Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Praha bude hostit pět desítek kosmonautů
Vít Straka Vytisknout článek

Praha bude hostit pět desítek kosmonautů

ASE Pregue 2009
ASE Pregue 2009
Ve dnech 4. - 10. října se v našem hlavním městě uskuteční ojedinělá událost - navštíví jej celkem 53 astronautů a kosmonautů ze 17 zemí světa, které sdružuje společnost ASE (Asociace výzkumníků vesmíru). Uskuteční se zde totiž celosvětový kongres této organizace. Program vyvrcholí ve středu 7. října, kdy se kosmičtí cestovatelé rozjedou do různých koutů republiky, aby pobesedovali s veřejností a přispěli k popularizaci kosmonautiky.

Mezinárodní asociace ASE byla založena roku 1985 a v současné době sdružuje přes 325 astronautů z 35 zemí světa. Jejím hlavním posláním je umožňovat kontakt a výměnu zkušeností mezi kosmonauty z celého světa a podporovat vědu a cestování do kosmu.

Největší akcí, pořádanou organizací ASE, je právě celosvětový kongres, který se letos uskuteční v Praze. Primární úlohou této konference je setkání astronautů a diskuze o zkušenostech z vesmírných letů, technických aspektech cestování do kosmu, plánování budoucích misí a o tréninku pro kosmické výpravy. Je to ale také jedinečná příležitost ke kontaktu astronautů s veřejností.

I tak ovšem kongres není určen hlavně veřejnosti a velká část bude probíhat víceméně za zavřenými dveřmi. Případní zájemci se mohou kongresu zúčastnit v úterý 6. 10. a ve čtvrtek 8. 10. po nezbytné registraci (formulář + více informací zde). Hlavními jednacími jazyky je angličtina a ruština, tlumočení pro účastníky z řad veřejnosti bohužel není zajištěno.

Veřejná část kongresu vyvrcholí ve středu 7. října tzv. Community day, kdy se účastnící se kosmonauti rozjedou do nejrůznějších měst ČR a budou besedovat s veřejností (skoro 20 astronautů bude např. v Brně, více informací na stránkách HaP Mikuláše Koperníka). Bohužel není známo kde se jednotliví astronauté budou 7. října nacházet, o tom ASE rozhodne až v pondělí 5. října.

Do Prahy se letos dostaví 53 vesmírných cestovatelů ze 17 zemí, jako nejzajímavější jména uveďme např. Rusty Schweickart (pilot lunárního modulu Apolla 9), Pamela Melroyová (velitelka raketoplánu Discovery STS-120), Sergej Volkov (velitel ISS od dubna do října 2008), Alexej Leonov (jako první vystoupil do volného kosmu v roce 1965), Yang Liwei (první čínský kosmonaut) nebo Koichi Wakata (pobyt na ISS od března do července 2009).

Doporučené odkazy:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »