Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul
Vít Straka Vytisknout článek

Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul

Poisk na orbitu v představě malíře
Poisk na orbitu v představě malíře
Ruský segment Mezinárodní kosmické stanice se po osmi letech rozrostl o novou část, když se ve čtvrtek k modulu Zvezda připojil zbrusu nový modul Poisk. Ten bude na stanici sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu pro připojování lodí Sojuz a Progress a také se v něm nachází přechodová komora pro vycházky kosmonautů do volného prostoru. Přítomnost modulu je velmi důležitá vzhledem k rozšíření stálé posádky ISS a Poisk není posledním, v nejbližší době dostane stanice nových modulů více.

Modul MRM-2 (Mini-Research Module 2), pojmenovaný Poisk (Výzkum), byl do vesmíru vynesen nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur 10. listopadu ve 14:22 SEČ a po asi devíti minutách dosáhl nízké oběžné dráhy. Od třetího stupně rakety se odpoutal modul Poisk, ukotvený na servisním modulu, používaném zásobovacími loděmi Progress, který poskytoval modulu Poisk elektrickou energii a pohon při jeho dvoudenní cestě ke stanici (ta probíhala tradičně postupným zvyšováním dráhy zážehy motorů).

Schéma modulu Poisk
Schéma modulu Poisk
Samotný Poisk je těleso vejčitého tvaru, na délku měří 4 metry a v nejširším bodě má průměr 2,5 metru. Váží 3600 kg, posádce ISS poskytne asi 10,7 metrů krychlových prostoru, astronauté v něm po jeho připojení také najdou 900 kg nákladu, především ruské skafandry Orlan pro kosmické vycházky. Po jeho připojení k vrchní části modulu Zvezda získá ruský segment ISS čtvrtý uzel pro připojování ruských pilotovaných lodí Sojuz a "náklaďáků" Progress, což je velmi potřebné a užitečné pro 6člennou posádku komplexu. Momentálně má ruský segment stykovací uzly tři: na spodní části modulu Zarja, na zadní části modulu Zvezda a na modulu Pirs, který je ukotven ke spodní části Zvezdy, přesně naproti nového modulu Poisk. Ten stanici poskytne také další přechodovou komoru pro kosmické vycházky (stanice má momentálně dvě: ruský Pirs a americký Quest). K exteriéru modulu Poisk bude také možné připevnit vědecké experimenty.

Přílet nového modulu
Přílet nového modulu
Poisk, ukotvený k servisnímu modulu Progress, zahájil přílet ke stanici v automatickém režimu 12. listopadu ve 14:20 SEČ. Kosmonauté Roman Romaněnko a Maxim Surajev byli v modulu Zvezda připravení u speciálních konzolí převzít ruční řízení přilétávajícího tělesa, pokud by se vyskytly sebemenší potíže. To naštěstí nebylo zapotřebí, vše probíhalo hladce, a Poisk se připojil k modulu Zvezda v 16:41 SEČ. Již nepotřebná servisní sekce, která Poisk ke stanici dopravila, bude odhozena kolem 8. prosince. Posádka ISS (připomeňme, že stále pod velením prvního Evropana Franka De Winneho z Belgie) by měla do nového modulu vstoupit v pátek krátce po poledni našeho času.

V lednu 2010 podniknou kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev kosmickou vycházku, při které modul Poisk připraví ke skutečnému provozu. Na jeho vnější povrch nainstalují zaměřovač pro přilétající lodě a aktivují anténu, která bude používána k navádění přilétajících lodí. Připojí také modul do staničního Ethernetového systému a nainstalují na něj zábradlí, které budou používat kosmonauté při budoucích kosmických vycházkách. Krátce po tomto kosmickém výstupu astronauté přemístí loď Sojuz TMA-16 (nyní připojena k zadní části modulu Zvezda) na modul Poisk, čímž Zvezdu uvolní příletu zásobovací lodě Progress v únoru.

Budování komplexu ISS stále pokračuje. Ruská konstrukční kancelář Energia v současné době dokončuje stavbu modulu Mini-Research Module 1 (MRM-1), větší a mohutnější verze modulu Poisk. MRM-1 bude na stanici dopraven v květnu 2010 raketoplánem Atlantis při misi STS-132 a připojen k modulu Zarja. Ještě předtím, v únoru 2010, dopraví raketoplán Endeavour na ISS nový americký modul Tranquility. Momentálně je ISS dokončena asi z 85 procent.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



24. vesmírný týden 2025

24. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 6. do 15. 6. 2025. Měsíc bude v úplňku. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je opět spíše nízká. Sonda Hakuto-R s evropským roverem Tenacious na Měsíci měkce nepřistála. Očekáváme start Falconu 9 s kosmickou lodí Dragon na misi Axiom-4 k ISS. Blížíme se také k 500. startu rakety Falcon 9. Před 50 lety se k Venuši vydala sonda Veněra 10, která pak úspěšně přistála a fotila povrch. Před 25 lety Rusové opustili stanici Mir.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

testovaci fotka

testovací fotka

Další informace »