Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový radar ke sledování kosmického smetí

Nový radar ke sledování kosmického smetí

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Několikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí (Debris Avoidance Maneuvers), aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Naše zvýšená závislost na komunikačních a navigačních družicích rovněž zvyšuje riziko možné srážky s tělesy kosmického smetí. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů s názvem Air Force Space Surveillance System a VHF Fence jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.

Avšak prototyp nového sledovacího systému s názvem Space Fence (kosmická ochrana) je nyní testován za různých podmínek a úspěšně sleduje mnohem větší počet těles a kosmické smetí mnohem menších rozměrů než současné sledovací systémy.

„Současné systémy jsou schopné sledovat kolem 20 000 těles,“ říká Chip Eschenfelder, zástupce firmy Lockheed Martin. „Avšak na oběžné dráze kolem Země jsou milióny těles, která sledovat nemůžeme. Systém Space Fence bude schopen objevit a sledovat mnohem menší tělesa, než je tomu doposud.“

Space Fence bude využívat nový výkonný pozemní radar pro pásmo S ke zlepšení způsobu detekce, sledování, měření a katalogizování obíhajících objektů a částic kosmického smetí s větší přesností, lepším časovým rozlišením a s prodlouženou dobou sledování. Při nedávných zkouškách prototypu systému Space Fence byla prokázána schopnost detekce většího množství a mnohem menších těles než u systémů provozovaných v současné době.

Kosmické smetí zahrnuje například nefunkční družice či poslední stupně nosných raket. V podstatě při každém startu rakety dojde k vytvoření velkého množství kosmického smetí. Vzájemné srážky již existujícího kosmického smetí vytvářejí další úlomky, které jsou však menší a mnohem obtížněji se sledují. Tyto velmi rychle se pohybující malé částice kosmického smetí například o velikosti odloupnuté vrstvičky laku mohou být smrtelné pro kosmonauta při výstupu mimo palubu kosmické stanice, mohou také vyřadit z provozu telekomunikační či navigační družice.

Vývojáři systému Space Fence tvrdí, že tento nový sledovací systém způsobí doslova revoluci v našich poznatcích o situaci v okolí Země, o vlastnostech vesmírného prostředí a jeho vlivu na kosmické aktivity.

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
„Systém Space Fence bude schopen detekovat, sledovat a udržovat v databázi více než 200 000 objektů obíhajících kolem Země a pomůže změnit situaci ze současného stavu, kdy jen reagujeme na zjištěné podmínky na stav, kdy budeme schopni předpovídat následné události,“ říká Steve Bruce, viceprezident programu Space Fence. „Vojenské letectvo bude mít mnohem více času na zpracování předpovědi případné srážky kosmických těles.“

Současný sledovací systém má pozorovací stanoviště pouze na území USA a má poměrně velký „mrtvý úhel“, proto neposkytuje informace o polohách částic kosmického smetí nad jižní polokoulí. Avšak systém Space Fence poskytne globální pokrytí ze tří pozemních stanovišť radarů umístěných ve strategických oblastech zemského povrchu.

Dne 29. 2. 2012 udělilo vojenské letectvo USA definitivní souhlas s předběžným návrhem firmy Lockheed Martin a očekává se, že celý systém bude v provozu někdy kolem roku 2017.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »