Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový radar ke sledování kosmického smetí

Nový radar ke sledování kosmického smetí

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Několikrát za rok musí Mezinárodní kosmická stanice ISS vykonat úhybný manévr před částicemi tzv. kosmického smetí (Debris Avoidance Maneuvers), aby se vyhnula stále se zvyšujícímu množství kosmického odpadu obíhajícího kolem Země. Naše zvýšená závislost na komunikačních a navigačních družicích rovněž zvyšuje riziko možné srážky s tělesy kosmického smetí. Současné systémy pro hledání a sledování těchto objektů s názvem Air Force Space Surveillance System a VHF Fence jsou v provozu od počátku 60. let minulého století a jejich schopnosti již nedostačují současným potřebám.

Avšak prototyp nového sledovacího systému s názvem Space Fence (kosmická ochrana) je nyní testován za různých podmínek a úspěšně sleduje mnohem větší počet těles a kosmické smetí mnohem menších rozměrů než současné sledovací systémy.

„Současné systémy jsou schopné sledovat kolem 20 000 těles,“ říká Chip Eschenfelder, zástupce firmy Lockheed Martin. „Avšak na oběžné dráze kolem Země jsou milióny těles, která sledovat nemůžeme. Systém Space Fence bude schopen objevit a sledovat mnohem menší tělesa, než je tomu doposud.“

Space Fence bude využívat nový výkonný pozemní radar pro pásmo S ke zlepšení způsobu detekce, sledování, měření a katalogizování obíhajících objektů a částic kosmického smetí s větší přesností, lepším časovým rozlišením a s prodlouženou dobou sledování. Při nedávných zkouškách prototypu systému Space Fence byla prokázána schopnost detekce většího množství a mnohem menších těles než u systémů provozovaných v současné době.

Kosmické smetí zahrnuje například nefunkční družice či poslední stupně nosných raket. V podstatě při každém startu rakety dojde k vytvoření velkého množství kosmického smetí. Vzájemné srážky již existujícího kosmického smetí vytvářejí další úlomky, které jsou však menší a mnohem obtížněji se sledují. Tyto velmi rychle se pohybující malé částice kosmického smetí například o velikosti odloupnuté vrstvičky laku mohou být smrtelné pro kosmonauta při výstupu mimo palubu kosmické stanice, mohou také vyřadit z provozu telekomunikační či navigační družice.

Vývojáři systému Space Fence tvrdí, že tento nový sledovací systém způsobí doslova revoluci v našich poznatcích o situaci v okolí Země, o vlastnostech vesmírného prostředí a jeho vlivu na kosmické aktivity.

Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
Testování nového radaru na sledování kosmického smetí
„Systém Space Fence bude schopen detekovat, sledovat a udržovat v databázi více než 200 000 objektů obíhajících kolem Země a pomůže změnit situaci ze současného stavu, kdy jen reagujeme na zjištěné podmínky na stav, kdy budeme schopni předpovídat následné události,“ říká Steve Bruce, viceprezident programu Space Fence. „Vojenské letectvo bude mít mnohem více času na zpracování předpovědi případné srážky kosmických těles.“

Současný sledovací systém má pozorovací stanoviště pouze na území USA a má poměrně velký „mrtvý úhel“, proto neposkytuje informace o polohách částic kosmického smetí nad jižní polokoulí. Avšak systém Space Fence poskytne globální pokrytí ze tří pozemních stanovišť radarů umístěných ve strategických oblastech zemského povrchu.

Dne 29. 2. 2012 udělilo vojenské letectvo USA definitivní souhlas s předběžným návrhem firmy Lockheed Martin a očekává se, že celý systém bude v provozu někdy kolem roku 2017.

Zdroj: www.physorg.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »