Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Podrobnosti: Světová kosmonautika - dramatické okamžiky

Podrobnosti: Světová kosmonautika - dramatické okamžiky

Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá ve dnech 28. a 29. března 2003 mimořádný seminář s názvem SVĚTOVÁ KOSMONAUTIKA - DRAMATICKÉ OKAMŽIKY. Návod k registraci naleznete v článku z 26.2.2003.Dnešní článek obsahuje anotace referátů, které budou na semináři předneseny.

Pátek 28. března

16:30 až 17:15
VZPOMÍNKA NA CHALLENGER
Přednáší Libor Lenža
Připomínka tragické události z roku 1986. V přednášce bude shrnut průběh letu raketoplánu Challenger do okamžiku exploze a vysvětleny příčiny, které k havárii vedly. Rovněž budou popsány závěry vyšetřovací komise a konstrukční úpravy, provedené na všech systémech raketoplánu Space Shuttle.

17:30 až 19:00
KOSMICKÉ LODĚ PRO ZÁCHRANU KOSMONAUTŮ
Přednáší František Martinek
Stálá posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS má k dispozici jako záchranný člun ruskou kosmickou loď Sojuz TMA, na které může v případě havarijní situace opustit stanici a vrátit se na Zemi. Jaké byly další varianty záchrany posádek stanice ISS? Jak byla zajištěna bezpečnost posádek na orbitálních stanicích Saljut, Skylab a MIR? Jakou šanci na návrat měly posádky v programu Apollo v případě poruchy kosmické lodě? Existuje či existovala možnost záchrany posádky amerického raketoplánu či sovětského raketoplánu Buran? Na podobné otázky se pokusí odpovědět výše uvedená přednáška.

Sobota 29. března

08:00 až 10:00
PRŮBĚH LETU RAKETOPLÁNU COLUMBIA
Přednáší Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Cílem přednášky je detailně seznámit posluchače s průběhem tragického letu raketoplánu Columbia, doslova sekundu po sekundě s podrobným vysvětlením toho, co se dělo během přistávacího manévru od zažehnutí brzdících raketových motorů. Diskutovány budou pravděpodobné příčiny havárie a možnost záchrany posádky.

10:15 až 12:00
AERODYNAMICKÉ A KONSTRUKČNÍ ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ S TRAJEKTORIÍ SESTUPU RAKETOPLÁNU COLUMBIA Z OBĚŽNÉ DRÁHY
Přednáší Prof. Ing. Jan Kusák, CSc.
Pohled na havárii raketoplánu Columbia poněkud z jiné strany. Přehled aerodynamických vlivů na orbitální stupeň raketoplánu během přistávacího manévru.

14:00 až 15:30
MIMOŘÁDNÁ SITUACE NA PALUBĚ
Přednáší Ing. Tomáš Přibyl
Dlouhá historie pilotovaných letů je bohatá na velmi dramatické situace, ke kterým došlo při startu či během vlastního letu. O těch, které nakonec skončily úspěšně, se tak mnoho nehovoří. Avšak i při těchto událostech život kosmonautů mnohdy visel na vlásku. A právě takovéto situace připomene posluchačům další přednášející.

15:45 až 18:00
DŮSLEDKY HAVÁRIE RAKETOPLÁNU COLUMBIA PRO PILOTOVANÉ LETY
Přednáší Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Přednáška se zaměří na důsledky, které bude mít havárie již druhého amerického raketoplánu na oblast pilotovaných letů, především na výstavbu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Bude posílen rozpočet NASA na příští léta? Jakým směrem se bude ubírat rozvoj americké pilotované kosmonautiky? Jaký bude harmonogram dalších letů na stanici ISS? To jsou některé z okruhu otázek, kterým se tato přednáška bude věnovat.

Návod k registraci naleznete v článku z 26.2.2003.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »