Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poškození lodě Sojuz zkomplikuje provoz ISS
Vít Straka Vytisknout článek

Poškození lodě Sojuz zkomplikuje provoz ISS

Loď Sojuz v montážní hale, šipka ukazuje návratový modul uprostřed lodi. Autor: spaceflightnow.com
Loď Sojuz v montážní hale, šipka ukazuje návratový modul uprostřed lodi.
Autor: spaceflightnow.com
30. března měla z Bajkonuru vzlétnout loď Sojuz TMA-04M a dopravit na stanici ISS tři nové členy dlouhodobé posádky. Nakonec však loď nikam nepoletí, jelikož byla vážně poškozena při testování v montážní hale. Její úlohu bude muset převzít loď, připravovaná pro další expedici. Že to povede k odkladu startu (nejen) této posádky a zásadnímu zkomplikování provozu stanice ISS není třeba zdůrazňovat.

Od ukončení provozu amerických raketoplánů v červenci minulého roku je ruská loď Sojuz jediným prostředkem pro dopravu astronautů na Mezinárodní kosmickou stanici. Každý rok z kosmodromu Bajkonur startují čtyři Sojuzy, každý Sojuz na palubu stanice dopraví tři členy dlouhodobé posádky, která čítá šest lidí. První letošní start lodi Sojuz byl v plánu 30. března, situace se ovšem značně zkomplikovala.

Při testu hermetičnosti návratového modulu a uzavřené části servisního modulu lodi Sojuz TMA-04M v závodu společnosti Energia v Moskvě došlo k napuštění příliš velkého množství vzduchu do prostor plavidla, důsledkem čehož byl velmi vážně poškozen návratový modul lodi, ve kterém má svá křesla tříčlenná posádka a především v tomto modulu na konci mise přistává do kazašské stepi. Návratový modul v zásadě vlivem přetlaku praskl v místě, kde je umístěn manévrovací systém trysek, užívaných při návratu lodi na Zemi a začal z něj unikat vzduch. Výsledkem je nepoužitelnost modulu k pilotované misi a jeho vyřazení de facto do šrotu.

Skutečnosti oznámil ve čtvrtek 2. února Mike Suffredini, manažer programu ISS z Johnsonova kosmického střediska v Houstonu, v audiokonferenci pro média.

Loď Sojuz TMA-04M s poškozeným návratovým modulem měla být využita pro start tří kosmonautů ke stanici ISS na konci března, návratový modul je však nepoužitelný. Rusové se podle Suffrediniho rozhodli, že urychlí přípravu další lodě Sojuz, která převezme úlohu své kolegyně s poškozeným návratovým modulem a dopraví do kosmu březnovou posádku, je však samozřejmé, že start hodně sklouzne.

Protože vyměnit pouze návratový modul by bylo nebezpečné vzhledem k mírným odlišnostem mezi jednotlivými exempláři lodí Sojuz (některé systémy by nemusely stoprocentně spolupracovat), jednodušší a vhodnější bude výměna celé lodě, z toho však vyplývá, že každá posádka bude nyní startovat v lodi, určené až pro posádku následující, toto letos zapříčiní poměrně dlouhé odklady startů, příprava nové lodě zabere nějaký čas. Několik posádek tak započne svou misi se zpožděním, několik posádek si bude muset prodloužit pobyt na stanici, aby operace na ISS netrpěly dlouhou přítomností pouze tří astronautů.

A jak bude letošní plán letů vypadat konkrétně? 16. března se měl vrátit na Zemi Sojuz TMA-22 se současným velitelem stanice Danielem Burbankem (USA) a ruskými kosmonauty Antonem Škaplerovem a Anatolijem Ivanišinem, kteří na stanici pracují od poloviny listopadu. Tato trojice si vesmírnou misi prodlouží o měsíc a půl, její návrat je přeplánován na 30. dubna. Okolo 15. května se má na oběžnou dráhu vydat posádka, která na ní měla pobývat již od konce března, G. Padalka, S. Revin (Rusko) a J. Acaba (USA), v lodi, určené pro následující výpravu (S. Williamsová z USA, J. Malenčenko z Ruska a A. Hošide z Japonska, odklad startu z 30. května na asi 15. července, poletí na palubě lodi, která měla původně letět na konci září). Zbývající letošní starty kvůli čekání na následující lodě Sojuz sklouznou z 26. září na 15. října a z 26. listopadu na 5. prosince.

Celkové dopady na provoz stanice budou však podle Suffrediniho minimální.

Vyšetřování pochybení

Rusko ustanovilo komisi, která má vyšetřit příčinu přetlakování lodě Sojuz a zajistit, aby se to už neopakovalo. Je to v poslední době další neúspěch ruského kosmického programu, za posledních několik měsíců jmenujme pád rakety Sojuz se zásobovací lodí Progress loni v srpnu a následné ochromení provozu ISS kvůli přerušení letů raket Sojuz nebo neúspěch sondy Fobos-Grunt k Marsu v listopadu. Podle Suffrediniho však žádný z těchto incidentů není ukazatelem nějakých hlubších problémů ve společnosti Energia, jež v Moskvě vyrábí lodě Sojuz a Progress.

"Tato událost (zničení návratového modulu lodi Sojuz) je velmi nešťastná ale, víte, toto je komplikovaný byznys a takové věci se zkrátka stávají. Pro mě to není náznak nějakých hlubších problémů ve společnosti Energia. Neznám příčinu incidentu, mohlo jít o chybu regulátoru, mohlo to být selhání lidského faktoru, Rusové na tom pracují. Já plně věřím, že najdou příčinu a v budoucnu se to již nestane," prohlásil Suffredini.

Zdroje:

Spaceflightnow.com 2. února 2012

Za poskytnutí některých informací patří dík také Ing. Tomáši Přibylovi.




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »