Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  "Nemocnou" stanici ISS vyléčí dvojice kosmických výstupů
Vít Straka Vytisknout článek

"Nemocnou" stanici ISS vyléčí dvojice kosmických výstupů

Stanice ISS. Autor: NASA
Stanice ISS.
Autor: NASA
V neděli 1. srpna vypověděla službu jedna ze dvou pump chladícího systému kosmické stanice ISS, což vyřadilo z provozu celou polovinu chladící kapacity orbitálního komplexu. Situaci se sice podařilo zvládnout a stanice funguje dál (byť v trochu omezeném režimu) dále jen s jednou polovinou chladícího systému. Kdyby selhala i druhá polovina, situace by byla vážně kritická. Už jen kvůli tomu je nutné co nejdříve vyměnit vadnou pumpu, což vyžaduje dva kosmické výstupy dlouhodobé posádky. Není na co čekat a první z těchto výstupů nás čeká již v pátek.

Celé to začalo v neděli 1. srpna krátce před druhou hodinou v noci našeho času. Posádku ISS probudily alarmy. Celá situace se velmi rychle vyjasnila: selhání elektrického vypínače vyřadilo z provozu pumpu chladící smyčky A.

Náhradní pumpa PM
Náhradní pumpa PM
Kosmická stanice má celkem dvě smyčky chladícího systému, jimiž koluje tekutý čpavek a odnáší s sebou teplo, generované elektrickými systémy. To je poté odventilováno do vesmíru. Něco samozřejmě musí čpavek potrubím prohánět. Těmto komponentám se říká Pump Module (PM), každá smyčka (A, B) má jednu. PM smyčky A však byla kvůli elektrické poruše vyřazena z provozu a pokusy o její restart byly neúspěšné. Řídící středisko a posádka komplexu tedy vypnula některé systémy (část gyroskopů, jeden komunikační kanál, GPS, některé ohřívače…) a důležitější systémy, uchovávající podmínky pro pobyt astronautů, přepojila na chlazení smyčkou B. Stanici se podařilo stabilizovat a její systémy fungují bez problémů dál, posádka není v nebezpečí a dokonce se v trochu omezené míře věnuje běžným vědeckým aktivitám.

Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová
Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová
Dva členové dlouhodobé posádky Douglas Wheelock a Tracy Caldwell-Dysonová (oba USA) měli ve čtvrtek 5. srpna uskutečnit kosmický výstup, při kterém je čekaly běžné úkoly, spojené s modernizací stanice. Měli nainstalovat kabeláž pro nový modul, který dorazí v listopadu raketoplánem Discovery a ruský segment stanice měli obohatit o platformu, která umožní staniční robotické paži operovat i na "území" ruského segmentu. Místo toho na ně čekají výstupy dva, při kterých musí vyřešit tento urgentní problém a vyměnit vadnou PM.

Na stanici se nacházejí čtyři záložní pumpy, takže sehnat náhradu nebude problém. Posádka je dokonce na podobné nouzové úkoly trénována ale i tak to nebude jednoduché. NASA usilovně pracuje na přesné podobě plánů výstupů, astronauti zkoušejí jednotlivé procedury ve vodní nádrži v Houstonu, určené k výcviku ke kosmickým výstupům. Navíc není jisté, do jaké míry bude moci dvojici s výměnou pumpy pomoci robotická paže, postižená úbytkem elektrické energie kvůli odstavení chladící smyčky.

Při prvním výstupu by měli astronauti odstranit ze segmentu S1 staničního hřbetu starou pumpu a připevnit sem novou, při druhé vycházce bude jejich úkolem propojit pumpu s chladícím systémem a zprovoznit ji. Pumpa PM váží okolo 350 kg, je dlouhá 1,7 metru a 1,2 metru široká. Její výška je 0,9 metru a s okolím ji spojuje 5 elektrických kabelů, 4 pro průtok čpavku, 1 bezpečnostní závora a 4 šrouby.

Kosmické výstupy jsou naplánované na pátek 6. srpna a pondělí 9. srpna. Douglas Wheelock má za sebou už tři výstupy do volného prostoru, pro Caldwell-Dysonovou to bude (trochu dobrodružná) premiéra.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M42 Veľká hmlovina v Orióne

Hmlovina v Orióne (známa aj ako Messier 42, M42 alebo NGC 1976) je difúzna hmlovina v Mliečnej ceste, ktorá sa nachádza južne od Oriónovho pásu v súhvezdí Orión a je známa ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna. Patrí medzi najjasnejšie hmloviny a je viditeľná voľným okom na nočnej oblohe so zdanlivou magnitúdou 4,0. Je vzdialená 1 344 ± 20 svetelných rokov (412,1 ± 6,1 pc) a je najbližšou oblasťou masívnej hviezdotvorby k Zemi. Priemer hmloviny M42 sa odhaduje na 24 svetelných rokov (takže jej zdanlivá veľkosť zo Zeme je približne 1 stupeň). Jej hmotnosť je približne 2 000-krát väčšia ako hmotnosť Slnka. V starších textoch sa hmlovina v Orióne často označuje ako Veľká hmlovina v Orióne. Hmlovina v Orióne je jedným z najsledovanejších a najfotografovanejších objektov nočnej oblohy a patrí medzi najintenzívnejšie skúmané nebeské útvary. Hmlovina odhalila veľa o procese vzniku hviezd a planetárnych systémov z kolabujúcich oblakov plynu a prachu. Astronómovia priamo pozorovali protoplanetárne disky a hnedých trpaslíkov v hmlovine, intenzívne a turbulentné pohyby plynu a fotoionizačné účinky masívnych blízkych hviezd v hmlovine. Hmlovina v Orióne je viditeľná voľným okom aj z oblastí postihnutých svetelným znečistením. Je viditeľná ako stredná „hviezda“ v „meči“ Orióna, čo sú tri hviezdy nachádzajúce sa južne od Oriónovho pásu. „Hviezda“ sa bystrým pozorovateľom zdá rozmazaná a hmlovina je zrejmá v ďalekohľade alebo malom teleskope. Maximálna povrchová jasnosť centrálnej oblasti M42 je približne 17 Mag/arcsec2 a vonkajšia modrastá žiara má maximálnu povrchovú jasnosť 21,3 Mag/arcsec2. V hmlovine Orión sa nachádza veľmi mladá otvorená hviezdokopa, známa ako Trapézová hviezdokopa vďaka asterizmu jej štyroch primárnych hviezd v priemere 1,5 svetelného roka. Dve z nich možno za nocí s dobrou viditeľnosťou rozlíšiť na ich zložené dvojhviezdy, čo dáva spolu šesť hviezd. Hviezdy Trapézovej hviezdokopy spolu s mnohými ďalšími hviezdami sú ešte len na začiatku svojej existencie. Hviezdokopa Trapez je súčasťou oveľa väčšej hviezdokopy Hmlovina v Orióne, ktorá je združením približne 2 800 hviezd s priemerom 20 svetelných rokov. Hmlovinu Orion zasa obklopuje oveľa väčší komplex molekulárnych mrakov Orión, ktorý má stovky svetelných rokov a rozprestiera sa v celom súhvezdí Orión. Pred dvoma miliónmi rokov mohla byť kopa hmloviny Orión domovom unikajúcich hviezd AE Aurigae, 53 Arietis a Mu Columbae, ktoré sa v súčasnosti od hmloviny vzďaľujú rýchlosťou viac ako 100 km/s (62 míľ/s). Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Optolong L-eNhance filter, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 1100x30 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, 745x60 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Optolong L-eNhance, 97x120 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C cez Hutech IDAS NB3, master bias, 300 flats, master darks, master darkflats 12.10. až 1.12.2024

Další informace »