Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Posila pro ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Posila pro ISS

Expedice 19 a 20
Expedice 19 a 20
Ve středu 27. 5. z Bajkonuru odstartovala směrem k ISS loď Sojuz TMA-15 s tříčlennou posádkou, dlouho očekávané zdvojnásobení počtu členů základní posádky stanice se konečně stane skutečností. Zároveň se na podzim poprvé stane velitelem ISS Evropan.

Start Sojuzu TMA-15
Start Sojuzu TMA-15
Sojuz TMA-15 s astronauty Frankem De Winnem, Romanem Romaněnkem a Robertem Thirskem se pomocí nosné rakety Sojuz-FG z Bajkonuru vznesl k nebesům 27. 5. ve 12:34 SELČ. Ke staničnímu modulu Zarja by se měli připojit po sérii manévrů v pátek 29. 5. ve 14:36 našeho času. Je to klasická mise lodi Sojuz, v jejím průběhu ale dojde k historické události pro Mezinárodní kosmickou stanici. Jejími obyvateli jsou momentálně členové Expedice 19 Gennady Padalka, Michael Barratt a Koichi Wakata. Až se v pátek otevře poklop mezi Zarjou s Sojuzem a obě posádky se uvítají, začne Expedice 20 a základní posádka ISS bude konečně zdvojnásobena ze tří členů na šest.

Pohled do kabiny při startu
Pohled do kabiny při startu
Víc lidí samozřejmě zastane více práce a počet hodin, věnovaný týdně vědeckým výzkumům (což je hlavní smysl budování ISS) by se měl zvýšit z 20 na více než 70. Nese to s sebou změny jednak administrativní co se týče evidence posádek. Příletem Sojuzu TMA-15 začne Expedice 20, stále pod velením Padalky, jež nyní velí Expedici 19 (Expedice 20 bude jediná, která začne příletem lodi, všechny ostatní zahájí odlet lodi). V říjnu, po odletu Padalky a Barratta, začne Expedice 21 pod velením Franka de Winneho, poprvé se ISS dostane do rukou Evropana (viz níže). Nese to s sebou také změny co se týče života na stanici. Velitel Gennady Padalka nyní spává v ložnici v modulu Zvezda, Barratt a Wakata ve dvou ložnicích v modulu Harmony. Ve Zvezdě je k dispozici ještě jedna spací kóje, kterou obsadí Romaněnko, ostatní dva s ním příchozí si budou muset vystačit s improvizovanými ložnicemi v modulech Destiny a Kibo (jednu další kóji by měl dopravit v srpnu raketoplán Discovery). Recyklační systém pro přeměnu moči v pitnou vodu, dopravený v listopadu raketoplánem Endeavour je již v provozu (astronauti jej nedávno pokřtili a tím, co bylo před nedávnem moč, si připili), v modulu Destiny jsou k dispozici dvě toalety, zásobování je zajištěno. Připomeňme, že příští rok skončí provoz raketoplánů a k dopravování posádek na ISS budou do roku (snad)2015 používány jen ruské lodě Sojuz.

Expedice 20
Expedice 20
Posádka Sojuzu TMA-15

Vpravo na fotce je velitel Frank de Winne(48), astronaut ESA z Belgie, má za sebou již jeden kosmický let v roce 2002, mise Odissea, při které strávil devět dní na ISS. Šlo o výměnu záchranné lodi, posádka ostartovala ze Země v Sojuzu TMA-1, který zůstal na stanici a po 11 dnech se vrátila ve starším Sojuzu TM-34, do té doby ukotveném na stanici. Při své krátké návštěvě de Winne splnil 23 experimentů.

Vprostřed sedí velitel Sojuzu Roman Romaněnko(37), ruský kosmonaut. Potomek Jurije Romaněnka, jež má za sebou 3 kosmické lety, z toho dva dlouhodobé pobyty na stanicích Saljut 6 a Mir (zde pobýval 326 dní). Pro Romana to bude první kosmický let, v týmu kosmonautů je od listopadu 1999.

Třetí do tria Robert Thirsk(55), první kanadský astronaut pro dlouhodobý pobyt. Má za sebou let raketoplánem Columbia STS-78 v roce 1996, šlo o vědeckou misi s modulem Spacelab v nákladovém prostoru.

Na závěr krátký výhled do budoucna. Na 5. a 10. června mají Padalka a Barratt v plánu dva kosmické výstupy, při kterých připraví ruský segment ISS na připojení malého výzkumného modulu později tento rok. A na 13. června je plánován start raketoplánu Endeavour STS-127 s třetí a poslední částí japonské laboratoře Kibo, půjde o takovou verandu k umístění vědeckých experimentů, určených pro pobyt v otevřeném prostoru. K manipulaci s nimi má Kibo malou robotickou paži a také malou přetlakovou komoru, ze které si je robotická paže vyzvedne. Při letu STS-127 také dojde k výměně Koichiho Wakaty za amerického astronauta Timothyho Kopru.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2022

20. vesmírný týden 2022

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 5. do 22. 5. 2022. Měsíc bude v úplňku a nastává zatmění, u nás viditelné nízko nad obzorem jako částečné. Přehlídku planet viditelných okem nabízí ranní obloha. Nejjasnější Venuše se úhlově vrací ke Slunci. Lépe je vidět Jupiter a nejvýše jsou ráno Mars a Saturn. Skvrny na povrchu Slunce jsou stále k vidění a aktivita hvězdy je zvýšená. Astronomové publikovali záběr černé díry v centru naší Galaxie. InSight zaznamenala na Marsu dosud nejsilnější otřes. Po dvou startech Falconu 9 v minulém týdnu očekáváme tento týden třetí. ULA plánuje otestovat svoji kosmickou loď Starliner. Vynikající český astronom Ivan Šolc by se letos dožil 95 let.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Carina a sopka

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2022 získal snímek „Carina a sopka“, jehož autorem je Lukáš Veselý Mlhovina Carina, sopečný ostrov La Palma i samotný kráter vulkánu Cumbre Vieja, to vše se vešlo vítězi dubnového kola soutěže Česká astrofotografie měsíce do jednoho fotografického

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Setkání planetek.

Setkání planetek. Rozměry obrázku jsou 30 x 15 obloukových minut, sever je nahoře, východ vlevo. Planetka (7335) 1989 JA je řazena do typu Apollo a prochází nejblíže Zemi mezi roky 1916 až 2194. V době fotografování byla od Země vzdálena 0.072 au a jasnost měla 13.2 magnitudy. O deset dní později bude o magnitudu jasnější a více než dvakrát blíže, ale na jižní obloze. V roce 1989 ji objevila E. Helinová na Mt. Palomaru. Planetka (15903) Rolandflorrie byla podstatně slabší, asi 17.3 magnitudy a nacházela se ve vzdálenosti 1.385 au od Země. V roce 1997 ji objevil amatérský astronom trpící v dětství Aspergerovým syndromem T. Handley v Burlingtonu (New Jersey) a dal jí jména svých rodičů.

Další informace »