Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2

Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Start raketoplánu Endeavour k misi STS-127 byl 14. července opět zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad kosmodromem. Další pokus o start je v plánu 16. července v 0:03.

0:48: Pocity astronautů, opouštějících raketoplán po celkově pátém odvolání startu, musí být opravdu smíšené. Držme palce a přejme astronautům pevné nervy, děkujeme za pozornost.

0:44:

Oblačnost nad rampou 14. 7.
Oblačnost nad rampou 14. 7.
Hodiny stále ukazují T-9 minut a dnes už znova odpočítávat nezačnou. Start byl opět odvolán kvůli bouřce, pohybující se nad kosmodromem.

0:39: Probíhá závěrečné hlasování ohledně povolení nebo odložení startu v řídících střediscích.

0:34: NASA TV ukazuje záběry ošklivé oblačnosti na sever od startovací rampy. Rozhodnutí však ještě nepadlo.

0:27: Pokud by došlo i dnes ke zrušení startu, NASA má poslední šanci zítra. 24. července má k ISS odstartovat ruská zásobovací loď Progress a při jeho připojení ke stanici na ní nesmí být raketoplán. Pokud by tedy NASA nestihla start ani zítra, letělo by se nejdříve 27. července.

0:21: Do startu zbývá poslední půlhodina. Odpočítávání se opět rozběhne v 0:42, předtím musí dát řídící střediska v Houstonu a na Floridě souhlas se startem. Ten by dnes mohlo překazit opět jen počasí, situace je pod dohledem meteorologů.

0:15: Počasí v této chvíli vypadá v Kennedyho kosmickém středisku asi takto: bouřková oblačnost na jih od kosmodromu, která porušovala bezpečnostní předpisy, se již odsunula ale je zde pod bedlivým dohledem další oblačnost na severu.

0:11: Do startu zbývá 40 minut, nevyskytly se žádné technické potíže a jedinou starost představuje počasí, které je pečlivě sledováno.

23:58: Odpočítávání se plánovaně zastavilo v čase T-9 minut, tato poslední přestávka poskytuje čas odpovědným orgánům rozhodnout o osudu dnešního pokusu o start, v plánu v 0:51:24 SELČ.

23:54: Počítače raketoplánu přijímají z Houstonu navigační data.

23:52: Velitel posádky raketoplánu Endeavour si dnes zapsal do svého internetového "deníku": "Právě jsme se probudili. Zatímco doufáme, že dnešek je tím dnem (startu), víme, že nic není jisté do zážehu motorů". A v souvislosti se včerejším zrušením startu: "Jsme zpátky v ubytovně pro posádku po rychlé večeři. Odklady nejsou pro legraci a už jsem v takové situaci byl. Zkrátka s tím musíte počítat".

23:47: Bouře, porušující bezpečnostní předpisy, se má přesunout z oblasti kosmodromu během blízké doby, start by ovlivnit neměla.

23:39: Poklop do kokpitu raketoplánu je uzavřen a zkoušky hermetičnosti byly úspěšné. Technici se chystají opustit startovací rampu.

23:36: Raketoplán je po technické stránce v pořádku, jedinou starost působil technikům nedoléhající kryt jednoho z motorů letounu, jež jej chrání při jeho pobytu na startovací rampě. Nakonec bylo rozhodnuto, že kryt nepředstavuje problém. Jinak se týmy nepotýkají s technickými potížemi. Ovšem počasí představuje opět možný problém, dnešní předpověď počítá pouze se 40procentní šancí dobrých podmínek, situace je monitorována. V současné chvíli jsou porušeny bezpečnostní limity bouřkou na jih od mysu Canaveral.

23:33:

Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Posádka má za sebou poslední zamávání novinářům, cestu mikrobusem na rampu a nyní je již připoutána na svých místech v kokpitu raketoplánu. Při startu a přistání mají na sobě astronauté oranžové kombinézy a přilby (nejedná se o klasický skafandr).

23:30: Vítáme vás u online přenosu odloženého startu mise STS-127, která má doručit na ISS poslední část japonského modulu Kibo. Dnešní pokus o start je pátým v pořadí, dva pokusy v červnu byly zrušeny kvůli únikům vodíku z externí nádrže v místě připojení ventilačního potrubí a 12. a 13. července startu zabránilo počasí.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »