Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Podrobnosti: Světová kosmonautika - dramatické okamžiky

Podrobnosti: Světová kosmonautika - dramatické okamžiky

Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá ve dnech 28. a 29. března 2003 mimořádný seminář s názvem SVĚTOVÁ KOSMONAUTIKA - DRAMATICKÉ OKAMŽIKY. Návod k registraci naleznete v článku z 26.2.2003.Dnešní článek obsahuje anotace referátů, které budou na semináři předneseny.

Pátek 28. března

16:30 až 17:15
VZPOMÍNKA NA CHALLENGER
Přednáší Libor Lenža
Připomínka tragické události z roku 1986. V přednášce bude shrnut průběh letu raketoplánu Challenger do okamžiku exploze a vysvětleny příčiny, které k havárii vedly. Rovněž budou popsány závěry vyšetřovací komise a konstrukční úpravy, provedené na všech systémech raketoplánu Space Shuttle.

17:30 až 19:00
KOSMICKÉ LODĚ PRO ZÁCHRANU KOSMONAUTŮ
Přednáší František Martinek
Stálá posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS má k dispozici jako záchranný člun ruskou kosmickou loď Sojuz TMA, na které může v případě havarijní situace opustit stanici a vrátit se na Zemi. Jaké byly další varianty záchrany posádek stanice ISS? Jak byla zajištěna bezpečnost posádek na orbitálních stanicích Saljut, Skylab a MIR? Jakou šanci na návrat měly posádky v programu Apollo v případě poruchy kosmické lodě? Existuje či existovala možnost záchrany posádky amerického raketoplánu či sovětského raketoplánu Buran? Na podobné otázky se pokusí odpovědět výše uvedená přednáška.

Sobota 29. března

08:00 až 10:00
PRŮBĚH LETU RAKETOPLÁNU COLUMBIA
Přednáší Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Cílem přednášky je detailně seznámit posluchače s průběhem tragického letu raketoplánu Columbia, doslova sekundu po sekundě s podrobným vysvětlením toho, co se dělo během přistávacího manévru od zažehnutí brzdících raketových motorů. Diskutovány budou pravděpodobné příčiny havárie a možnost záchrany posádky.

10:15 až 12:00
AERODYNAMICKÉ A KONSTRUKČNÍ ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ S TRAJEKTORIÍ SESTUPU RAKETOPLÁNU COLUMBIA Z OBĚŽNÉ DRÁHY
Přednáší Prof. Ing. Jan Kusák, CSc.
Pohled na havárii raketoplánu Columbia poněkud z jiné strany. Přehled aerodynamických vlivů na orbitální stupeň raketoplánu během přistávacího manévru.

14:00 až 15:30
MIMOŘÁDNÁ SITUACE NA PALUBĚ
Přednáší Ing. Tomáš Přibyl
Dlouhá historie pilotovaných letů je bohatá na velmi dramatické situace, ke kterým došlo při startu či během vlastního letu. O těch, které nakonec skončily úspěšně, se tak mnoho nehovoří. Avšak i při těchto událostech život kosmonautů mnohdy visel na vlásku. A právě takovéto situace připomene posluchačům další přednášející.

15:45 až 18:00
DŮSLEDKY HAVÁRIE RAKETOPLÁNU COLUMBIA PRO PILOTOVANÉ LETY
Přednáší Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Přednáška se zaměří na důsledky, které bude mít havárie již druhého amerického raketoplánu na oblast pilotovaných letů, především na výstavbu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Bude posílen rozpočet NASA na příští léta? Jakým směrem se bude ubírat rozvoj americké pilotované kosmonautiky? Jaký bude harmonogram dalších letů na stanici ISS? To jsou některé z okruhu otázek, kterým se tato přednáška bude věnovat.

Návod k registraci naleznete v článku z 26.2.2003.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »