Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI se blíží k Marsu

NOZOMI-a.jpg
Japonští technici vyvíjejí obrovské úsilí k tomu, aby zabránili srážce své kosmické sondy NOZOMI s Marsem. Jedná se o první sondu k rudé planetě, vyslanou ze "země vycházejícího Slunce". Řeší rovněž některé problémy s činností palubního vybavení této sondy.

Sonda byla vypuštěna 4. 7. 1998 a předpokládalo se, že po sérii gravitačních manévrů při průletech kolem Země a Měsíce bude navedena na eliptickou oběžnou dráhu kolem Marsu zhruba rok po startu. Vzhledem k problémům při poslední korekci dráhy sonda nedosáhla svého cíle a po dobu 4 let "bloudila" po sluneční soustavě. Navíc v dubnu minulého roku došlo na Slunci k mohutné erupci, na sondě nastaly problémy s elektronikou (z činnosti byl vyřazen systém tepelné regulace a část komunikačního systému), řídící středisko ztratilo se sondou spojení.

Naštěstí palubní počítač poškozen nebyl, a tak se řídícím pracovníkům podařilo "oživit" některé přístroje. V prosinci minulého roku a letos v červnu uskutečnila sonda gravitační manévry při průletu kolem Země. Dne 21. 12. 2002 prolétla ve vzdálenosti asi 30 000 km od Země, při posledním manévru 19. června 2003 prolétla ve vzdálenosti 11 000 km nad zemským povrchem a díky působení gravitačního pole Země s definitivní platností zamířila k planetě Mars.

Jestli vše půjde podle plánu, sonda NOZOMI "zaparkuje" na oběžné dráze kolem Marsu 14. 12. 2003. Kolem planety bude obíhat v průměrné výšce 894 km a bude studovat složení atmosféry, měřit magnetické pole Marsu, sledovat interakci mezi slunečním větrem a řídkou atmosférou planety apod.

Zde je nutno si připomenout, že na přelomu let 2003/2004 bude v blízkosti Marsu docela "živo". Kromě již zmiňované sondy NOZOMI zkoumají planetu Mars dvě americké sondy Mars Global Surveyor (start 7. 11. 1996) a Mars Odyssey (start 7. 4. 2001). Další tři sondy se k Marsu blíží. Dne 25. 12. 2003 bude na oběžnou dráhu navedena evropská sonda Mars Express a v lednu přistanou na rudé planetě americké sondy Spirit a Opportunity, které zde vysadí pojízdné laboratoře.

Zdroj: space.com




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



24. vesmírný týden 2026

24. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 8. 6. do 14. 6. 2026. Měsíc je vidět na ranní obloze a po poslední čtvrti směřuje k novu. Venuše a Jupiter jsou večer v konjunkci a níže je také Merkur. Ráno je už vidět Saturn a nedaleko něj je kometa 220P/McNaught, která zjasnila asi 10 000×. Sluneční aktivita je vyšší, ale zatím jsme polární záři z Česka neviděli. Zato se objevila první noční svítící oblaka (NLC). Na ISS se musel opravit únik atmosféry, část posádky pro jistotu usedla do svých kosmických lodí. Slavíme 125 let od narození našeho významného astronoma Antonína Bečváře a v Brandýse nad Labem k tomu bude tradičně koncert. Devadesátiny slaví v Americe náš další významný kometární astronom Zdeněk Sekanina.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

jupitervenuse1

05/06/2026 22:55 - zatím poslední fotka z pátku

Další informace »