Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen
Vít Straka Vytisknout článek

Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen

Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012. Autor: NASA
Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012.
Autor: NASA
Ruská nákladní loď Progress M-15M, která kotvila na Mezinárodní kosmické stanici od dubna, v neděli 22. července večer stanici opustila, aby se s ní mohla o den později opět spojit a vyzkoušet přitom nový vylepšený navigační systém. Jeho selhání záhy po zapnutí si však vynutilo zrušení orbitálního setkání a úhybný manévr lodi. Příčina nezdaru i další běh událostí jsou zatím otázkou.

Na rozdíl od plavidel, která se připojují k americkému segmentu stanice ISS (japonská HTV a komerční Dragon zachytávané robotickým ramenem, dříve raketoplány řízené ručně velitelem) se kosmické lodě, které míří ke stykovacímu uzlu na ruském segmentu, připojují ke stanici v plně automatickém režimu. Jde o zásluhu navigačního systému s názvem Kurs, který byl užíván již na stanici Mir.

Kurs funguje v zásadě velmi jednoduše: na přilétající lodi se nachází jeho aktivní část, kosmická stanice zase obsahuje pasivní část. Aktivní část vysílá z několika antén směrem k pasivní radarové vlny, následně zachycuje jejich odrazy od pasivní části. Ze zachycených signálů již počítače na palubě blížící se lodi dokážou vyčíst důležité údaje o vzdálenosti od cíle, poloze a o vzájemné rychlosti. V případě selhání této automatiky mohou převzít ručně řízení lodi kosmonauti buď na její palubě (Sojuz) nebo pomocí speciální konzole na dálku z paluby stanice (Progress). Po pádu Sovětského svazu se systém stal majetkem Ukrajiny.

Vylepšená anténa systému Kurs-NA. Autor: NASASpaceFlight.com
Vylepšená anténa systému Kurs-NA.
Autor: NASASpaceFlight.com
Vše (nebo alespoň většina věcí) jde kupředu a nějakým způsobem se vyvíjí a toto neminulo ani starý dobrý Kurs. A tak se stalo, že v modulu Zvezda, v srdci ruské části ISS byl nedávno instalován hardware nového vylepšeného systému Kurs-NA, které potřebovaly ověřit v praxi. Nový Kurs slibuje více změn k lepšímu: bude využívat jen jednu jedinou anténu na přilétající lodi, čtyři další odpadnou. Dále jeho komponenty budou hmotnostně lehčí, budou potřebovat 2-3 krát méně elektřiny, než je tomu dnes u současného systému Kurs-A, zvýší i bezpečnost automatického setkání.

V neděli 22. července ve 22:26 SELČ se od stanice ISS odpojila nákladní loď Progress M-15M, která na modulu Pirs kotvila od 22. dubna. Čekalo ji asi 29 hodin samostatného letu, než se stanicí spojí znova a otestuje při tom komponenty nové verze Kursu, které sama nese a které jsou nově instalovány i na ISS. Její definitivní opuštění mezinárodní stanice bylo v plánu 30. července. 3 minuty po separaci provedl Progress 15sekundový zážeh, první z impulsů k tomu, aby se na den odebral na parkovací dráhu asi 160 kilometrů za stanici ISS.

V noci na úterý 24. července našeho času přišel den D a hodina H, Progress znova zažehl své motory a počal se opět blížit ke stanici pro první spojení v režii nového navigačního systému. Jenže přišel tvrdý pád do reality: v 02:23 SELČ, asi 161 kilometrů od ISS, provedl počítač Progressu abort (nouzové přerušení) letu ke stanici, protože v novém systému Kurs-NA záhy po jeho aktivaci došlo k zatím nevysvětlené závažné chybě, v době, kdy právě Kurs prováděl kontrolu sebe sama před zahájením činnosti. Dle bezpečnostních protokolů navedly počítače loď na takovou dráhu, po které stanici bezpečně minul asi 3,3 kilometru pod ní a dále pokračoval po trajektorii, umožňující další pokus o setkání a spojení. V současné chvíli je loď vzdálena asi 779 kilometrů od ISS a pohybuje se v průměrné výšce 408,1 kilometru.

A kdy to bude? První možný termín je o asi 24 hodin později, tedy v noci na středu 25. července našeho času. Tento termín je však nepravděpodobný, jelikož je před dalším pokusem nutné chybu Kursu důkladně prošetřit a provést protiopatření pro příště. Samotné ruské řídící středisko v Koroljovu záhy po abortu označilo noc na středu jako nepravděpodobný termín. Pokud Rusové středu propásnou, pak už budou muset počkat na přílet japonské lodi HTV-3 k ISS (pátek 27. července) a další pokus o stykovku Progressu mohou z bezpečnostních důvodů provést až po něm, asi 28. nebo 29. července. Na webu ruské federální kosmické agentury (Roskosmos) se nyní vyloženě píše: "Další práce na spojení Progressu s Mezinárodní kosmickou stanicí budou pokračovat po připojení japonské nákladní lodě HTV-3."

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress, Sojuz, ISS


19. vesmírný týden 2021

19. vesmírný týden 2021

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 5. do 16. 5. 2021. Měsíc bude v novu a na večerní obloze projde kolem Merkuru. Večer je vidět velmi obtížně také Venuše a výše než Merkur je Mars. Ráno jsou nejvýše Saturn a Jupiter. Aktivita Slunce je mírně zvýšená. Vysoko na obloze jsou dvě amatérsky dobře dostupné komety. SpaceX si připsala další milník v podobě prvního úspěšného letu a přistání Starship SN15, bez následné exploze. Mezitím dochází k budování sítě Starlink, jejíž družice vídáme večer jako vláčky teček na obloze. Čína opět nedokázala zajistit bezpečný návrat velkého stupně rakety CZ-5B. Ingenuity na Marsu poprvé přistál jinde, než v místě startu a vystoupal až 10 metrů vysoko. Před 160 lety byla objevena jasná Tebbuttova kometa 1861 a před 40 lety naposledy letěla loď Sojuz v původní verzi před vylepšením.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Rossete HST

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2021 obdržel snímek   „Rosetta HST“, jehož autorem je Peter Jurista ze Slovenska     Dubnové kolo soutěže „Česká astrofotografie měsíce“ je za námi. A my tu máme další její vítěznou fotografii. Čeká nás tedy snímek mlhoviny

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Merkur na hranici obzoru

Složeno z 5000 snímků než zmizel v mracích.

Další informace »