Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Pár aktualit z kosmonautiky
Vít Straka Vytisknout článek

Pár aktualit z kosmonautiky

Kosmonaut Jurij Lončakov při kosmické vycházce
Kosmonaut Jurij Lončakov při kosmické vycházce
Uplynulý týden byl poměrně bohatý na události v kosmonautice. Pojďme si zrekapitulovat některé z nich.

Ve čtvrtek v 17:39 SEČ minul Mezinárodní kosmickou stanici asi 13 centimetrový kus kosmického smetí (šlo o část stupně nosné rakety). Letoví kontroloři zaznamenali hrozící nebezpečí příliš pozdě na to, aby stanice provedla pomocí vlastních motorů úhybný manévr. Posádka ve složení velitel Michael Fincke a letoví inženýři Jurij Lončakov a Sandra Magnusová se proto v rámci prevence přesunuli do kosmické lodi Sojuz a uzavřeli průlez spojující Sojuz se stanicí, aby byli připraveni na možný návrat v případě zasažení stanice a její dehermetizace. Každá dlouhodobá posádka na stanici přiletí v ruské lodi Sojuz, která je zde ukotvena po dobu pobytu této posádky a slouží jako záchranné plavidlo pro případ nouze. Tentokrát jej sice nebylo potřeba, ale NASA uvedla, že na nízké oběžné dráze okolo Země se pohybuje zhruba 18 000 kousků kosmického smetí velkého minimálně jako tenisový míček, které je sice neustále monitorováno radary, ale i tak nám tento problém přerůstá přes hlavu (viz už jen například únorová kolize satelitů).

Posádka ISS se preventivně přesunula do lodi Sojuz
Posádka ISS se preventivně přesunula do lodi Sojuz
Ještě zůstaňme u událostí na ISS. V úterý od 17:22 do 22:11 SEČ provedla 18. základní posádka svůj druhý spacewalk. Velitel Michael Fincke (mimochodem, v sobotu oslavil své 43. narozeniny) a letoví inženýr Jurij Lončakov absolvovali první kosmickou vycházku své mise v noci na 23. prosince, kdy nainstalovali na povrch stanice několik vědeckých experimentů. Jeden z nich, astrobiologický Expose-R evropské kosmické agentury, ovšem tehdy vypověděl službu. Astronauti jej vzali s sebou zpátky do stanice a Lončakovovi se později podařilo jej opravit. Expose-R byl tedy v úterý nainstalován na povrch ruského modulu Zvezda, kromě toho spacewalkeři také zvenčí fotili ruský segment stanice pro vyhodnocení působení kosmických podmínek a ze stykovacích uzlů modulu Pirs odstranili upínací pásy, které by se mohly dostat do cesty připojující se lodi.

Do třetice odložení startu raketoplánu Discovery. Do vesmíru se měl vydat ve čtvrtek ve 2:20 ráno SEČ. Start byl ale odložen nejdříve o 24 hodin, poté až na neděli. Důvodem byl malý únik vodíku z potrubí, které odvádí jeho přebytky v plynné podobě ze startovací rampy pryč, kde je vodík spálen. Netěsnost byla ale objevena, podezřelé komponenty vyměněny a přípravy k nedělnímu startu pokračovaly. Uskutečnil se měl v noci na pondělí, v 0:43 SEČ. Mise bude ale zkrácena o jednu kosmickou vycházku, protože Discovery musí Mezinárodní kosmickou stanici opustit před příletem Sojuzu TMA-14 s novou základní posádkou (28. března).




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »