Kosmonaut Jurij Lončakov při kosmické vycházceUplynulý týden byl poměrně bohatý na události v kosmonautice. Pojďme si zrekapitulovat některé z nich.
Ve čtvrtek v 17:39 SEČ minul Mezinárodní kosmickou stanici asi 13 centimetrový kus kosmického smetí (šlo o část stupně nosné rakety). Letoví kontroloři zaznamenali hrozící nebezpečí příliš pozdě na to, aby stanice provedla pomocí vlastních motorů úhybný manévr. Posádka ve složení velitel Michael Fincke a letoví inženýři Jurij Lončakov a Sandra Magnusová se proto v rámci prevence přesunuli do kosmické lodi Sojuz a uzavřeli průlez spojující Sojuz se stanicí, aby byli připraveni na možný návrat v případě zasažení stanice a její dehermetizace. Každá dlouhodobá posádka na stanici přiletí v ruské lodi Sojuz, která je zde ukotvena po dobu pobytu této posádky a slouží jako záchranné plavidlo pro případ nouze. Tentokrát jej sice nebylo potřeba, ale NASA uvedla, že na nízké oběžné dráze okolo Země se pohybuje zhruba 18 000 kousků kosmického smetí velkého minimálně jako tenisový míček, které je sice neustále monitorováno radary, ale i tak nám tento problém přerůstá přes hlavu (viz už jen například únorová kolize satelitů).
Posádka ISS se preventivně přesunula do lodi SojuzJeště zůstaňme u událostí na ISS. V úterý od 17:22 do 22:11 SEČ provedla 18. základní posádka svůj druhý spacewalk. Velitel Michael Fincke (mimochodem, v sobotu oslavil své 43. narozeniny) a letoví inženýr Jurij Lončakov absolvovali první kosmickou vycházku své mise v noci na 23. prosince, kdy nainstalovali na povrch stanice několik vědeckých experimentů. Jeden z nich, astrobiologický Expose-R evropské kosmické agentury, ovšem tehdy vypověděl službu. Astronauti jej vzali s sebou zpátky do stanice a Lončakovovi se později podařilo jej opravit. Expose-R byl tedy v úterý nainstalován na povrch ruského modulu Zvezda, kromě toho spacewalkeři také zvenčí fotili ruský segment stanice pro vyhodnocení působení kosmických podmínek a ze stykovacích uzlů modulu Pirs odstranili upínací pásy, které by se mohly dostat do cesty připojující se lodi.
Do třetice odložení startu raketoplánu Discovery. Do vesmíru se měl vydat ve čtvrtek ve 2:20 ráno SEČ. Start byl ale odložen nejdříve o 24 hodin, poté až na neděli. Důvodem byl malý únik vodíku z potrubí, které odvádí jeho přebytky v plynné podobě ze startovací rampy pryč, kde je vodík spálen. Netěsnost byla ale objevena, podezřelé komponenty vyměněny a přípravy k nedělnímu startu pokračovaly. Uskutečnil se měl v noci na pondělí, v 0:43 SEČ. Mise bude ale zkrácena o jednu kosmickou vycházku, protože Discovery musí Mezinárodní kosmickou stanici opustit před příletem Sojuzu TMA-14 s novou základní posádkou (28. března).
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.
Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý
Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten
Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety.
Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.