Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen
Vít Straka Vytisknout článek

Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen

Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012. Autor: NASA
Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012.
Autor: NASA
Ruská nákladní loď Progress M-15M, která kotvila na Mezinárodní kosmické stanici od dubna, v neděli 22. července večer stanici opustila, aby se s ní mohla o den později opět spojit a vyzkoušet přitom nový vylepšený navigační systém. Jeho selhání záhy po zapnutí si však vynutilo zrušení orbitálního setkání a úhybný manévr lodi. Příčina nezdaru i další běh událostí jsou zatím otázkou.

Na rozdíl od plavidel, která se připojují k americkému segmentu stanice ISS (japonská HTV a komerční Dragon zachytávané robotickým ramenem, dříve raketoplány řízené ručně velitelem) se kosmické lodě, které míří ke stykovacímu uzlu na ruském segmentu, připojují ke stanici v plně automatickém režimu. Jde o zásluhu navigačního systému s názvem Kurs, který byl užíván již na stanici Mir.

Kurs funguje v zásadě velmi jednoduše: na přilétající lodi se nachází jeho aktivní část, kosmická stanice zase obsahuje pasivní část. Aktivní část vysílá z několika antén směrem k pasivní radarové vlny, následně zachycuje jejich odrazy od pasivní části. Ze zachycených signálů již počítače na palubě blížící se lodi dokážou vyčíst důležité údaje o vzdálenosti od cíle, poloze a o vzájemné rychlosti. V případě selhání této automatiky mohou převzít ručně řízení lodi kosmonauti buď na její palubě (Sojuz) nebo pomocí speciální konzole na dálku z paluby stanice (Progress). Po pádu Sovětského svazu se systém stal majetkem Ukrajiny.

Vylepšená anténa systému Kurs-NA. Autor: NASASpaceFlight.com
Vylepšená anténa systému Kurs-NA.
Autor: NASASpaceFlight.com
Vše (nebo alespoň většina věcí) jde kupředu a nějakým způsobem se vyvíjí a toto neminulo ani starý dobrý Kurs. A tak se stalo, že v modulu Zvezda, v srdci ruské části ISS byl nedávno instalován hardware nového vylepšeného systému Kurs-NA, které potřebovaly ověřit v praxi. Nový Kurs slibuje více změn k lepšímu: bude využívat jen jednu jedinou anténu na přilétající lodi, čtyři další odpadnou. Dále jeho komponenty budou hmotnostně lehčí, budou potřebovat 2-3 krát méně elektřiny, než je tomu dnes u současného systému Kurs-A, zvýší i bezpečnost automatického setkání.

V neděli 22. července ve 22:26 SELČ se od stanice ISS odpojila nákladní loď Progress M-15M, která na modulu Pirs kotvila od 22. dubna. Čekalo ji asi 29 hodin samostatného letu, než se stanicí spojí znova a otestuje při tom komponenty nové verze Kursu, které sama nese a které jsou nově instalovány i na ISS. Její definitivní opuštění mezinárodní stanice bylo v plánu 30. července. 3 minuty po separaci provedl Progress 15sekundový zážeh, první z impulsů k tomu, aby se na den odebral na parkovací dráhu asi 160 kilometrů za stanici ISS.

V noci na úterý 24. července našeho času přišel den D a hodina H, Progress znova zažehl své motory a počal se opět blížit ke stanici pro první spojení v režii nového navigačního systému. Jenže přišel tvrdý pád do reality: v 02:23 SELČ, asi 161 kilometrů od ISS, provedl počítač Progressu abort (nouzové přerušení) letu ke stanici, protože v novém systému Kurs-NA záhy po jeho aktivaci došlo k zatím nevysvětlené závažné chybě, v době, kdy právě Kurs prováděl kontrolu sebe sama před zahájením činnosti. Dle bezpečnostních protokolů navedly počítače loď na takovou dráhu, po které stanici bezpečně minul asi 3,3 kilometru pod ní a dále pokračoval po trajektorii, umožňující další pokus o setkání a spojení. V současné chvíli je loď vzdálena asi 779 kilometrů od ISS a pohybuje se v průměrné výšce 408,1 kilometru.

A kdy to bude? První možný termín je o asi 24 hodin později, tedy v noci na středu 25. července našeho času. Tento termín je však nepravděpodobný, jelikož je před dalším pokusem nutné chybu Kursu důkladně prošetřit a provést protiopatření pro příště. Samotné ruské řídící středisko v Koroljovu záhy po abortu označilo noc na středu jako nepravděpodobný termín. Pokud Rusové středu propásnou, pak už budou muset počkat na přílet japonské lodi HTV-3 k ISS (pátek 27. července) a další pokus o stykovku Progressu mohou z bezpečnostních důvodů provést až po něm, asi 28. nebo 29. července. Na webu ruské federální kosmické agentury (Roskosmos) se nyní vyloženě píše: "Další práce na spojení Progressu s Mezinárodní kosmickou stanicí budou pokračovat po připojení japonské nákladní lodě HTV-3."

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress, Sojuz, ISS


33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »