Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pár aktualit z kosmonautiky
Vít Straka Vytisknout článek

Pár aktualit z kosmonautiky

Kosmonaut Jurij Lončakov při kosmické vycházce
Kosmonaut Jurij Lončakov při kosmické vycházce
Uplynulý týden byl poměrně bohatý na události v kosmonautice. Pojďme si zrekapitulovat některé z nich.

Ve čtvrtek v 17:39 SEČ minul Mezinárodní kosmickou stanici asi 13 centimetrový kus kosmického smetí (šlo o část stupně nosné rakety). Letoví kontroloři zaznamenali hrozící nebezpečí příliš pozdě na to, aby stanice provedla pomocí vlastních motorů úhybný manévr. Posádka ve složení velitel Michael Fincke a letoví inženýři Jurij Lončakov a Sandra Magnusová se proto v rámci prevence přesunuli do kosmické lodi Sojuz a uzavřeli průlez spojující Sojuz se stanicí, aby byli připraveni na možný návrat v případě zasažení stanice a její dehermetizace. Každá dlouhodobá posádka na stanici přiletí v ruské lodi Sojuz, která je zde ukotvena po dobu pobytu této posádky a slouží jako záchranné plavidlo pro případ nouze. Tentokrát jej sice nebylo potřeba, ale NASA uvedla, že na nízké oběžné dráze okolo Země se pohybuje zhruba 18 000 kousků kosmického smetí velkého minimálně jako tenisový míček, které je sice neustále monitorováno radary, ale i tak nám tento problém přerůstá přes hlavu (viz už jen například únorová kolize satelitů).

Posádka ISS se preventivně přesunula do lodi Sojuz
Posádka ISS se preventivně přesunula do lodi Sojuz
Ještě zůstaňme u událostí na ISS. V úterý od 17:22 do 22:11 SEČ provedla 18. základní posádka svůj druhý spacewalk. Velitel Michael Fincke (mimochodem, v sobotu oslavil své 43. narozeniny) a letoví inženýr Jurij Lončakov absolvovali první kosmickou vycházku své mise v noci na 23. prosince, kdy nainstalovali na povrch stanice několik vědeckých experimentů. Jeden z nich, astrobiologický Expose-R evropské kosmické agentury, ovšem tehdy vypověděl službu. Astronauti jej vzali s sebou zpátky do stanice a Lončakovovi se později podařilo jej opravit. Expose-R byl tedy v úterý nainstalován na povrch ruského modulu Zvezda, kromě toho spacewalkeři také zvenčí fotili ruský segment stanice pro vyhodnocení působení kosmických podmínek a ze stykovacích uzlů modulu Pirs odstranili upínací pásy, které by se mohly dostat do cesty připojující se lodi.

Do třetice odložení startu raketoplánu Discovery. Do vesmíru se měl vydat ve čtvrtek ve 2:20 ráno SEČ. Start byl ale odložen nejdříve o 24 hodin, poté až na neděli. Důvodem byl malý únik vodíku z potrubí, které odvádí jeho přebytky v plynné podobě ze startovací rampy pryč, kde je vodík spálen. Netěsnost byla ale objevena, podezřelé komponenty vyměněny a přípravy k nedělnímu startu pokračovaly. Uskutečnil se měl v noci na pondělí, v 0:43 SEČ. Mise bude ale zkrácena o jednu kosmickou vycházku, protože Discovery musí Mezinárodní kosmickou stanici opustit před příletem Sojuzu TMA-14 s novou základní posádkou (28. března).




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »