Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První krok NASA zpátky na Měsíc
Vít Straka Vytisknout článek

První krok NASA zpátky na Měsíc

LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře
LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře
Ukončení provozu raketoplánů je otázkou několika málo let, vystřídány budou v roce 2015 kosmickou lodí Orion, konstrukčně odvozenou od Apolla, která dopraví americké astronauty nejen na ISS, ale okolo roku 2020 také zpátky na Měsíc a možná i dál. První krok zpátky na Měsíc ale udělá NASA už 7. května 2009. Z Floridy odstartuje k naší přirozené družici sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedním z jeho úkolů bude také výběr vhodných míst k přistání lidí.

Sonda LRO byla vyrobena v Goddardově kosmickém středisku (NASA) v Marylandu a nedávno tam úspěšně absolvovala dvouměsíční testy ve vakuové komoře, kde byla vystavena podmínkám, jaké bude muset snášet na oběžné dráze okolo Měsíce. Také si vyzkoušela, jak bude snášet start v raketě Atlas 5. Vyzkoušeny byly její reakce na otřesy a akustické vlny při startu. Všechny testy dopadly na výbornou a tak nic nebránilo tomu, aby byla sonda ve středu 11. února uložena do nákladního automobilu ke své dvoudenní cestě do Kennedyho kosmického střediska na Floridě, odkud by měla odstartovat k Měsíci 7. května 2009 (původně 24. dubna, start byl ve čtvrtek odložen kvůli technickým potížím).

Cesta na Měsíc sondě zabere asi 4 dny. Nejdřív bude navedena na eliptickou dráhu okolo Měsíce, na které bude zkontrolována a poté přejde na její finální dráhu, vedoucí nad oběma póly. Sonda bude kroužit kolem naší přirozené družice ve výšce jen asi 50 km. Na dráze stráví vědeckými úkoly minimálně jeden rok, bude jednak pátrat po vodním ledu, který by se mohl nacházet právě na pólech Měsíce (v kráterech, které jsou stíněné a nikdy sem nedopadne sluneční světlo, panuje zde teplota okolo -230 °C), dále bude mapovat povrch Měsíce a vyhledávat vhodná místa k přistání astronautů (bude také měřit radiaci, zjištěnou již při misích Apollo například u kráteru Aristarchus - únik radonu). LRO bude mít 7 hlavních přístrojů: CRaTER a LEND budou pátrat po radiaci, nebezpečné pro astronauty, DLRE bude měřit povrchovou a podpovrchovou teplotu, LAMP pro mapování povrchu v ultrafialovém oboru a hledání ledu, LOLA vytvoří trojrozměrnou mapu povrchu a LROC bude fotit povrch. Je zde také experimentální přístroj Mini-RF, který bude pátrat po ledu a pořizovat obrázky permanentně zastíněných oblastí blízko pólů.

Spolu s LRO bude vypuštěna také sesterská mise LCROSS, která bude mít jediný, zato však důležitý úkol: potvrdit či vyvrátit onu přítomnost vody na Měsíci. Bude sestávat ze dvou hlavních částí: samotné sondy s vědeckými přístroji a horního stupně nosné rakety, který dopadne na předem určené místo, podezřelé z výskytu ledu. Impakt vytvoří nad povrchem Měsíce velký oblak vyvržených hornin, který bude výkonnějšími dalekohledy viditelný snad i ze Země. Sonda s měřícími přístroji poté tímto oblakem prolétne a analyzuje jeho složení. Data odešle na Zemi a poté sama zanikne dopadem na měsíční povrch.

Zdroje:





O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »