Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Přistaneme na Marsu díky metanovým motorům?

Expedice Mars 2015 začíná... a připravuje budoucí generaci na skutečné mise na Mars.
Autor: NASA

Možná se u budoucích landerů pro Mars dočkáme nasazení metanu, tedy paliva, které americká agentura zatím ještě nikdy nepoužila na žádném kosmickém stroji. Na Marshallově středisku je v těchto týdnech k vidění výrazně modrý plamen šlehající z trysky – právě barva prozrazuje poměrně netypické palivo – nejjednodušší z uhlovodíků – metan. Právě zde totiž probíhají zkoušky motorů, které sází na spalování molekuly s jedním atomem uhlíku a čtyřmi atomy vodíku.

Při současné konfiguraci by tyto metanové trysky mohly pohánět malý lander,“ říká Steve Hanna, který zodpovídá za vývoj pokročilých systémů na Marshallově středisku a dodává: „Díky datům, která jsme získali během testů můžeme celou technologii zvětšit pro použití ve vesmíru, nebo pro větší landery.

Aktuálně nejvyužívanějším raketovým palivem je kapalný vodík, který za sebou nechává letecký petrolej díky vyššímu výkonu i deriváty hydrazinu díky tomu, že není toxický. Metan má ale oproti kapalnému vodíku výhodu v tom, že je mnohem stabilnější a můžeme jej skladovat při příznivějších teplotách, které jsou srovnatelné se zkapalněným kyslíkem. Díky tomu by metanové nádrže potřebovaly slabší tepelnou izolaci a jelikož má metan vyšší hustotu než zkapalněný vodík, daly by se použít i menší nádrže.

Co je ale hlavní je to, že metan můžeme mimořádně snadno získat z místních zdrojů. Technologie ISRU, tedy využívání lokálních zdrojů je pro odborníky velice lákavá, protože stroje by získaly možnost snadno dotankovat své nádrže. Technologie ISRU se mají testovat na vozítku Mars rover 2020, kde by se měla zkoušet produkce metanu a kyslíku. Budoucí výpravy (třeba jednou i pilotované) by tak mohly z atmosféry doplnit nádrže a vyrazit na oběžnou dráhu.

Ale zpátky do dnešních dnů. Testované motory využívaly standardní přetlakový cyklus (viz článek na kosmonautix.cz). Aby příští generace těchto trysek dosáhly tahu více než 11 tun pro použití na větších landerech a zároveň umožnily korigovat tah, pracují inženýři i na motoru, který by byl napojený na klasické turbočerpadlo. V tomto případě má dosahovat 95 000 otáček / minutu a díky jeho práci dosáhne motor vyšších úrovní tahu.

První zkoušky turbočerpadla pro metanové motory by mohly přijít ještě před koncem letošního roku. Půjde o kus, který měl původně pracovat s kapalným vodíkem. Bylo by výhodné, pokud by se ukázalo, že turbočerpadlo může pracovat s oběma palivy. Samotné motory se skládají jen ze dvou částí – vstřikovače a samotné spalovací komory – technici v Marshallově středisku na nich pracují již téměř deset let. Jako okysličovadlo zde slouží zkapalněný kyslík. Za zmínku stojí, že některé části turbočerpadel i samotných motorů byly vyrobeny pomocí pokročilých výrobních metod jako je například 3D tisk.

Kromě toho, že 3D tisk umožňuje rychlou výrobu a snížení nákladů, umožňuje i vytvořit složité struktury – třeba u aktuálně testovaných motorů jde o kanálky pro teplotní senzory. Cílem techniků je dosáhnout trysky, která by byla regenerativně chlazena – chladné palivo z nádrže by procházelo kolem trysky, ze které by odebíralo přebytečné teplo a bránilo tak jejímu shoření. Do spalovací komory by tak přicházelo již ohřáté. K tomu je ale potřeba důkladně prozkoumat rozložení tepla v metanovém motoru. A přesně v tom mohou pomoci aktuální zkoušky s teplotními senzory.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA.gov

Převzato: www.kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Cesta na Mars, Metan


25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »