Reportáž z kongresu IAC Prague 2010 (2): Rozhovor s kosmonautem Michailem Tjurinem
Autor: NASA
Legendární Sergej Krikaljov, dnes již bývalý kosmonaut a současný ředitel výcvikového střediska ve Hvězdném městečku, měl mít v této sekci přednášku právě o výcviku a přípravě kosmonautů. Svou účast na kongresu však zrušil kvůli zdravotním potížím. Neuskutečnila se ani přednáška aktivního ruského kosmonauta Alexandra Kaleriho o technikách kosmických výstupů. To bylo však pochopitelné a očekávatelné: Kaleri se v době konání kongresu nacházel na kosmodromu Bajkonur a chystal se ke startu na dlouhodobou misi na stanici ISS, na které nyní pracuje jako letový inženýr 26. dlouhodobé posádky.
Autor: autor
V osobním rozhovoru mi poté ještě pan Tjurin sdělil, že lidská psychika je zatím pro lidstvo něco, co nelze ovládnout a kontrolovat a tak ji plánovači vesmírných cest raději úplně vynechávají. Přitom kdyby se tomuto faktoru věnovali trochu více a do jisté míry si jej podmanili, získali by potenciál ohromných možností (pan Tjurin dokonce použil srovnání atomové bomby a běžných náloží). Osobně jsem si jist, že lidské psychické faktory hrají v pilotovaných letech a zvláště dlouhodobých pobytech ve vesmíru velikou roli. Neodvažuji se spekulovat, co se odehrává na kosmických stanicích, když se řídící středisko nedívá. Stanice ISS je hodně prostorná a podle slov astronautů zde lze pracovat dlouhé hodiny a nikoho ze zbytku posádky nepotkáte. Ale v minulosti, na mnohem menších stanicích, než je ISS, se odehrávaly konflikty mezi astronauty (vzpomeňme prvního Američana na Miru Normana Thagarda, jež na stanici pobýval se dvěma Rusy, se kterými se údajně hádal a na Zemi se vrátil s monoklem, jehož vznik nekomentoval).
Nyní přináším přepis rozhovoru, který jsem s panem Tjurinem pořídil po jeho přednášce:
1) Co Vás v minulosti přivedlo k zájmu o kosmické lety?
Autor: NASA
2) Na Mezinárodní kosmické stanici jistě nemáte mnoho volného času ale když se poštěstí a trochu se vám ho dostane, jak ho trávíte?
Přesně tak, na ISS jsme opravdu hodně zaneprázdněni, protože na její palubě musíme dělat spousty věcí a to zejména proto, že stanice je ve stejnou dobu také naším domovem, naším prostředím a místem, kde žijeme, takže máme na práci spoustu věcí: musíme udělat všechnu plánovanou práci a pak trávíme spousty času řekněme údržbou. Ale není to jen údržba, je to hodně procedur, kterými udržujeme náš vesmírný domov v určitém stavu, jenomže všechno okolo vás létá.
Snažíme se najít způsob, jakým si naplánovat činnost, abychom mohli mít nějaký, řekněme, volný čas. Pro poznávání kultur ostatních členů posádky (posádky jsou mezinárodní - pozn. aut.), pro možnost dělat něco jako posádka, ne jako pracující tým ale jako přátelé, nazval bych to prostě vzájemné poznávání jiných kultur a velmi jsme si to užili.
3) Může být dlouhodobý pobyt ve vesmíru příčinou nějakých zdravotních potíží?
Víte, první týden nebo dva po návratu z dlouhodobého letu jsou pro lidské tělo relativně těžké. Ale dnes už máme velmi dobré lékařské programy, které kosmonautům pomáhají překonat všechny následky dlouhodobého letu. Programy jsou velmi přísné ale když se jimi člověk řídí, všemi doporučeními a hlavně doporučeními ne jen obecnými ale i konkrétními, tak mu to pomůže, hodně mu to pomůže, aby se dostal ze současného stavu a začal se opět cítit normálně.
4) Co jste během dlouhodobého letu na palubě ISS postrádal?
Může se to zdát divné ale na palubě stanice během dlouhodobého letu máme vše, co potřebujeme, na palubě se nacházejí všechny nezbytné věci ale divné je, že cítíme, že nám schází něco hodně důležitého. Něco, o čemž jindy nepřemýšlíme, protože to za normálních okolností máme. Jsme ochuzeni o … říkejme tomu sociální prostředí, psychologové tomu říkají podmínky sociální izolace. Různí lidé, nové zdroje podnětů, zdroje emocí, začíná vám to chybět (smích).
5) A na závěr trochu obecná otázka: Jak by podle Vás mělo pokračovat dobývání vesmíru?
Další odkazy:
Životopis M. Tjurina na webu NASA (EN)
Celková reportáž z kongresu