Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sedm minut strachu aneb průběh přistání sondy Phoenix na Marsu
Petr Kubala Vytisknout článek

Sedm minut strachu aneb průběh přistání sondy Phoenix na Marsu

Kosmická sonda Phoenix
Kosmická sonda Phoenix
V noci z neděle 25. na pondělí 26. května našeho času má v severních oblastech Marsu přistát americká sonda Phoenix. Roky příprav a měsíce cesty k rudé planetě má kosmické plavidlo již téměř za sebou. O úspěchu či neúspěchu celé mise tak rozhodne pouhých sedm minut. Tak dlouho uplyne od vstupu sondy do atmosféry Marsu do okamžiku, kdy se přistávací vzpěry dotknou povrchu. Bude Phoenix správně naorientován pro vstup do atmosféry? Otevře se padák? Zažehnou se motory? Odpovědi na tyto otázky dostaneme již v pondělí velmi brzy ráno našeho času. Cílem mise je geologický průzkum okolí místa přistání, pořizování snímků a meteorologická měření.

Phoenix přistane na Marsu přímo, bez prvotního navedení na oběžnou dráhu. Pouhých 22 hodin před plánovaným přistáním provede Phoenix šestou (resp. pátou – jedna byla zrušena) a poslední korekci své dráhy. V případě, že by tato korekce nebyla vyhovující, může dát řídicí středisko povel k mimořádné změně dráhy asi 8 hodin před přistáním.

Průběh přistání sondy Phoenix na Marsu
Průběh přistání sondy Phoenix na Marsu
K přistání má dojít v pondělí 26. května okolo 1:37 SELČ v oblasti zvané Vastitas Borealis (68,35° severní šířky). O úspěchu či neúspěchu se ale dozvíme až o 15 minut a 20 sekund později. Tak dlouho totiž potrvá, než doputuje signál z Marsu na Zemi.

Oblast přistání je výsledkem kompromisu. Vědci totiž chtěli sondu poslat do regionu poblíž pólu Marsu, kde se očekává v odebraných vzorcích poměrně velké procento ledu. Tamní oblasti jsou ale také pověstné značným výskytem velkých balvanů, které by mohly sondu poškodit nebo ji znemožnit fungováni. Při výběru přistávací elipsy o rozměru přibližně 100x20 km tak měli vědci poměrně přísné mantinely. Výsledné místo bylo podrobně pročesáno z oběžné dráhy sondou MRO. Snímky byly natolik přesné, že měly odhalit balvany o velikosti až tří metrů, tedy přibližně stejné jako samotná sonda.

Místo přistání sondy Phoenix
Místo přistání sondy Phoenix
Pozice místa přistání sondy Phoenix na Marsu.





Místo přistání sondy Phoenix a dalších sond v minulosti
Místo přistání sondy Phoenix a dalších sond v minulosti
Obrázek ukazuje místa přistání všech významných kosmických sond na Marsu. Sondy Viking přistály na povrchu v roce 1976 podobným způsobem jako Phoenix – využily ke konečnému brzdění motory. Na rozdíl od Phoenixu byly ale sondy Viking nejdříve navedeny na oběžnou dráhu kolem Marsu. Vozítko Mars Pathfinder dosedlo na povrch planety v roce 1997 a dva jeho větší kolegové Spirit a Opportunity pak v roce 2004.



Animace ukazuje průběh přistání sondy Phoenix na Marsu

Fáze 1 – příprava na vstup do atmosféry

  • T -10 minut před vstupem do atmosféry – bude zahájen sestupný manévr
  • T -7 minut – od kosmického plavidla se oddělí letová část, která zajišťovala potřebné funkce a dodávku energie během letu k Marsu.
  • T -6,5 minut – zahájení orientace tepelného štítu pro vstup do atmosféry.
  • T -5 minut před vstupem do atmosféry – orientace tepelného štítu bude dokončena.

Fáze 2 – průlet atmosférou

Phoenix vstoupí do atmosféry ve výšce 125 km nad povrchem Marsu v rychlosti asi 5,7 km/s. V tu chvíli bude do přistání zbývat asi 422 sekund. Atmosféra Marsu je sice řidší než ta pozemská, přesto má ale dostatečnou hustotu na to, aby zbavila sondu nadbytečné kinetické energie. O snížení rychlosti se také postará brzdicí padák o průměru 9 metrů a v konečné fázi 12 hydrazinových motorků.

  • T -7 minuty a 2 sekundy do přistání – vstup do atmosféry
  • T -3 minuty a 23 sekund (výška 12,3 km) – otevření padáku
  • T -3 minuty a 08 sekund (výška 11,0 km) - odhození tepelného štítu, rychlost 119 m/s (428 km/h).

Fáze 3 - přistání

  • T -2 minuty a 58 sekund – přistávací nohy rozmístěny a připraveny
  • T -2 minuty a 08 sekund – aktivace přistávacího radaru
  • T -31 sekund (výška 880 m) – odhození padáku
  • T - 28 sekund – zážeh brzdicích motorů
  • T -5 sekund (výška 12 metrů) – srovnání rychlosti na 1,6 m/s (5,8 km/h)
  • T -0 sekund – přistání

Fáze 4 – po přistání

  • Až 30 minut bude sonda vyčkávat, než se v okolí místa přistání usadí prach, rozvířený motory. Poté dojde k rozvinutí slunečních panelů.

Poznámka: časy jednotlivých operací při přistávání jsou pouze orientační a mohou se v reálu lišit o několik sekund v závislosti na aktuální hustotě atmosféry Marsu apod.

Data z průběhu přistání se budou přenášet na Zemi prostřednictvím sond Mars Reconnaissance Orbiter a Mars Express. První data by sice měla doputovat na Zemi několik desítek minut po přistání, na zveřejnění prvních snímků na internetu si ale musíme počkat minimálně dvě hodiny. Větší množství fotografií z přistání pak bude dostupné teprve v průběhu týdne. Všechny zajímavé fotografie budeme okamžitě zveřejňovat na našem webu.

Živé komentované zpravodajství vysílá NASA TV (Public Channel), kterou si můžete naladit na www.astro.cz/nasatv a online informace by měly být rovněž na astro.cz.

Související: stránky astro.cz k přistání sondy Phoenix na Marsu

Zdroj:

NASA

http://phoenix.lpl.arizona.edu

www.afspc.af.mil





O autorovi



43. vesmírný týden 2020

43. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 10. do 25. 10. 2020. Měsíc bude v první čtvrti. Večer jsou nízko nad jihem Jupiter a Saturn, po půlnoci je velmi vysoko Mars. Ráno je vidět jasná Venuše. Aktivita Slunce je nízká. Na ISS dorazila nová tříčlenná posádka v Sojuzu MS-17. SpaceX připravuje test třímotorové Starhip. Blue Origin provedla po delší odmlce další suborbitální let New Shepard. Sonda BepiColombo proletěla kolem Venuše. Proběhl start s družicemi Starlink (č. 13) a brzy má letět další. Před 45 lety probíhal úspěšně výzkum Venuše sondami Veněra 9 a 10, které také pořídily první snímky povrchu.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LBN468 Temná a reflexní mlhovina škorpion

  Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2020 získal snímek „LBN468 - temná a reflexní mlhovina v Cefeovi“, jehož autorem je Tomáš Zábranský   Na naší obloze je několik souhvězdí, která nikdy nezapadají. Jsou tak blízko nebeského pólu, že se ani při největší snaze během

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Měsíc stáří 2,32 dne

Další informace »