Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Shenzhou-7: úkol splněn

Shenzhou-7: úkol splněn

Přistání Shenzhou 7
Přistání Shenzhou 7
Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.

Oba kosmonauti byli z bezpečnostních důvodů připoutáni ke kosmické lodi pomocí lan. Zhai Zhigang se přemísťoval po povrchu modulu pomocí úchytek a madel, upevněných na vnějším povrchu kosmické lodi. Po 14 minutách byl poklop výstupního otvoru uzavřen a začalo napouštění atmosféry.

Výstup byl načasován tak, aby byla zabezpečena nepřetržitá komunikace prostřednictvím flotily sledovacích námořních lodí, pozemních stanic a telekomunikačních družic na geostacionární dráze. V době kosmické vycházky kosmická loď přelétala nad Afrikou, Indickým oceánem a Asií.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Zhai Zhigang měl na sobě v době výstupu skafandr Feitian, vyvinutý čínskými odborníky, umožňující bezpečný pobyt ve volném kosmickém prostoru. Cena skafandru o hmotnosti 120 kg se udává 4,4 miliónu dolarů. Druhý kosmonaut měl na sobě ruský skafandr Orlan. Oba skafandry mají podobný vzhled. Čína zakoupila tři ruské skafandry v roce 2004.

Třetí člen čínské posádky - Jing Haipeng - sledoval průběh kosmické vycházky z návratové kabiny, která i během výstupu dvojice kosmonautů nebyla dehermetizovaná. Před výstupem strávili kosmonauti více než 30 minut dýcháním čistého kyslíku za účelem odstranění dusíku z krevního řečiště. Obdobnou proceduru podstupují jak ruští, tak američtí kosmonauti.

V sobotu 27. září 2008 se tak Čína stala třetím státem světa, který je schopen vlastní technikou zajistit výstup člověka do volného kosmického prostoru. Vůbec první kosmickou vycházku uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 opustil na 12 minut kosmickou loď Voschod 2. Prvním americkým kosmonautem, který vystoupil mimo palubu kosmické lodi, se stal Ed White. Výstup uskutečnil 3. června 1965 z kosmické lodi Gemini 4. Mimo její palubu strávil 23 minuty.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Po ukončení výstupu do volného prostoru se od kosmické lodi Shenzhou-7 oddělil malý subsatelit, který byl upevněn v přední části orbitálního modulu. Mikrodružice BX tvaru krychle o délce strany asi 40 cm a hmotnosti 40 kg je vybavena dvěma kamerami pro pořizování snímků kosmické lodi, od níž se bude postupně vzdalovat. Po návratu posádky by se měla přiblížit k odhozenému orbitálnímu modulu, který zůstane na oběžné dráze.


Sestřih nejzajímavějších okamžiků z výstupu v trvání 7,5 minuty

Po oddělení orbitálního modulu kosmické lodi byly zažehnuty brzdící raketové motory a posádka zahájila manévry k návratu na zemský povrch. Přistání návratové kabiny na padáku se uskutečnilo v neděli 28. září 2008 kolem 11:44 SELČ v oblasti Siziwangqi ve vnitřním Mongolsku. Celková doba letu byla přibližně 68 hodin.

Související článek: Čínská posádka opět ve vesmíru

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



18. vesmírný týden 2026

18. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 27. 4. do 3. 5. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a o něco výše je Jupiter. Aktivita Slunce se zvýšila. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) prošla zorným polem koronografů a zjasnila asi na 1 mag. V Polsku se díky českým astronomům podařilo nalézt železný meteorit z pádu výrazného bolidu 17. 4. Raketa New Glenn společnosti Blue Origin potřetí startovala a stejný první stupeň podruhé přistál, ale náklad nebyl dopraven. K ISS se přibližně po měsíci vydal další nákladní Progress. V roce 1006 byla v souhvězdí Vlka spatřena jasná supernova.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M 94

Messier 94 – Galaxia Mačacie oko Messier 94, známa aj ako NGC 4736, je špirálová galaxia v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 16 miliónov svetelných rokov a patrí medzi výrazné galaxie severnej jarnej oblohy. Objavil ju francúzsky astronóm Pierre Méchain v roku 1781 a krátko nato ju Charles Messier zaradil do svojho známeho katalógu. M94 je na prvý pohľad nápadná mimoriadne jasnou centrálnou oblasťou. Tá je obklopená vnútorným prstencom, v ktorom prebieha intenzívna tvorba nových hviezd. Na astrofotografii sa tieto aktívne oblasti prejavujú ako jemné červenkasté štruktúry, teda oblasti ionizovaného vodíka, kde mladé horúce hviezdy ožarujú okolitý plyn. Zaujímavá je aj slabšia vonkajšia oblasť galaxie. Staršie popisy ju často označovali ako vonkajší prstenec, no modernejšie pozorovania ukázali, že ide skôr o zložitejšiu štruktúru vonkajších špirálových ramien a aktívneho disku. Práve táto nenápadná, rozptýlená časť galaxie je na fotografii náročnejšia na zachytenie, pretože má veľmi nízku plošnú jasnosť a ľahko zaniká v pozadí oblohy. Jadro M94 je klasifikované ako LINER, teda oblasť s nízko ionizovanými emisnými čiarami. V centre galaxie sa nachádza aj supermasívna čierna diera s hmotnosťou približne 16 miliónov hmotností Slnka. M94 je preto zaujímavá nielen svojím vzhľadom, ale aj dynamikou centrálnej oblasti. Táto galaxia je výborným príkladom objektu, ktorý na prvý pohľad pôsobí pomerne jednoducho – ako jasné galaktické jadro obklopené hladkým diskom. Pri hlbšom pohľade sa však ukáže zložitejšia stavba: vnútorný hviezdotvorný prstenec, slabé vonkajšie ramená, jemný galaktický disk a množstvo vzdialených galaxií v pozadí. Práve tieto detaily robia z M94 veľmi zaujímavý cieľ pre astrofotografiu. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 150x180sec. R, 138x180sec. G, 138x180sec. B, 389x120sec. L, 98x600sec Halpha, 160x120sec SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 25.2. až 18.4.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »