Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Nový šéf NASA, nová šance pro HST
Pavel Koten Vytisknout článek

Nový šéf NASA, nová šance pro HST

HST.jpg
Ve čtvrtek byl Michael Griffin jmenován novým, v pořadí 11. ředitelem kosmické agentury NASA. Mezi jeho hlavní priority bude patřit bezpečnost letů raketoplánů, urychlení vývoje jejich nástupce a dokončení Mezinárodní kosmické stanice. Připustil rovněž možnost nové servisní výpravy k Hubbleovu kosmickému dalekohledu.

Michael Griffin byl nominován na ředitele NASA americkým prezidentem 14. března, aby jej o měsíc později v této funkci schválil Senát amerického Kongresu. Jeho předchůdce Sean O'Keefe, který kosmickou agenturu vedl 3 roky, odchází na pozici rektora na Louisiana State University. Nový ředitel už na počátku své kariéry v NASA v minulosti pracoval jako vrchní inženýr. Držitel pěti vysokoškolských titulů a jednoho doktorátu v oboru leteckého a kosmického inženýrství mezitím vystřídal řadu dalších pozic v komerčních firmách i státních agenturách. Naposledy působil jako vedoucí oddělení kosmického výzkumu na John Hopkins University.

Během svého projevu v Senátu, který předcházel jeho jmenování, Michael Griffin poukázal na hlavní priority svého působení v čele kosmické agentury, kam nastupuje v době, kdy je připravován první let raketoplánu po havárii Columbie před více než dvěma lety. Právě bezpečný návrat raketoplánu do provozu mezi ně patří. Podle pokynů amerického prezidenta by měly být raketoplány využity pro dostavbu Mezinárodní kosmické stanice a poté v roce 2010 odeslány do důchodu. NASA ale v té době ještě nebude mít připraveného jejich nástupce, tzv. Crew Exploration Vehicle. Ten bude podle současných plánů dokončen až v roce 2014. A právě tuto mezeru považuje nový šéf NASA za nepřijatelnou. Nová kosmická loď by měla být připravena dříve.

Jedním z důsledků havárie Columbie bylo rozhodnutí odstupujícího ředitele zrušit z bezpečnostních důvodů poslední plánovanou servisní výpravu raketoplánu ke kosmickému dalekohledu. Ten je bez zásahu opravářů odsouzen k ukončení činnosti někdy v roce 2007, až selžou jeho baterie a setrvačníky. Michael Griffin ale připustil možnost zařadit servisní výpravu zpět do plánu letů. Pokud následující výpravy raketoplánů prokáží, že upravené lodě jsou bezpečnějšími než v období před Columbií, měla by podle něj kosmická agentura znovu otázku opravy Hubbleova dalekohledu posoudit.

Zdroje:Space.Comz 12. dubna 2005
a NASA Press Release z 14. dubna 2005.




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »