Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Praha bude hostit pět desítek kosmonautů
Vít Straka Vytisknout článek

Praha bude hostit pět desítek kosmonautů

ASE Pregue 2009
ASE Pregue 2009
Ve dnech 4. - 10. října se v našem hlavním městě uskuteční ojedinělá událost - navštíví jej celkem 53 astronautů a kosmonautů ze 17 zemí světa, které sdružuje společnost ASE (Asociace výzkumníků vesmíru). Uskuteční se zde totiž celosvětový kongres této organizace. Program vyvrcholí ve středu 7. října, kdy se kosmičtí cestovatelé rozjedou do různých koutů republiky, aby pobesedovali s veřejností a přispěli k popularizaci kosmonautiky.

Mezinárodní asociace ASE byla založena roku 1985 a v současné době sdružuje přes 325 astronautů z 35 zemí světa. Jejím hlavním posláním je umožňovat kontakt a výměnu zkušeností mezi kosmonauty z celého světa a podporovat vědu a cestování do kosmu.

Největší akcí, pořádanou organizací ASE, je právě celosvětový kongres, který se letos uskuteční v Praze. Primární úlohou této konference je setkání astronautů a diskuze o zkušenostech z vesmírných letů, technických aspektech cestování do kosmu, plánování budoucích misí a o tréninku pro kosmické výpravy. Je to ale také jedinečná příležitost ke kontaktu astronautů s veřejností.

I tak ovšem kongres není určen hlavně veřejnosti a velká část bude probíhat víceméně za zavřenými dveřmi. Případní zájemci se mohou kongresu zúčastnit v úterý 6. 10. a ve čtvrtek 8. 10. po nezbytné registraci (formulář + více informací zde). Hlavními jednacími jazyky je angličtina a ruština, tlumočení pro účastníky z řad veřejnosti bohužel není zajištěno.

Veřejná část kongresu vyvrcholí ve středu 7. října tzv. Community day, kdy se účastnící se kosmonauti rozjedou do nejrůznějších měst ČR a budou besedovat s veřejností (skoro 20 astronautů bude např. v Brně, více informací na stránkách HaP Mikuláše Koperníka). Bohužel není známo kde se jednotliví astronauté budou 7. října nacházet, o tom ASE rozhodne až v pondělí 5. října.

Do Prahy se letos dostaví 53 vesmírných cestovatelů ze 17 zemí, jako nejzajímavější jména uveďme např. Rusty Schweickart (pilot lunárního modulu Apolla 9), Pamela Melroyová (velitelka raketoplánu Discovery STS-120), Sergej Volkov (velitel ISS od dubna do října 2008), Alexej Leonov (jako první vystoupil do volného kosmu v roce 1965), Yang Liwei (první čínský kosmonaut) nebo Koichi Wakata (pobyt na ISS od března do července 2009).

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »