Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Online přenos startu raketoplánu Endeavour STS-130
Vít Straka Vytisknout článek

Online přenos startu raketoplánu Endeavour STS-130

broad.jpg
Mise STS-130 měla začít 7. února v 10:39, start byl ale zrušen kvůli nízké oblačnosti nad kosmodromem, přenos zde začal v 9:45.

10:42 Start byl odložen o necelých 24 hodin, na pondělních 10:14 SEČ, podle předpovědí je zde 60procentní šance dobrého počasí pro zítřejší start. Děkujeme za pozornost.

10:32 Start byl právě oficiálně zrušen kvůli špatnému počasí, za okamžik přineseme další informace.

10:24 Zanedlouho se musí v řídících střediscích uskutečnit hlasování, zda povolit start. Podle aktuálního počasí bude start zřejmě o 24 hodin odložen.

10:18 Stav příprav: žádné technické problémy, počasí je ale mimo limity.

10:14 Raketoplán Endeavour bude celkem 9 dní připojený k ISS a jeho posádka bude spolupracovat s posádkou stanice, kterou nyní tvoří Jeff Williams, Timothy Creamer (oba USA), Maxim Surajev, Oleg Kotov (oba Rusko) a Soichi Noguchi (Japonsko). I posádka stanice bude dnes start sledovat živě (pokud se uskuteční).

Velitel posádky Zamka se usazuje do křesla na letové palubě
Velitel posádky Zamka se usazuje do křesla na letové palubě
10:02 Posádka je usazena v křeslech kokpitu raketoplánu, technici už opustili rampu. Oficiální odpočet je pozastaven v čase T-9 minut, tato přestávka dává letovým kontrolorům čas, aby řádně zhodnotili situaci.

9:58 Počasí je rozhodujícím faktorem z toho důvodu, že čas startu je pevně daný. Raketoplán má každý den pouze 10minutové startovací okno, kdy zemská rotace dostane startovací rampu do roviny dráhy ISS, jindy start uskutečnit nelze, nebylo by možné setkání letounu se stanicí. Takže počasí musí v těchto 10 minutách splňovat limity, což se zatím jeví nepravděpodobné.

9:49 Přípravy jdou hladce, bez technických problémů. Jediným možným problémem je počasí, přes Kennedyho kosmické středisko se přesunuje pás nízké oblačnosti, šance dobrých podmínek je pouze 30 procent.

9:45 Hezké nedělní dopoledne a vítejte u našeho přenosu startu raketoplánu Endeavour. Ten zůstává v plánu v 10:39 SEČ a podle letového řádu těchto strojů půjde o poslední noční start, takže si tuto podívanou nenechte ujít.

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »