Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Písně kosmické Jana Nerudy poletí k Hubbleovu kosmickému dalekohledu
redakce Vytisknout článek

Písně kosmické Jana Nerudy poletí k Hubbleovu kosmickému dalekohledu

Andrew Feustel opraví HST
Andrew Feustel opraví HST
Americký astronaut Andrew Feustel nabídl Astronomickému ústavu AV ČR, že při misi raketoplánu STS 125 určené k poslední servisní opravě Hubbleova kosmického dalekohledu, vezme do svého osobního balíčku na palubu raketoplánu předmět, který ústav vybere.

Z mnoha návrhů byly vybrány Písně kosmické Jana Nerudy, jednak proto, že jsou národním kulturním bohatstvím a jednak proto, že jsou spojeny s ondřejovskou observatoří. Jan Neruda byl kmotrem bratří Fričů, kteří ondřejovskou observatoř založili a citace z Písní kosmických jsou uvedeny na historické pracovně hvězdárny. Otázka Jana Nerudy Jsou-li tam žáby taky... se tak symbolicky dostane k dalekohledu, který je patrně doposud nejznámnějším a nejúspěšnějším dalekohledem všech dob. Astronaut Andrew Feustel byl na Astronomický ústav AV ČR v Ondřejově pozván, aby mohl osobně Písně kosmické z paluby raketoplánu předat. Ty pak budou, podobně jako československá vlajka, kterou vzal na Měsíc astronaut s českými předky Eugene Cernan, vystaveny veřejnosti.

Poslední mise k HST
Hubbleův kosmický dalekohled se dočká páté a poslední návštěvy astronautů. Start poslední mise raketoplánu k Hubbleovu dalekohledu byl připravován už v září 2008, ale zásadní porucha na HST si vynutila start odložit o půl roku. Momentálně je start plánován na 11. května ve 20:01 našeho času. Definitivní datum bude stanoveno 30. dubna při setkání manažerů NASA v Kennedyho kosmickém středisku.

Důvodů pro návštěvu HST je hned několik. Především velká porucha, ke které došlo loni na podzim. Ale i bez ní bylo třeba k HST letět. Především zastarávání techniky. HST je ve vesmíru 20 let, technologie od té doby výrazně pokročila a staré vědecké přístroje se musí obnovovat, aby byly vůbec schopné spolupráce s moderní technikou. Nový vědecký přístroj navíc znamená zlepšení kvality napozorovaných dat a tedy zlepšení výkonu HST. Astronauti nainstalují nový spektrometr na ultrafialové záření a novou širokoúhlou kameru citlivou na záření infračervené, viditelné i ultrafialové.

Dalším důvodem je postupné snižování výkonu slunečních panelů dalekohledu, které by mohlo ohrozit jeho funkčnost a dalších součástí, které se opotřebovávají. Posádka tedy vymění baterie, opotřebovaná ložiska setrvačníků, které udržují pointaci HST a také část tepelné izolace.

Protože se jedná o poslední misi k HST, posádka také namontuje zařízení, které po skončení životnosti HST navede do hustých vrstev atmosféry, kde shoří.

Převzato ze stránek Astronomického ústavu AV ČR. Autoři: Pavel Suchan a Petr Sobotka.

Redakce astro.cz připravuje bližší informace o misi včetně online přenosu ze startu.




O autorovi

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz

Redakce Astro.cz je tu od roku 1995, kdy stránky založil Josef Chlachula. Nejaktivnějším přispěvovatelem je od roku 2003 František Martinek. Šéfredaktorem byl v letech 2007 - 2009 Petr Kubala, v letech 2010 - 2017 Petr Horálek, od roku 2017 je jím Petr Sobotka. Zástupcem šéfredaktora je astrofotograf Martin Gembec. Facebookovému profilu ČAS se z redakce věnuje především Martin Mašek. Nejde o výdělečný portál. O to více si proto vážíme Vaší spolupráce! Kontakty na členy redakce najdete na samostatné stránce.



48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »