Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rychlejší datové připojení pro ISS

Rychlejší datové připojení pro ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.

Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.

Vizualizace družice TDRS. Autor: NASA.
Vizualizace družice TDRS.
Autor: NASA.
Systém Space Network se skládá ze série družic TDRS (Tracking and Data Relay Satellites) a také z pozemního segmentu, který tvoří přijímací stanice. Právě přes tento systém proudí na Zemi data z amerických družic, které produkují největší objemy dat – včetně ISS. Momentálně Space Network poskytuje konektivitu pro ISS 300 Mbps, což je podle webu nasa.gov zhruba dvakrát rychlejší připojení, než průměrné připojení k internetu v amerických domácnostech.

Stanice obíhající ve výšce 400 kilometrů vysílá informace nahoru – na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů. Tady jsou informace zachyceny kteroukoliv družicí ze systému TDRS. Ta pak signál okamžitě pošle k pozemní stanici, která následně údaje distribuuje dál příslušným řídícím střediskům – třeba tomu hlavnímu v Houstonu.

Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016. Autor: NASA.
Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016.
Autor: NASA.

Zvýšení přenosové rychlosti umožní realizaci a nasazení nových, více sofistikovaných přístrojů, které vyžadují větší přenosy dat. „Celkově můžeme říci, že vylepšení orbitálního i pozemního komunikačního segmentu umožní zvýšit vědeckou výnosnost z ISS,“ popisuje Mark Severance z Goddard Space Flight Center v marylandském Greenbeltu.

Navýšení ale nebude jednoduché, přesto se už dělají první kroky – na pozemním terminálu Guam v Tichém oceánu už týmy ze Space Network nainstalovaly zařízení s obousměrnou přenosovou kapacitou 300 Mbps pro dosažení současného limitu. Nyní na ně čeká vylepšení komunikačních systémů na základně White Sands v Novém Mexiku a vrátí se i na Guam. Na obou místech se použijí technologie umožňující zdvojnásobení přenosové kapacity.

Ale ISS není ani zdaleka jediným uživatelem systému Space Network – celkem jeho služeb využívá 40 různých misí včetně Hubbleova teleskopu. Celý systém každý měsíc odbavuje data z 13 000 komunikačních spojení. Průměrně se každý den tímto systémem přenese 28 TB dat každý den, což je pro lepší představu 1 100 jednovrstvých Blu-ray disků.

Video: Tok dat z ISS do centrály NASA přes Space Network
(autor: NASA)

Systém Space Network by se měl v roce 2017 dočkat i posílení orbitální části. Družice TDRS-M by měla na konci léta startovat na raketě Atlas V z mysu Canaveral na Floridě. Všechny potřebné zkoušky a kalibrace komunikačních systémů zaberou zhruba šest měsíců. Po jejich dokončení se TDRS-M jako již tradičně dočká přejmenování. Právě s pomocí této družice postavené firmou Boeing bude možné navýšit přenosovou kapacitu a zlepší se i flexibilita.

Změnou projde i vnitřní architektura komunikačního systému, který by měl konečně vstoupit do 21. století. Operátoři se mohou těšit na snazší obsluze pro nové uživatele a celkově jednodušším spravování celého systému, což by mohlo vézt i ke snížení náklad na provoz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA: Zdvojnásobění datvého přenosu z ISS
[2] NASA: ScAN
[3] NASA: Space Network (SN)
[4] NASA: TDRS
[5] NASA: SGSS

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: ISS, Space Network, Mezinárodní kosmická stanice, NASA, TDRS


42. vesmírný týden 2025

42. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 13. 10. do 19. 10. 2025. Měsíc je vidět nad ránem a po poslední čtvrti bude ubývat k novu. Jeho světlo nebude večer rušit pozorování komet. Jasnější je C/2025 A6 (Lemmon), o něco slabší C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc, Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je zatím málo aktivní. SpaceX plánuje opět testovat Super Heavy Starship při letu IFT-11. Před 50 lety byla vypuštěna první plně operační geostacionární meteorologická družice GOES-1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

IC 5146 Zámotok

IC 5146 (Zámotok) je emisná hmlovina a otvorená hviezdokopa v súhvezdí Labuť. Objavil ju nemecký astronóm Max Wolf 28. júla v roku 1894. Neskôr v roku 1899 ju pozoroval aj britský astronóm Thomas Espin. Hmlovina je obklopená okrajom tmavej hmloviny s názvom Barnard 168, ktorá oddeľuje hmlovinu od hviezdneho pozadia. Červená farba hmloviny je spôsobená ionizáciou od centrálnej jasnej hviezdy spektrálneho typu B0, ktorá svojím ultrafialovým žiarením ionizuje okolitý vodík. Modrasté sfarbenie niektorých častí hmloviny je spôsobené rozptylom viditeľného svetla z hviezd na prachu, ktorý sa v hmlovine nachádza. Vek centrálnej a najjasnejšej hviezdy sa odhaduje na 100 tisíc rokov a v okolitej otvorenej hviezdokope sa nachádza niekoľko stoviek mladých hviezd s priemerným vekom okolo milión rokov. Z tohto vyplýva, že na tomto mieste pravdepodobne došlo k niekoľkým epizódam hviezdotvorby, ktoré pokračujú až dodnes. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGBSH filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 85x180sec. R, 68x180sec. G, 76x180sec. B, 130x120sec. L, 99x600sec Halpha, 74x600sec. S2, master bias, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 8.8. až 30.8.2025 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »