i spotřeba kyslíku. Proto se počítá s použitím amerického zařízení na výrobu kyslíku s názvem OGS (Oxygen Generation Systém), které na palubu ISS dopraví raketoplán Discovery při následujícím startu, který se uskuteční v první polovině července letošního roku. Zařízení bude nainstalováno v americkém modulu Destiny.

Podobně jako Elektron, i aparatura OGS bude vyrábět kyslík elektrolýzou vody. Molekuly vody budou rozkládány na kyslík, který se stane součástí atmosféry stanice, a vodík, který bude vypouštěn do kosmického prostoru. Zařízení OGS bude vyrábět 3,6 kg kyslíku za den, v kritických situacích bude schopno vyrobit až 9 kg kyslíku za den, což je více než zvládne ruské zařízení Elektron. Zpočátku bude aparatura OGS využívat odpadní vodu z raketoplánů (jejich palivových článků), později bude využívat také vodu z nové aparatury regenerace vody (Water Recovery System), která by měla být dopravena na palubu stanice v roce 2009.

Na kosmodromu Bajkonur nyní pokračují přípravy na další start zásobovací lodě Progress, který je naplánován na 24. 6. 2006. Na kosmickou stanici ISS budou dopraveny další zásoby pohonných látek pro korekční raketové motory, vědecké vybavení, potrava a voda pro posádku stanice a další náklad.

Zdroj: spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »