Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Problém s hydraulikou oddálil start raketoplánu Endeavour s Krtečkem na palubě
Vít Straka Vytisknout článek

Problém s hydraulikou oddálil start raketoplánu Endeavour s Krtečkem na palubě

titul.jpg Autor: NASA

Autor: NASA
Poslední dny odpočítávání ke startu raketoplánu Endeavour na jeho poslední misi proběhly až na pár výjimek vcelku hladce, jeho start byl stanoven na pátek 29. dubna. Konečně nadešel ten velký den. Posádka se oblékla do skafandrů a nastoupila do mikrobusu Astrovan, který dopravuje astronauty na startovací rampu. Ale Astrovan po cestě zastavil, otočil se a vracel se zpět. Co se stalo? Personál, doprovázející astronauty, byl informován o zrušení startu. Důvod? Problémy s hydraulikou.

Datum startu je nyní stanoveno na "ne dříve než" 10. května.

Bouře nad startovací rampou noc před startem. Autor: NASA
Bouře nad startovací rampou noc před startem.
Autor: NASA
Startu nebylo od počátku příliš nakloněno ani počasí. V noci na startovní den se přes kosmodrom přehnala poměrně silná bouře, která oddálila odsunutí rotační servisní struktury od raketoplánu o pět hodin. Počasí na kosmodromu sice dávalo startu 70procentní šanci, ale počasí na záložních letištích v západní Evropě, kde by raketoplán dosedl v případě potíží při stoupání do vesmíru, nevypadalo vůbec dobře. A špatné počasí na těchto letištích je samo o sobě důvodem ke zrušení startu. V den startu začala zlobit i technika: letoví kontroloři nebyli vůbec spokojeni s tlakem v palivové nádrži pravého motoru OMS, který byl vyšší, než by být měl. Tento problém měl být vyřešen propojením obou nádrží motorů OMS, což mělo tlak vyrovnat. Asi čtyři hodiny před plánovaným startem ale selhaly oba ohřívače kapaliny v hydraulické jednotce APU číslo 1 (raketoplán má celkem tři) a NASA rozhodla o odvolání startu.

Neovladatelný raketoplán

Selhání ohřívačů hydrazinu, používaného jako náplň hydraulických jednotek, by při startu znamenalo poměrně velký problém. Každá ze tří APU totiž řídí vychylování jednoho ze tří hlavních motorů SSME, které pohánějí raketoplán při cestě na oběžnou dráhu a čerpají palivo z externí nádrže. Jakmile by raketoplán vystoupal mimo atmosféru, mohlo by dojít k zamrznutí hydrazinu a silnému omezení manévrovacích možností stroje. NASA tedy raději start odvolala a začalo se s vypouštěním paliva z externí nádrže, po jehož dokončení technici vstoupili do zadní pohonné části raketoplánu a začali s pátráním po příčinách poruchy.

Nakonec bylo zjištěno, že chyba je v boxu ALCA-2, což je jednoduše řečeno krabička s vypínači, která má na starosti řízení toku elektřiny do potřebných systémů. Ohřívače tedy přestaly pracovat proto, že prostě nedostávaly energii.

Technici zahajují práce na odstranění vadného boxu v zadní pohonné části raketoplánu. Autor: NASA
Technici zahajují práce na odstranění vadného boxu v zadní pohonné části raketoplánu.
Autor: NASA
Technici mají v plánu box jednoduše celý vyjmout a nahradit záložním boxem, který je na kosmodromu k dispozici. Poté bude následovat asi dvoudenní testování nového boxu a příslušných systémů. Až bude toto hotovo, sejdou se opět manažeři a stanoví datum startu. Jeho stanovení je očekáváno v pátek 6. května.

Krátké startovací okno

Pokud by došlo k dalšímu odkladu startu, situace už by se stávala kritickou. Start raketoplánu totiž není možný od 19. května do 14. června kvůli tzv. slunečnímu "beta cutoutu". To je období, kdy je stanice po většinu oběhu Země vystavena slunečním paprskům a přehřívá se. V tomto období není žádoucí přítomnost raketoplánu.

Omezit Endeavour by také mohl plánovaný návrat lodi Sojuz TMA-20 s třemi členy posádky stanice, který je plánován na 24. května. Bezpečnostní předpisy a plány misí by mohly mít problém s přítomností raketoplánu během odletu Sojuzu. Odlet Sojuzu přitom není možné příliš odkládat, protože po určité době uplyne jeho "záruční lhůta" a není jisté, zda nebyl poškozen příliš dlouhým pobytem ve vesmíru.

Start mise STS-134 by tedy mohl velmi snadno sklouznout až na polovinu června, což by vedlo k odkladu také poslední mise STS-135, která má vzlétnout 28. června.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



25. vesmírný týden 2025

25. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 6. do 22. 6. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Velmi nízko na večerní obloze je Merkur a výše ve Lvu Mars. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je na středně vysoké úrovni a vidíme i řadu skvrn. Mohou se objevit oblaka NLC. Solar Orbiter nahlédl poprvé na póly Slunce. Mise Axiom-4 k ISS musela být odložena.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Orlia hmlovina M16

Orlia hmlovina (iné názvy: Messier 16, M 16, NGC 6611) je mladá otvorená hviezdokopa v súhvezdí Had. Súvisí s difúznou hmlovinou alebo oblasťou H II známou pod názvom IC 4703. Táto oblasť vzniku hviezd je vzdialená asi 7000 svetelných rokov. Hviezdokopa M16 je veľká otvorená hviezdokopa, ktorá obsahuje asi 55 hviezd medzi 8. až 12. magnitúdou, na jej pozorovanie sa odporúča ďalekohľad s objektívom vyše 6 cm. Leží vo vzdialenosti asi 8 000 svetelných rokov. Obklopuje ju hmlovina s rovnakým označením M16. V slovenčine sa hmlovina M16 nazýva Orlia hmlovina, v češtine Orlí hnízdo. Oba názvy sa vzťahujú na jej tvar. Táto hmlovina, len ťažko rozoznateľná v amatérskom ďalekohľade, však na snímkach z Hubblovho vesmírneho teleskopu odkrýva úchvatný pohľad. Jasná oblasť je v skutočnosti okno do stredu väčšej tmavej obálky prachu. Pri podrobnejšom preskúmaní aspoň 20-centimetrovým ďalekohľadom v nej nájdeme oblasť tmavých hmlovín nazývané podľa svojho tvaru aj „slonie choboty“. V jasnej hmlovine objavíme aj ojedinelé tmavé škvrny – globuly, ktoré sú tvorené tmavým prachom a studeným molekulárnym plynom. Vidíme tu aj niekoľko mladých modrých hviezd, ktorých svetlo a nabité častice vypaľujú a odtláčajú preč zostatkové vlákna a steny plynu a prachu. Zhustené mračná sa považujú za zárodok hviezd alebo celých hviezdnych systémov - otvorených hviezdokôp. Orlia hmlovina sa rozprestiera sa na ploche s priemerom 60 svetelných rokov. Dá sa pozorovať už triédrom. Charakteristické stĺpy medzihviezdnej hmoty sa nazývajú Stĺpy stvorenia. Najvyšší stĺp dosahuje dĺžku jeden svetelný rok, čo je 9 460 000 000 000 km – štvrtina vzdialenosti nášho Slnka od najbližšej hviezdy. Vo vnútri stĺpov sa najhustejšie oblasti vodíka a hélia spolu s prachovými časticami uhlíka a kremíka zhlukujú a zohrievajú, až vytvoria nové hviezdy. Napriek tomu mnohé z nich nie sú vo svetle viditeľné, lebo sú dosiaľ zahalené do prachových mrakov. Tieto hviezdy sa dajú ale pozorovať v infračervenom svetle. Zaoblené konce výbežkov na najvyššom stĺpe nazývame globuly – „hviezdne vajcia“ Stĺpy ožarujú mladé hviezdy, ktoré vznikli z hmloviny pred niekoľko stotisíc rokmi. Ultrafialové žiarenie hviezd zahrieva riedky plyn medzi hustými prachovými globulami vajcovitého tvaru. Nastáva fotónová erózia – vyparovanie a ionizácia plynovo prachovej materskej hmloviny. Objekt je tiež zdrojom rádiových vĺn. Podľa najnovších pozorovaní zo Spitzerovho vesmírneho teleskopu Stĺpy stvorenia už pravdepodobne celých 6000 rokov neexistujú. Deštrukciu pilierov spôsobila supernova, ktorá vybuchla v ich blízkosti. Kvôli konečnej rýchlosti svetla obyvatelia Zeme uvidia deštrukciu stĺpov až približne za 1000 rokov. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 120x120 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 270x60sec. L, master bias, 400 flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4 Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800, Baader Mark III. komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 45x60 sec. Lights RGB na jednotlivý kanál , 75x30sec. L, 108x360sec. Ha, master bias, množstvo flats, master darks, master darkflats 12.4.2025 až 6.6.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »