Poškození lodě Sojuz zkomplikuje provoz ISS
Autor: spaceflightnow.com
Od ukončení provozu amerických raketoplánů v červenci minulého roku je ruská loď Sojuz jediným prostředkem pro dopravu astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici. Každý rok z kosmodromu Bajkonur startují čtyři Sojuzy, každý Sojuz na palubu stanice dopraví tři členy dlouhodobé posádky, která čítá šest lidí. První letošní start lodi Sojuz byl v plánu 30. března, situace se ovšem značně zkomplikovala.
Při testu hermetičnosti návratového modulu a uzavřené části servisního modulu lodi Sojuz TMA-04M v závodu společnosti Energia v Moskvě došlo k napuštění příliš velkého množství vzduchu do prostor plavidla, důsledkem čehož byl velmi vážně poškozen návratový modul lodi, ve kterém má svá křesla tříčlenná posádka a především v tomto modulu na konci mise přistává do kazašské stepi. Návratový modul v zásadě vlivem přetlaku praskl v místě, kde je umístěn manévrovací systém trysek, užívaných při návratu lodi na Zemi a začal z něj unikat vzduch. Výsledkem je nepoužitelnost modulu k pilotované misi a jeho vyřazení de facto do šrotu.
Skutečnosti oznámil ve čtvrtek 2. února Mike Suffredini, manažer programu ISS z Johnsonova kosmického střediska v Houstonu, v audiokonferenci pro média.
Loď Sojuz TMA-04M s poškozeným návratovým modulem měla být využita pro start tří kosmonautů ke stanici ISS na konci března, návratový modul je však nepoužitelný. Rusové se podle Suffrediniho rozhodli, že urychlí přípravu další lodě Sojuz, která převezme úlohu své kolegyně s poškozeným návratovým modulem a dopraví do kosmu březnovou posádku, je však samozřejmé, že start hodně sklouzne.
Protože vyměnit pouze návratový modul by bylo nebezpečné vzhledem k mírným odlišnostem mezi jednotlivými exempláři lodí Sojuz (některé systémy by nemusely stoprocentně spolupracovat), jednodušší a vhodnější bude výměna celé lodě, z toho však vyplývá, že každá posádka bude nyní startovat v lodi, určené až pro posádku následující, toto letos zapříčiní poměrně dlouhé odklady startů, příprava nové lodě zabere nějaký čas. Několik posádek tak započne svou misi se zpožděním, několik posádek si bude muset prodloužit pobyt na stanici, aby operace na ISS netrpěly dlouhou přítomností pouze tří astronautů.
A jak bude letošní plán letů vypadat konkrétně? 16. března se měl vrátit na Zemi Sojuz TMA-22 se současným velitelem stanice Danielem Burbankem (USA) a ruskými kosmonauty Antonem Škaplerovem a Anatolijem Ivanišinem, kteří na stanici pracují od poloviny listopadu. Tato trojice si vesmírnou misi prodlouží o měsíc a půl, její návrat je přeplánován na 30. dubna. Okolo 15. května se má na oběžnou dráhu vydat posádka, která na ní měla pobývat již od konce března, G. Padalka, S. Revin (Rusko) a J. Acaba (USA), v lodi, určené pro následující výpravu (S. Williamsová z USA, J. Malenčenko z Ruska a A. Hošide z Japonska, odklad startu z 30. května na asi 15. července, poletí na palubě lodi, která měla původně letět na konci září). Zbývající letošní starty kvůli čekání na následující lodě Sojuz sklouznou z 26. září na 15. října a z 26. listopadu na 5. prosince.
Celkové dopady na provoz stanice budou však podle Suffrediniho minimální.
Vyšetřování pochybení
Rusko ustanovilo komisi, která má vyšetřit příčinu přetlakování lodě Sojuz a zajistit, aby se to už neopakovalo. Je to v poslední době další neúspěch ruského kosmického programu, za posledních několik měsíců jmenujme pád rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress loni v srpnu a následné ochromení provozu ISS kvůli přerušení letů raket Sojuz nebo neúspěch sondy Fobos-Grunt k Marsu v listopadu. Podle Suffrediniho však žádný z těchto incidentů není ukazatelem nějakých hlubších problémů ve společnosti Energia, jež v Moskvě vyrábí lodě Sojuz a Progress.
"Tato událost (zničení návratového modulu lodi Sojuz) je velmi nešťastná ale, víte, toto je komplikovaný byznys a takové věci se zkrátka stávají. Pro mě to není náznak nějakých hlubších problémů ve společnosti Energia. Neznám příčinu incidentu, mohlo jít o chybu regulátoru, mohlo to být selhání lidského faktoru, Rusové na tom pracují. Já plně věřím, že najdou příčinu a v budoucnu se to již nestane," prohlásil Suffredini.
Zdroje:
Spaceflightnow.com 2. února 2012
Za poskytnutí některých informací patří dík také Ing. Tomáši Přibylovi.
O autorovi
Vít Straka
Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.
