Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen
Vít Straka Vytisknout článek

Přílet lodi s novým navigačním systémem ke stanici ISS byl nouzově přerušen

Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012. Autor: NASA
Odpojení Progressu M-15M od ISS 22. 7. 2012.
Autor: NASA
Ruská nákladní loď Progress M-15M, která kotvila na Mezinárodní kosmické stanici od dubna, v neděli 22. července večer stanici opustila, aby se s ní mohla o den později opět spojit a vyzkoušet přitom nový vylepšený navigační systém. Jeho selhání záhy po zapnutí si však vynutilo zrušení orbitálního setkání a úhybný manévr lodi. Příčina nezdaru i další běh událostí jsou zatím otázkou.

Na rozdíl od plavidel, která se připojují k americkému segmentu stanice ISS (japonská HTV a komerční Dragon zachytávané robotickým ramenem, dříve raketoplány řízené ručně velitelem) se kosmické lodě, které míří ke stykovacímu uzlu na ruském segmentu, připojují ke stanici v plně automatickém režimu. Jde o zásluhu navigačního systému s názvem Kurs, který byl užíván již na stanici Mir.

Kurs funguje v zásadě velmi jednoduše: na přilétající lodi se nachází jeho aktivní část, kosmická stanice zase obsahuje pasivní část. Aktivní část vysílá z několika antén směrem k pasivní radarové vlny, následně zachycuje jejich odrazy od pasivní části. Ze zachycených signálů již počítače na palubě blížící se lodi dokážou vyčíst důležité údaje o vzdálenosti od cíle, poloze a o vzájemné rychlosti. V případě selhání této automatiky mohou převzít ručně řízení lodi kosmonauti buď na její palubě (Sojuz) nebo pomocí speciální konzole na dálku z paluby stanice (Progress). Po pádu Sovětského svazu se systém stal majetkem Ukrajiny.

Vylepšená anténa systému Kurs-NA. Autor: NASASpaceFlight.com
Vylepšená anténa systému Kurs-NA.
Autor: NASASpaceFlight.com
Vše (nebo alespoň většina věcí) jde kupředu a nějakým způsobem se vyvíjí a toto neminulo ani starý dobrý Kurs. A tak se stalo, že v modulu Zvezda, v srdci ruské části ISS byl nedávno instalován hardware nového vylepšeného systému Kurs-NA, které potřebovaly ověřit v praxi. Nový Kurs slibuje více změn k lepšímu: bude využívat jen jednu jedinou anténu na přilétající lodi, čtyři další odpadnou. Dále jeho komponenty budou hmotnostně lehčí, budou potřebovat 2-3 krát méně elektřiny, než je tomu dnes u současného systému Kurs-A, zvýší i bezpečnost automatického setkání.

V neděli 22. července ve 22:26 SELČ se od stanice ISS odpojila nákladní loď Progress M-15M, která na modulu Pirs kotvila od 22. dubna. Čekalo ji asi 29 hodin samostatného letu, než se stanicí spojí znova a otestuje při tom komponenty nové verze Kursu, které sama nese a které jsou nově instalovány i na ISS. Její definitivní opuštění mezinárodní stanice bylo v plánu 30. července. 3 minuty po separaci provedl Progress 15sekundový zážeh, první z impulsů k tomu, aby se na den odebral na parkovací dráhu asi 160 kilometrů za stanici ISS.

V noci na úterý 24. července našeho času přišel den D a hodina H, Progress znova zažehl své motory a počal se opět blížit ke stanici pro první spojení v režii nového navigačního systému. Jenže přišel tvrdý pád do reality: v 02:23 SELČ, asi 161 kilometrů od ISS, provedl počítač Progressu abort (nouzové přerušení) letu ke stanici, protože v novém systému Kurs-NA záhy po jeho aktivaci došlo k zatím nevysvětlené závažné chybě, v době, kdy právě Kurs prováděl kontrolu sebe sama před zahájením činnosti. Dle bezpečnostních protokolů navedly počítače loď na takovou dráhu, po které stanici bezpečně minul asi 3,3 kilometru pod ní a dále pokračoval po trajektorii, umožňující další pokus o setkání a spojení. V současné chvíli je loď vzdálena asi 779 kilometrů od ISS a pohybuje se v průměrné výšce 408,1 kilometru.

A kdy to bude? První možný termín je o asi 24 hodin později, tedy v noci na středu 25. července našeho času. Tento termín je však nepravděpodobný, jelikož je před dalším pokusem nutné chybu Kursu důkladně prošetřit a provést protiopatření pro příště. Samotné ruské řídící středisko v Koroljovu záhy po abortu označilo noc na středu jako nepravděpodobný termín. Pokud Rusové středu propásnou, pak už budou muset počkat na přílet japonské lodi HTV-3 k ISS (pátek 27. července) a další pokus o stykovku Progressu mohou z bezpečnostních důvodů provést až po něm, asi 28. nebo 29. července. Na webu ruské federální kosmické agentury (Roskosmos) se nyní vyloženě píše: "Další práce na spojení Progressu s Mezinárodní kosmickou stanicí budou pokračovat po připojení japonské nákladní lodě HTV-3."

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.

Štítky: Progress, Sojuz, ISS


19. vesmírný týden 2025

19. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 5. 5. do 11. 5. 2025. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Večer je nízko nad obzorem Jupiter a výše najdeme Mars procházející Jesličky. Ráno září u obzoru jasná Venuše a je zde i slabý Saturn. Aktivita Slunce je střední, ale potěší nyní největší skvrna roku 2025. Nastává maximum roje Éta Aquarid. Evropská raketa Vega-C vynesla družici Biomass pro výzkum výměny oxidu uhličitého mezi lesy a atmosférou. Raketa Atlas V vynesla první operační družice sítě Kuiper. Falcon 9 nyní dokáže vynést až 29 Starlinků V2 mini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M13

Messier 13 alebo M13 (označovaná aj NGC 6205 a niekedy nazývaná Veľká guľová hviezdokopa v Herkulesovi, Herkulova guľová hviezdokopa alebo Veľká Herkulova hviezdokopa) je guľová hviezdokopa pozostávajúca z niekoľkých stoviek tisíc hviezd v súhvezdí Herkules. Messier 13 objavil Edmond Halley v roku 1714 a Charles Messier ho 1. júna 1764 zaradil do svojho zoznamu objektov, ktoré si nemožno mýliť s kométami; Messierov zoznam vrátane Messiera 13 sa nakoniec stal známym ako Messierov katalóg. Nachádza sa v pravej elevácii 16h 41,7m, deklinácia +36° 28'. Messier 13 je astronómami často opisovaný ako najúžasnejšia guľová hviezdokopa viditeľná pre severných pozorovateľov. M13 má priemer asi 145 svetelných rokov a skladá sa z niekoľkých stoviek tisíc hviezd, pričom odhady sa pohybujú od približne 300 000 do viac ako pol milióna. Najjasnejšou hviezdou v kope je červený obor, premenná hviezda V11, známa aj ako V1554 Herculis, so zdanlivou vizuálnou magnitúdou 11,95. M13 je od Zeme vzdialená 22 200 až 25 000 svetelných rokov a guľová hviezdokopa je jednou z viac ako stovky hviezdokôp, ktoré obiehajú okolo stredu Mliečnej cesty. Posolstvo z Areciba z roku 1974, ktoré obsahovalo zakódované informácie o ľudskej rase, DNA, atómových číslach, polohe Zeme a ďalšie informácie, bolo vyslané z rádioteleskopu observatória Arecibo smerom k Messieru 13 ako pokus o kontakt s potenciálnymi mimozemskými civilizáciami v tejto hviezdokope. M13 bola vybraná preto, lebo išlo o veľkú, relatívne blízku hviezdnu kopu, ktorá bola dostupná v čase a na mieste ceremónie. Hviezdokopa sa bude počas tranzitu pohybovať vesmírom; názory na to, či bude v čase príletu správy schopná prijať správu, sa rôznia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 110x60 sec. Lights LRGB na jednotlivý kanál , master bias, 80 flats, master darks, master darkflats 28.4.2025 až 1.5.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »