Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rosetta – přistání na kometě se blíží

Rosetta – přistání na kometě se blíží

Evropská sonda Rosetta u komety - kresba Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialab
Evropská sonda Rosetta u komety - kresba
Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialab
Evropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.

V průběhu mise, během které se sonda Rosetta dostala až za oběžnou dráhu planety Jupiter, byla několikrát uvedena do stavu hibernace („zimního spánku“). I v současné době je hibernována, palubní budík ji definitivně probudí 20. ledna 2014. O několik hodin později naváže spojení s pozemním řídícím střediskem.

Evropská sonda Rosetta u komety - kresba Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialab
Evropská sonda Rosetta u komety - kresba
Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialab
Po příletu ke kometě bude sonda Rosetta navedena na oběžnou dráhu kolem jádra a v období srpna a září 2014 bude provádět mj. jeho intenzivní mapování za účelem výběru vhodného místa pro přistání a uskutečnění výzkumu přímo „na kometě“. Přistání je naplánováno na listopad 2014. Společně s kometou prolétne sonda nejblíže Slunci 13. srpna 2015.

Na připojených kresbách je znázorněna sonda Rosetta a oddělený modul Philae, jehož úkolem bude poprvé v historii kosmonautiky přistát na ledovém jádru komety (sonda a jádro komety samozřejmě nejsou v měřítku).

Doporučujeme k přečtení článek ROSETTA míří ke kometě Churyumov-Gerasimenko, který byl na těchto stránkách publikován 2. 3. 2004, krátce po startu nosné rakety se sondou Rosetta. V článku jsou popsány nejen první okamžiky po startu, ale i plánovaný průběh více jak desetileté mise.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše v Plejádách

Další informace »