Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obletí turisté Měsíc v lodi Sojuz?
Vít Straka Vytisknout článek

Obletí turisté Měsíc v lodi Sojuz?

Krajina na odvrácené straně Měsíce z Apolla 11. Naskytne se již brzy podobný pohled i turistům okny Sojuzu? Autor: NASA
Krajina na odvrácené straně Měsíce z Apolla 11. Naskytne se již brzy podobný pohled i turistům okny Sojuzu?
Autor: NASA
Americká společnost Space Adventures, která se zabývá vesmírnou turistikou a má kromě jiného na triku sedm misí platících soukromníků na stanici ISS, nedávno oznámila, že dva zájemci již složili zálohu na turistický oblet Měsíce, k jehož uskutečnění hodlá firma využít ve spolupráci s Ruskem loď Sojuz. Je to vůbec technicky možné? A kdy se zákazníci dočkají realizace svého snu?

Virginský velikán Space Adventures využíval ještě za dob dopravy lidí raketoplány volných míst v ruských lodích Sojuz a během střídání posádek stanice strávil zájemce výměnou za řádově několik desítek milionů dolarů zhruba deset dní na palubě orbitální stanice, než se vrátil na Zemi s odlétajícími kosmonauty. Pak šly ale raketoplány do muzeí, volná křesla v Sojuzech zabrali především Američané a posledním platícím turistou na Mezinárodní kosmické stanici byl na podzim 2009 Kanaďan Guy Laliberté, zakladatel světoznámého Cirque de Soleil (Slunečního cirkusu).

Měsíc bude ale trochu jiná třída. Jeho oblet by vyžadoval zásadní technické změny a úpravy kosmické lodě, jaké Sojuz od 60. let, kdy začal vozit lidi na oběžnou dráhu, nezažil. Je sice pravda, že mezi návrhy lodi Sojuz byly tehdy i varianty pro přistání na Měsíci, které nakonec ale Sovětský svaz neprovedl.

„Momentálně vymýšlíme, jak přesně na to, ale víme, že to půjde,“ říká prezident společnosti Eněrgija, moskevského výrobce lodí Sojuz a Progress, Vitalij Lopota. „Technicky to je možné.“

Dnešní verze Sojuzu TMA-M při manévrech u kosmické stanice Autor: NASA
Dnešní verze Sojuzu TMA-M při manévrech u kosmické stanice
Autor: NASA
„Vlastně vezmeme ten stejný Sojuz, jaký dnes létá k Mezinárodní kosmické stanici, uděláme několik úprav, aby mohl k Měsíci, a přidáme nový obytný modul pro pohodlí pasažérů,“ dodává prezident Space Adventures Tom Shelley.

Eněrgija plánuje pro lunární mise připravit nový komunikační a navigační systém, potřeba bude i jiný tepelný štít, protože při návratu od Měsíce vstupujete do zemské atmosféry výrazně vyšší rychlostí, než asi 7,5 km/s při návratu z nízké orbity. Přesný princip vstupu do atmosféry na konci vyhlídkové lunární mise je také předmětem úvah ruských techniků. Definitivní konec mise přinese klasické dosednutí na zemský povrch na padácích.

Scénář mise, před kterou do Sojuzu nasedne profesionální ruský kosmonaut coby velitel a hlavní pilot plus dva platící zákazníci (každý si před letem připraví 150 milionů dolarů, tedy asi 3 miliardy korun), by mohl vypadat pravděpodobně takhle:

Ochozy startovací rampy kolem lodi Sojuz. Po takových rampách budou možná za pár let kráčet i turisté na cestě k Měsíci Autor: NASA
Ochozy startovací rampy kolem lodi Sojuz. Po takových rampách budou možná za pár let kráčet i turisté na cestě k Měsíci
Autor: NASA
Ze Země odstartuje pro účel obletu Měsíce upravená loď Sojuz se svojí posádkou na stejnojmenné raketě a poletí na stanici ISS. Zde pobyde velitel a jeho pasažéři několik dní, než stanici zase opustí. Pak se na oběžné dráze spojí s velkým obytným modulem a urychlovacím stupněm Blok DM, tyto dvě komponenty budou startovat samostatně silnější raketou Proton za pobytu posádky na kosmické stanici. Zážeh stupně Blok následně zahájí asi týden trvající cestu k Měsíci a zpět, který loď jednou obletí za odvrácenou stranou a poté se začne vracet zpět k Zemi (jako Apollo 13 po explozi na palubě). Včetně pobytu na kosmické stanici by měla mise trvat asi 17 dní.

Dosud neupřesněným faktem je, zda potřebné technické úpravy Sojuzu pokryje částka 300 milionů dolarů, kterou za jeden let zaplatí oba turisté, či zda tento nápad bude potřebovat dodatečné financování z Ruska. Space Adventures také zatím neodhalila totožnost dvou zájemců o let k Měsíci, pouze řekla, že si let zarezervovali nezávisle na sobě, a že když bude poptávka, oblet Měsíce s těmito dvěma lidmi nebude jediný. Otázkou také je, KDY se tito dva lidé, kteří už složili zálohu, dočkají svého letu. Nechme opět promluvit Toma Shelleyho:

„Časový plán bude velmi napnutý. Ale myslím, že konec roku 2017 či rok následující jsou schůdným termínem. Nicméně tohle právě teď řešíme – technické změny na Sojuzu, které splní očekávání našich zákazníků a zároveň umožní bezpečné splnění mise. Tohle nyní řešíme s Rusy a podle toho stanovíme časový plán.“

K ceně 150 milionů dolarů (3 miliardy korun) za jediný oblet Měsíce se Shelley vyjádřil takto:

„Když se podíváme na program Apollo a na celkové dnešní ceny přístupu do vesmíru, myslím, že tato cena je opravdu dostupná. Nebo raději takhle: je to dobrá cena, ‘dostupná’ možná není to správné slovo.“

Astronautka Shannon Walker si udělala pohodlí v obytné sekci Sojuzu během letu ke stanici. Pro účely obletu Měsíce by byl ale dnešní Sojuz stísněný. Autor: NASA
Astronautka Shannon Walker si udělala pohodlí v obytné sekci Sojuzu během letu ke stanici. Pro účely obletu Měsíce by byl ale dnešní Sojuz stísněný.
Autor: NASA
Zákazníkem Space Adventures na bližší dobu je britská operní zpěvačka Sarah Brightman, která poletí koncem příštího roku Sojuzem na deset dní na Mezinárodní kosmickou stanici. Křeslo v lodi se uvolní díky plánované roční expedici astronautů Scotta Kellyho a Michaila Kornijenka.

Shelley odhaduje cenu výletu Sarah Brightman asi na 52 milionů dolarů, tedy asi miliardu korun. NASA dnes platí za křeslo pro svého člověka v Sojuzu kolem 70 milionů, za to si ale kupuje i rozsáhlejší trénink v Rusku a další služby.

Možnosti zájemců o výlet na ISS vidí Shelley v nejbližších letech optimisticky. Očekává, že jakmile začne vozit astronauty na stanici i americká komerční loď (snad 2017), klesne cena za dopravu člověka a zároveň se uvolní sedadla v Sojuzech. Space Adventures má i smlouvu s Boeingem na výlety turistů na oběžnou dráhu jeho lodí CST-100, kterou Boeing chystá pro dopravu astronautů z NASA na ISS za vládní peníze.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »