Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  První krok NASA zpátky na Měsíc
Vít Straka Vytisknout článek

První krok NASA zpátky na Měsíc

LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře
LRO nad Měsícem zatím jen v představě malíře
Ukončení provozu raketoplánů je otázkou několika málo let, vystřídány budou v roce 2015 kosmickou lodí Orion, konstrukčně odvozenou od Apolla, která dopraví americké astronauty nejen na ISS, ale okolo roku 2020 také zpátky na Měsíc a možná i dál. První krok zpátky na Měsíc ale udělá NASA už 7. května 2009. Z Floridy odstartuje k naší přirozené družici sonda Lunar Reconnaissance Orbiter (LRO). Jedním z jeho úkolů bude také výběr vhodných míst k přistání lidí.

Sonda LRO byla vyrobena v Goddardově kosmickém středisku (NASA) v Marylandu a nedávno tam úspěšně absolvovala dvouměsíční testy ve vakuové komoře, kde byla vystavena podmínkám, jaké bude muset snášet na oběžné dráze okolo Měsíce. Také si vyzkoušela, jak bude snášet start v raketě Atlas 5. Vyzkoušeny byly její reakce na otřesy a akustické vlny při startu. Všechny testy dopadly na výbornou a tak nic nebránilo tomu, aby byla sonda ve středu 11. února uložena do nákladního automobilu ke své dvoudenní cestě do Kennedyho kosmického střediska na Floridě, odkud by měla odstartovat k Měsíci 7. května 2009 (původně 24. dubna, start byl ve čtvrtek odložen kvůli technickým potížím).

Cesta na Měsíc sondě zabere asi 4 dny. Nejdřív bude navedena na eliptickou dráhu okolo Měsíce, na které bude zkontrolována a poté přejde na její finální dráhu, vedoucí nad oběma póly. Sonda bude kroužit kolem naší přirozené družice ve výšce jen asi 50 km. Na dráze stráví vědeckými úkoly minimálně jeden rok, bude jednak pátrat po vodním ledu, který by se mohl nacházet právě na pólech Měsíce (v kráterech, které jsou stíněné a nikdy sem nedopadne sluneční světlo, panuje zde teplota okolo -230 °C), dále bude mapovat povrch Měsíce a vyhledávat vhodná místa k přistání astronautů (bude také měřit radiaci, zjištěnou již při misích Apollo například u kráteru Aristarchus - únik radonu). LRO bude mít 7 hlavních přístrojů: CRaTER a LEND budou pátrat po radiaci, nebezpečné pro astronauty, DLRE bude měřit povrchovou a podpovrchovou teplotu, LAMP pro mapování povrchu v ultrafialovém oboru a hledání ledu, LOLA vytvoří trojrozměrnou mapu povrchu a LROC bude fotit povrch. Je zde také experimentální přístroj Mini-RF, který bude pátrat po ledu a pořizovat obrázky permanentně zastíněných oblastí blízko pólů.

Spolu s LRO bude vypuštěna také sesterská mise LCROSS, která bude mít jediný, zato však důležitý úkol: potvrdit či vyvrátit onu přítomnost vody na Měsíci. Bude sestávat ze dvou hlavních částí: samotné sondy s vědeckými přístroji a horního stupně nosné rakety, který dopadne na předem určené místo, podezřelé z výskytu ledu. Impakt vytvoří nad povrchem Měsíce velký oblak vyvržených hornin, který bude výkonnějšími dalekohledy viditelný snad i ze Země. Sonda s měřícími přístroji poté tímto oblakem prolétne a analyzuje jeho složení. Data odešle na Zemi a poté sama zanikne dopadem na měsíční povrch.

Zdroje:





O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »