Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední mise raket Delta

Poslední mise raket Delta

Delta IV Heavy připravena ke startu.
Autor: Spaceflight101.com

Nosným raketám Delta v tomto desetiletí téměř jistě odzvoní. Vzhledem k historii nosiče asi nikoho nepřekvapí, že velká část posledních připravovaných startů bude patřit armádním satelitům včetně několika velmi těžkých, které nutně potřebují Deltu IV Heavy – bude mimochodem zajímavé sledovat trend na tomto trhu, až Delta IV Heavy skončí. Kromě toho ale Delty do svého odchodu do důchodu vynesou i několik vědeckých satelitů, mezi nimiž hraje prim Solar Probe Plus určená k velmi blízkému studiu Slunce.

Pokud se nestane nic mimořádného, uvidíme americké rakety Delta startovat už jen 15x. Z toho dva starty připadají na starou dobrou Deltu II, pět patří naopak nejsilnější verzi Delta IV Heavy a zbývajících osm startů proběhne v podání Delty IV. Pak éra těchto raket skončí a Delty se odeberou na zasloužený odpočinek. Společnost ULA, která je provozuje, totiž zjistila, že se jí více vyplatí vsadit na nový nosič, jehož jméno může vybírat internetová veřejnost. Delty budou létat do roku 2020, ale už dnes víme, o jaké náklady se bude jednat.

Rok 2015      
Delta IV WGS-7 armádní komunikace Mys Canaveral
Delta IV NROL-45 armádní - tajný účel Vandenberg
       
Rok 2016      
Delta IV Heavy NROL-37 armádní - tajný účel Mys Canaveral
Delta IV AFSPC-6 armádní komunikace Mys Canaveral
Delta IV WGS-8 armádní komunikace Mys Canaveral
Delta II JPSS-1 výzkum počasí Vandenberg
       
Rok 2017      
Delta IV GPS 3-01 navigace Mys Canaveral
Delta IV WGS-9 armádní komunikace Mys Canaveral
Delta IV GPS 3-02 navigace Mys Canaveral
Delta II ICESat-2 výzkum ledovců Vandenberg
       
Rok 2018      
Delta IV Heavy Solar Probe Plus výzkum Slunce Mys Canaveral
Delta IV Heavy NROL-71 armádní - tajný účel Vandenberg
       
Rok 2019      
Delta IV Heavy NROL-44 armádní - tajný účel Mys Canaveral
Delta IV WGS-10 armádní komunikace Mys Canaveral
       
Rok 2020      
Delta IV Heavy NROL-68 armádní - tajný účel Mys Canaveral

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Spaceflightnow.com



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Delta IV Heavy


18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »