Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První krok NASA zpátky na Měsíc
Vít Straka Vytisknout článek

První krok NASA zpátky na Měsíc

LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře
LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře
Ukončení provozu raketoplánů je otázkou několika málo let, vystřídány budou v roce 2015 kosmickou lodí Orion, konstrukčně odvozenou od Apolla, která dopraví americké astronauty nejen na ISS, ale okolo roku 2020 také zpátky na Měsíc a možná i dál. První krok zpátky na Měsíc ale udělá NASA už 7. května 2009. Z Floridy odstartuje k naší přirozené družici sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedním z jeho úkolů bude také výběr vhodných míst k přistání lidí.

Sonda LRO byla vyrobena v Goddardově kosmickém středisku (NASA) v Marylandu a nedávno tam úspěšně absolvovala dvouměsíční testy ve vakuové komoře, kde byla vystavena podmínkám, jaké bude muset snášet na oběžné dráze okolo Měsíce. Také si vyzkoušela, jak bude snášet start v raketě Atlas 5. Vyzkoušeny byly její reakce na otřesy a akustické vlny při startu. Všechny testy dopadly na výbornou a tak nic nebránilo tomu, aby byla sonda ve středu 11. února uložena do nákladního automobilu ke své dvoudenní cestě do Kennedyho kosmického střediska na Floridě, odkud by měla odstartovat k Měsíci 7. května 2009 (původně 24. dubna, start byl ve čtvrtek odložen kvůli technickým potížím).

Cesta na Měsíc sondě zabere asi 4 dny. Nejdřív bude navedena na eliptickou dráhu okolo Měsíce, na které bude zkontrolována a poté přejde na její finální dráhu, vedoucí nad oběma póly. Sonda bude kroužit kolem naší přirozené družice ve výšce jen asi 50 km. Na dráze stráví vědeckými úkoly minimálně jeden rok, bude jednak pátrat po vodním ledu, který by se mohl nacházet právě na pólech Měsíce (v kráterech, které jsou stíněné a nikdy sem nedopadne sluneční světlo, panuje zde teplota okolo -230 °C), dále bude mapovat povrch Měsíce a vyhledávat vhodná místa k přistání astronautů (bude také měřit radiaci, zjištěnou již při misích Apollo například u kráteru Aristarchus - únik radonu). LRO bude mít 7 hlavních přístrojů: CRaTER a LEND budou pátrat po radiaci, nebezpečné pro astronauty, DLRE bude měřit povrchovou a podpovrchovou teplotu, LAMP pro mapování povrchu v ultrafialovém oboru a hledání ledu, LOLA vytvoří trojrozměrnou mapu povrchu a LROC bude fotit povrch. Je zde také experimentální přístroj Mini-RF, který bude pátrat po ledu a pořizovat obrázky permanentně zastíněných oblastí blízko pólů.

Spolu s LRO bude vypuštěna také sesterská mise LCROSS, která bude mít jediný, zato však důležitý úkol: potvrdit či vyvrátit onu přítomnost vody na Měsíci. Bude sestávat ze dvou hlavních částí: samotné sondy s vědeckými přístroji a horního stupně nosné rakety, který dopadne na předem určené místo, podezřelé z výskytu ledu. Impakt vytvoří nad povrchem Měsíce velký oblak vyvržených hornin, který bude výkonnějšími dalekohledy viditelný snad i ze Země. Sonda s měřícími přístroji poté tímto oblakem prolétne a analyzuje jeho složení. Data odešle na Zemi a poté sama zanikne dopadem na měsíční povrch.

Zdroje:





O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



43. vesmírný týden 2019

43. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 21. 10. do 27. 10. 2019. V neděli se vrací Středoevropský čas. Měsíc mění fázi od poslední čtvrti k novu. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je rekordně nízká. Proběhl první čistě ženský výstup do volného kosmu z paluby ISS. Před 50 lety se narodil čínský amatérský astronom, který je spoluobjevitelem komety Ikeya-Zhang, jež nás potěšila na jaře 2002.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíční momentka

Neni co dodat :-)

Další informace »