Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Posila pro ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Posila pro ISS

Expedice 19 a 20
Expedice 19 a 20
Ve středu 27. 5. z Bajkonuru odstartovala směrem k ISS loď Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou, dlouho očekávané zdvojnásobení počtu členů základní posádky stanice se konečně stane skutečností. Zároveň se na podzim poprvé stane velitelem ISS Evropan.

Start Sojuzu TMA-15
Start Sojuzu TMA-15
Sojuz TMA-15 s astronauty Frankem De Winnem, Romanem Romaněnkem a Robertem Thirskem se pomocí nosné rakety Sojuz-FG z Bajkonuru vznesl k nebesům 27. 5. ve 12:34 SELČ. Ke staničnímu modulu Zarja by se měli připojit po sérii manévrů v pátek 29. 5. ve 14:36 našeho času. Je to klasická mise lodi Sojuz, v jejím průběhu ale dojde k historické události pro Mezinárodní kosmickou stanici. Jejími obyvateli jsou momentálně členové Expedice 19 Gennady Padalka, Michael Barratt a Koichi Wakata. Až se v pátek otevře poklop mezi Zarjou s Sojuzem a obě posádky se uvítají, začne Expedice 20 a základní posádka ISS bude konečně zdvojnásobena ze tří členů na šest.

Pohled do kabiny při startu
Pohled do kabiny při startu
Víc lidí samozřejmě zastane více práce a počet hodin, věnovaný týdně vědeckým výzkumům (což je hlavní smysl budování ISS) by se měl zvýšit z 20 na více než 70. Nese to s sebou změny jednak administrativní co se týče evidence posádek. Příletem Sojuzu TMA-15 začne Expedice 20, stále pod velením Padalky, jež nyní velí Expedici 19 (Expedice 20 bude jediná, která začne příletem lodi, všechny ostatní zahájí odlet lodi). V říjnu, po odletu Padalky a Barratta, začne Expedice 21 pod velením Franka de Winneho, poprvé se ISS dostane do rukou Evropana (viz níže). Nese to s sebou také změny co se týče života na stanici. Velitel Gennady Padalka nyní spává v ložnici v modulu Zvezda, Barratt a Wakata ve dvou ložnicích v modulu Harmony. Ve Zvezdě je k dispozici ještě jedna spací kóje, kterou obsadí Romaněnko, ostatní dva s ním příchozí si budou muset vystačit s improvizovanými ložnicemi v modulech Destiny a Kibo (jednu další kóji by měl dopravit v srpnu raketoplán Discovery). Recyklační systém pro přeměnu moči v pitnou vodu, dopravený v listopadu raketoplánem Endeavour je již v provozu (astronauti jej nedávno pokřtili a tím, co bylo před nedávnem moč, si připili), v modulu Destiny jsou k dispozici dvě toalety, zásobování je zajištěno. Připomeňme, že příští rok skončí provoz raketoplánů a k dopravování posádek na ISS budou do roku (snad)2015 používány jen ruské lodě Sojuz.

Expedice 20
Expedice 20
Posádka Sojuzu TMA-15

Vpravo na fotce je velitel Frank de Winne(48), astronaut ESA z Belgie, má za sebou již jeden kosmický let v roce 2002, mise Odissea, při které strávil devět dní na ISS. Šlo o výměnu záchranné lodi, posádka ostartovala ze Země v Sojuzu TMA-1, který zůstal na stanici a po 11 dnech se vrátila ve starším Sojuzu TM-34, do té doby ukotveném na stanici. Při své krátké návštěvě de Winne splnil 23 experimentů.

Vprostřed sedí velitel Sojuzu Roman Romaněnko(37), ruský kosmonaut. Potomek Jurije Romaněnka, jež má za sebou 3 kosmické lety, z toho dva dlouhodobé pobyty na stanicích Saljut 6 a Mir (zde pobýval 326 dní). Pro Romana to bude první kosmický let, v týmu kosmonautů je od listopadu 1999.

Třetí do tria Robert Thirsk(55), první kanadský astronaut pro dlouhodobý pobyt. Má za sebou let raketoplánem Columbia STS-78 v roce 1996, šlo o vědeckou misi s modulem Spacelab v nákladovém prostoru.

Na závěr krátký výhled do budoucna. Na 5. a 10. června mají Padalka a Barratt v plánu dva kosmické výstupy, při kterých připraví ruský segment ISS na připojení malého výzkumného modulu později tento rok. A na 13. června je plánován start raketoplánu Endeavour STS-127 s třetí a poslední částí japonské laboratoře Kibo, půjde o takovou verandu k umístění vědeckých experimentů, určených pro pobyt v otevřeném prostoru. K manipulaci s nimi má Kibo malou robotickou paži a také malou přetlakovou komoru, ze které si je robotická paže vyzvedne. Při letu STS-127 také dojde k výměně Koichiho Wakaty za amerického astronauta Timothyho Kopru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »