Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul
Vít Straka Vytisknout článek

Poisk dorazil, ISS se rozrostla o nový modul

Poisk na orbitu v představě malíře
Poisk na orbitu v představě malíře
Ruský segment Mezinárodní kosmické stanice se po osmi letech rozrostl o novou část, když se ve čtvrtek k modulu Zvezda připojil zbrusu nový modul Poisk. Ten bude na stanici sloužit jako čtvrtý stykovací uzel ruského segmentu pro připojování lodí Sojuz a Progress a také se v něm nachází přechodová komora pro vycházky kosmonautů do volného prostoru. Přítomnost modulu je velmi důležitá vzhledem k rozšíření stálé posádky ISS a Poisk není posledním, v nejbližší době dostane stanice nových modulů více.

Modul MRM-2 (Mini-Research Module 2), pojmenovaný Poisk (Výzkum), byl do vesmíru vynesen nosnou raketou Sojuz z kosmodromu Bajkonur 10. listopadu ve 14:22 SEČ a po asi devíti minutách dosáhl nízké oběžné dráhy. Od třetího stupně rakety se odpoutal modul Poisk, ukotvený na servisním modulu, používaném zásobovacími loděmi Progress, který poskytoval modulu Poisk elektrickou energii a pohon při jeho dvoudenní cestě ke stanici (ta probíhala tradičně postupným zvyšováním dráhy zážehy motorů).

Schéma modulu Poisk
Schéma modulu Poisk
Samotný Poisk je těleso vejčitého tvaru, na délku měří 4 metry a v nejširším bodě má průměr 2,5 metru. Váží 3600 kg, posádce ISS poskytne asi 10,7 metrů krychlových prostoru, astronauté v něm po jeho připojení také najdou 900 kg nákladu, především ruské skafandry Orlan pro kosmické vycházky. Po jeho připojení k vrchní části modulu Zvezda získá ruský segment ISS čtvrtý uzel pro připojování ruských pilotovaných lodí Sojuz a "náklaďáků" Progress, což je velmi potřebné a užitečné pro 6člennou posádku komplexu. Momentálně má ruský segment stykovací uzly tři: na spodní části modulu Zarja, na zadní části modulu Zvezda a na modulu Pirs, který je ukotven ke spodní části Zvezdy, přesně naproti nového modulu Poisk. Ten stanici poskytne také další přechodovou komoru pro kosmické vycházky (stanice má momentálně dvě: ruský Pirs a americký Quest). K exteriéru modulu Poisk bude také možné připevnit vědecké experimenty.

Přílet nového modulu
Přílet nového modulu
Poisk, ukotvený k servisnímu modulu Progress, zahájil přílet ke stanici v automatickém režimu 12. listopadu ve 14:20 SEČ. Kosmonauté Roman Romaněnko a Maxim Surajev byli v modulu Zvezda připravení u speciálních konzolí převzít ruční řízení přilétávajícího tělesa, pokud by se vyskytly sebemenší potíže. To naštěstí nebylo zapotřebí, vše probíhalo hladce, a Poisk se připojil k modulu Zvezda v 16:41 SEČ. Již nepotřebná servisní sekce, která Poisk ke stanici dopravila, bude odhozena kolem 8. prosince. Posádka ISS (připomeňme, že stále pod velením prvního Evropana Franka De Winneho z Belgie) by měla do nového modulu vstoupit v pátek krátce po poledni našeho času.

V lednu 2010 podniknou kosmonauté Oleg Kotov a Maxim Surajev kosmickou vycházku, při které modul Poisk připraví ke skutečnému provozu. Na jeho vnější povrch nainstalují zaměřovač pro přilétající lodě a aktivují anténu, která bude používána k navádění přilétajících lodí. Připojí také modul do staničního Ethernetového systému a nainstalují na něj zábradlí, které budou používat kosmonauté při budoucích kosmických vycházkách. Krátce po tomto kosmickém výstupu astronauté přemístí loď Sojuz TMA-16 (nyní připojena k zadní části modulu Zvezda) na modul Poisk, čímž Zvezdu uvolní příletu zásobovací lodě Progress v únoru.

Budování komplexu ISS stále pokračuje. Ruská konstrukční kancelář Energia v současné době dokončuje stavbu modulu Mini-Research Module 1 (MRM-1), větší a mohutnější verze modulu Poisk. MRM-1 bude na stanici dopraven v květnu 2010 raketoplánem Atlantis při misi STS-132 a připojen k modulu Zarja. Ještě předtím, v únoru 2010, dopraví raketoplán Endeavour na ISS nový americký modul Tranquility. Momentálně je ISS dokončena asi z 85 procent.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »