Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze

Prototyp nafukovacího kosmického hotelu na oběžné dráze

genesis-1.jpg
Dne 12. července 2006 se uskutečnil na ruské raketové základně Jasnyj komerční start rakety Dněpr, která na oběžnou dráhu kolem Země dopravila experimentální modul Genesis 1, vyrobený americkou společností Bigelow Aerospace. A právě podobné levnější nafukovací moduly by mohly v nedaleké budoucnosti otevřít cestu většímu počtu zájemců o pobyt ve vesmíru a přispět tak k rozvoji kosmické turistiky.

Genesis 1 je prototypem budoucích nafukovacích kosmických modulů, které by měly být dopravovány na oběžnou dráhu kolem Země ve složeném stavu. Po vypuštění se nafouknou a rozloží do plánované podoby. Tento první prototyp je 3krát menší než plánované rozměry budoucích nafukovacích kosmických modulů (technologická družice má hmotnost 1360 kg). A právě z takovýchto modulů by se měly v budoucnu sestavovat rozsáhlé kosmické hotely (podobně jako byla postupně sestavována například ruská kosmická stanice MIR).

Třístupňová nosná raketa Dněpr dopravila modul Genesis 1 na téměř kruhovou oběžnou dráhu ve výšce 550 km nad zemským povrchem se sklonem 65° k rovině zemského rovníku. Na palubě modulu Genesis 1 byla umístěna nádrž se stlačeným dusíkem, který byl použit k nafouknutí a rozvinutí zařízení na oběžné dráze. Řídící středisko společnosti Bigelow Aerospace obdrželo potvrzení o úspěšné operaci asi 10 hodin po startu. Následovalo rozvinutí panelů slunečních baterií. Také bylo potvrzeno zahájení činnosti družicového navigačního systému GPS. Díky tomu může řídící centrum přesně sledovat pohyb objektu na oběžné dráze kolem Země.

Stručný popis modulu: Třetinová maketa nafukovacího obytného a laboratorního modulu BA-330 sestává z tuhé vnitřní kostry, pevných polosférických den a nafukovacího válcového pláště. Ten je tvořen mnohavrstvou plastovou konstrukcí vyrobenou mj. z kavlarové a vectranové folie, o celkové délce 4,6 m a vzletovém průměru 1,2 m, který se po nafouknutí zvětšil na 1,9 m. Je vybavena výklopnými panely fotovoltaických baterií, zásobujícími palubní síť pracující se stejnosměrným napětím 26 V.

Uvnitř modulu Genesis 1 i na jeho vnějším povrchu je rozmístěno 13 kamer, které budou nepřetržitě sledovat chování jednotlivých částí modulu po dobu jeho existence na oběžné dráze. Další přístroje sledují tlak a teplotu vnitřní atmosféry. Životnost modulu se odhaduje na 3,5 až 7 roků. Tato doba bude záviset na mnoha parametrech, mj. na stavu samotného modulu, a také na procesech, které probíhají v horních vrstvách zemské atmosféry (zdejší podmínky jsou silně ovlivňovány projevy sluneční činnosti, která bude v následujících letech narůstat).

Jestliže výsledky letu Genesis 1 v prvních dvou měsících pobytu na oběžné dráze budou povzbuzující, potom společnost Bigelow Aerospace koncem tohoto roku (eventuelně počátkem roku 2007) vypustí podstatně složitější modul Genesis 2 se zásobníkem pracovního plynu nové konstrukce a se zdokonalenou elektronikou. Další moduly by poté mohly být vypouštěny od konce roku 2008.

Společnost plánuje v budoucnu využití obdobných nafukovacích modulů k vybudování kosmického hotelu pro solventní turisty. Orientační termín zahájení provozu zřejmě prvního komerčního hotelu na oběžné dráze kolem Země je kolem roku 2015.

nautilus-space.jpg

Na základě průběhu zkoušek bude vyvinut konečný velkorozměrový modul BA-330, jehož hmotnost by se mohla pohybovat mezi 20 až 23 tunami. Plně nafouknutý bude mít délku 13,7 m, průměr 6,7 m a využitelný objem 330 krychlových metrů (odtud jeho označení). Spojením několika modulů v jeden celek by na oběžné dráze kolem Země mohl vyrůst "několikapatrový" kosmický hotel. Dopravním prostředkem turistů by se mohly stát ruské kosmické lodě Sojuz.

Několik základních dat o místě startu: Raketová základna Dombarovské divize strategických raket Strategických raketových vojsk RF, vyzbrojené mezikontinentálními raketami typu R-36M-2 Topol, umístěnými v podzemních šachtách, se nachází se v oblasti táhnoucí se od města Dombarovskij v Orenburské oblasti na východ a sever, podle kterého je někdy též označována. Hlavní sídlo divize, ustavené v roce 1964, se nachází východně od města Jasnyj. Po roce 2000 byla raketová základna upravena tak, aby odtud mohly být vypouštěny konverzní nosné rakety typu Dněpr a od roku 2006 je využívána komerčně firmou Kosmotras. První kosmický start z podzemního sila se uskutečnil 12. 7. 2006.

Zdroj: spacenews.ru, spacecom, bigelowaerospace a space.40
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



28. vesmírný týden 2025

28. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 7. do 13. 7. 2025. Měsíc bude v úplňku. Mars je velmi nízko na večerní obloze a lepší je viditelnost planet ráno, především Saturnu a Venuše. Síť dalekohledů ATLAS má na kontě další zajímavý objev, mezihvězdnou kometu. Aktivita Slunce je velmi nízká. Noční svítící oblaka opět jednu noc výrazně potěšila pozorovatele oblohy. 1. července byla úspěšně vypuštěna další evropská meteorologická družice MTG-S1. K ISS dorazil zásobovací Progress MS-31. 75 let by se dožil Yuji Hyakutake, jehož kometa ozdobila jarní oblohu v roce 1996.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC3718

Titul Česká astrofotografie měsíce za květen 2025 obdržel snímek „NGC 3718“, jehož autorem je astrofotograf Zdenek Vojč   12. dubna 1789 namířil astronom William Herschel svůj dalekohled směrem k souhvězdí Velké medvědice a objevil zde mimo jiné mlhavý obláček galaxie NGC 3718. Téměř přesně 236

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc, Antares a ISS

Na správném místě, ve správný čas bohužel jen s mobilem. (O průletu ISS jsem předem nevěděl)

Další informace »