Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Raketoplán Atlantis po 25 letech skončil

Raketoplán Atlantis po 25 letech skončil

Atlantis při přípravě na misi STS-117
Atlantis při přípravě na misi STS-117
Ve čtvrtek 26. května přistál v Kennedyho kosmickém středisku raketoplán Atlantis. Při své misi k Mezinárodní kosmické stanice strávil ve vesmíru 11 dní. Na samotném letu by možná samo o sobě nic pozoruhodného nebylo, kdyby to nebyl vůbec poslední let tohoto raketoplánu.

Jak víte, raketoplány končí, s jistotou nás čekají už jen dva starty. Atlantis teď bude v pohotovosti jako záchranný letoun v případě problémů při dvou zbývajících misích. Máme tak příležitost ohlédnout se stručně za tím, co raketoplán vykonal.

Na svou první misi se vydal 3. října 1985. Co přesně bylo jeho úkolem, to si nepovíme. Let byl zcela pod kontrolou Ministerstva obrany. A takových letů vykonal celkem 5.

Do vesmíru se Atlantis podíval během své 25leté éry 32krát. Jedním z hlavních úkolů bylo vypouštění družic, ať už komunikačních nebo vědeckých. V roce 1989 vyslal sondy Magellan k Venuši a Galileo k Jupiteru, o dva roky později vynesl Comptonovu gama observatoř.

Roku 1995 se stal prvním americkým raketoplánem, který přistál u Ruské orbitální stanice Mir. A když Mir shořel v atmosféře, byly od roku 2000 všechny další mise raketoplánu zaměřeny na výstavbu a zásobování Mezinárodní kosmické stanice. Tedy skoro všechny až na jednu. Loni v květnu doletěl až k Hubbleovu kosmickému dalekohledu, který se dočkal své poslední opravy.

Právě probíhá diskuze, jak v NASA, tak v americké státní administrativě o případném přidání ještě jednoho startu Atlantisu. Žádné rozhodnutí, ale zatím nepadlo.

Záznam poslední mise raketoplánu Atlantis STS-132 na astro.cz




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



4. vesmírný týden 2025

4. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 20. 1. do 26. 1. 2025. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je Venuše poblíž Saturnu, vysoko nad jihovýchodem je Jupiter a nad východem Mars. Titan opět vrhne stín na Saturn. Aktivita Slunce je nízká. Kometa C/2023 G3 (ATLAS) byla fotografovatelná i ve dne a nyní bude ozdobou oblohy na jižní polokouli. Konečně se povedly testovací lety dvou obřích raket. New Glenn úspěšně dosáhl oběžné dráhy, ale první stupeň pokus o přistání neprovedl. Naopak první stupeň Super Heavy naopak úspěšně přistál na startovní věž, zatímco Starship byla zničena poté, co měla problémy těsně před dosažením plánované dráhy. 95 let se dožívá Buzz Aldrin, který stanul jako druhý na povrchu Měsíce v rámci Apolla 11 a 85 let by se dožil náš přední popularizátor kosmonautiky Antonín Vítek.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hlava čarodejnice NGC 1909

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2024 obdržel snímek „Hlava čarodejnice NGC 1909“, jehož autorem je slovenský astrofotograf Ján Gajdoš.   Během Filipojakubské či též Valpuržiny noci z 30. dubna na 1. května se od nepaměti na vyvýšených místech zapalují velké ohně jako

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Sluneční skvrny

Sluneční skvrny foceno afokalne AR 102/600 mm zvětšení 24x

Další informace »