Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rychlejší datové připojení pro ISS

Rychlejší datové připojení pro ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.

Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.

Vizualizace družice TDRS. Autor: NASA.
Vizualizace družice TDRS.
Autor: NASA.
Systém Space Network se skládá ze série družic TDRS (Tracking and Data Relay Satellites) a také z pozemního segmentu, který tvoří přijímací stanice. Právě přes tento systém proudí na Zemi data z amerických družic, které produkují největší objemy dat – včetně ISS. Momentálně Space Network poskytuje konektivitu pro ISS 300 Mbps, což je podle webu nasa.gov zhruba dvakrát rychlejší připojení, než průměrné připojení k internetu v amerických domácnostech.

Stanice obíhající ve výšce 400 kilometrů vysílá informace nahoru – na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů. Tady jsou informace zachyceny kteroukoliv družicí ze systému TDRS. Ta pak signál okamžitě pošle k pozemní stanici, která následně údaje distribuuje dál příslušným řídícím střediskům – třeba tomu hlavnímu v Houstonu.

Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016. Autor: NASA.
Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016.
Autor: NASA.

Zvýšení přenosové rychlosti umožní realizaci a nasazení nových, více sofistikovaných přístrojů, které vyžadují větší přenosy dat. „Celkově můžeme říci, že vylepšení orbitálního i pozemního komunikačního segmentu umožní zvýšit vědeckou výnosnost z ISS,“ popisuje Mark Severance z Goddard Space Flight Center v marylandském Greenbeltu.

Navýšení ale nebude jednoduché, přesto se už dělají první kroky – na pozemním terminálu Guam v Tichém oceánu už týmy ze Space Network nainstalovaly zařízení s obousměrnou přenosovou kapacitou 300 Mbps pro dosažení současného limitu. Nyní na ně čeká vylepšení komunikačních systémů na základně White Sands v Novém Mexiku a vrátí se i na Guam. Na obou místech se použijí technologie umožňující zdvojnásobení přenosové kapacity.

Ale ISS není ani zdaleka jediným uživatelem systému Space Network – celkem jeho služeb využívá 40 různých misí včetně Hubbleova teleskopu. Celý systém každý měsíc odbavuje data z 13 000 komunikačních spojení. Průměrně se každý den tímto systémem přenese 28 TB dat každý den, což je pro lepší představu 1 100 jednovrstvých Blu-ray disků.

Video: Tok dat z ISS do centrály NASA přes Space Network
(autor: NASA)

Systém Space Network by se měl v roce 2017 dočkat i posílení orbitální části. Družice TDRS-M by měla na konci léta startovat na raketě Atlas V z mysu Canaveral na Floridě. Všechny potřebné zkoušky a kalibrace komunikačních systémů zaberou zhruba šest měsíců. Po jejich dokončení se TDRS-M jako již tradičně dočká přejmenování. Právě s pomocí této družice postavené firmou Boeing bude možné navýšit přenosovou kapacitu a zlepší se i flexibilita.

Změnou projde i vnitřní architektura komunikačního systému, který by měl konečně vstoupit do 21. století. Operátoři se mohou těšit na snazší obsluze pro nové uživatele a celkově jednodušším spravování celého systému, což by mohlo vézt i ke snížení náklad na provoz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA: Zdvojnásobění datvého přenosu z ISS
[2] NASA: ScAN
[3] NASA: Space Network (SN)
[4] NASA: TDRS
[5] NASA: SGSS

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: ISS, Space Network, Mezinárodní kosmická stanice, NASA, TDRS


38. vesmírný týden 2026

38. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 14. 9. do 20. 9. 2026. V pondělí 14. 9. dopoledne dojde k zákrytu Venuše Měsícem, viditelnému i z Česka na denní obloze. Měsíc pak dál poroste k první čtvrti, kterou dosáhne v pátek 18. 9. Venuše se mezitím blíží k letošnímu největšímu jasu, na ranní obloze vysoko stojí Mars a níž Jupiter, zatímco Saturn a Neptun jsou vidět prakticky celou noc a blíží se ke svým letošním opozicím. Hlavní kosmonautickou událostí týdne měl být první orbitální start rakety Starship se skutečnými družicemi Starlink V3, ale byl odložen na 22. 9. Očekáváme start evropské Vegy-C s družicemi Sentinel-3C a FLEX. Před 75 lety zemřel český astronom František Nušl, spoluzakladatel České astronomické společnosti.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Sedm tváří zatmění

Titul Česká astrofotografie měsíce za srpen 2026 obdržel snímek Pavla Karase „Sedm tváří zatmění“   12. srpna tohoto roku přinesl nejen astronomům jeden z nejúžasnějších jevů, které nám příroda může připravit. Měsíc se na své dráze oblohou dostal na spojnici Země – Slunce a alespoň pro některé

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Iris Nebula

Iris Nebula (známá také jako NGC 7023 nebo Caldwell 4) je jasná reflexní mlhovina nacházející se asi 1 300 světelných let od Země v souhvězdí Cefea. Mlhovina je osvětlena hvězdičkou +7,4 s označením HD 200775. Je to šest světelných let v průměru. Mlhovinu objevil v roce 1794 sir William Herschel, astronom, kde byla poté přidána do Nového všeobecného katalogu (NGC). Mlhovina je členem Cepheus Flare. Nachází se v blízkosti proměnné hvězdy typu Mira T Cephei a v blízkosti jasné velikosti +3.23 proměnné hvězdy Beta Cephei (Alfirk). Označení NGC 7023 odkazuje na otevřenou hvězdokupu uvnitř větší reflexní mlhoviny označené LBN 487. Charakteristika Mlhovina Iris má komplexní strukturu oblaků a vláknových struktur. Distribuce těchto oblaků je vysoce nehomogenní, obsahuje několik hustých ozařovaných struktur. Bylo pozorováno několik fotodisociačních oblastí (PDR) a disociačních front (FD) hraničících s dutinou, když most osvětlil hřebeny směrem k severozápadnímu, jihozápadnímu a východnímu směru. Tyto oblasti jsou poháněny měkkými radiačními poli s efektivními teplotami 18.000 Kelvinů a G 0 ~2,6 ×10^3. Tyto mraky mají maximální hustotu od 10 4 /cm 3 do 10 6 / cm 33. Uvnitř oblaků tyto hustoty ubývají. Odtoky z binárních hvězd v blízkosti středu mlhoviny Iris vybojovaly bikónickou dutinu a vyvolaly vznik několika fotodisociačních oblastí (PDR 1 a PDR 2). Obecně platí, že každé vlákno H 2 má odpovídající prodlouženou červenou emisi (ERE). Tato vlákna ERE jsou obecně o 10% širší. Vlákna ERE jsou upravena ve dvoustupňovém procesu. První krok vyžaduje foton s energií 10,5 eV k výrobě nosiče ERE. Tyto nosiče jsou pravděpodobně PAH, protože odpovídají třem kritériím: (1) mají ionizační nebo disociační potenciál, který přesahuje 10,5 eV, (2) vykazují silnou absorpci v optické nebo blízké UV spektrální oblasti a (3) je schopen efektivní fotoluminiscence. To se pravděpodobně provádí procesem fotoionizace a fotodisociace vhodného prekurzoru. Druhý krok vyžaduje dostatečné množství čerpání ERE, které je přenášeno hojnými optickými a téměř UV fotony, energizujícími ERE. Mlhovina Iris obsahuje polycyklické aromatické uhlovodíky (PAH), velké organické molekuly, které mají své carbonsuhlíky uspořádané do tvarů podobných medu a jejich vodíků.

Další informace »