Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Rychlejší datové připojení pro ISS

Rychlejší datové připojení pro ISS

Mezinárodní kosmická stanice ISS na sklonku dne.
Autor: NASA.

Život astronautů na ISS je z mnoha příčin závislý na obrovském objemu přenášených dat. Ta slouží k mnoha různým účelům – pozemní týmy s jejich pomocí řídí chod stanice, ale také mohou dálkově obsluhovat nejrůznější experimenty, zjišťovat výsledky vědeckých měření, sledovat technický stav všech možných systémů, ale i zdravotní stav posádky, nebo přijímat živé záběry s vysokým rozlišením z kamer rozmístěných po celé stanici. Každý kousek těchto dat cestuje na zemi poměrně komplikovanou cestou přes systém Space Network a již brzy se stanice dočká zdvojnásobení objemu dat, které může přenést za jedinou sekundu.

Vizualizace družice TDRS. Autor: NASA.
Vizualizace družice TDRS.
Autor: NASA.
Systém Space Network se skládá ze série družic TDRS (Tracking and Data Relay Satellites) a také z pozemního segmentu, který tvoří přijímací stanice. Právě přes tento systém proudí na Zemi data z amerických družic, které produkují největší objemy dat – včetně ISS. Momentálně Space Network poskytuje konektivitu pro ISS 300 Mbps, což je podle webu nasa.gov zhruba dvakrát rychlejší připojení, než průměrné připojení k internetu v amerických domácnostech.

Stanice obíhající ve výšce 400 kilometrů vysílá informace nahoru – na geostacionární dráhu ve výšce 36 000 kilometrů. Tady jsou informace zachyceny kteroukoliv družicí ze systému TDRS. Ta pak signál okamžitě pošle k pozemní stanici, která následně údaje distribuuje dál příslušným řídícím střediskům – třeba tomu hlavnímu v Houstonu.

Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016. Autor: NASA.
Rozložení segmentů systému Space Network v březnu 2016.
Autor: NASA.

Zvýšení přenosové rychlosti umožní realizaci a nasazení nových, více sofistikovaných přístrojů, které vyžadují větší přenosy dat. „Celkově můžeme říci, že vylepšení orbitálního i pozemního komunikačního segmentu umožní zvýšit vědeckou výnosnost z ISS,“ popisuje Mark Severance z Goddard Space Flight Center v marylandském Greenbeltu.

Navýšení ale nebude jednoduché, přesto se už dělají první kroky – na pozemním terminálu Guam v Tichém oceánu už týmy ze Space Network nainstalovaly zařízení s obousměrnou přenosovou kapacitou 300 Mbps pro dosažení současného limitu. Nyní na ně čeká vylepšení komunikačních systémů na základně White Sands v Novém Mexiku a vrátí se i na Guam. Na obou místech se použijí technologie umožňující zdvojnásobení přenosové kapacity.

Ale ISS není ani zdaleka jediným uživatelem systému Space Network – celkem jeho služeb využívá 40 různých misí včetně Hubbleova teleskopu. Celý systém každý měsíc odbavuje data z 13 000 komunikačních spojení. Průměrně se každý den tímto systémem přenese 28 TB dat každý den, což je pro lepší představu 1 100 jednovrstvých Blu-ray disků.

Video: Tok dat z ISS do centrály NASA přes Space Network
(autor: NASA)

Systém Space Network by se měl v roce 2017 dočkat i posílení orbitální části. Družice TDRS-M by měla na konci léta startovat na raketě Atlas V z mysu Canaveral na Floridě. Všechny potřebné zkoušky a kalibrace komunikačních systémů zaberou zhruba šest měsíců. Po jejich dokončení se TDRS-M jako již tradičně dočká přejmenování. Právě s pomocí této družice postavené firmou Boeing bude možné navýšit přenosovou kapacitu a zlepší se i flexibilita.

Změnou projde i vnitřní architektura komunikačního systému, který by měl konečně vstoupit do 21. století. Operátoři se mohou těšit na snazší obsluze pro nové uživatele a celkově jednodušším spravování celého systému, což by mohlo vézt i ke snížení náklad na provoz.

Zdroje a doporučené odkazy:
[1] NASA: Zdvojnásobění datvého přenosu z ISS
[2] NASA: ScAN
[3] NASA: Space Network (SN)
[4] NASA: TDRS
[5] NASA: SGSS

Převzato: Kosmonautix.cz



O autorovi

Dušan Majer

Dušan Majer

Narodil se roku 1987 v Jihlavě, kde bydlí po celý život. Po maturitě na všeobecném soukromém gymnáziu AD FONTES vstoupil do regionální televize, kde několik let pracoval jako redaktor. Ve volném čase se věnoval kosmonautice. Postupně zjistil, že jej baví o tomto tématu nejen číst, ale že mnohem zajímavější je předávat tyto informace dál. Na podzim roku 2009 udělal dva velké kroky – jednak na internetu zveřejnil své první video o kosmonautice a navíc založil diskusní fórum o tomto oboru. Postupem času fórum rozrostlo o další služby a vznikl specializovaný zpravodajský portál kosmonautix.cz, který informuje o dění v kosmonautice. Rozběhla se i jeho tvorba videí na portálu Stream.cz. Pořad Dobývání vesmíru má sledovanost v desítkách tisíc a nasbíral již několik cen od Akademie věd za popularizaci vědy.

Štítky: ISS, Space Network, Mezinárodní kosmická stanice, NASA, TDRS


50. vesmírný týden 2024

50. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 12. do 15. 12. 2024. Měsíc je nyní na večerní obloze ve fázi kolem první čtvrti a dorůstá k úplňku. Nejvýraznější planetou je na večerní obloze Venuše a během noci Jupiter. Ideální viditelnost má večer Saturn a ráno Mars. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Geminid. Uplynulý týden byl mimořádně úspěšný z pohledu evropské kosmonautiky, ať už vypuštěním mise Proba-3 nebo úspěšného startu rakety Vega-C s družicí Sentinel-1C. A před čtvrtstoletím byl vypuštěn úspěšný rentgenový teleskop ESA XMM-Newton.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2024 obdržel snímek „Velká kometa C/2023 A3 Tsuchinshan-ATLAS v podzimních barvách“, jehož autorem je Daniel Kurtin.     Komety jsou fascinující objekty, které obíhají kolem Slunce a přinášejí s sebou kosmické stopy ze vzdálených

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC1909 Hlava čarodejnice

Veríte v čarodejnice? Lebo ja som Vám hlavu jednej takej vesmírnej čarodejnice aj vyfotil. NGC 1909, alebo aj inak označená IC 2118 (vďaka svojmu tvaru známa aj ako hmlovina Hlava čarodejnice) je mimoriadne slabá reflexná hmlovina, o ktorej sa predpokladá, že je to starobylý pozostatok supernovy alebo plynný oblak osvetľovaný neďalekým superobrom Rigel v Orióne. Nachádza sa v súhvezdí Eridanus, približne 900 svetelných rokov od Zeme. Na modrej farbe Hlavy čarodejnice sa podieľa povaha prachových častíc, ktoré odrážajú modré svetlo lepšie ako červené. Rádiové pozorovania ukazujú značnú emisiu oxidu uhoľnatého v celej časti IC 2118, čo je indikátorom prítomnosti molekulárnych mrakov a tvorby hviezd v hmlovine. V skutočnosti sa hlboko v hmlovine našli kandidáti na hviezdy predhlavnej postupnosti a niektoré klasické hviezdy T-Tauri. Molekulárne oblaky v IC 2118 pravdepodobne ležia vedľa vonkajších hraníc obrovskej bubliny Orion-Eridanus, obrovského superobalu molekulárneho vodíka, ktorý vyfukovali vysokohmotné hviezdy asociácie Orion OB1. Keď sa superobal rozširuje do medzihviezdneho prostredia, vznikajú priaznivé podmienky pre vznik hviezd. IC 2118 sa nachádza v jednej z takýchto oblastí. Vetrom unášaný vzhľad a kometárny tvar jasnej reflexnej hmloviny silne naznačujú silnú asociáciu s vysokohmotnými žiariacimi hviezdami Orion OB1. Prepracovaná verzia. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 150/600 (150/450 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, QHY 8L-C, SVbony UV/IR cut, Gemini EAF focuser, guiding QHY5L-II-C, SVbony guidescope 240mm. Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop 209x240 sec. Lights gain15, offset113 pri -10°C, master bias, 90 flats, master darks, master darkflats 4.11. až 7.11.2024 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »