Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rozhovor: Antonín Vítek - Evakuace ISS

Rozhovor: Antonín Vítek - Evakuace ISS

ISS_1.jpg
Média hojně informovala o nedávné evakuaci posádky Mezinárodní vesmírné stanice do připojeného návratového modulu Sojuz. Událost to byla jistě dramatická, ale určitě ne tak neobvyklá, jak by se mohlo zdát. Potvrdí to následující rozhovor Luboše Veverky s odborníkem na kosmonautiku doktorem Antonínem Vítkem z Akademie věd České republiky.

Ve čtvrtek 12. 3. 2009 byla posádka ISS donucena k evakuaci a pobyla přibližně 10 minut na palubě připojeného návratového modulu Sojuz. Jaký byl důvod k této evakuaci?
Důvodem byl blízký průlet úlomku kosmického smetí, konkrétně despinového závaží třetího stupně nosné rakety Delta II, přezdívaného "jojo" závaží. Tato raketa vynesla už před 20 lety jednu vojenskou americkou navigační družici. Poslední stupeň zůstal na velice protáhlé eliptické dráze spolu s tímto závažím. Despinové závaží slouží k tomu, aby se rotace posledního stupně nosné rakety zbrzdila předtím, než se oddělí družice. Problém tentokrát spočíval v tom, že závaží mělo velice nízkou výšku perigea, jen kolem 145 km. Velice se přibližovalo k zemské atmosféře a při každém průletu perigeem se dost silně brzdilo o atmosféru Země. Tím se měnil čas nejbližšího průletu kolem stanice ISS. Největší nejistota byla v tom, jak daleko za stanicí proletí. Kdyby se závaží zbrzdilo hodně, opozdilo by se a bylo za stanicí daleko. Kdyby se zbrzdilo málo, bylo by k ní blíž. Jak moc se zbrzdí, to závisí na hustotě atmosféry a hustota atmosféry zase na tom, jak je Slunce právě aktivní. Když víc atmosféru zahřeje, ta se rozepne a je ve vrchních vrstvách hustší než normálně. Bylo to velice nejisté a nejistá byla předpovídaná dráha. Byla větší pravděpodobnost, že by mohlo dojít ke kolizi. Pravidlem je, že když je pravděpodobnost srážky větší než 1:10 000 (což je nesmírně malá hodnota), udělají se kroky k tomu, aby se případné škodě nebo ohrožení života kosmonautů zabránilo.

Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
Dopravní loď Sojuz připojená k ISS
O jak hmotném předmětu mluvíme? Jak velké a těžké je to závažíčko?
Největší rozměr je asi 7 cm a hmotnost 1 kilogram. Je to víc, než by vydržela stěna stanice. Ta je konstruována tak, že zachytí hliníkovou kuličku o průměru asi 14 mm. Pět minut před spočítaným okamžikem přiblížení se celá posádka přesunula do transportní lodi Sojuz. Předtím zavřela průlezy mezi všemi obytnými a laboratorními moduly. To pro případ, že se některý modul prorazí. Vzduch by unikl jen z toho poškozeného modulu a v ostatních by se atmosféra zachovala. Záměrně však zůstal pootevřený průlez ze Sojuzu zpátky na stanici. Nikdo totiž nemohl vyloučit, že to "nepraští" právě do Sojuzu a neuteče vzduch ze Sojuzu. V takovém případě by tedy odtamtud astronauti rychle utekli a zavřeli za sebou.

Je takové "cvičení" ve vesmíru běžné?
Ano, podobné cvičení a dokonce "na sucho", tedy bez skutečného nebezpečí, se povinně dělá jednou měsíčně a dokonce je jich více. Jednak je to cvičení pro náhlý únik atmosféry (tzv. dehermetizaci) a druhé, velmi důležité cvičení, je nácvik postupu při požáru.

Šlo tedy o nějakou významnou událost, ke které tehdy na ISS došlo?
Naprosto ne. Například v den, kdy se k Mezinárodní vesmírné stanici připojovala Discovery, teď při letu STS 119, minul ráno stanici úlomek jiné, ještě sovětské, družice z roku 1981. Uvažovalo se o tom, že stanice udělá úhybný manévr. Dlouhodobé sledování úlomku však ukázalo, že mine stanici v dostatečně velké vzdálenosti, takže nebylo třeba se stanicí hýbat. Takové alarmy proběhnou ale několikrát do měsíce a zhruba jednou za 1,5 roku stanice z cesty skutečně uhnout musí.

Rozhovor vysílal Český rozhlas Leonardo v pořadu Nebeský cestopis dne 21. 3. 2009. Otázky pokládal redaktor Luboš Veverka. Přepis rozhovoru připravila Věra Bartáková.




O autorovi

Petr Sobotka

Petr Sobotka

Petr Sobotka je od r. 2014 autorem Meteoru - vědecko-populárního pořadu Českého rozhlasu. 10 let byl zaměstnancem Astronomického ústavu AV ČR v Ondřejově. Je tajemníkem České astronomické společnosti. Je nositelem Kvízovy ceny za popularizaci astronomie 2012. Členem ČAS je od roku 1995.



41. vesmírný týden 2024

41. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 7. 10. do 13. 10. 2024. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je jen velmi nízko u obzoru Venuše, téměř celou noc je viditelný Saturn, v druhé polovině noci Mars a Jupiter. Aktivita Slunce je vysoká. Na večerní oblohu má vstoupit poměrně jasná kometa C/2023 A3 (Tsuchinshan-ATLAS). Při testu rakety Vulcan došlo k anomálii a uletěla tryska postranního motoru, ale bez vlivu na doručení nákladu na oběžnou dráhu. Očekáváme přistání mise Crew-8 z ISS zpátky na Zemi. Očekáváme starty dvou kosmických sond, jakmile bude opět povoleno raketám Falcon startovat. Před 60 lety proběhla riskantní mise Voschod 1 se třemi kosmonauty na palubě.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2024 obdržel snímek „Čiastočné zatmenie Mesiaca nad Dómom Sv. Alžbety“, jehož autorem je Robert Barsa.     18. září 2024 v ranních hodinách se nad jednou z nejvýznamnějších památek východního Slovenska, Dómem svaté Alžběty v

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Hvězdokupa

NGC 884

Další informace »