o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy..." /> Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy | Kosmonautika | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy
Vít Straka Vytisknout článek

Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy

Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012 Autor: SpaceX
Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012
Autor: SpaceX
Před týdnem jste si na našich stránkách mohli přečíst o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy naznačovaly, že přistávací manévr proběhl bez problémů, no není to tak docela pravda. Dragon po dosednutí do oceánu lidově řečeno nabral vodu, což by samozřejmě neměl. I když vědeckému nákladu se ve výsledku nic nestalo, NASA není spokojena.

Na tomto místě bychom mohli v podstatě plynule navázat na naše výše zmíněné vyprávění z minulého pondělí. Lidé ze SpaceX, kteří byli v zóně přistání přítomni na lodích, vylovili Dragon z moře a otevřeli jeho poklop. Uviděli vodu. Původně se technici domnívali, že se prostě během návratu vylily vzorky vody, které čítaly několik litrů do objemu a vracely se k analýze v laboratořích NASA v souvislosti s případem z loňského léta, kdy se skafandr astronauta Lucy Parmitana začal vně stanice plnit vodou. Při následném vykládání přivezených věcí z Dragonu se však zjistilo, že nádoba s těmito vzorky je nedotčená. Dragon tedy vodu nabral po přistání do oceánu.

Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice Autor: Blog Olega Arťemjeva
Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice
Autor: Blog Olega Arťemjeva
Něco podobného, avšak trochu zlověstnějšího, jsme viděli v říjnu 2012, kdy se Dragon ze stanice vracel podruhé: po pádu do mořské vody se kabina na vteřinku potopila a dovnitř vnikla voda, která způsobila elektrický zkrat a poruchu mrazáku v kabině lodi, jenž nesl citlivé biologické vzorky z experimentálních systémů kosmické stanice či přímo z těl astronautů, a tyto vzorky vyžadují pro konzervaci teplotu až -90 °C. Po otevření kabiny byla teplota uvnitř mrazáku samozřejmě o dost vyšší. Vzorkům se ale naštěstí nestalo nic.

SpaceX po tomto incidentu nainstalovala na další Dragony speciální vyztužené kryty pro oblasti mrazáků, aby byly ušetřeny dalšího vniknutí mořské vody. I díky tomu v případě přistání minulou neděli ani jeden ze dvou mrazáků v Dragonu nepřestal pracovat.

„Dragon po přistání utrpěl malý průsak vody dovnitř, což bylo patrné po otevření poklopu,“ řekl Dan Hartman, zastupující manažer programu ISS v NASA. „Nevíme ale o žádném dopadu na přivezený náklad.“

Citlivé biologické vzorky lidé ze SpaceX vyložili z návratového modulu v úterý 20. května, záhy po příjezdu do přístavu v Los Angeles, a předali je NASA, která je zodpovědná za jejich distribuci vědcům. Zbylý, méně časově citlivý náklad, se dočkal vyložení v příštích dnech.

Hartman ale také uvedl, že NASA očekává od SpaceX podrobnou zprávu o události a možná i úpravy Dragonu, než bude moci zase startovat ke kosmické stanici (dle momentálního plánu v srpnu).

„SpaceX nám běžně zasílá data,“ pokračuje Hartman. „O funkci nosné rakety a vůbec o každém aspektu mise. Máme společné porady, sdílíme informace a ve vyšetřování tohoto incidentu budeme úzce spolupracovat.“

Voda do lodi zřejmě pronikla skrze poklop či vyrovnávací ventil, který se otevírá v době, kdy loď klesá na padácích, a srovnává vnější a vnitřní tlak vzduchu. Dragonu v tomto směru také určitě nepřidalo, že klesal do rozbouřeného moře. Podrobně se na nehodu technici ze SpaceX mrknou v testovacím zařízení společnosti v Texasu, kam vyložená loď míří na poletovou inspekci.

SpaceX se k průsaku vody do lodi zatím blíže nevyjádřila. V budoucnu, při pilotovaných misích Dragonu, se již plánuje přistávání na pevninu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »