Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2

Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Start raketoplánu Endeavour k misi STS-127 byl 14. července opět zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad kosmodromem. Další pokus o start je v plánu 16. července v 0:03.

0:48: Pocity astronautů, opouštějících raketoplán po celkově pátém odvolání startu, musí být opravdu smíšené. Držme palce a přejme astronautům pevné nervy, děkujeme za pozornost.

0:44:

Oblačnost nad rampou 14. 7.
Oblačnost nad rampou 14. 7.
Hodiny stále ukazují T-9 minut a dnes už znova odpočítávat nezačnou. Start byl opět odvolán kvůli bouřce, pohybující se nad kosmodromem.

0:39: Probíhá závěrečné hlasování ohledně povolení nebo odložení startu v řídících střediscích.

0:34: NASA TV ukazuje záběry ošklivé oblačnosti na sever od startovací rampy. Rozhodnutí však ještě nepadlo.

0:27: Pokud by došlo i dnes ke zrušení startu, NASA má poslední šanci zítra. 24. července má k ISS odstartovat ruská zásobovací loď Progress a při jeho připojení ke stanici na ní nesmí být raketoplán. Pokud by tedy NASA nestihla start ani zítra, letělo by se nejdříve 27. července.

0:21: Do startu zbývá poslední půlhodina. Odpočítávání se opět rozběhne v 0:42, předtím musí dát řídící střediska v Houstonu a na Floridě souhlas se startem. Ten by dnes mohlo překazit opět jen počasí, situace je pod dohledem meteorologů.

0:15: Počasí v této chvíli vypadá v Kennedyho kosmickém středisku asi takto: bouřková oblačnost na jih od kosmodromu, která porušovala bezpečnostní předpisy, se již odsunula ale je zde pod bedlivým dohledem další oblačnost na severu.

0:11: Do startu zbývá 40 minut, nevyskytly se žádné technické potíže a jedinou starost představuje počasí, které je pečlivě sledováno.

23:58: Odpočítávání se plánovaně zastavilo v čase T-9 minut, tato poslední přestávka poskytuje čas odpovědným orgánům rozhodnout o osudu dnešního pokusu o start, v plánu v 0:51:24 SELČ.

23:54: Počítače raketoplánu přijímají z Houstonu navigační data.

23:52: Velitel posádky raketoplánu Endeavour si dnes zapsal do svého internetového "deníku": "Právě jsme se probudili. Zatímco doufáme, že dnešek je tím dnem (startu), víme, že nic není jisté do zážehu motorů". A v souvislosti se včerejším zrušením startu: "Jsme zpátky v ubytovně pro posádku po rychlé večeři. Odklady nejsou pro legraci a už jsem v takové situaci byl. Zkrátka s tím musíte počítat".

23:47: Bouře, porušující bezpečnostní předpisy, se má přesunout z oblasti kosmodromu během blízké doby, start by ovlivnit neměla.

23:39: Poklop do kokpitu raketoplánu je uzavřen a zkoušky hermetičnosti byly úspěšné. Technici se chystají opustit startovací rampu.

23:36: Raketoplán je po technické stránce v pořádku, jedinou starost působil technikům nedoléhající kryt jednoho z motorů letounu, jež jej chrání při jeho pobytu na startovací rampě. Nakonec bylo rozhodnuto, že kryt nepředstavuje problém. Jinak se týmy nepotýkají s technickými potížemi. Ovšem počasí představuje opět možný problém, dnešní předpověď počítá pouze se 40procentní šancí dobrých podmínek, situace je monitorována. V současné chvíli jsou porušeny bezpečnostní limity bouřkou na jih od mysu Canaveral.

23:33:

Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Posádka má za sebou poslední zamávání novinářům, cestu mikrobusem na rampu a nyní je již připoutána na svých místech v kokpitu raketoplánu. Při startu a přistání mají na sobě astronauté oranžové kombinézy a přilby (nejedná se o klasický skafandr).

23:30: Vítáme vás u online přenosu odloženého startu mise STS-127, která má doručit na ISS poslední část japonského modulu Kibo. Dnešní pokus o start je pátým v pořadí, dva pokusy v červnu byly zrušeny kvůli únikům vodíku z externí nádrže v místě připojení ventilačního potrubí a 12. a 13. července startu zabránilo počasí.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »