Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rychlejší datové připojení pro ISS

Rychlejší datové připojení pro ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.

Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.

Vizualizace družice TDRS. Autor: NASA.
Vizualizace družice TDRS.
Autor: NASA.
Systém Space Network se skládá ze série družic TDRS (Tracking and Data Relay Satellites) a také z pozemního segmentu, který tvoří přijímací stanice. Právě přes tento systém proudí na Zemi data z amerických družic, které produkují největší objemy dat – včetně ISS. Momentálně Space Network poskytuje konektivitu pro ISS 300 Mbps, což je podle webu nasa.gov zhruba dvakrát rychlejší připojení, než průměrné připojení k internetu v amerických domácnostech.

Stanice obíhající ve výšce 400 kilometrů vysílá informace nahoru – na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů. Tady jsou informace zachyceny kteroukoliv družicí ze systému TDRS. Ta pak signál okamžitě pošle k pozemní stanici, která následně údaje distribuuje dál příslušným řídícím střediskům – třeba tomu hlavnímu v Houstonu.

Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016. Autor: NASA.
Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016.
Autor: NASA.

Zvýšení přenosové rychlosti umožní realizaci a nasazení nových, více sofistikovaných přístrojů, které vyžadují větší přenosy dat. „Celkově můžeme říci, že vylepšení orbitálního i pozemního komunikačního segmentu umožní zvýšit vědeckou výnosnost z ISS,“ popisuje Mark Severance z Goddard Space Flight Center v marylandském Greenbeltu.

Navýšení ale nebude jednoduché, přesto se už dělají první kroky – na pozemním terminálu Guam v Tichém oceánu už týmy ze Space Network nainstalovaly zařízení s obousměrnou přenosovou kapacitou 300 Mbps pro dosažení současného limitu. Nyní na ně čeká vylepšení komunikačních systémů na základně White Sands v Novém Mexiku a vrátí se i na Guam. Na obou místech se použijí technologie umožňující zdvojnásobení přenosové kapacity.

Ale ISS není ani zdaleka jediným uživatelem systému Space Network – celkem jeho služeb využívá 40 různých misí včetně Hubbleova teleskopu. Celý systém každý měsíc odbavuje data z 13 000 komunikačních spojení. Průměrně se každý den tímto systémem přenese 28 TB dat každý den, což je pro lepší představu 1 100 jednovrstvých Blu-ray disků.

Video: Tok dat z ISS do centrály NASA přes Space Network
(autor: NASA)

Systém Space Network by se měl v roce 2017 dočkat i posílení orbitální části. Družice TDRS-M by měla na konci léta startovat na raketě Atlas V z mysu Canaveral na Floridě. Všechny potřebné zkoušky a kalibrace komunikačních systémů zaberou zhruba šest měsíců. Po jejich dokončení se TDRS-M jako již tradičně dočká přejmenování. Právě s pomocí této družice postavené firmou Boeing bude možné navýšit přenosovou kapacitu a zlepší se i flexibilita.

Změnou projde i vnitřní architektura komunikačního systému, který by měl konečně vstoupit do 21. století. Operátoři se mohou těšit na snazší obsluze pro nové uživatele a celkově jednodušším spravování celého systému, což by mohlo vézt i ke snížení náklad na provoz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA: Zdvojnásobění datvého přenosu z ISS
[2] NASA: ScAN
[3] NASA: Space Network (SN)
[4] NASA: TDRS
[5] NASA: SGSS

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: ISS, Space Network, Mezinárodní kosmická stanice, NASA, TDRS


19. vesmírný týden 2026

19. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 5. do 10. 5. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce je poměrně nízká. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) je nyní vidět z jižní polokoule. Startoval Falcon Heavy po více než roční odmlce. Družice Amazon Leo startovaly na Falconu 9 i Ariane 46. Před 65 lety se do kosmu podíval první Američan Alan Shepard.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1613

LDN 1613 – Kužeľová hmlovina v oblasti NGC 2264 LDN 1613, známa aj ako Kužeľová hmlovina, je tmavá absorpčná hmlovina v súhvezdí Jednorožec. Tvorí ju hustý oblak prachu a chladného molekulárneho plynu, ktorý sa premieta pred jasnejšiu emisnú hmlovinu v pozadí. Preto sa na snímkach javí ako tmavý kužeľ vystupujúci z červeno žiariaceho vodíka. Táto oblasť je súčasťou rozsiahleho komplexu NGC 2264, ktorý zahŕňa aj hviezdokopu Vianočný stromček, hmlovinu Líščia kožušina a mladé oblasti tvorby hviezd. Samotnú Kužeľovú hmlovinu objavil William Herschel 26. decembra 1785 a označil ju ako H V.27. Označenie LDN 1613 pochádza až z katalógu tmavých hmlovín Beverly T. Lyndsovej z roku 1962, zostaveného z fotografických platní Palomarského prehliadkového atlasu. Hmlovina sa nachádza približne 2 500 až 2 700 svetelných rokov od Zeme. Samotný tmavý stĺp má dĺžku približne 7 svetelných rokov, pričom širší komplex NGC 2264 zaberá na oblohe výrazne väčšiu oblasť. Zaujímavé je, že tvar kužeľa nie je náhodný. Vzniká pôsobením intenzívneho žiarenia a hviezdneho vetra mladých horúcich hviezd, ktoré postupne odfukujú a erodujú okolitý plyn. Hustejšie časti oblaku odolávajú dlhšie a vytvárajú tmavé stĺpy podobné známym Pilierom stvorenia v Orlej hmlovine. Vo vnútri takýchto oblastí sa môžu rodiť nové hviezdy a neskôr aj planetárne systémy. Na fotografii pekne vyniká kontrast medzi červeným svetlom ionizovaného vodíka, tmavými prachovými štruktúrami a modrastými reflexnými oblasťami, kde prach odráža svetlo mladých hviezd. Výsledkom je výrazná ukážka toho, ako mladé hviezdy nielen vznikajú z hmlovín, ale zároveň ich svojím žiarením postupne pretvárajú. Začal som fotiť objekt zimnej oblohy v pokročilom jarnom období, lebo som chcel otestovať SLOAN i" filter na vhodnom objekte. Hoci už podmienky neboli ideálne, ale aj tak som nazbieral aspoň trocha dát a toto z nich vyliezlo. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 33x180sec. R, 33x180sec. G, 33x180sec. B, 75x120sec. L, 56x600sec Halpha, 52x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 16.3. až 25.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »