Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Operace ve stavu beztíže

Operace ve stavu beztíže

Operace v beztzi.jpg
Jedním z mnoha problémů, které bude nutno vyřešit před vysláním člověka na Mars, je zajištění lékařské péče pro posádku kosmické lodi, letící k Mars či vracející se zpět na Zemi, eventuelně pracující na stálé základně, vybudované na povrchu Marsu. Při sebelepším výběru kosmonautů nelze vyloučit vážné onemocnění, při kterém bude nezbytně nutný chirurgický zákrok, prováděný v beztížném stavu. V teoretické rovině se problém řeší, prakticky zatím prověřen nebyl.

První vlaštovkou v tomto směru je zpráva o pokusu francouzských chirurgů z Bordeaux, kteří prováděli mikrochirurgické operace na krysách. "Operační sál" byl umístěn na palubě letounu, kde při letu po parabolické dráze vznikal krátkodobě beztížný stav. Podle názoru účastníků experimentu se jedná o první krok na cestě k chirurgickým zákrokům v průběhu dlouhodobého kosmického letu.

V roli "pacientů" se představily 4 krysy. Operace probíhaly na palubě letounu Airbus A300. Operační tým vedl profesor Dominique Martin. Pokusy probíhaly ve dnech 14., 15. a 16. října letošního roku pod patronací CNES a ESA. Zákroky byly rozděleny do dvacetisekundových intervalů, kdy na palubě letounu panoval beztížný stav.

Pilot letounu zahájil v letové hladině 6 000 m výstup do výšky 7 600 m, což trvalo asi 20 sekund. Během tohoto intervalu působilo na cestující přetížení 1,8 G. Pilot postupně snižoval tah motoru až na nulu při letu po parabole. Po dosažení výšky 8 500 m začal letoun klesat volným pádem, přičemž tah motoru kompenzoval pouze odpor atmosféry. Po dobu 20 sekund, kdy na palubě letounu existoval stav beztíže, chirurgové prováděli své experimenty. Po vyrovnání letadla zahájil pilot další stoupání, další pád po parabole, což se opakovalo celkem 30krát během jednoho letu. Chirurgové prováděli jednotlivé kroky plánované mikrochirurgické operace.

Předpokládá se, že v budoucnu bude možné provádět v kosmu i operace kosmonautů, přičemž zákrok bude provádět robot, řízený ze Země zkušeným chirurgem. Alespoň tak to zatím předpokládají francouzští lékaři.

Zdroj: http://www.spacenews.ru/spacenews/live/




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »