Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Reportáž z kongresu IAC Prague 2010 (2): Rozhovor s kosmonautem Michailem Tjurinem
Vít Straka Vytisknout článek

Reportáž z kongresu IAC Prague 2010 (2): Rozhovor s kosmonautem Michailem Tjurinem

M. Tjurin na palubě ISS v roce 2007. Autor: NASA
M. Tjurin na palubě ISS v roce 2007.
Autor: NASA
Na kongresu jsem se velmi těšil na sekci s názvem "Astronauti - ti, kteří to uskutečňují", program sliboval jednak účast legendy kosmonautiky Sergeje Krikaljova ale také velmi zajímavé přednášky o kosmických výstupech a lidském faktoru při kosmických letech. Program sice v plné míře uskutečněn nebyl, silné vzpomínky mi přesto zůstanou, hlavně na setkání s ruským kosmonautem Michailem Tjurinem, kterého jsem přemluvil dokonce i k rozhovoru pro astro.cz.

Legendární Sergej Krikaljov, dnes již bývalý kosmonaut a současný ředitel výcvikového střediska ve Hvězdném městečku, měl mít v této sekci přednášku právě o výcviku a přípravě kosmonautů. Svou účast na kongresu však zrušil kvůli zdravotním potížím. Neuskutečnila se ani přednáška aktivního ruského kosmonauta Alexandra Kaleriho o technikách kosmických výstupů. To bylo však pochopitelné a očekávatelné: Kaleri se v době konání kongresu nacházel na kosmodromu Bajkonur a chystal se ke startu na dlouhodobou misi na stanici ISS, na které nyní pracuje jako letový inženýr 26. dlouhodobé posádky.

M. Tjurin (u mikrofonu) hovoří na kongresu IAC. Autor: autor
M. Tjurin (u mikrofonu) hovoří na kongresu IAC.
Autor: autor
Uskutečnila se však VELMI zajímavá přednáška ruského kosmonauta Michaila Tjurina, jež má na svém kontě dva dlouhodobé pobyty na stanici ISS v letech 2001 a 2006/2007. V přednášce se věnoval převážně lidskému faktoru a jeho dopadu na kosmické lety. V přednášce pana Tjurina zaznělo, že plánovači kosmických cest neberou lidský faktor dostatečně v potaz, někdy ho až přehlíží, což je veliká chyba. Řízení kosmických lodí by sice mělo být přenecháno, pokud je to možné, automatům, samozřejmě ale s možností kdykoliv zasáhnout pro lidského pilota.

V osobním rozhovoru mi poté ještě pan Tjurin sdělil, že lidská psychika je zatím pro lidstvo něco, co nelze ovládnout a kontrolovat a tak ji plánovači vesmírných cest raději úplně vynechávají. Přitom kdyby se tomuto faktoru věnovali trochu více a do jisté míry si jej podmanili, získali by potenciál ohromných možností (pan Tjurin dokonce použil srovnání atomové bomby a běžných náloží). Osobně jsem si jist, že lidské psychické faktory hrají v pilotovaných letech a zvláště dlouhodobých pobytech ve vesmíru velikou roli. Neodvažuji se spekulovat, co se odehrává na kosmických stanicích, když se řídící středisko nedívá. Stanice ISS je hodně prostorná a podle slov astronautů zde lze pracovat dlouhé hodiny a nikoho ze zbytku posádky nepotkáte. Ale v minulosti, na mnohem menších stanicích, než je ISS, se odehrávaly konflikty mezi astronauty (vzpomeňme prvního Američana na Miru Normana Thagarda, jež na stanici pobýval se dvěma Rusy, se kterými se údajně hádal a na Zemi se vrátil s monoklem, jehož vznik nekomentoval).

Nyní přináším přepis rozhovoru, který jsem s panem Tjurinem pořídil po jeho přednášce:

1) Co Vás v minulosti přivedlo k zájmu o kosmické lety?

Michail Tjurin při kosmickém výstupu ze stanice ISS v únoru 2007. Autor: NASA
Michail Tjurin při kosmickém výstupu ze stanice ISS v únoru 2007.
Autor: NASA
Možná to zní trochu divně ale hodně dlouho jsem vůbec neplánoval, že bych se zúčastnil výcviku a stal se kosmonautem. Zajímal jsem se o letecké a raketové technologie z hlediska fyziky, matematiky a zvláště vytváření matematických modelů. Co se stalo poté bylo to, že po mé promoci na Moscow Aviation Institute, který se dnes jmenuje State University of Aviation Technology, jsem začal pracovat v konstrukční kanceláři Energia v oddělení, které bylo odpovědné za plánování aktivit posádek pilotovaných letů a procedur na palubách lodí a hlavně za zkoušení aktivit a procedur, které vyžadovaly zapojení posádky. Tehdy jsem byl mladý, plný energie a nadšení (smích). Proto jsem se to rozhodl vyzkoušet. Pravděpodobně kvůli práci v Energii k tomu došlo jaksi přirozeně, že jsem se rozhodl pokusit se dostat do týmu kosmonautů, protože myslím, že snem každého inženýra je vytvořit nějaký hardware nebo software nebo matematický model podle vlastního nápadu a pak ho sám vyzkoušet v reálu.

2) Na Mezinárodní kosmické stanici jistě nemáte mnoho volného času ale když se poštěstí a trochu se vám ho dostane, jak ho trávíte?
Přesně tak, na ISS jsme opravdu hodně zaneprázdněni, protože na její palubě musíme dělat spousty věcí a to zejména proto, že stanice je ve stejnou dobu také naším domovem, naším prostředím a místem, kde žijeme, takže máme na práci spoustu věcí: musíme udělat všechnu plánovanou práci a pak trávíme spousty času řekněme údržbou. Ale není to jen údržba, je to hodně procedur, kterými udržujeme náš vesmírný domov v určitém stavu, jenomže všechno okolo vás létá. Snažíme se najít způsob, jakým si naplánovat činnost, abychom mohli mít nějaký, řekněme, volný čas. Pro poznávání kultur ostatních členů posádky (posádky jsou mezinárodní - pozn. aut.), pro možnost dělat něco jako posádka, ne jako pracující tým ale jako přátelé, nazval bych to prostě vzájemné poznávání jiných kultur a velmi jsme si to užili.

3) Může být dlouhodobý pobyt ve vesmíru příčinou nějakých zdravotních potíží?
Víte, první týden nebo dva po návratu z dlouhodobého letu jsou pro lidské tělo relativně těžké. Ale dnes už máme velmi dobré lékařské programy, které kosmonautům pomáhají překonat všechny následky dlouhodobého letu. Programy jsou velmi přísné ale když se jimi člověk řídí, všemi doporučeními a hlavně doporučeními ne jen obecnými ale i konkrétními, tak mu to pomůže, hodně mu to pomůže, aby se dostal ze současného stavu a začal se opět cítit normálně.

4) Co jste během dlouhodobého letu na palubě ISS postrádal?
Může se to zdát divné ale na palubě stanice během dlouhodobého letu máme vše, co potřebujeme, na palubě se nacházejí všechny nezbytné věci ale divné je, že cítíme, že nám schází něco hodně důležitého. Něco, o čemž jindy nepřemýšlíme, protože to za normálních okolností máme. Jsme ochuzeni o … říkejme tomu sociální prostředí, psychologové tomu říkají podmínky sociální izolace. Různí lidé, nové zdroje podnětů, zdroje emocí, začíná vám to chybět (smích).

5) A na závěr trochu obecná otázka: Jak by podle Vás mělo pokračovat dobývání vesmíru?

Autogram, který věnoval M. Tjurin autorovi článku
Autogram, který věnoval M. Tjurin autorovi článku
To máte pravdu, to je velmi obecná otázka. Samozřejmě to záleží na národních a mezinárodních programech. Ale rád bych řekl, že podle mého názoru je pro lidstvo přirozené dělat něco, co nás posunuje k něčemu, co ještě neznáme, je to přirozená lidská činnost. Když se ohlédneme do historie, něco motivovalo lidi dobýt severní pól, začít létat s prvními letadly, potápět se hluboko do oceánu, vymýšlet nové způsoby cestování, zdolávat hory, je to charakteristický znak lidstva a výzkum vesmíru je podle mne příklad něčeho podobného.

Další odkazy:
Životopis M. Tjurina na webu NASA (EN)
Celková reportáž z kongresu




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



35. vesmírný týden 2025

35. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 8. do 31. 8. 2025. Měsíc po novu se koncem týdne objeví na večerní obloze. Ráno můžeme pozorovat všechny planety kromě Marsu. Aktivita Slunce se možná zvýší. SpaceX se chystá k 10. testu Super Heavy Starship. První stupeň Falconu 9 se chystá k 30. znovupoužití. Tato raketa má letos za sebou již více než 100 startů a v uplynulém týdnu vynesla i vojenský miniraketoplán X-37b a nákladní loď Dragon na misi CRS-33 k ISS. Před 50 lety zazářila v souhvězdí Labutě poměrně jasná nová hvězda, nova V1500 Cygni.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Temná mlhovina Barnard 150

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2025 obdržel snímek „Temná mlhovina Barnard 150“, jehož autorem je astrofotograf Václav Kubeš       Dávno, opravdu dávno již tomu. Někdy v době, kdy do Evropy začali pronikat Slované a začala se formovat Velkomoravská říše, v době, kdy Frankové

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 1396 Sloní chobot

IC 1396 je veľká emisná hmlovina v súhvezdí Cefea. Nachádza sa pod spojnicou hviezd alfa a zéta Cephei a je v nej aj premenná hviezda Erakis. Hmlovina zaberá oblasť s priemerom niekoľko stoviek svetelných rokov a jej svetlo k nám letí asi 3 000 rokov. Na nočnej oblohe je jej zdanlivý priemer desaťkrát väčší ako priemer Mesiaca v splne, čo je 170´ (5°). Má celkovú magnitúdu 3,0, ale je taká roztiahnutá, že voľným okom nemáme šancu ju vidieť. Hmotnosť hmloviny je odhadovaná na 12 000 hmotností Slnka. Hmlovinu vzbudzuje k žiareniu najmä veľmi hmotná a veľmi mladá hviezda HD 206267 v strede oblasti. Hviezdu obklopujú ionizované mraky vytvárajúce okolo nej vo vzdialenosti 80 až 130 svetelných rokov prstencový útvar. Sú to zvyšky molekulárneho mraku, z ktorého sa zrodila hviezda HD 206267 a ďalšie hviezdy v tejto oblasti, ktoré spolu tvoria hviezdokopu s označením Tr37. Ďalej od centrálnej hviezdy sú pásma tmavého a chladného materiálu. Známou časťou hmloviny je obrovský tmavý molekulárny mrak pomenovaný hmlovina Sloní chobot. Jej tvar vymodeloval hviezdny vietor z HD 206267. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSHO filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 65x120sec. R, 63x120sec. G, 52x120sec. B, 120x60sec. L, 186x600sec Halpha, 112x600sec.+18x900sec. O3, 144x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.6. až 23.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »