Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu lodi Dragon SpX-4 + video
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu lodi Dragon SpX-4 + video

Start lodi Dragon 21. září 2014 Autor: NASA
Start lodi Dragon 21. září 2014
Autor: NASA
21. září 2014 jste s námi mohli sledovat při nedělní ranní kávě start lodi Dragon společnosti SpaceX k Mezinárodní kosmické stanici. Loď vezla zásoby, laboratorní myšky i historicky první 3D tiskárnu. Start proběhl v 07:52 našeho času, náš přenos začal v 07:15.

Videa ze startu a separace Dragonu na orbitě přes 300 km vysoko. © NASA/KSC


8:10 TV NASA končí svůj přenos startu přehráváním záznamů startu. My se loučíme rovněž a děkujeme za pozornost!

8:06 Dragon je u stanice očekáván v době úterního oběda, 23. září. O jeho zachycení robotickou paží 9 metrů pod stanicí se postará německý astronaut Alexandr Gerst.

První pohled na rozevřené solární panely z kamery Dragonu Autor: TV NASA
První pohled na rozevřené solární panely z kamery Dragonu
Autor: TV NASA
8:05 Solární panely v pořádku venku.

8:03 Po odhození svých krytů se právě začínají rozevírat solární panely Dragonu, jejich rozpětí činí 16 a půl metru. Kdyby se jejich rozevření nezdařilo, Dragon by si neměl jak dobíjet baterie.

Separace lodi Dragon na zemské orbitě Autor: SpaceX
Separace lodi Dragon na zemské orbitě
Autor: SpaceX
8:02 Půl minuty po vypnutí motoru se loď Dragon odputává od nosné rakety a začíná svůj dvoudenní závod s kosmickou stanicí.

8:02 Motor druhého stupně se právě (9 minut 40 sekund po startu) vypnul po dosažení oběžné dráhy s apogeem ve 360 a perigeem ve 310 kilometrech a sklonem 51,6 stupně k rovníku.

7:58 Všechny systémy rakety Falcon fungují bezvadně. Výška ukazuje přes 200 km.

7:56 Tři a půl minuty po startu. Raketa zahazuje kryt lodi Dragon, protože už je venku z nižších a hustších vrstev atmosféry.

Oddělení stupňů Falconu 9 Autor: SpaceX
Oddělení stupňů Falconu 9
Autor: SpaceX
7:55 Dva z motorů prvního stupně byly vypojeny, za moment i sedm zbylých, to vše ve výšce kolem 80 kilometrů a rychlosti Mach 10 (3,4 km/s). Po 11 vteřinách setrvačného letu bez pohonu a odhození spodního stupně se zapaluje motor stupně horního. Dragon pokračuje na oběžnou dráhu.

Pohled na chod prvního stupně Autor: TV NASA
Pohled na chod prvního stupně
Autor: TV NASA
7:53 Minutu deset po startu raketa nabírá rychlost zvuku (340 m/s), o 13 sekund později bod nejvyššího aerodynamického odporu.

7:52:04 Start úspěšně proběhl! Noční Atlantik je svědkem toho, jak sokolí raketa vynáší už pátý Dragon k ISS.

7:51 Počítač Falconu 9 právě spustil letový program a aktivací rovněž prošel pozemní systém, jež začne hned po startu chrlit vodu na rampu a zabrání vzniklým zvukovým vlnám poškodit vzlétající nosič. Voda je z bezpečnostních důvodů rovněž pod tryskami prvního stupně a při startu minulého Dragonu raketu při zážehu motorů nepěkně "ohodila".
Nu, teď začne šou! Zážeh motorů přijde tři sekundy před startem a i po zážehu je ještě možné start zrušit a motory vypnout.

7:50 SpaceX i kontrola letového provozu, zastoupena vojenským letectvem, daly závěrečné GO ke startu!

7:49 Tři minuty dělí Falcon s Dragonem od opuštění pevné půdy pod tryskami. Právě je uzavírán průběžný přísun tekutého kyslíku do nádrží prvního i druhého stupně (ten se totiž vypařuje, jak dokumentuje "dým" okolo rakety) a zároveň byl připraven autodestrukční okruh. Ten by odpálil raketu Falcon, pokud by se v letu vymknula kontrole a hrozila dopadem a explozí paliva v blízkosti lidí či infrastruktury.

7:46 Řídící počítač rakety Falcon 9 je synchronizován ke startu a nosič byl rovněž přepnut na vlastní zásoby energie.

7:44 Vše jde nadále dobře.

7:43 Otevřené ventily nyní umožňují průtok kapalného kyslíku z nádrží o teplotě pod -180 °C do motorů prvního stupně Falconu, aby došlo ke snížení teploty turbočerpadel. Ty se musí na teplotu kapalného kyslíku adaptovat, protože za devět minut jej začnou chrlit s velkou intenzitou do spalovacích komor.

7:42 Té mínus deset minut. Počítače právě rozjíždějí ve své režii předem připravenou sekvenci příprav rakety ke vzletu a budou to právě počítače, kdo bude nyní sledovat údaje z tisíců senzorů rakety, lodě či pozemních systémů a rozhodnou o osudu startu.
V nejvyšší nouzi může do jejich práce kdykoli zasáhnout člověk.

7:40 ... a "GO" bylo vyřčeno!

Letoví kontroloři SpaceX na kosmodromu Autor: TV NASA
Letoví kontroloři SpaceX na kosmodromu
Autor: TV NASA
7:38 Za minutku, dvě uslyšíme v éteru ono proslulé GO/NO-GO hlasování týmu SpaceX na mysu Canaveral o vstupu do poslední fáze předstartovní přípravy.

7:37 Stanice ISS v okamžiku startu Dragonu poletí asi 422 kilometrů nad oblastí Nového Zélandu.

7:33 Té minus 18 minut, "GO" zůstává na všech frontách.

7:31 Za SpaceX na kosmodromu dnes velí Hans Koenigsman, který právě informoval, že letoví kontroloři odsouhlasili start. Hans Koenigsman je vicepresident SpaceX pro zajišťování misí.

Laboratorní myši; ilustrační foto Autor: Tyden.cz
Laboratorní myši; ilustrační foto
Autor: Tyden.cz
7:28 Náklad Dragonu: Poprvé dnes loď Dragon odstartuje s živými tvory na palubě. Půjde o laboratorní myši, na kterých bude při pobytu na stanici pomocí rentgenu sledován vliv beztíže na degradaci kostí a tkání v těle. Tento výzkum má pomoci ve vývoji medicínských postupů pro zbrždění řídnutí kostí astronautů ale také milionů lidí na Zemi, kteří trpí třeba osteoporózou.
Polovina myší poletí domů v půlce října na konci mise tohoto Dragonu a zbylá část hlodavců se dolů sveze až příští lodí SpaceX (snad ještě před Vánoci).
Dragonem dnes poletí i kolonie vinných mušek, na kosmické stanici bude předmětem zájmu změna jejich chování dopadem kosmického letu na jejich nervovou soustavu. Vinná muška má totiž genetické vzorce poměrně blízko lidským.

7:24 Ve středu večer tamního času tým SpaceX na mysu Canaveral natankoval raketu Falcon 9, vyzkoušel ji, oživil si předstartovní postupy a celá generálka vyvrcholila několikasekundovým zážehem motorů prvního stupně. Výsledky testů byly dobré. Poslední věci (čerstvé jídlo, biologické vzorky) byly do Dragonu na startovní rampě nakládány ještě v pátek, 15 hodin před původně stanoveným startem. Tankování kerosinu a tekutého kyslíku do nádrží 63 metrů vysoké rakety skrze systémy rampy začalo v noci, asi 4 hodiny před startem.

7:22 Půl hodiny do startu. Vše OK.

7:20 Náklad Dragonu: Loď Dragon poveze při své čtvrté misi na ISS v rámci kontraktu s NASA za 1,6 mld. dolarů asi 2,2 tuny nákladu. Půjde o zásoby pro posádku stanice, která se již příští týden rozroste zase na šest lidí, baterie do amerických skafandrů pro dva říjnové výstupy ze stanice a nové vědecké přístroje.
Jedním z nich bude třeba ISS Rapid-Scat. Toto zařízení veze Dragon ve své zadní části jako vnější náklad a po příletu na stanici bude robotickou paží uchyceno zvenčí na evropskou laboratoř Columbus. Odsud má s pomocí mikrovln měřit rychlost a směr větru u hladiny oceánů a pomoci jednak předpovídat počasí (zejména hurikány) a také objasnit některé klimatické jevy na Zemi.

7:17 Dragon má k dispozici pouze okamžité startovací okno, když zemská rotace přinese kosmodrom do roviny oběžné dráhy ISS. Pokud by se letělo mimo tento čas, Dragon by se ke stanici nedostal či dostal jen stěží (za delší dobu a s větší spotřebou paliva). Nebyla by zde tudíž možnost čekat třeba hodinu na ustání deště.

7:16 Počasí, to je to, co dnes původně lákalo k uzavírání sázek, šance "počasí nevyhovuje, balíme raketu" byla dle dostupných informací ještě včera večer slušných 60 procent. V pátek totiž do oblasti mysu Canaveral dorazila brázda nízkého tlaku vzduchu a přinesla s sebou husté mraky, déšť a místní bouřky a překazila již včerejší start v době, kdy už byl Falcon 9 natankovaný. Předpověď z dnešního rána však minimalizovala šanci špatného počasí na pouze 10procentní možnost tvorby kupovitých mraků. Počasí dává "GO" a má to i tak zůstat.
Startovat se má v nedělních 01:52 ráno místního času. Teplota nočního floridského vzduchu bude asi 23 °C a má foukat vítr ze severozápadu o rychlosti 5 m/s.

