Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Shenzhou-7: úkol splněn

Shenzhou-7: úkol splněn

Přistání Shenzhou 7
Přistání Shenzhou 7
Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.

Oba kosmonauti byli z bezpečnostních důvodů připoutáni ke kosmické lodi pomocí lan. Zhai Zhigang se přemísťoval po povrchu modulu pomocí úchytek a madel, upevněných na vnějším povrchu kosmické lodi. Po 14 minutách byl poklop výstupního otvoru uzavřen a začalo napouštění atmosféry.

Výstup byl načasován tak, aby byla zabezpečena nepřetržitá komunikace prostřednictvím flotily sledovacích námořních lodí, pozemních stanic a telekomunikačních družic na geostacionární dráze. V době kosmické vycházky kosmická loď přelétala nad Afrikou, Indickým oceánem a Asií.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Zhai Zhigang měl na sobě v době výstupu skafandr Feitian, vyvinutý čínskými odborníky, umožňující bezpečný pobyt ve volném kosmickém prostoru. Cena skafandru o hmotnosti 120 kg se udává 4,4 miliónu dolarů. Druhý kosmonaut měl na sobě ruský skafandr Orlan. Oba skafandry mají podobný vzhled. Čína zakoupila tři ruské skafandry v roce 2004.

Třetí člen čínské posádky - Jing Haipeng - sledoval průběh kosmické vycházky z návratové kabiny, která i během výstupu dvojice kosmonautů nebyla dehermetizovaná. Před výstupem strávili kosmonauti více než 30 minut dýcháním čistého kyslíku za účelem odstranění dusíku z krevního řečiště. Obdobnou proceduru podstupují jak ruští, tak američtí kosmonauti.

V sobotu 27. září 2008 se tak Čína stala třetím státem světa, který je schopen vlastní technikou zajistit výstup člověka do volného kosmického prostoru. Vůbec první kosmickou vycházku uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 opustil na 12 minut kosmickou loď Voschod 2. Prvním americkým kosmonautem, který vystoupil mimo palubu kosmické lodi, se stal Ed White. Výstup uskutečnil 3. června 1965 z kosmické lodi Gemini 4. Mimo její palubu strávil 23 minuty.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Po ukončení výstupu do volného prostoru se od kosmické lodi Shenzhou-7 oddělil malý subsatelit, který byl upevněn v přední části orbitálního modulu. Mikrodružice BX tvaru krychle o délce strany asi 40 cm a hmotnosti 40 kg je vybavena dvěma kamerami pro pořizování snímků kosmické lodi, od níž se bude postupně vzdalovat. Po návratu posádky by se měla přiblížit k odhozenému orbitálnímu modulu, který zůstane na oběžné dráze.


Sestřih nejzajímavějších okamžiků z výstupu v trvání 7,5 minuty

Po oddělení orbitálního modulu kosmické lodi byly zažehnuty brzdící raketové motory a posádka zahájila manévry k návratu na zemský povrch. Přistání návratové kabiny na padáku se uskutečnilo v neděli 28. září 2008 kolem 11:44 SELČ v oblasti Siziwangqi ve vnitřním Mongolsku. Celková doba letu byla přibližně 68 hodin.

Související článek: Čínská posádka opět ve vesmíru

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



22. vesmírný týden 2026

22. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 25. 5. do 31. 5. 2026. Měsíc po první čtvrti dorůstá k úplňku. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a zdánlivě se přibližuje Jupiteru. Teoreticky by měl být večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Parádní zážitek přinesl testovací let IFT-12 Super Heavy Starship. Úspěšné byly i malé rakety, evropská Vega-C a Electron. Čína úspěšně vyslala další tříčlennou posádku na svou stanici Tiangong. Devadesátky se dožívá Jan Kolář, který komentoval přistání Apolla 11 na Měsíci. Je to i 60 let od prvního amerického měkkého přistání na Měsíci.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »