Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis po 25 letech skončil

Raketoplán Atlantis po 25 letech skončil

Atlantis při přípravě na misi STS-117
Atlantis při přípravě na misi STS-117
Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.

Jak víte, raketoplány končí, s jistotou nás čekají už jen dva starty. Atlantis teď bude v pohotovosti jako záchranný letoun v případě problémů při dvou zbývajících misích. Máme tak příležitost ohlédnout se stručně za tím, co raketoplán vykonal.

Na svou první misi se vydal 3. října 1985. Co přesně bylo jeho úkolem, to si nepovíme. Let byl zcela pod kontrolou Ministerstva obrany. A takových letů vykonal celkem 5.

Do vesmíru se Atlantis podíval během své 25leté éry 32krát. Jedním z hlavních úkolů bylo vypouštění družic, ať už komunikačních nebo vědeckých. V roce 1989 vyslal sondy Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, o dva roky později vynesl Comptonovu gama observatoř.

Roku 1995 se stal prvním americkým raketoplánem, který přistál u Ruské orbitální stanice Mir. A když Mir shořel v atmosféře, byly od roku 2000 všechny další mise raketoplánu zaměřeny na výstavbu a zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Tedy skoro všechny až na jednu. Loni v květnu doletěl až k Hubbleovu kosmickému dalekohledu, který se dočkal své poslední opravy.

Právě probíhá diskuze, jak v NASA, tak v americké státní administrativě o případném přidání ještě jednoho startu Atlantisu. Žádné rozhodnutí, ale zatím nepadlo.

Záznam poslední mise raketoplánu Atlantis STS-132 na astro.cz




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS).

Kometa C/2025 R3 (PANSTARRS). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo. Nastupující nízká oblačnost, přicházející od východu, znemožnila pořídit všech 60 plánovaných expozic, použitelných zůstalo jen 17. Přesto se kometu nízko nad obzorem (zhruba 11 stupňů) podařilo zachytit.

Další informace »