o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy..." /> Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy | Kosmonautika | Články | Astronomický informační server astro.cz


Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy
Vít Straka Vytisknout článek

Přistání lodi Dragon provázely mokré a slané problémy

Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012 Autor: SpaceX
Dragon po inkriminovaném přistání na konci října 2012
Autor: SpaceX
Před týdnem jste si na našich stránkách mohli přečíst o návratu komerční nákladní lodě Dragon ze stanice ISS. První zprávy naznačovaly, že přistávací manévr proběhl bez problémů, no není to tak docela pravda. Dragon po dosednutí do oceánu lidově řečeno nabral vodu, což by samozřejmě neměl. I když vědeckému nákladu se ve výsledku nic nestalo, NASA není spokojena.

Na tomto místě bychom mohli v podstatě plynule navázat na naše výše zmíněné vyprávění z minulého pondělí. Lidé ze SpaceX, kteří byli v zóně přistání přítomni na lodích, vylovili Dragon z moře a otevřeli jeho poklop. Uviděli vodu. Původně se technici domnívali, že se prostě během návratu vylily vzorky vody, které čítaly několik litrů do objemu a vracely se k analýze v laboratořích NASA v souvislosti s případem z loňského léta, kdy se skafandr astronauta Lucy Parmitana začal vně stanice plnit vodou. Při následném vykládání přivezených věcí z Dragonu se však zjistilo, že nádoba s těmito vzorky je nedotčená. Dragon tedy vodu nabral po přistání do oceánu.

Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice Autor: Blog Olega Arťemjeva
Kosmonaut Oleg Arťemjev fotí naložené věci uvnitř Dragonu před odletem lodi ze stanice
Autor: Blog Olega Arťemjeva
Něco podobného, avšak trochu zlověstnějšího, jsme viděli v říjnu 2012, kdy se Dragon ze stanice vracel podruhé: po pádu do mořské vody se kabina na vteřinku potopila a dovnitř vnikla voda, která způsobila elektrický zkrat a poruchu mrazáku v kabině lodi, jenž nesl citlivé biologické vzorky z experimentálních systémů kosmické stanice či přímo z těl astronautů, a tyto vzorky vyžadují pro konzervaci teplotu až -90 °C. Po otevření kabiny byla teplota uvnitř mrazáku samozřejmě o dost vyšší. Vzorkům se ale naštěstí nestalo nic.

SpaceX po tomto incidentu nainstalovala na další Dragony speciální vyztužené kryty pro oblasti mrazáků, aby byly ušetřeny dalšího vniknutí mořské vody. I díky tomu v případě přistání minulou neděli ani jeden ze dvou mrazáků v Dragonu nepřestal pracovat.

„Dragon po přistání utrpěl malý průsak vody dovnitř, což bylo patrné po otevření poklopu,“ řekl Dan Hartman, zastupující manažer programu ISS v NASA. „Nevíme ale o žádném dopadu na přivezený náklad.“

Citlivé biologické vzorky lidé ze SpaceX vyložili z návratového modulu v úterý 20. května, záhy po příjezdu do přístavu v Los Angeles, a předali je NASA, která je zodpovědná za jejich distribuci vědcům. Zbylý, méně časově citlivý náklad, se dočkal vyložení v příštích dnech.

Hartman ale také uvedl, že NASA očekává od SpaceX podrobnou zprávu o události a možná i úpravy Dragonu, než bude moci zase startovat ke kosmické stanici (dle momentálního plánu v srpnu).

„SpaceX nám běžně zasílá data,“ pokračuje Hartman. „O funkci nosné rakety a vůbec o každém aspektu mise. Máme společné porady, sdílíme informace a ve vyšetřování tohoto incidentu budeme úzce spolupracovat.“

Voda do lodi zřejmě pronikla skrze poklop či vyrovnávací ventil, který se otevírá v době, kdy loď klesá na padácích, a srovnává vnější a vnitřní tlak vzduchu. Dragonu v tomto směru také určitě nepřidalo, že klesal do rozbouřeného moře. Podrobně se na nehodu technici ze SpaceX mrknou v testovacím zařízení společnosti v Texasu, kam vyložená loď míří na poletovou inspekci.

SpaceX se k průsaku vody do lodi zatím blíže nevyjádřila. V budoucnu, při pilotovaných misích Dragonu, se již plánuje přistávání na pevninu.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »