Evropská sonda Rosetta u komety - kresba Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialabEvropská kosmická sonda Rosetta byla vypuštěna 2. 3. 2004. Od té doby vykonala 5 oběhů kolem Slunce, přičemž díky gravitačním manévrům při průletech kolem Země (3krát) a kolem Marsu (jedenkrát) „nabrala“ dostatečnou rychlost k dosažení cíle – komety 67P/Churyumov–Gerasimenko. Během letu zkoumala rovněž planetky Steins a Lutetia.
V průběhu mise, během které se sonda Rosetta dostala až za oběžnou dráhu planety Jupiter, byla několikrát uvedena do stavu hibernace („zimního spánku“). I v současné době je hibernována, palubní budík ji definitivně probudí 20. ledna 2014. O několik hodin později naváže spojení s pozemním řídícím střediskem.
Evropská sonda Rosetta u komety - kresba Autor: ESA–C. Carreau/ATG medialabPo příletu ke kometě bude sonda Rosetta navedena na oběžnou dráhu kolem jádra a v období srpna a září 2014 bude provádět mj. jeho intenzivní mapování za účelem výběru vhodného místa pro přistání a uskutečnění výzkumu přímo „na kometě“. Přistání je naplánováno na listopad 2014. Společně s kometou prolétne sonda nejblíže Slunci 13. srpna 2015.
Na připojených kresbách je znázorněna sonda Rosetta a oddělený modul Philae, jehož úkolem bude poprvé v historii kosmonautiky přistát na ledovém jádru komety (sonda a jádro komety samozřejmě nejsou v měřítku).
Doporučujeme k přečtení článek ROSETTA míří ke kometě Churyumov-Gerasimenko, který byl na těchto stránkách publikován 2. 3. 2004, krátce po startu nosné rakety se sondou Rosetta. V článku jsou popsány nejen první okamžiky po startu, ale i plánovaný průběh více jak desetileté mise.
Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.
Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek
Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“
12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé