Vědci z kosmického střediska Johnson Space Center (NASA) v Houstonu (Texas) uskutečnili v poušti Utah zkoušky robota, který může astronautům sloužit jako dobře vycvičený pes. Například může doprovázet kosmonauty, putující po povrchu Marsu "vycházkovým tempem", může nosit geologické vzorky či vědecké přístroje. Může se tedy stát nejlepším "přítelem" kosmonautů při průzkumu těles sluneční soustavy.
Pojízdný rover na 4 kolech s oficiálním názvem ERA (Extra-Vehicular Activity Robotic Assistant) a s přezdívkou Boudreaux připomíná svými rozměry golfový vozík a svým vzhledem americké marsochody Spirit a Opportunity, které nyní pracují na rudé planetě.
Robot je téměř zcela autonomní, je schopen na základě zjištěných údajů naplánovat svoji vlastní trasu dalšího postupu, reaguje na hlasové povely kosmonautů a pokorně se pohybuje tam, kde pracují kosmonauti. Může také hlásit svým "páníčkům", kde se právě nachází. Robot je vybaven stereoskopickými kamerami, aby mohl předávat do řídícího střediska snímky okolní krajiny včetně polohy kosmonautů.Robotizovaný "pes" má celou řadu výhod ve srovnání se svými kolegy-kosmonauty. Boudreaux je například vybaven velice obratnou "rukou", pomocí níž může odebírat vzorky horniny nebo kosmonautům podávat přístroje, které jim upadnou na povrch planety. To není pro kosmonauty zrovna jednoduchý úkon vzhledem k tomu, že jsou oblečeni do těžkých skafandrů.
Výrobci robota ERA jsou přesvědčeni, že se uplatní především při výzkumu Měsíce a Marsu. Nelze ani vyloučit, že bude vypuštěn na jiná tělesa sluneční soustavy ještě dříve, než se tam vydá člověk.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, projde kolem Jupiteru a na konci týdně zakryje hvězdu Regulus. Večer je už dobře vidět Venuše, Jupiter a Uran. Ráno je extrémně nízko Merkur. Aktivita Slunce byla lehce zvýšená, ale polární záři zatím zakryly mraky. Večer sledujeme zajímavou kometu MAPS, ráno rychle zjasňující R3 PanSTARRS. NASA nechala vyvézt raketu SLS a proběhnou přípravy na pokus o start mise Artemis II 1. dubna. Testuje se nová verze nosiče Super Heavy. K ISS vyrazil nákladní Progress MS-33 z opravené rampy na Bajkonuru. V noci na neděli se posouvá čas o hodinu napřed na letní (SELČ). Před dvaceti lety se začala psát historie nejúspěšnější kosmické firmy SpaceX.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
Snímek komety 24P/Schaumasse. Sever je nahoře, východ vlevo, proti originálu 3x zmenšeno. V době fotografování byla vzdálena od Země 0.669 au, od Slunce 1.517 au.