Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sedm minut strachu aneb průběh přistání sondy Phoenix na Marsu
Petr Kubala Vytisknout článek

Sedm minut strachu aneb průběh přistání sondy Phoenix na Marsu

Kosmická sonda Phoenix
Kosmická sonda Phoenix
V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.

Phoenix přistane na Marsu přímo, bez prvotního navedení na oběžnou dráhu. Pouhých 22 hodin před plánovaným přistáním provede Phoenix šestou (resp. pátou – jedna byla zrušena) a poslední korekci své dráhy. V případě, že by tato korekce nebyla vyhovující, může dát řídicí středisko povel k mimořádné změně dráhy asi 8 hodin před přistáním.

Průběh přistání sondy Phoenix na Marsu
Průběh přistání sondy Phoenix na Marsu
K přistání má dojít v pondělí 26. května okolo 1:37 SELČ v oblasti zvané Vastitas Borealis (68,35° severní šířky). O úspěchu či neúspěchu se ale dozvíme až o 15 minut a 20 sekund později. Tak dlouho totiž potrvá, než doputuje signál z Marsu na Zemi.

Oblast přistání je výsledkem kompromisu. Vědci totiž chtěli sondu poslat do regionu poblíž pólu Marsu, kde se očekává v odebraných vzorcích poměrně velké procento ledu. Tamní oblasti jsou ale také pověstné značným výskytem velkých balvanů, které by mohly sondu poškodit nebo ji znemožnit fungováni. Při výběru přistávací elipsy o rozměru přibližně 100x20 km tak měli vědci poměrně přísné mantinely. Výsledné místo bylo podrobně pročesáno z oběžné dráhy sondou MRO. Snímky byly natolik přesné, že měly odhalit balvany o velikosti až tří metrů, tedy přibližně stejné jako samotná sonda.

Místo přistání sondy Phoenix
Místo přistání sondy Phoenix
Pozice místa přistání sondy Phoenix na Marsu.





Místo přistání sondy Phoenix a dalších sond v minulosti
Místo přistání sondy Phoenix a dalších sond v minulosti
Obrázek ukazuje místa přistání všech významných kosmických sond na Marsu. Sondy Viking přistály na povrchu v roce 1976 podobným způsobem jako Phoenix – využily ke konečnému brzdění motory. Na rozdíl od Phoenixu byly ale sondy Viking nejdříve navedeny na oběžnou dráhu kolem Marsu. Vozítko Mars Pathfinder dosedlo na povrch planety v roce 1997 a dva jeho větší kolegové Spirit a Opportunity pak v roce 2004.



Animace ukazuje průběh přistání sondy Phoenix na Marsu

Fáze 1 – příprava na vstup do atmosféry

  • T -10 minut před vstupem do atmosféry – bude zahájen sestupný manévr
  • T -7 minut – od kosmického plavidla se oddělí letová část, která zajišťovala potřebné funkce a dodávku energie během letu k Marsu.
  • T -6,5 minut – zahájení orientace tepelného štítu pro vstup do atmosféry.
  • T -5 minut před vstupem do atmosféry – orientace tepelného štítu bude dokončena.

Fáze 2 – průlet atmosférou

Phoenix vstoupí do atmosféry ve výšce 125 km nad povrchem Marsu v rychlosti asi 5,7 km/s. V tu chvíli bude do přistání zbývat asi 422 sekund. Atmosféra Marsu je sice řidší než ta pozemská, přesto má ale dostatečnou hustotu na to, aby zbavila sondu nadbytečné kinetické energie. O snížení rychlosti se také postará brzdicí padák o průměru 9 metrů a v konečné fázi 12 hydrazinových motorků.

  • T -7 minuty a 2 sekundy do přistání – vstup do atmosféry
  • T -3 minuty a 23 sekund (výška 12,3 km) – otevření padáku
  • T -3 minuty a 08 sekund (výška 11,0 km) - odhození tepelného štítu, rychlost 119 m/s (428 km/h).

Fáze 3 - přistání

  • T -2 minuty a 58 sekund – přistávací nohy rozmístěny a připraveny
  • T -2 minuty a 08 sekund – aktivace přistávacího radaru
  • T -31 sekund (výška 880 m) – odhození padáku
  • T - 28 sekund – zážeh brzdicích motorů
  • T -5 sekund (výška 12 metrů) – srovnání rychlosti na 1,6 m/s (5,8 km/h)
  • T -0 sekund – přistání

Fáze 4 – po přistání

  • Až 30 minut bude sonda vyčkávat, než se v okolí místa přistání usadí prach, rozvířený motory. Poté dojde k rozvinutí slunečních panelů.

Poznámka: časy jednotlivých operací při přistávání jsou pouze orientační a mohou se v reálu lišit o několik sekund v závislosti na aktuální hustotě atmosféry Marsu apod.

Data z průběhu přistání se budou přenášet na Zemi prostřednictvím sond Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Express. První data by sice měla doputovat na Zemi několik desítek minut po přistání, na zveřejnění prvních snímků na internetu si ale musíme počkat minimálně dvě hodiny. Větší množství fotografií z přistání pak bude dostupné teprve v průběhu týdne. Všechny zajímavé fotografie budeme okamžitě zveřejňovat na našem webu.

Živé komentované zpravodajství vysílá NASA TV (Public Channel), kterou si můžete naladit na www.astro.cz/nasatv a online informace by měly být rovněž na astro.cz.

Související: stránky astro.cz k přistání sondy Phoenix na Marsu

Zdroj:

NASA

http://phoenix.lpl.arizona.edu

www.afspc.af.mil





O autorovi



13. vesmírný týden 2024

13. vesmírný týden 2024

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 3. do 31. 3. 2024. Měsíc bude v úplňku a bude vidět stále později v noci. To umožní lepší pozorování komety 12P/Pons-Brooks. Na večerní obloze doplňuje jasný Jupiter ještě Merkur, který je v pondělí v maximální elongaci. Aktivitu Slunce oživily především dvě pěkné oblasti se skvrnami a hned následovaly i silné erupce. Na Sojuzu letí poprvé dvě ženy najednou. Ke startu se chystá poslední raketa Delta IV Heavy. Před 50 lety získala první detailní snímky Merkuru sonda Mariner 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2024 obdržel snímek „Kometa 12P/Pons-Brooks v souhvězdí Labutě“, jehož autorem je Jan Beránek.   Vlasatice, dnes jim říkáme komety, budily zejména ve středověku hrůzu a děs nejen mezi obyčejnými lidmi. Možná více se o ně zajímali panovníci.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc z Malína

Měsíc ve stáří 9,4 dne

Další informace »