7:15 Vítáme vás při nedělním ránu u přenosu startu lodi Dragon. Raketa je natankována a připravena letět, v současné chvíli ani nemáme hlášeny žádné výrazné technické potíže. Přípravy zatím šlapou hladce. Počasí výrazně změnilo původní vyhlídky.

Zdroje a doporučené odkazy: (EN)




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



40. vesmírný týden 2024

40. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 9. do 6. 10. 2024. Měsíc bude v novu. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je spíše nízká. Na jižní obloze září pěkná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS) a slibuje moc hezkou podívanou v polovině října i od nás. K ISS se vydala kosmická loď Crew Dragon s dvoučlennou posádkou mise Crew 9. Dvě sedačky jsou volné pro astronauty z nepříliš úspěšné mise Starlineru.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Slunce

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2024 obdržel snímek „Slunce“, jehož autorem je Jakub Lieder.   Známe jej všichni. Ráno, zosobněné bohem Slunce Heliem, vyráží se svým spřežením od východu na západ a přináší Zemi blahodárné světlo. Na západě se jeho koně napojí a napasou a

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 63 Duch Kasiopeje

Asi 550 svetelných rokov od nás v súhvezdí Kasiopeja sa nachádza IC 63, ohromujúca a trochu strašidelná hmlovina. IC 63, známa aj ako Duch Kasiopeje, je formovaná žiarením blízkej nepredvídateľne premennej hviezdy Gamma Cassiopeiae, ktorá pomaly rozrušuje prízračný oblak prachu a plynu. Súhvezdie Kasiopeja, pomenované podľa márnotratnej kráľovnej v gréckej mytológii, vytvára na nočnej oblohe ľahko rozpoznateľný tvar písmena „W“. Centrálny bod súhvezdia W označuje dramatická hviezda s názvom Gamma Cassiopeiae. Pozoruhodná Gamma Cassiopeiae je modrobiela premenná hviezda typu subgiant, ktorú obklopuje plynný disk. Táto hviezda je 19-krát hmotnejšia a 65 000-krát jasnejšia ako naše Slnko. Taktiež rotuje neuveriteľnou rýchlosťou 1,6 milióna kilometrov za hodinu - viac ako 200-krát rýchlejšie ako naša materská hviezda. Táto zbesilá rotácia jej dodáva stlačený vzhľad. Rýchla rotácia spôsobuje výrony hmoty z hviezdy do okolitého disku. Táto strata hmoty súvisí s pozorovanými zmenami jasnosti. Žiarenie Gamma Cassiopeiae je také silné, že ovplyvňuje dokonca aj IC 63, niekedy prezývanú hmlovina duchov, ktorá leží niekoľko svetelných rokov od hviezdy. Farby v strašidelnej hmlovine ukazujú, ako hmlovinu ovplyvňuje silné žiarenie zo vzdialenej hviezdy. Vodík v IC 63 je bombardovaný ultrafialovým žiarením z hviezdy Gamma Cassiopeiae, čo spôsobuje, že jeho elektróny získavajú energiu, ktorú neskôr uvoľňujú ako vodíkové alfa žiarenie - na tomto obrázku viditeľné červenou farbou. Toto vodíkové alfa žiarenie robí z IC 63 emisnú hmlovinu, ale na tomto obrázku vidíme aj modré svetlo. Je to svetlo z Gama Cassiopeiae, ktoré sa odrazilo od prachových častíc v hmlovine, čo znamená, že IC 63 je tiež reflexná hmlovina. Táto farebná a prízračná hmlovina sa pomaly rozplýva pod vplyvom ultrafialového žiarenia z Gama Cassiopei. IC 63 však nie je jediným objektom pod vplyvom mohutnej hviezdy. Je súčasťou oveľa väčšej hmlovinovej oblasti obklopujúcej Gamma Cassiopeiae, ktorá na oblohe meria približne dva stupne - približne štyrikrát širšia ako Mesiac v splne. Táto oblasť je najlepšie viditeľná zo severnej pologule počas jesene a zimy. Hoci je vysoko na oblohe a z Európy je viditeľná po celý rok, je veľmi slabá, takže jej pozorovanie si vyžaduje pomerne veľký ďalekohľad a tmavú oblohu. Tento extrémne náročný objekt je naozaj veľká výzva pre techniku a aj spracovanie, hlavne kvôli jasnej hviezde gama Cas. Asi sa k nemu neskôr ešte vrátim počas dlhých zimných večerov... Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, FocusDream focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 204x180 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 102x360 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, master bias, 240 flats, master darks, master darkflats 27.8. až 21.9.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »