Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot-chirurg bude operovat kosmonauty

Robot-chirurg bude operovat kosmonauty

zeus.jpg
Skupina astronautů NASA, která nyní pracuje v rámci projektu NEEMO 7 (NASA Extreme Environment Mission Operations) na oceánském dně poblíž pobřeží Floridy, zvažuje účast na neobvyklém experimentu - na dálkově řízené chirurgické operaci. Posádka astronautů ve složení Robert Thirsk (Kanada, velitel skupiny), Catherine Coleman(ová), Michael Barratt a Craig McKinley žije v podmořské laboratoři s názvem Aquarius, kterou bychom mohli označit za zvláštní analog modulu kosmické stanice ISS. Vědci se chtějí mj. pokusit vyřešit problém náhlého onemocnění kosmonauta či člena posádky podmořské stanice.

Při pobytu na Mezinárodní kosmické stanici je nutno počítat s několika desítkami hodin, nutných pro dopravu ohroženého kosmonauta do pozemní nemocnice. Při práci pod mořskou hladinou je zase nutno absolvovat zdlouhavou dekompresi. Ještě větší problém vyvstane při letech kosmonautů na Měsíc, případně na Mars. Návrat posádky na Zemi není možný. Pracovníky NASA proto velice zajímá otázka, lze-li v těchto případech zajistit okamžitou pomoc člověku (v tomto případě chirurgickou operaci) na dálku, pomocí robota-chirurga, řízeného dálkově z pozemního řídícího střediska prostřednictvím televizních kamer. Operaci bude provádět chirurg Dr. Mehran Anvari (ředitel McMaster University Centre for Minimal Access Surgery at St. Joseph's Healthcare), který se bude nacházet v řídícím centru a jeho "rukama" se v podmořské laboratoři stane robot s názvem Zeus.

Zeus-Aquarius.jpg

Obdobná zařízení jsou již známa a již několikrát byla vyzkoušena v praxi. Avšak ještě nikdy nebyla mezi lékařem a pacientem tak velká vzdálenost - více než 2 000 km po radiových vlnách. Dříve se používalo spojení pomocí kabelu. Ale do vesmíru žádné dráty nevedou

Odborníci však uvádějí, že bezdrátové spojení na velké vzdálenosti (do kosmu) je velmi náchylné na různé poruchy. Jestliže se spojení mezi chirurgem, nacházejícím se na Zemi před monitorem a "operujícím" robotem přeruší (takováto situace bude rovněž během experimentu simulována), řízení robota budou zajišťovat sami kosmonauti, kteří se budou nacházet poblíž "pacienta". Kosmonauti budou dostávat slovní informace od chirurga na Zemi prostřednictvím jiného kanálu (na radiových vlnách).

V experimentu na palubě podmořské laboratoře Aquarius, při němž bude nutno odstranit žlučový kámen, bude pacientem pouze figurína. Případný úspěch operace otevře cestu nové technice také na palubu ISS.

Posádka laboratoře Aquarius (průměr 4 m, délka 14 m) je odříznuta od okolního prostředí podobně jako kosmonauti, směřující k Měsíci či k Marsu. Účelem těchto výzkumných misí je prověřit chování kosmonautů v malém uzavřeném prostoru, při fyzické i psychologické izolaci, během běžných podmínek i za různých stresových situací. Poslední probíhající pobyt v laboratoři Aquarius má trvat 10 dnů.

Zdroj: jsc.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



42. vesmírný týden 2019

42. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 14. 10. do 20. 10. 2019. Měsíc je ve fázi mezi úplňkem a poslední čtvrtí. Večer je nízko nad jihozápadem Jupiter a u jihu Saturn a na ranní obloze se pomalu objeví Mars. Aktivita Slunce je velmi nízká. Zemřel první člověk ve volném kosmu, Alexej Leonov. Na ISS pokračuje série výstupů do volného kosmu, nyní kvůli výměně baterií. Družice ICON se po dvou letech dočkala vypuštění. Před 30 lety byla vypuštěna k Jupiteru sonda Galileo.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Corona Australis

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2019 obdržel snímek „Corona Australis“, jehož autorem je Pavel Pech   Corona Australis, tedy souhvězdí Jižní Koruna. Jméno jak ze starověkého atlasu nebes. A ono téměř ano. Historie jména tohoto poměrně nevýrazného souhvězdí je opravdu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Podzimní mléčná dráha během novoluní v Beranu s božími muky

Další informace »