Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI-a.jpg
Japonští technici vyvíjejí obrovské úsilí k tomu, aby zabránili srážce své kosmické sondy NOZOMI s Marsem. Jedná se o první sondu k rudé planetě, vyslanou ze "země vycházejícího Slunce". Řeší rovněž některé problémy s činností palubního vybavení této sondy.

Sonda byla vypuštěna 4. 7. 1998 a předpokládalo se, že po sérii gravitačních manévrů při průletech kolem Země a Měsíce bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu zhruba rok po startu. Vzhledem k problémům při poslední korekci dráhy sonda nedosáhla svého cíle a po dobu 4 let "bloudila" po sluneční soustavě. Navíc v dubnu minulého roku došlo na Slunci k mohutné erupci, na sondě nastaly problémy s elektronikou (z činnosti byl vyřazen systém tepelné regulace a část komunikačního systému), řídící středisko ztratilo se sondou spojení.

Naštěstí palubní počítač poškozen nebyl, a tak se řídícím pracovníkům podařilo "oživit" některé přístroje. V prosinci minulého roku a letos v červnu uskutečnila sonda gravitační manévry při průletu kolem Země. Dne 21. 12. 2002 prolétla ve vzdálenosti asi 30 000 km od Země, při posledním manévru 19. června 2003 prolétla ve vzdálenosti 11 000 km nad zemským povrchem a díky působení gravitačního pole Země s definitivní platností zamířila k planetě Mars.

Jestli vše půjde podle plánu, sonda NOZOMI "zaparkuje" na oběžné dráze kolem Marsu 14. 12. 2003. Kolem planety bude obíhat v průměrné výšce 894 km a bude studovat složení atmosféry, měřit magnetické pole Marsu, sledovat interakci mezi slunečním větrem a řídkou atmosférou planety apod.

Zde je nutno si připomenout, že na přelomu let 2003/2004 bude v blízkosti Marsu docela "živo". Kromě již zmiňované sondy NOZOMI zkoumají planetu Mars dvě americké sondy Mars Global Surveyor (start 7. 11. 1996) a Mars Odyssey (start 7. 4. 2001). Další tři sondy se k Marsu blíží. Dne 25. 12. 2003 bude na oběžnou dráhu navedena evropská sonda Mars Express a v lednu přistanou na rudé planetě americké sondy Spirit a Opportunity, které zde vysadí pojízdné laboratoře.

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



29. vesmírný týden 2025

29. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 7. do 20. 7. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Aktivita Slunce je nízká i přes velké množství skvrn. Máme tu poslední období letní viditelnosti komety 3I/ATLAS ze střední Evropy. Noční svítící oblaka se ukazovala jen slabě. Falcon 9 vykonal svůj jubilejní 500. start a rychle pokračuje dál třemi starty. NASA má schválený rozpočet na roky dopředu včetně klíčových misí Artemis. Očekáváme přistání Crew Dragonu mise Axiom-4 z ISS. Před 60 lety jsme poprvé spatřili snímky jiné planety, které pořídila sonda Mariner 4 a před 10 lety jsme poprvé viděli detaily na povrchu Pluta. Před 50 lety proběhl společný let Sojuz-Apollo a před 175 lety provedli američtí astronomové z Harvardu první fotografování, daguerrotypii, hvězdy Vega.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdná obloha

Přelet Mezinárodní kosmické stanice (ISS) | Fotoaparát Canon PowerShot SX10 IS

Další informace »