Expedice 19 a 20Ve středu 27. 5. z Bajkonuru odstartovala směrem k ISS loď Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou, dlouho očekávané zdvojnásobení počtu členů základní posádky stanice se konečně stane skutečností. Zároveň se na podzim poprvé stane velitelem ISS Evropan.
Start Sojuzu TMA-15Sojuz TMA-15 s astronauty Frankem De Winnem, Romanem Romaněnkem a Robertem Thirskem se pomocí nosné rakety Sojuz-FG z Bajkonuru vznesl k nebesům 27. 5. ve 12:34 SELČ. Ke staničnímu modulu Zarja by se měli připojit po sérii manévrů v pátek 29. 5. ve 14:36 našeho času. Je to klasická mise lodi Sojuz, v jejím průběhu ale dojde k historické události pro Mezinárodní kosmickou stanici. Jejími obyvateli jsou momentálně členové Expedice 19 Gennady Padalka, Michael Barratt a Koichi Wakata. Až se v pátek otevře poklop mezi Zarjou s Sojuzem a obě posádky se uvítají, začne Expedice 20 a základní posádka ISS bude konečně zdvojnásobena ze tří členů na šest.
Pohled do kabiny při startuVíc lidí samozřejmě zastane více práce a počet hodin, věnovaný týdně vědeckým výzkumům (což je hlavní smysl budování ISS) by se měl zvýšit z 20 na více než 70. Nese to s sebou změny jednak administrativní co se týče evidence posádek. Příletem Sojuzu TMA-15 začne Expedice 20, stále pod velením Padalky, jež nyní velí Expedici 19 (Expedice 20 bude jediná, která začne příletem lodi, všechny ostatní zahájí odlet lodi). V říjnu, po odletu Padalky a Barratta, začne Expedice 21 pod velením Franka de Winneho, poprvé se ISS dostane do rukou Evropana (viz níže). Nese to s sebou také změny co se týče života na stanici. Velitel Gennady Padalka nyní spává v ložnici v modulu Zvezda, Barratt a Wakata ve dvou ložnicích v modulu Harmony. Ve Zvezdě je k dispozici ještě jedna spací kóje, kterou obsadí Romaněnko, ostatní dva s ním příchozí si budou muset vystačit s improvizovanými ložnicemi v modulech Destiny a Kibo (jednu další kóji by měl dopravit v srpnu raketoplán Discovery). Recyklační systém pro přeměnu moči v pitnou vodu, dopravený v listopadu raketoplánem Endeavour je již v provozu (astronauti jej nedávno pokřtili a tím, co bylo před nedávnem moč, si připili), v modulu Destiny jsou k dispozici dvě toalety, zásobování je zajištěno. Připomeňme, že příští rok skončí provoz raketoplánů a k dopravování posádek na ISS budou do roku (snad)2015 používány jen ruské lodě Sojuz.
Expedice 20Posádka Sojuzu TMA-15
Vpravo na fotce je velitel Frank de Winne(48), astronaut ESA z Belgie, má za sebou již jeden kosmický let v roce 2002, mise Odissea, při které strávil devět dní na ISS. Šlo o výměnu záchranné lodi, posádka ostartovala ze Země v Sojuzu TMA-1, který zůstal na stanici a po 11 dnech se vrátila ve starším Sojuzu TM-34, do té doby ukotveném na stanici. Při své krátké návštěvě de Winne splnil 23 experimentů.
Vprostřed sedí velitel Sojuzu Roman Romaněnko(37), ruský kosmonaut. Potomek Jurije Romaněnka, jež má za sebou 3 kosmické lety, z toho dva dlouhodobé pobyty na stanicích Saljut 6 a Mir (zde pobýval 326 dní). Pro Romana to bude první kosmický let, v týmu kosmonautů je od listopadu 1999.
Třetí do tria Robert Thirsk(55), první kanadský astronaut pro dlouhodobý pobyt. Má za sebou let raketoplánem Columbia STS-78 v roce 1996, šlo o vědeckou misi s modulem Spacelab v nákladovém prostoru.
Na závěr krátký výhled do budoucna. Na 5. a 10. června mají Padalka a Barratt v plánu dva kosmické výstupy, při kterých připraví ruský segment ISS na připojení malého výzkumného modulu později tento rok. A na 13. června je plánován start raketoplánu Endeavour STS-127 s třetí a poslední částí japonské laboratoře Kibo, půjde o takovou verandu k umístění vědeckých experimentů, určených pro pobyt v otevřeném prostoru. K manipulaci s nimi má Kibo malou robotickou paži a také malou přetlakovou komoru, ze které si je robotická paže vyzvedne. Při letu STS-127 také dojde k výměně Koichiho Wakaty za amerického astronauta Timothyho Kopru.
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 4. do 4. 5. 2025. Měsíc je v novu a bude dorůstat do první čtvrti, takže jej uvidíme na večerní obloze. Večer můžeme pozorovat Jupiter a Mars, ráno kromě jasné Venuše ještě slabý Saturn (bez prstence). Aktivita Slunce je střední. Sonda Lucy provedla průzkum a poslala fotografie planetky Donaldjohanson. Před 125 lety se narodil Jan Hendrik Oort, který předpověděl existenci sférického oblaku kometárních jader.
Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2025 obdržel snímek „Slunce očima i vodíkem“, jehož autory jsou astrofotografové Michal Šrejber a Marek Tušl
Zatmění Slunce již od pradávna vzbuzovalo v našich předcích mnohdy i divoké představy o tom, co se vlastně na obloze děje.
Asi 1,5 hodiny jenom, dost rušila vysoká oblačnost, ale nakonec to vyšlo lépe než jsem očekával, ale část snímků musela do koše.
30.4.2025 z Říčan u Prahy (50 mm / 2.8 / ISO 800 / 1 min snímek)