Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul
Vít Straka Vytisknout článek

Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul

Poisk na orbitu v představě malíře
Poisk na orbitu v představě malíře
Ruský segment Mezinárodní kosmické stanice se po osmi letech rozrostl o novou část, když se ve čtvrtek k modulu Zvezda připojil zbrusu nový modul Poisk. Ten bude na stanici sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu pro připojování lodí Sojuz a Progress a také se v něm nachází přechodová komora pro vycházky kosmonautů do volného prostoru. Přítomnost modulu je velmi důležitá vzhledem k rozšíření stálé posádky ISS a Poisk není posledním, v nejbližší době dostane stanice nových modulů více.

Modul MRM-2 (Mini-Research Module 2), pojmenovaný Poisk (Výzkum), byl do vesmíru vynesen nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur 10. listopadu ve 14:22 SEČ a po asi devíti minutách dosáhl nízké oběžné dráhy. Od třetího stupně rakety se odpoutal modul Poisk, ukotvený na servisním modulu, používaném zásobovacími loděmi Progress, který poskytoval modulu Poisk elektrickou energii a pohon při jeho dvoudenní cestě ke stanici (ta probíhala tradičně postupným zvyšováním dráhy zážehy motorů).

Schéma modulu Poisk
Schéma modulu Poisk
Samotný Poisk je těleso vejčitého tvaru, na délku měří 4 metry a v nejširším bodě má průměr 2,5 metru. Váží 3600 kg, posádce ISS poskytne asi 10,7 metrů krychlových prostoru, astronauté v něm po jeho připojení také najdou 900 kg nákladu, především ruské skafandry Orlan pro kosmické vycházky. Po jeho připojení k vrchní části modulu Zvezda získá ruský segment ISS čtvrtý uzel pro připojování ruských pilotovaných lodí Sojuz a "náklaďáků" Progress, což je velmi potřebné a užitečné pro 6člennou posádku komplexu. Momentálně má ruský segment stykovací uzly tři: na spodní části modulu Zarja, na zadní části modulu Zvezda a na modulu Pirs, který je ukotven ke spodní části Zvezdy, přesně naproti nového modulu Poisk. Ten stanici poskytne také další přechodovou komoru pro kosmické vycházky (stanice má momentálně dvě: ruský Pirs a americký Quest). K exteriéru modulu Poisk bude také možné připevnit vědecké experimenty.

Přílet nového modulu
Přílet nového modulu
Poisk, ukotvený k servisnímu modulu Progress, zahájil přílet ke stanici v automatickém režimu 12. listopadu ve 14:20 SEČ. Kosmonauté Roman Romaněnko a Maxim Surajev byli v modulu Zvezda připravení u speciálních konzolí převzít ruční řízení přilétávajícího tělesa, pokud by se vyskytly sebemenší potíže. To naštěstí nebylo zapotřebí, vše probíhalo hladce, a Poisk se připojil k modulu Zvezda v 16:41 SEČ. Již nepotřebná servisní sekce, která Poisk ke stanici dopravila, bude odhozena kolem 8. prosince. Posádka ISS (připomeňme, že stále pod velením prvního Evropana Franka De Winneho z Belgie) by měla do nového modulu vstoupit v pátek krátce po poledni našeho času.

V lednu 2010 podniknou kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev kosmickou vycházku, při které modul Poisk připraví ke skutečnému provozu. Na jeho vnější povrch nainstalují zaměřovač pro přilétající lodě a aktivují anténu, která bude používána k navádění přilétajících lodí. Připojí také modul do staničního Ethernetového systému a nainstalují na něj zábradlí, které budou používat kosmonauté při budoucích kosmických vycházkách. Krátce po tomto kosmickém výstupu astronauté přemístí loď Sojuz TMA-16 (nyní připojena k zadní části modulu Zvezda) na modul Poisk, čímž Zvezdu uvolní příletu zásobovací lodě Progress v únoru.

Budování komplexu ISS stále pokračuje. Ruská konstrukční kancelář Energia v současné době dokončuje stavbu modulu Mini-Research Module 1 (MRM-1), větší a mohutnější verze modulu Poisk. MRM-1 bude na stanici dopraven v květnu 2010 raketoplánem Atlantis při misi STS-132 a připojen k modulu Zarja. Ještě předtím, v únoru 2010, dopraví raketoplán Endeavour na ISS nový americký modul Tranquility. Momentálně je ISS dokončena asi z 85 procent.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »