Robot-chirurg bude operovat kosmonauty
Při pobytu na Mezinárodní kosmické stanici je nutno počítat s několika desítkami hodin, nutných pro dopravu ohroženého kosmonauta do pozemní nemocnice. Při práci pod mořskou hladinou je zase nutno absolvovat zdlouhavou dekompresi. Ještě větší problém vyvstane při letech kosmonautů na Měsíc, případně na Mars. Návrat posádky na Zemi není možný. Pracovníky NASA proto velice zajímá otázka, lze-li v těchto případech zajistit okamžitou pomoc člověku (v tomto případě chirurgickou operaci) na dálku, pomocí robota-chirurga, řízeného dálkově z pozemního řídícího střediska prostřednictvím televizních kamer. Operaci bude provádět chirurg Dr. Mehran Anvari (ředitel McMaster University Centre for Minimal Access Surgery at St. Joseph's Healthcare), který se bude nacházet v řídícím centru a jeho "rukama" se v podmořské laboratoři stane robot s názvem Zeus.
Obdobná zařízení jsou již známa a již několikrát byla vyzkoušena v praxi. Avšak ještě nikdy nebyla mezi lékařem a pacientem tak velká vzdálenost - více než 2 000 km po radiových vlnách. Dříve se používalo spojení pomocí kabelu. Ale do vesmíru žádné dráty nevedou
Odborníci však uvádějí, že bezdrátové spojení na velké vzdálenosti (do kosmu) je velmi náchylné na různé poruchy. Jestliže se spojení mezi chirurgem, nacházejícím se na Zemi před monitorem a "operujícím" robotem přeruší (takováto situace bude rovněž během experimentu simulována), řízení robota budou zajišťovat sami kosmonauti, kteří se budou nacházet poblíž "pacienta". Kosmonauti budou dostávat slovní informace od chirurga na Zemi prostřednictvím jiného kanálu (na radiových vlnách).
V experimentu na palubě podmořské laboratoře Aquarius, při němž bude nutno odstranit žlučový kámen, bude pacientem pouze figurína. Případný úspěch operace otevře cestu nové technice také na palubu ISS.
Posádka laboratoře Aquarius (průměr 4 m, délka 14 m) je odříznuta od okolního prostředí podobně jako kosmonauti, směřující k Měsíci či k Marsu. Účelem těchto výzkumných misí je prověřit chování kosmonautů v malém uzavřeném prostoru, při fyzické i psychologické izolaci, během běžných podmínek i za různých stresových situací. Poslední probíhající pobyt v laboratoři Aquarius má trvat 10 dnů.
Zdroj: jsc.nasa.gov
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí
O autorovi
František Martinek
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
