Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

Poslední oprava Hubblova kosmického dalekohledu

HST na oběžné dráze kolem Země.
HST na oběžné dráze kolem Země.
Pracovníci NASA a posádka raketoplánu přestavili detaily náročné kosmické mise, jejímž cílem je oprava a modernizace Hubblova kosmického dalekohledu HST v roce 2008. Tato servisní mise s označením STS-125 podstatně zvýší schopnosti kosmického dalekohledu při výzkumu vesmíru – jeho stavby a vývoje.

Start raketoplánu Atlantis je naplánován na září letošního roku. Na jeho palubě bude sedmičlenná posádka, která si sebou poveze spoustu nákladu: různá zařízení, pracovní nástroje a nové přístroje, potřebné pro úspěšnou realizaci páté (a poslední) opravy úctyhodného kosmického dalekohledu, který krouží nad zemským povrchem od dubna 1990. Na palubě raketoplánu bude také kamera IMAX, která bude tuto historickou událost zaznamenávat. Předcházející servisní mise raketoplánu k HST se uskutečnily v letech 1993, 1997, 1999 a 2002.

V průběhu jedenáctidenního letu raketoplánu se uskuteční 5 výstupů kosmonautů do volného kosmického prostoru. Během těchto kosmických vycházek astronauti nainstalují na dalekohled dva nové výkonné přístroje, novou sadu gyroskopů, které budou zajišťovat jeho správnou orientaci a stabilizaci polohy v prostoru, vymění rovněž baterie a opatří dalekohled novou tepelnou ochranou, což prodlouží životnost HST minimálně do roku 2013, možná až do roku 2020. Pokud vše bude probíhat podle plánu, bude rovněž nahrazen již zastaralý přístroj FGS (Fine Guidance Sensor) – jeden ze tří na palubě HST – renovovaným přístrojem, který pomůže udržovat dalekohled v požadované orientaci, tj. dlouhodobě přesně sledovat vybraný kosmický objekt, který je právě v zájmu astronomů.

„Jak dobře vědí astronauti i astronomové, současné možnosti kosmického dalekohledu HST jsou v porovnání s původním stavem více než splněným snem,“ říká John Grunsfeld, který bude vedoucím týmu kosmomautů-opravářů. „Mise bude zcela určitě velmi náročná. NASA vsadila na dřívější zkušenosti z oprav HST a do posádky zařadila tři astronauty-veterány. Posádka raketoplánu a celý řídící tým se podrobil náročnému výcviku, zaměřený na start a tvrdou práci při opravě dalekohledu.“

Astronauti se poprvé pokusí o výměnu dvou přístrojů na palubě HST: zobrazovacího spektrografu STIS (Space Telescope Imaging Spectrograph), který ukončil činnost v roce 2004 a kamery ACS (Advanced Camera for Surveys). Kamera ACS byla velmi používaným zařízením až do jejího selhání po pětiletém fungování v lednu 2007. Aparatura STIS – což je nejdokonalejší spektrograf, jaký kdy byl umístěn na palubě HST – poskytovala detailní snímky vesmírných objektů a „rozdělovala“ světlo do jednotlivých detektorů za účelem zjištění fyzikálních vlastností galaxií, hvězd, planet a mlhovin.

WFC3 - nová kamera pro HST při pozemních testech.
WFC3 - nová kamera pro HST při pozemních testech.

Nové přístroje, které budou instalovány na HST, jsou: spektrograf COS (Cosmic Origins Spectrograph) a kamera WFC3 (Wide Field Camera 3). Mezi hlavní úkoly spektrografu COS bude patřit výzkum struktury vesmíru. Velkoškálová struktura vesmíru má tvar, předurčený gravitací tzv. temné hmoty a může kopírovat rozložení galaxií a mezigalaktického plynu. Zařízení COS bude také zjišťovat, jak se tato struktura vyvíjela v průběhu miliard let a jakou roli hrála při vzniku a vývoji galaxií. Kamera WFC3 bude první panchromatickou kamerou na palubě HST, která bude poskytovat širokoúhlé záběry a pozoruhodně ostré obrázky.

Kamera WFC3 bude schopna vyfotografovat slabé a velmi vzdálené galaxie, jaké zatím nikdy nebyly pozorovány, díky zachycení světla ze samých počátků existence vesmíru. To umožní HST pozorovat vzdálené galaxie, které vznikly asi 400 miliónů let po velkém třesku. Zatím HST „dohlédl“ do období 800 miliónů roků po vzniku vesmíru. Připomeňme, že stáří vesmíru je 13,7 miliardy roků. Další přístroj – spektrograf COS – bude získávat ultrafialová spektra velmi slabých a vzdálených objektů, jako jsou kvasary. Zařízení COS bude pořizovat spektra ještě slabších objektů, než bylo schopno zařízení STIS.

„Cílem této mise je zanechat HST ve stavu jeho vrcholných pozorovacích schopností,“ říká David Leckrone (Goddard Space Flight Center, Greenbelt, Maryland). „Dva nové přístroje, jak doufáme, umožní astronomům zaútočit na některé opravdu vážné problémy, týkající se původu temné hmoty a temné energie, chemického složení atmosfér planet mimo Sluneční soustavu apod.“ HST bude o 60 % výkonnější než po třetí servisní misi, před ukončením činnosti přístrojů STIS a ACS.

Zdroj: www.nasa.gov a newscientist.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »