Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI-a.jpg
Japonští technici vyvíjejí obrovské úsilí k tomu, aby zabránili srážce své kosmické sondy NOZOMI s Marsem. Jedná se o první sondu k rudé planetě, vyslanou ze "země vycházejícího Slunce". Řeší rovněž některé problémy s činností palubního vybavení této sondy.

Sonda byla vypuštěna 4. 7. 1998 a předpokládalo se, že po sérii gravitačních manévrů při průletech kolem Země a Měsíce bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu zhruba rok po startu. Vzhledem k problémům při poslední korekci dráhy sonda nedosáhla svého cíle a po dobu 4 let "bloudila" po sluneční soustavě. Navíc v dubnu minulého roku došlo na Slunci k mohutné erupci, na sondě nastaly problémy s elektronikou (z činnosti byl vyřazen systém tepelné regulace a část komunikačního systému), řídící středisko ztratilo se sondou spojení.

Naštěstí palubní počítač poškozen nebyl, a tak se řídícím pracovníkům podařilo "oživit" některé přístroje. V prosinci minulého roku a letos v červnu uskutečnila sonda gravitační manévry při průletu kolem Země. Dne 21. 12. 2002 prolétla ve vzdálenosti asi 30 000 km od Země, při posledním manévru 19. června 2003 prolétla ve vzdálenosti 11 000 km nad zemským povrchem a díky působení gravitačního pole Země s definitivní platností zamířila k planetě Mars.

Jestli vše půjde podle plánu, sonda NOZOMI "zaparkuje" na oběžné dráze kolem Marsu 14. 12. 2003. Kolem planety bude obíhat v průměrné výšce 894 km a bude studovat složení atmosféry, měřit magnetické pole Marsu, sledovat interakci mezi slunečním větrem a řídkou atmosférou planety apod.

Zde je nutno si připomenout, že na přelomu let 2003/2004 bude v blízkosti Marsu docela "živo". Kromě již zmiňované sondy NOZOMI zkoumají planetu Mars dvě americké sondy Mars Global Surveyor (start 7. 11. 1996) a Mars Odyssey (start 7. 4. 2001). Další tři sondy se k Marsu blíží. Dne 25. 12. 2003 bude na oběžnou dráhu navedena evropská sonda Mars Express a v lednu přistanou na rudé planetě americké sondy Spirit a Opportunity, které zde vysadí pojízdné laboratoře.

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



32. vesmírný týden 2026

32. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 8. do 9. 8. 2026. Měsíc bude vidět nad ránem spolu s většinou planet a bude v poslední čtvrti. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko. Ráno uvidíme Merkur, Mars, Saturn, Uran i Neptun. Aktivita Slunce je spíše nízká, ale může se občas zvýšit. Na obloze létá dost meteorů, většina budou postupně Perseidy. Starship stále pluje, Falcon 9 uskutečnil již 90 startů v roce 2026. Na ISS se chystá výstup do volného kosmu. Startovat má japonská raketa H-3. Před 100 lety se narodil český astronom Vladimír Vanýsek. Před 50 lety začala mise Vikingu 2 u Marsu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Po bouřce

Fotoaparát Nikon COOLPIX B500

Další informace »