Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Praha bude hostit pět desítek kosmonautů
Vít Straka Vytisknout článek

Praha bude hostit pět desítek kosmonautů

ASE Pregue 2009
ASE Pregue 2009
Ve dnech 4. - 10. října se v našem hlavním městě uskuteční ojedinělá událost - navštíví jej celkem 53 astronautů a kosmonautů ze 17 zemí světa, které sdružuje společnost ASE (Asociace výzkumníků vesmíru). Uskuteční se zde totiž celosvětový kongres této organizace. Program vyvrcholí ve středu 7. října, kdy se kosmičtí cestovatelé rozjedou do různých koutů republiky, aby pobesedovali s veřejností a přispěli k popularizaci kosmonautiky.

Mezinárodní asociace ASE byla založena roku 1985 a v současné době sdružuje přes 325 astronautů z 35 zemí světa. Jejím hlavním posláním je umožňovat kontakt a výměnu zkušeností mezi kosmonauty z celého světa a podporovat vědu a cestování do kosmu.

Největší akcí, pořádanou organizací ASE, je právě celosvětový kongres, který se letos uskuteční v Praze. Primární úlohou této konference je setkání astronautů a diskuze o zkušenostech z vesmírných letů, technických aspektech cestování do kosmu, plánování budoucích misí a o tréninku pro kosmické výpravy. Je to ale také jedinečná příležitost ke kontaktu astronautů s veřejností.

I tak ovšem kongres není určen hlavně veřejnosti a velká část bude probíhat víceméně za zavřenými dveřmi. Případní zájemci se mohou kongresu zúčastnit v úterý 6. 10. a ve čtvrtek 8. 10. po nezbytné registraci (formulář + více informací zde). Hlavními jednacími jazyky je angličtina a ruština, tlumočení pro účastníky z řad veřejnosti bohužel není zajištěno.

Veřejná část kongresu vyvrcholí ve středu 7. října tzv. Community day, kdy se účastnící se kosmonauti rozjedou do nejrůznějších měst ČR a budou besedovat s veřejností (skoro 20 astronautů bude např. v Brně, více informací na stránkách HaP Mikuláše Koperníka). Bohužel není známo kde se jednotliví astronauté budou 7. října nacházet, o tom ASE rozhodne až v pondělí 5. října.

Do Prahy se letos dostaví 53 vesmírných cestovatelů ze 17 zemí, jako nejzajímavější jména uveďme např. Rusty Schweickart (pilot lunárního modulu Apolla 9), Pamela Melroyová (velitelka raketoplánu Discovery STS-120), Sergej Volkov (velitel ISS od dubna do října 2008), Alexej Leonov (jako první vystoupil do volného kosmu v roce 1965), Yang Liwei (první čínský kosmonaut) nebo Koichi Wakata (pobyt na ISS od března do července 2009).

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkur na hranici obzoru

Složeno z 5000 snímků než zmizel v mracích.

Další informace »