Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruská superraketa opět ve hře

Ruská superraketa opět ve hře

Ruská raketa Angara nebude realizována kvůli prohlášení, že projekt je příliš riskantní a nevhodný.
Autor: Adrian Mann.

Na přelomu loňského a letošního roku ruská kosmická agentura RKK Roskosmos formulovala nový návrh týkající se supertěžké rakety pro budoucí ruský program průzkumu Měsíce. Podle všeho se zdá, že Rusko opouští pro tento účel dříve zvažované použití těžkých raket Angara. Místo nich chce zbrusu nový supertěžký nosič. Nová architektura se přibližuje americké raketě Space Launch System co do velikosti i nosnosti. Rusové navíc momentálně pracují se dvěma možnými variantami horního stupně.

V polovině roku 2016 byl ruský scénář pro lunární expedice se čtyřmi start těžké verze rakety Angara-5V označen jako příliš riskantní a nevýhodný. Ruské strategické plány na pilotovaný výzkum hlubšího vesmíru se tak vrátily zpět k mnohem větší raketě z kategorie supertěžkých. Cesta k jejímu vývoji byla zahrnuta do Federálního kosmického programu pro roky 2016 – 2025. Na konci roku 2016 se ještě objevily spekulace, že by celý drahý projekt mohl nejdříve v lednu odsouhlasit ruský prezident Vladimir Putin.

Vizualizace raket Eněrgija-5VR a Eněrgija-5V. Autor: RussianSpaceWeb.com
Vizualizace raket Eněrgija-5VR a Eněrgija-5V.
Autor: RussianSpaceWeb.com
Samotný návrh nosné rakety vzešel z konstrukční kanceláře RKK Eněrgija, která přišla s koncepcí prvního stupně se čtyřmi urychlovacími bloky. Na nich bychom našli motory RD-171MV, přičemž první stupeň i urychlovací bloky by měly být odvozeny z projektů Fenix a Sunkar. Tyto projekty se snaží o vznik středně těžké rakety s průměrem 4,1 metru. Pokud se raketa Sunkar dočká realizace, měla by se stát předstupněm k nové supertěžké raketě. Dala by se využít i pro testy klíčových systémů.

Nosič založený na motorech RD-171 má být postaven ze standardních dílů s průměrem 4,1 metru. Odhady hovoří o tom, že má na nízkou oběžnou dráhu dopravit 80 – 100 tun nákladu. Autoři navíc zmiňují, že s dodatečnými vylepšeními by nosnost mohla stoupnout až ke 150 tunám. Nové návrhy v podstatě nahradily dřívější úvahy o raketách označovaných Eněrgija-5K a Eněrgija 5-KV, které v letech 2013 a 2014 představila RKK Eněrgija.

Nová architektura založená na prvním stupni a urychlovacích blocích odvozených od projektu Sunkar/Fenix podnítila inženýry v RKK Eněrgija aby se pokusili vypořádat s návrhem horního stupně. Na začátku roku 2017 představili dva návrhy, se kterými by bylo možné realizovat lunární expedici jen se dvěma starty. První verze nese označení Eněrgija-5V a v ní by nad prvním stupněm (s urychlovacími bloky) byly ještě dva další stupně na kapalný vodík. Druhá konfigurace má označení Eněrgija-5VR a ta počítá s jediným horním stupněm, který by také využíval kapalný vodík.

Průřez raketami Eněrgija-5VR a Eněrgija-5V. Autor: RussianSpaceWeb.com
Průřez raketami Eněrgija-5VR a Eněrgija-5V.
Autor: RussianSpaceWeb.com
Obě rakety by pak měly nahoře ještě kosmický tahač MOB-DM. Ten by se staral o manévry v hlubším kosmu a samozřejmě i náklad. Tímto nákladem může být kosmická loď Federace, lunární lander, nebo lunární zásobovací modul. V navrhovaném scénáři se dvěma starty by jeden start vynesl loď Federace s posádkou, zatímco druhá raketa by nesla lunární lander. Pilotovaná loď by se pak na oběžné dráze Měsíce spojila s landerem.

Návrh Eněrgija-5VR nabízí proti Eněrgija-5V hned několik výhod – především je kratší a lehčí, přičemž vynese téměř stejný náklad. Protože ji tvoří pouze tři stupně (urychlovací bloky se počítají jako samostatný stupeň), měla by být i levnější a spolehlivější, než čtyřstupňová 5V. Při lunární misi by se horní stupeň zapálil dvakrát. Nejprve pro dosažení parkovací oběžné dráhy kolem Země a následně k dosažení protáhlé oběžné dráhy s apogeem vy výšce 35 000 kilometrů. V této fázi by posádka lodi Federace zkontrolovala palubní systémy a pokud by všechno bylo správně, přišel by ke slovu tahač MOB-DM. Ten by se postaral o zážeh, který by poslal loď vstříc Měsíci. Oproti tomu Eněrgija-5V by svůj třetí stupeň použila k dosažení oběžné dráhy a čtvrtý stupeň by pak zajistil urychlení nákladu k Měsíci.

  Eněrgija-5V Eněrgija-5VR
Hmotnost při startu 2368 tun 2346 tun
Náklad na dráhu ve výšce 200 km při využití horního stupně 100 tun 105 tun
Náklad na přechodovou dráhu (200 × 135 km) 93,5 tun n/a
Náklad na vysokou eliptickou přechodovou dráhu (200 × 35000 km) n/a 43,3 tun
Hmotnost lodi Federace doručené na lunární oběžnou dráhu 20,5 tun 20,5 tun
PRVNÍ STUPEŇ (URYCHLOVACÍ BLOKY)
Hmotnost prvního stupně při startu (4 bloky, každý 436 tun) 1744 tun 1744 tun
Hmotnost paliva prvního stupně při startu (4 bloky, každý 398 tun paliva) 1592 tun 1592 tun
Suchá hmotnost prvního stupně (4 bloky, každý 38 tun) 152 tun 152 tun
DRUHÝ STUPEŇ (CENTRÁLNÍ)
Startovní hmotnost druhého stupně 438,6 tun 438,6 tun
Palivo ve druhém stupni 398 tun 398 tun
Suchá hmotnost druhého stupně 40,6 tun 40,6 tun
Souhrnná hmonost prvního a druhého stupně při startu 2182,6 tun 2182,6 tun
TŘETÍ STUPEŇ
Startovní hmotnost třetího stupně 82,6 tun 110,3 tun
Palivo ve třetím stupni 69 tun 95 tun
Suchá hmotnost třetího stupně 13,6 tun 15,3 tun
ČTVRTÝ STUPEŇ
Palivo ve čtvrtém stupni 43,3 tun n/a
PÁTÝ STUPEŇ (MOB-DM)
Palivo v pátém stupni 18,6 tun 18,6 tun

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] Russianspaceweb.com

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: Eněrgija, Eněrgija-5V, Eněrgija-5VR


11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »