Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Shenzhou-7: úkol splněn

Shenzhou-7: úkol splněn

Přistání Shenzhou 7
Přistání Shenzhou 7
Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.

Oba kosmonauti byli z bezpečnostních důvodů připoutáni ke kosmické lodi pomocí lan. Zhai Zhigang se přemísťoval po povrchu modulu pomocí úchytek a madel, upevněných na vnějším povrchu kosmické lodi. Po 14 minutách byl poklop výstupního otvoru uzavřen a začalo napouštění atmosféry.

Výstup byl načasován tak, aby byla zabezpečena nepřetržitá komunikace prostřednictvím flotily sledovacích námořních lodí, pozemních stanic a telekomunikačních družic na geostacionární dráze. V době kosmické vycházky kosmická loď přelétala nad Afrikou, Indickým oceánem a Asií.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Zhai Zhigang měl na sobě v době výstupu skafandr Feitian, vyvinutý čínskými odborníky, umožňující bezpečný pobyt ve volném kosmickém prostoru. Cena skafandru o hmotnosti 120 kg se udává 4,4 miliónu dolarů. Druhý kosmonaut měl na sobě ruský skafandr Orlan. Oba skafandry mají podobný vzhled. Čína zakoupila tři ruské skafandry v roce 2004.

Třetí člen čínské posádky - Jing Haipeng - sledoval průběh kosmické vycházky z návratové kabiny, která i během výstupu dvojice kosmonautů nebyla dehermetizovaná. Před výstupem strávili kosmonauti více než 30 minut dýcháním čistého kyslíku za účelem odstranění dusíku z krevního řečiště. Obdobnou proceduru podstupují jak ruští, tak američtí kosmonauti.

V sobotu 27. září 2008 se tak Čína stala třetím státem světa, který je schopen vlastní technikou zajistit výstup člověka do volného kosmického prostoru. Vůbec první kosmickou vycházku uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 opustil na 12 minut kosmickou loď Voschod 2. Prvním americkým kosmonautem, který vystoupil mimo palubu kosmické lodi, se stal Ed White. Výstup uskutečnil 3. června 1965 z kosmické lodi Gemini 4. Mimo její palubu strávil 23 minuty.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Po ukončení výstupu do volného prostoru se od kosmické lodi Shenzhou-7 oddělil malý subsatelit, který byl upevněn v přední části orbitálního modulu. Mikrodružice BX tvaru krychle o délce strany asi 40 cm a hmotnosti 40 kg je vybavena dvěma kamerami pro pořizování snímků kosmické lodi, od níž se bude postupně vzdalovat. Po návratu posádky by se měla přiblížit k odhozenému orbitálnímu modulu, který zůstane na oběžné dráze.


Sestřih nejzajímavějších okamžiků z výstupu v trvání 7,5 minuty

Po oddělení orbitálního modulu kosmické lodi byly zažehnuty brzdící raketové motory a posádka zahájila manévry k návratu na zemský povrch. Přistání návratové kabiny na padáku se uskutečnilo v neděli 28. září 2008 kolem 11:44 SELČ v oblasti Siziwangqi ve vnitřním Mongolsku. Celková doba letu byla přibližně 68 hodin.

Související článek: Čínská posádka opět ve vesmíru

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



12. vesmírný týden 2026

12. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 16. 3. do 22. 3. 2026. Měsíc bude v novu. Večer je už dobře vidět Venuše. Jupiter a Uran jsou večer vysoko i za tmy. Ráno se začne objevovat velmi nízko Merkur. Aktivita Slunce je nízká, ale v období rovnodennosti jsou v severských státech vidět pěkné polární záře i díky rychlému slunečnímu větru z koronálních děr. Večer nám slábne kometa Wierzchos a zjasňuje špatně viditelná MAPS, ráno nabízí rychle zjasňující R3 PanSTARRS. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, tedy doslova pozorovací maraton. 20. března nám Slunce překročí nebeský rovník a začne astronomické jaro. NASA oznámila přípravy na start mise Artemis II 1. dubna. Vývoz SLS již tento týden. Firefly Aerospace úspěšně otestovala vylepšený nosič Firefly Alpha. K ISS se přeci jen ještě v březnu má vydat nákladní Progress MS-33. Opravy na Bajkonuru jsou prý u konce. Před 100 lety začaly testy kapalinových raket.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Alcyone

Snímek zachycuje hvězdu Alcyone (\eta Tauri), nejjasnějšího člena slavné otevřené hvězdokupy Plejády (M45) v souhvězdí Býka. Alcyone je horký modrobílý obr, který září přibližně 2 400krát svítivěji než naše Slunce a nachází se ve vzdálenosti zhruba 440 světelných let. Hvězda je obklopena jemným mezihvězdným prachem, který odráží její intenzivní modré světlo a vytváří tak charakteristickou reflexní mlhovinu typickou pro celou tuto hvězdokupu.

Další informace »