Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Podrobnosti: Světová kosmonautika - dramatické okamžiky

Podrobnosti: Světová kosmonautika - dramatické okamžiky

Hvězdárna Valašské Meziříčí pořádá ve dnech 28. a 29. března 2003 mimořádný seminář s názvem SVĚTOVÁ KOSMONAUTIKA - DRAMATICKÉ OKAMŽIKY. Návod k registraci naleznete v článku z 26.2.2003.Dnešní článek obsahuje anotace referátů, které budou na semináři předneseny.

Pátek 28. března

16:30 až 17:15
VZPOMÍNKA NA CHALLENGER
Přednáší Libor Lenža
Připomínka tragické události z roku 1986. V přednášce bude shrnut průběh letu raketoplánu Challenger do okamžiku exploze a vysvětleny příčiny, které k havárii vedly. Rovněž budou popsány závěry vyšetřovací komise a konstrukční úpravy, provedené na všech systémech raketoplánu Space Shuttle.

17:30 až 19:00
KOSMICKÉ LODĚ PRO ZÁCHRANU KOSMONAUTŮ
Přednáší František Martinek
Stálá posádka Mezinárodní kosmické stanice ISS má k dispozici jako záchranný člun ruskou kosmickou loď Sojuz TMA, na které může v případě havarijní situace opustit stanici a vrátit se na Zemi. Jaké byly další varianty záchrany posádek stanice ISS? Jak byla zajištěna bezpečnost posádek na orbitálních stanicích Saljut, Skylab a MIR? Jakou šanci na návrat měly posádky v programu Apollo v případě poruchy kosmické lodě? Existuje či existovala možnost záchrany posádky amerického raketoplánu či sovětského raketoplánu Buran? Na podobné otázky se pokusí odpovědět výše uvedená přednáška.

Sobota 29. března

08:00 až 10:00
PRŮBĚH LETU RAKETOPLÁNU COLUMBIA
Přednáší Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Cílem přednášky je detailně seznámit posluchače s průběhem tragického letu raketoplánu Columbia, doslova sekundu po sekundě s podrobným vysvětlením toho, co se dělo během přistávacího manévru od zažehnutí brzdících raketových motorů. Diskutovány budou pravděpodobné příčiny havárie a možnost záchrany posádky.

10:15 až 12:00
AERODYNAMICKÉ A KONSTRUKČNÍ ASPEKTY SOUVISEJÍCÍ S TRAJEKTORIÍ SESTUPU RAKETOPLÁNU COLUMBIA Z OBĚŽNÉ DRÁHY
Přednáší Prof. Ing. Jan Kusák, CSc.
Pohled na havárii raketoplánu Columbia poněkud z jiné strany. Přehled aerodynamických vlivů na orbitální stupeň raketoplánu během přistávacího manévru.

14:00 až 15:30
MIMOŘÁDNÁ SITUACE NA PALUBĚ
Přednáší Ing. Tomáš Přibyl
Dlouhá historie pilotovaných letů je bohatá na velmi dramatické situace, ke kterým došlo při startu či během vlastního letu. O těch, které nakonec skončily úspěšně, se tak mnoho nehovoří. Avšak i při těchto událostech život kosmonautů mnohdy visel na vlásku. A právě takovéto situace připomene posluchačům další přednášející.

15:45 až 18:00
DŮSLEDKY HAVÁRIE RAKETOPLÁNU COLUMBIA PRO PILOTOVANÉ LETY
Přednáší Mgr. Antonín Vítek, CSc.
Přednáška se zaměří na důsledky, které bude mít havárie již druhého amerického raketoplánu na oblast pilotovaných letů, především na výstavbu Mezinárodní kosmické stanice ISS. Bude posílen rozpočet NASA na příští léta? Jakým směrem se bude ubírat rozvoj americké pilotované kosmonautiky? Jaký bude harmonogram dalších letů na stanici ISS? To jsou některé z okruhu otázek, kterým se tato přednáška bude věnovat.

Návod k registraci naleznete v článku z 26.2.2003.




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »