Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Robot-chirurg bude operovat kosmonauty

Robot-chirurg bude operovat kosmonauty

zeus.jpg
Skupina astronautů NASA, která nyní pracuje v rámci projektu NEEMO 7 (NASA Extreme Environment Mission Operations) na oceánském dně poblíž pobřeží Floridy, zvažuje účast na neobvyklém experimentu - na dálkově řízené chirurgické operaci. Posádka astronautů ve složení Robert Thirsk (Kanada, velitel skupiny), Catherine Coleman(ová), Michael Barratt a Craig McKinley žije v podmořské laboratoři s názvem Aquarius, kterou bychom mohli označit za zvláštní analog modulu kosmické stanice ISS. Vědci se chtějí mj. pokusit vyřešit problém náhlého onemocnění kosmonauta či člena posádky podmořské stanice.

Při pobytu na Mezinárodní kosmické stanici je nutno počítat s několika desítkami hodin, nutných pro dopravu ohroženého kosmonauta do pozemní nemocnice. Při práci pod mořskou hladinou je zase nutno absolvovat zdlouhavou dekompresi. Ještě větší problém vyvstane při letech kosmonautů na Měsíc, případně na Mars. Návrat posádky na Zemi není možný. Pracovníky NASA proto velice zajímá otázka, lze-li v těchto případech zajistit okamžitou pomoc člověku (v tomto případě chirurgickou operaci) na dálku, pomocí robota-chirurga, řízeného dálkově z pozemního řídícího střediska prostřednictvím televizních kamer. Operaci bude provádět chirurg Dr. Mehran Anvari (ředitel McMaster University Centre for Minimal Access Surgery at St. Joseph's Healthcare), který se bude nacházet v řídícím centru a jeho "rukama" se v podmořské laboratoři stane robot s názvem Zeus.

Zeus-Aquarius.jpg

Obdobná zařízení jsou již známa a již několikrát byla vyzkoušena v praxi. Avšak ještě nikdy nebyla mezi lékařem a pacientem tak velká vzdálenost - více než 2 000 km po radiových vlnách. Dříve se používalo spojení pomocí kabelu. Ale do vesmíru žádné dráty nevedou

Odborníci však uvádějí, že bezdrátové spojení na velké vzdálenosti (do kosmu) je velmi náchylné na různé poruchy. Jestliže se spojení mezi chirurgem, nacházejícím se na Zemi před monitorem a "operujícím" robotem přeruší (takováto situace bude rovněž během experimentu simulována), řízení robota budou zajišťovat sami kosmonauti, kteří se budou nacházet poblíž "pacienta". Kosmonauti budou dostávat slovní informace od chirurga na Zemi prostřednictvím jiného kanálu (na radiových vlnách).

V experimentu na palubě podmořské laboratoře Aquarius, při němž bude nutno odstranit žlučový kámen, bude pacientem pouze figurína. Případný úspěch operace otevře cestu nové technice také na palubu ISS.

Posádka laboratoře Aquarius (průměr 4 m, délka 14 m) je odříznuta od okolního prostředí podobně jako kosmonauti, směřující k Měsíci či k Marsu. Účelem těchto výzkumných misí je prověřit chování kosmonautů v malém uzavřeném prostoru, při fyzické i psychologické izolaci, během běžných podmínek i za různých stresových situací. Poslední probíhající pobyt v laboratoři Aquarius má trvat 10 dnů.

Zdroj: jsc.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



45. vesmírný týden 2025

45. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 3. 10. do 9. 11. 2025. Měsíc bude v úplňku. Saturn je dobře vidět večer, později v noci se přidává Jupiter, ráno končí viditelnost Venuše. Čeká nás poslední týden viditelnosti komety C/2025 A6 (Lemmon) a v neděli začne další okno viditelnosti slabší komety C/2025 R2 (SWAN) na tmavé večerní obloze. Z evropského kosmodromu Kourou v jihoamerické Francouzské Guayáně má startovat raketa Ariane 6 s radarovou družicí Sentinel-1D. V rámci sdílené mise Bandwagon-4 byla vynesena také česká družice CevroSat-1. Na Floridě proběhl statický zážeh velké rakety New Glenn. Před dvaceti lety začala mise sondy Venus Express jež přinesla velmi zajímavé poznatky o atmosféře Venuše.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

SH2-188

SH2-188 – „Kozmická kreveta“ v Kasiopeii Planetárna hmlovina Sharpless 2-188 (Sh2-188) leží v súhvezdí Kasiopeia vo vzdialenosti zhruba 3 000 svetelných rokov. Ide o zvyšok hviezdy podobnej Slnku, ktorá pred ~22 500 rokmi odvrhla svoje vonkajšie obaly a v jej strede zostal horúci biely trpaslík (WD 0127+581). Hmlovina je zapísaná aj pod označeniami LBN 633, Simeis 22 alebo PN G128.0-4.1. Na prvý pohľad vyzerá skôr ako supernovový zvyšok – jasný červený oblúk s dlhým chvostom. Nie je to náhoda: centrálny biely trpaslík sa pohybuje medzihviezdnym plynom rýchlosťou asi 120 km/s. Pred sebou vytláča oblúk rázovej vlny, ktorý na fotografii tvorí jasnú, jemne štruktúrovanú „krevetu/kozmic­kú vlnu“. Za hviezdou sa naopak tiahne veľmi slabý oblak plynu a prachu – materiál odfúknutý dozadu ako vlajka vo vetre. Celá bublina má priemer približne 2 svetelné roky a na oblohe zaberá niekoľko oblúkových minút, pričom najslabšie časti prstenca a chvosta siahajú až do priemeru ~15′. Sh2-188 objavili v roku 1951 Vera Gaze a Grigorij Šajn na Kryme a dlho sa považovala za pozostatok supernovy. Až spektroskopické merania v 80. rokoch ukázali, že ide o planetárnu hmlovinu s typickým bohatstvom prvkov ako vodík, hélium, kyslík, dusík a síra. Neskoršie snímky z Hα prieskumu IPHAS odhalili, že oblúk je v skutočnosti súčasťou takmer uzavretého prstenca s rozsiahlym chvostom – z Sh2-188 sa tak stal učebnicový príklad toho, ako medzihviezdne prostredie dokáže zdeformovať planetárnu hmlovinu a „zjasniť“ jej náveternú stranu. Na mojej fotografii dominuje červené H-alfa žiarenie ionizovaného vodíka, ktoré kreslí tenké vláknité štruktúry rázovej vlny na pozadí hustého poľa hviezd v rovine Mliečnej cesty. Je to veľmi slabý objekt – okrem jasného oblúka sú zvyšky prstenca a chvosta viditeľné len pri dlhých expozíciách a starostlivom spracovaní dát. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 83x180sec. R, 79x180sec. G, 70x180sec. B, 84x120sec. L, 83x600sec Halpha, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.10. až 1.11.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »