Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Obří kosmický dalekohled pro pozorování exoplanet

Obří kosmický dalekohled pro pozorování exoplanet

New_World_Imager.jpg
NASA odsouhlasila druhou fázi vývoje rozděleného kosmického dalekohledu, určeného k pozorování exoplanet. Bude se skládat ze dvou částí, pohybujících se kosmickým prostorem ve vzájemné vzdálenosti několika stovek tisíc kilometrů od sebe. Jednu část bude představovat velký dalekohled, druhou částí bude obří "stínítko" velikosti fotbalového hřiště.

Dalekohled s označením New Worlds Imager umožní katalogizovat planetární soustavy u blízkých hvězd. S jeho pomocí mohou být objeveny nejen obří chladné planety podobné Jupiteru a Saturnu, ale zrovna tak i menší a horké vnitřní planety (jako je naše Země a Venuše) a jejich měsíce. Navíc toto zařízení dává perspektivu do budoucna, kdy bude možné získávat detailní snímky povrchu exoplanet s rozlišením detailů kolem 100 km/pixel.

Planety, obíhající kolem blízkých hvězd, jsou dostatečně osvětleny, aby mohly být detekovány kvalitním dalekohledem s objektivem o průměru 1 m. Problém spočívá v tom, že světlo, odražené planetou se doslova ztrácí ve světle mateřské hvězdy. Kdybychom pozorovali Sluneční soustavu ze vzdálenosti 10 parseků (tj. 32,6 světelných let), tak bychom zjistili, že Země svítí 10miliardkrát méně než Slunce a úhlová vzdálenost mezi Zemí a Sluncem je pouze 0,1 obloukové vteřiny (jedna oblouková vteřina je 1/36000 stupně). Abychom byli schopni pozorovat planety u hvězd, musíme zaclonit světlo hvězdy stejným způsobem, jako je například v koronografu zastíněno Slunce, což nám umožňuje pozorovat jeho atmosféru, tzv. korónu.

Nejdříve skupina odborníků, která se zabývala vývojem observatoře New Worlds Imager, předpokládala, že bude použita k tomuto účelu obří neprůhledná clona, v jejímž středu bude otvor o průměru 10 m. Avšak rozložení takovéto clony, jejíž průměr by musel být několik stovek metrů, se ukázalo příliš složité a nákladné. Bylo proto přijato náhradní řešení: zastínit pouze samotnou hvězdu tak, že bude v odpovídající vzdálenosti rozložena clona ve tvaru "kopretiny" s neprůhledným středem. Takováto clona umožní současné pozorování téměř celé cizí planetární soustavy. Je však pravdou, že v této variantě vzniknou problémy spojené s efektem difrakce světla, avšak cesta k jejich odstranění, jak se zdá, je již nalezena.

Parametry projektované kosmické observatoře jsou následující: Před dalekohledem o průměru 10 m bude do vzdálenosti 20 až 200 tisíc km umístěna clona o průměru 20 až 150 m přesně na spojnici dalekohled - clona - hvězda. Dalekohled se musí nacházet "ve stínu" o průměru 100 m, který se vytvoří za clonou, kde musí setrvat po celou dobu pozorování, tj. přibližně 1 týden.

Nehledě na to, že tento projekt vypadá velice fantasticky, jeho realizace se může uskutečnit "třeba již zítra". Alespoň je o tom přesvědčen Webster Cash, profesor University of Colorado v Boulderu (USA), který vypracoval návrh projektu New Worlds Imager. Všechny důležité technologie jsou již k dispozici.

Cash předpokládá, že pomocí fotometrických a spektrometrických přístrojů, umístěných na dalekohledu, bude možné identifikovat na povrchu exoplanet oceány, kontinenty, polární čepičky, seskupení oblaků a rovněž detekovat přítomnost "biologických znaků", jako je metan, voda, kyslík a ozón - samozřejmě, pokud se zde budou vyskytovat. Zdá se, že NASA těmto závěrům věří. Na druhou fázi vývoje kosmické observatoře New Worlds Imager udělila dvouletý grant ve výši 400 000 dolarů.

Společně s projektem New Worlds Imager udělila NASA, respektive NASA´s Institute for Advanced Concepts (NIAC) granty na druhou fázi vývoje ještě pro 4 další projekty: využití sférických mikrorobotů pro výzkum povrchu planet, výstavba infračerveného dalekohledu s tekutým zrcadlem na měsíčním pólu, studium možností kosmické výroby supertenkých zrcadel o velkém průměru a pěstování geneticky modifikovaných organizmů, schopných života na Marsu.

Zdroj: spacenews.ru a www.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2025

18. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce očima i vodíkem

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl   Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc,Jupiter,Elnath- 30.4.25

Měsíc v blízkosti Jupiteru 30.4.20

Další informace »