Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  "Nemocnou" stanici ISS vyléčí dvojice kosmických výstupů
Vít Straka Vytisknout článek

"Nemocnou" stanici ISS vyléčí dvojice kosmických výstupů

Stanice ISS. Autor: NASA
Stanice ISS.
Autor: NASA
V neděli 1. srpna vypověděla službu jedna ze dvou pump chladícího systému kosmické stanice ISS, což vyřadilo z provozu celou polovinu chladící kapacity orbitálního komplexu. Situaci se sice podařilo zvládnout a stanice funguje dál (byť v trochu omezeném režimu) dále jen s jednou polovinou chladícího systému. Kdyby selhala i druhá polovina, situace by byla vážně kritická. Už jen kvůli tomu je nutné co nejdříve vyměnit vadnou pumpu, což vyžaduje dva kosmické výstupy dlouhodobé posádky. Není na co čekat a první z těchto výstupů nás čeká již v pátek.

Celé to začalo v neděli 1. srpna krátce před druhou hodinou v noci našeho času. Posádku ISS probudily alarmy. Celá situace se velmi rychle vyjasnila: selhání elektrického vypínače vyřadilo z provozu pumpu chladící smyčky A.

Náhradní pumpa PM
Náhradní pumpa PM
Kosmická stanice má celkem dvě smyčky chladícího systému, jimiž koluje tekutý čpavek a odnáší s sebou teplo, generované elektrickými systémy. To je poté odventilováno do vesmíru. Něco samozřejmě musí čpavek potrubím prohánět. Těmto komponentám se říká Pump Module (PM), každá smyčka (A, B) má jednu. PM smyčky A však byla kvůli elektrické poruše vyřazena z provozu a pokusy o její restart byly neúspěšné. Řídící středisko a posádka komplexu tedy vypnula některé systémy (část gyroskopů, jeden komunikační kanál, GPS, některé ohřívače…) a důležitější systémy, uchovávající podmínky pro pobyt astronautů, přepojila na chlazení smyčkou B. Stanici se podařilo stabilizovat a její systémy fungují bez problémů dál, posádka není v nebezpečí a dokonce se v trochu omezené míře věnuje běžným vědeckým aktivitám.

Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová
Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová
Dva členové dlouhodobé posádky Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová (oba USA) měli ve čtvrtek 5. srpna uskutečnit kosmický výstup, při kterém je čekaly běžné úkoly, spojené s modernizací stanice. Měli nainstalovat kabeláž pro nový modul, který dorazí v listopadu raketoplánem Discovery a ruský segment stanice měli obohatit o platformu, která umožní staniční robotické paži operovat i na "území" ruského segmentu. Místo toho na ně čekají výstupy dva, při kterých musí vyřešit tento urgentní problém a vyměnit vadnou PM.

Na stanici se nacházejí čtyři záložní pumpy, takže sehnat náhradu nebude problém. Posádka je dokonce na podobné nouzové úkoly trénována ale i tak to nebude jednoduché. NASA usilovně pracuje na přesné podobě plánů výstupů, astronauti zkoušejí jednotlivé procedury ve vodní nádrži v Houstonu, určené k výcviku ke kosmickým výstupům. Navíc není jisté, do jaké míry bude moci dvojici s výměnou pumpy pomoci robotická paže, postižená úbytkem elektrické energie kvůli odstavení chladící smyčky.

Při prvním výstupu by měli astronauti odstranit ze segmentu S1 staničního hřbetu starou pumpu a připevnit sem novou, při druhé vycházce bude jejich úkolem propojit pumpu s chladícím systémem a zprovoznit ji. Pumpa PM váží okolo 350 kg, je dlouhá 1,7 metru a 1,2 metru široká. Její výška je 0,9 metru a s okolím ji spojuje 5 elektrických kabelů, 4 pro průtok čpavku, 1 bezpečnostní závora a 4 šrouby.

Kosmické výstupy jsou naplánované na pátek 6. srpna a pondělí 9. srpna. Douglas Wheelock má za sebou už tři výstupy do volného prostoru, pro Caldwell-Dysonovou to bude (trochu dobrodružná) premiéra.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »