Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Ruský kosmonaut by na ISS povolil alkohol

Ruský kosmonaut by na ISS povolil alkohol

Sharipov a Chiao
Sharipov a Chiao
Ruský kosmonaut Šaripov po návratu na Zem řekl, že na mezinárodní orbitální stanici ISS, by měl být povolen alkohol, protože pomáhá lépe zvládat stres a zlepší výkony kosmonautů.

Šaripov hovořil na první tiskové konferenci, která byla uspořádána poté, co on a americký astronaut Leroy Chiao úspěšně dokončili svou více než půlroční misi na ISS (International Space Station). Podle Šaripova by bylo "žádoucí", aby každý kosmonaut dostával denně 50 ml vína nebo koňaku tak, jako dostávají během delších plaveb američtí námořníci v ponorkách. "Ale pouze pro zlepšení naší práce a lepší zvládání psychického stresu," dodal Šaripov.

Podle vyjádření samotných kosmonautů, nebyly mezi mimi žádné jazykové problémy. "Já jsem se učil rusky a Šaripov anglicky," prozradil mimo jiné Chiao. Někdy se mluvilo i čínsky a dokonce se prý dorozumívali uzbečtinou.

Jednalo se o 10. stálou posádku na ISS (14.10.2004 až 24.4.2005, tj. celkem 192 dnů 19 hodin 01 minut). Transportní loď Sojuz TMA-5 vynesla dvoučlennou posádku Expedice 10 (palubní inženýr Saližan Šakirovič Šaripov, velitel Leroy Chiao) a kosmonauta Jurije Georgijeviče Šargina na oběžnou dráhu 14.10.2004. Po spojení s ISS a týdnu společného pobytu na stanici, během něhož si dlouhodobé posádky předaly systémy družicového komplexu, se členové Expedice 9 (Gennadij Ivanovič Padalka, Edward Michael "Mike" Fincke) a s nimi i Šargin vrátili na Zemi v lodi Sojuz TMA-4 (24.10.2004).

Během pobytu na ISS se kosmonauti Šaripov a Chiao věnovali pravidelné činnosti: vědeckým experimentům a údržbě, opravám a dovybavování stanice novými přístroji a anténami (nejen uvnitř ale i při výstupech do kosmického prostoru).

Členové Expedice 10 se vrátili na Zem 24.04.2005 v lodi Sojuz TMA-5 spolu s italským kosmonautem Roberto Vittorim, který na ISS přiletěl na desetidenní pobyt v lodi Sojuz TMA-6 s další stálou posádkou Expedice 11 (Sergej Konstantinovič Krikaljov a John Lynch Phillips). Trojice kosmonautů bezpečně přistála v kazašské stepi západně od města Astana v neděli 24.04.2004 ve 22:07:27 UT (resp. v pondělí v 00:07:27 SELČ).

Zdroj: www.mosnews.com a mek.kosmo.cz
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »