Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Endeavour 2

Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Posádka nastupuje svou cestu na startovací rampu
Start raketoplánu Endeavour k misi STS-127 byl 14. července opět zrušen kvůli bouřkové oblačnosti nad kosmodromem. Další pokus o start je v plánu 16. července v 0:03.

0:48: Pocity astronautů, opouštějících raketoplán po celkově pátém odvolání startu, musí být opravdu smíšené. Držme palce a přejme astronautům pevné nervy, děkujeme za pozornost.

0:44:

Oblačnost nad rampou 14. 7.
Oblačnost nad rampou 14. 7.
Hodiny stále ukazují T-9 minut a dnes už znova odpočítávat nezačnou. Start byl opět odvolán kvůli bouřce, pohybující se nad kosmodromem.

0:39: Probíhá závěrečné hlasování ohledně povolení nebo odložení startu v řídících střediscích.

0:34: NASA TV ukazuje záběry ošklivé oblačnosti na sever od startovací rampy. Rozhodnutí však ještě nepadlo.

0:27: Pokud by došlo i dnes ke zrušení startu, NASA má poslední šanci zítra. 24. července má k ISS odstartovat ruská zásobovací loď Progress a při jeho připojení ke stanici na ní nesmí být raketoplán. Pokud by tedy NASA nestihla start ani zítra, letělo by se nejdříve 27. července.

0:21: Do startu zbývá poslední půlhodina. Odpočítávání se opět rozběhne v 0:42, předtím musí dát řídící střediska v Houstonu a na Floridě souhlas se startem. Ten by dnes mohlo překazit opět jen počasí, situace je pod dohledem meteorologů.

0:15: Počasí v této chvíli vypadá v Kennedyho kosmickém středisku asi takto: bouřková oblačnost na jih od kosmodromu, která porušovala bezpečnostní předpisy, se již odsunula ale je zde pod bedlivým dohledem další oblačnost na severu.

0:11: Do startu zbývá 40 minut, nevyskytly se žádné technické potíže a jedinou starost představuje počasí, které je pečlivě sledováno.

23:58: Odpočítávání se plánovaně zastavilo v čase T-9 minut, tato poslední přestávka poskytuje čas odpovědným orgánům rozhodnout o osudu dnešního pokusu o start, v plánu v 0:51:24 SELČ.

23:54: Počítače raketoplánu přijímají z Houstonu navigační data.

23:52: Velitel posádky raketoplánu Endeavour si dnes zapsal do svého internetového "deníku": "Právě jsme se probudili. Zatímco doufáme, že dnešek je tím dnem (startu), víme, že nic není jisté do zážehu motorů". A v souvislosti se včerejším zrušením startu: "Jsme zpátky v ubytovně pro posádku po rychlé večeři. Odklady nejsou pro legraci a už jsem v takové situaci byl. Zkrátka s tím musíte počítat".

23:47: Bouře, porušující bezpečnostní předpisy, se má přesunout z oblasti kosmodromu během blízké doby, start by ovlivnit neměla.

23:39: Poklop do kokpitu raketoplánu je uzavřen a zkoušky hermetičnosti byly úspěšné. Technici se chystají opustit startovací rampu.

23:36: Raketoplán je po technické stránce v pořádku, jedinou starost působil technikům nedoléhající kryt jednoho z motorů letounu, jež jej chrání při jeho pobytu na startovací rampě. Nakonec bylo rozhodnuto, že kryt nepředstavuje problém. Jinak se týmy nepotýkají s technickými potížemi. Ovšem počasí představuje opět možný problém, dnešní předpověď počítá pouze se 40procentní šancí dobrých podmínek, situace je monitorována. V současné chvíli jsou porušeny bezpečnostní limity bouřkou na jih od mysu Canaveral.

23:33:

Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Velitel obsazuje své místo na letové palubě
Posádka má za sebou poslední zamávání novinářům, cestu mikrobusem na rampu a nyní je již připoutána na svých místech v kokpitu raketoplánu. Při startu a přistání mají na sobě astronauté oranžové kombinézy a přilby (nejedná se o klasický skafandr).

23:30: Vítáme vás u online přenosu odloženého startu mise STS-127, která má doručit na ISS poslední část japonského modulu Kibo. Dnešní pokus o start je pátým v pořadí, dva pokusy v červnu byly zrušeny kvůli únikům vodíku z externí nádrže v místě připojení ventilačního potrubí a 12. a 13. července startu zabránilo počasí.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »