Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový radar ke sledování kosmického smetí

Nový radar ke sledování kosmického smetí

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Několikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí (Debris Avoidance Maneuvers), aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Naše zvýšená závislost na komunikačních a navigačních družicích rovněž zvyšuje riziko možné srážky s tělesy kosmického smetí. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů s názvem Air Force Space Surveillance System a VHF Fence jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.

Avšak prototyp nového sledovacího systému s názvem Space Fence (kosmická ochrana) je nyní testován za různých podmínek a úspěšně sleduje mnohem větší počet těles a kosmické smetí mnohem menších rozměrů než současné sledovací systémy.

„Současné systémy jsou schopné sledovat kolem 20 000 těles,“ říká Chip Eschenfelder, zástupce firmy Lockheed Martin. „Avšak na oběžné dráze kolem Země jsou milióny těles, která sledovat nemůžeme. Systém Space Fence bude schopen objevit a sledovat mnohem menší tělesa, než je tomu doposud.“

Space Fence bude využívat nový výkonný pozemní radar pro pásmo S ke zlepšení způsobu detekce, sledování, měření a katalogizování obíhajících objektů a částic kosmického smetí s větší přesností, lepším časovým rozlišením a s prodlouženou dobou sledování. Při nedávných zkouškách prototypu systému Space Fence byla prokázána schopnost detekce většího množství a mnohem menších těles než u systémů provozovaných v současné době.

Kosmické smetí zahrnuje například nefunkční družice či poslední stupně nosných raket. V podstatě při každém startu rakety dojde k vytvoření velkého množství kosmického smetí. Vzájemné srážky již existujícího kosmického smetí vytvářejí další úlomky, které jsou však menší a mnohem obtížněji se sledují. Tyto velmi rychle se pohybující malé částice kosmického smetí například o velikosti odloupnuté vrstvičky laku mohou být smrtelné pro kosmonauta při výstupu mimo palubu kosmické stanice, mohou také vyřadit z provozu telekomunikační či navigační družice.

Vývojáři systému Space Fence tvrdí, že tento nový sledovací systém způsobí doslova revoluci v našich poznatcích o situaci v okolí Země, o vlastnostech vesmírného prostředí a jeho vlivu na kosmické aktivity.

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
„Systém Space Fence bude schopen detekovat, sledovat a udržovat v databázi více než 200 000 objektů obíhajících kolem Země a pomůže změnit situaci ze současného stavu, kdy jen reagujeme na zjištěné podmínky na stav, kdy budeme schopni předpovídat následné události,“ říká Steve Bruce, viceprezident programu Space Fence. „Vojenské letectvo bude mít mnohem více času na zpracování předpovědi případné srážky kosmických těles.“

Současný sledovací systém má pozorovací stanoviště pouze na území USA a má poměrně velký „mrtvý úhel“, proto neposkytuje informace o polohách částic kosmického smetí nad jižní polokoulí. Avšak systém Space Fence poskytne globální pokrytí ze tří pozemních stanovišť radarů umístěných ve strategických oblastech zemského povrchu.

Dne 29. 2. 2012 udělilo vojenské letectvo USA definitivní souhlas s předběžným návrhem firmy Lockheed Martin a očekává se, že celý systém bude v provozu někdy kolem roku 2017.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »