Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přeparkování Sojuzu umožnilo přistání nového

Přeparkování Sojuzu umožnilo přistání nového

Sojuz MS-13 se právě připojuje k modulu Poisk na ISS (26. 8. 2019)
Autor: NASA TV

Když se v sobotu 24. srpna pokusil se stanicí spojit Sojuz MS-14, přibližovací manévr musel být přerušen, protože systém Kurs na stanici nefungoval správně. Mezitím se pro jistotu zvolilo řešení, kdy Sojuz MS-13 v pondělí ráno našeho času přeparkoval manuálně k neposlušnému portu na modulu Poisk a místo něj pak zaparkoval nový Sojuz MS-14. Na stanici s ním přiletěl humanoidní robot Skybot-F850.

Naváděcí systém Kurs je spolehlivý a málokdy selhal, ale přeci jen byl příčinou řady obtíží i v minulosti. Dalo se to u pilotovaných lodí sice obejít ručně, ale u nepilotovaných Progressů to byl problém. Dnes tyto situace umožňuje řešit manuální systém na palubě stanice TORU, který však také přidělal nejednu vrásku na čele inženýrů i obyvatel stanice Mir. Ostatně hezky o tom hovoří Ondřej Šamárek v seriálu Svět nad planetou, z něhož citujeme:

V osmdesátých letech byl do provozu uveden nový systém Kurs, který je v různých variantách využíván dodnes. Kurs prostřednictvím radiolotelemetrie zajišťuje přesné navádění transportních lodí ke stanici tak, že lidský prvek nemusí do celého procesu vůbec zasahovat a plní pouze funkci hlídače a kontrolora. Jenže problémy nastanou v okamžiku, kdy Kurs z nějakého důvodu vypoví službu.

V kosmonautice je dobrým zvykem všechny klíčové systémy zálohovat. Kurs, stejně jako jeho předchůdce Igla, ale nebyly redundantní. Pokud tento systém selhal na pilotované lodi, mohli se kosmonauti za jistých podmínek pokusit připojit svůj Sojuz ke stanici ručně.

U nákladních nepilotovaných lodí to bylo horší. Pokud by u nich Kurs selhal, znamenalo by to konec – Progress by se ke stanici nepřipojil a veškerý jeho náklad by byl ztracen. Jak pozorní čtenáři vědí, už několikrát se v důsledku různých příčin tento scénář téměř naplnil.

Celá věc nedávala mnohým spát, a tak se v roce 1985 začalo pracovat na záložním systému, který by umožňoval ruční ovládání Progressu z paluby stanice. O sedm let později, v roce 1992, bylo hotovo a kosmonauti měli k dispozici nový systém, jenž měl být v budoucnosti velkým přínosem, ale několikrát také zdrojem velmi vážných problémů…

Není tedy překvapením, že když selhal systém Kurs-NA na modulu Poisk, že se bezpilotní Sojuz MS-14 se stanicí v sobotu nespojil. Prvotní informace hovořily o vadném zesilovači. Nicméně řešení problému se nakonec ukázalo jako ještě zajímavější, než pouhá výměna součástky. Bylo totiž rozhodnuto, že Sojuz MS-13, který přivezl zatím poslední tři členy expedice 60, přeparkuje z modulu Zvezda právě na Poisk. Celý manévr je totiž možné uskutečnit manuálně za asistence kosmonautů, což se také v pondělí ráno úspěšně podařilo a Sojuz MS-13 v 5:59 SELČ přistál u modulu Poisk. 

Konfigurace Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) před příletem Sojuzu MS-14. Vpravo na modulu Zvezda vidíme Sojuz MS-13, který nyní přeletěl na modul Poisk, který vidíme volný proti modulu Pirs, kde je Progress MS-12. Modul IDA-3 propojili astronauti 20. 8. 2019 a má sloužit podobně jako IDA-2 zcela vlevo k připojování soukromých amerických lodí. Autor: NASA
Konfigurace Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) před příletem Sojuzu MS-14. Vpravo na modulu Zvezda vidíme Sojuz MS-13, který nyní přeletěl na modul Poisk, který vidíme volný proti modulu Pirs, kde je Progress MS-12. Modul IDA-3 propojili astronauti 20. 8. 2019 a má sloužit podobně jako IDA-2 zcela vlevo k připojování soukromých amerických lodí.
Autor: NASA

Tímto manévrem se uvolnil zadní stykovací port na modulu Zvezda a mohl tak proběhnout pokus o přistání lodi Sojuz MS-14. Tento manévr byl dokončen dnes, v úterý 27. 8. ráno v 5:12 SELČ, kdy se loď spojila se stanicí.

Robot Skybot-F850 zvaný Fjodor (anglická zkratka FEDOR) v kabině Sojuzu MS-14 při startu. Autor: Roskosmos
Robot Skybot-F850 zvaný Fjodor (anglická zkratka FEDOR) v kabině Sojuzu MS-14 při startu.
Autor: Roskosmos
Připomeňme, že na palubě je pouze humanoidní robot Skybot-F850 (Fjodor, nebo FEDOR, podle toho, zda chceme použít přezdívku nebo zkratku anglického názvu). Jedná se o zhruba 14denní let Sojuzu k ISS a zpět, protože cílem bylo otestovat systémy kosmické lodi a rakety Sojuz 2-1a, která doposud lodi Sojuz nevynášela (prozatím byly vynášeny pouze nákladní Progressy). Pilotované Sojuzy dosud využívaly verzi rakety Sojuz-FG, přičemž nová raketa má více digitálních technologií v systému řízení. Protože vše proběhlo bez obtíží, lze očekávat, že start Sojuzu MS-15, plánovaný zatím na 25. září už bude moci proběhnout podle plánu i s tříčlennou posádkou na palubě.

Kromě dokování Sojuzu MS-14 se má dnes, v úterý, 27. srpna, odehrát ještě oddělení nákladní lodi Dragon pomocí robotické paže. To je v plánu v 16:42 SELČ a přistání Dragonu na hladinu Tichého oceánu je v plánu ve 22:21.

Přehled všech připojených lodí k ISS ráno 27. srpna 2019. Dragon se má ještě týž den odpojit. Autor: NASA
Přehled všech připojených lodí k ISS ráno 27. srpna 2019. Dragon se má ještě týž den odpojit.
Autor: NASA




O autorovi

Martin Gembec

Martin Gembec

Narodil se v roce 1978 v České Lípě. Od čtení knih se dostal k pozorování a fotografování oblohy. Nad fotkami pak vyprávěl o vesmíru dospělým i dětem a u toho už zůstal. Od roku 1999 vede vlastní web a o deset let později začal přispívat i na astro.cz. Nejraději fotografuje noční krajinu s objekty na obloze a komety. 

Štítky: Sojuz MS-14, Sojuz MS-13, ISS, FEDOR, Skybot


48. vesmírný týden 2020

48. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 11. do 29. 11. 2020. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer jsou nízko nad jihozápadem Jupiter a Saturn, během noci stoupá vysoko Mars. Ráno je relativně nízko jasná Venuše. Aktivita Slunce je zvýšená, na povrchu stále najdeme skvrny. Ráno můžeme na ještě bezměsíčné obloze pozorovat kometu M3 ATLAS a loučíme se s kometou S3 Erasmus. Meteory z roje Leonid doplnil velký bolid, který skončil nad Alpami. Kosmická loď Crew Dragon úspěšně dorazila k ISS se čtyřčlennou posádkou. Z úspěšných startů vyčnívá neúspěch rakety Vega. Očekáváme start čínské sondy k Měsíci. Připomínáme výročí 170 let objevu Saturnova prstence C a 410 let objevu mlhoviny M42 v Orionu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Mars

  Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2020 získal snímek „Mars“, jehož autorem je Jakub Dobeš   Jistě si jej v říjnu každý všiml. Putoval s námi nocí jako velmi jasný objekt, zvečera vycházející na východě, aby se nám přes jih přenesl až k západu, kde se nám

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Mars

Foceno mobilem dalekohled AR 152/760 mm okular 5 mm plus baarlow 2x

Další informace »