Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Shenzhou-7: úkol splněn

Shenzhou-7: úkol splněn

Přistání Shenzhou 7
Přistání Shenzhou 7
Dva čínští kosmonauti úspěšně absolvovali první výstup mimo palubu kosmické lodi - do volného kosmického prostoru. A to teprve při třetím čínském pilotovaném letu. Čínský kosmonaut Zhai Zhigang zcela opustil kosmickou loď na dobu 14 minut. Druhý z kosmonautů Liu Boming se rovněž nacházel v dehermetizovaném orbitálním modulu a krátce se z výstupního otvoru vyklonil.

Oba kosmonauti byli z bezpečnostních důvodů připoutáni ke kosmické lodi pomocí lan. Zhai Zhigang se přemísťoval po povrchu modulu pomocí úchytek a madel, upevněných na vnějším povrchu kosmické lodi. Po 14 minutách byl poklop výstupního otvoru uzavřen a začalo napouštění atmosféry.

Výstup byl načasován tak, aby byla zabezpečena nepřetržitá komunikace prostřednictvím flotily sledovacích námořních lodí, pozemních stanic a telekomunikačních družic na geostacionární dráze. V době kosmické vycházky kosmická loď přelétala nad Afrikou, Indickým oceánem a Asií.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Zhai Zhigang měl na sobě v době výstupu skafandr Feitian, vyvinutý čínskými odborníky, umožňující bezpečný pobyt ve volném kosmickém prostoru. Cena skafandru o hmotnosti 120 kg se udává 4,4 miliónu dolarů. Druhý kosmonaut měl na sobě ruský skafandr Orlan. Oba skafandry mají podobný vzhled. Čína zakoupila tři ruské skafandry v roce 2004.

Třetí člen čínské posádky - Jing Haipeng - sledoval průběh kosmické vycházky z návratové kabiny, která i během výstupu dvojice kosmonautů nebyla dehermetizovaná. Před výstupem strávili kosmonauti více než 30 minut dýcháním čistého kyslíku za účelem odstranění dusíku z krevního řečiště. Obdobnou proceduru podstupují jak ruští, tak američtí kosmonauti.

V sobotu 27. září 2008 se tak Čína stala třetím státem světa, který je schopen vlastní technikou zajistit výstup člověka do volného kosmického prostoru. Vůbec první kosmickou vycházku uskutečnil sovětský kosmonaut Alexej Leonov, který 18. března 1965 opustil na 12 minut kosmickou loď Voschod 2. Prvním americkým kosmonautem, který vystoupil mimo palubu kosmické lodi, se stal Ed White. Výstup uskutečnil 3. června 1965 z kosmické lodi Gemini 4. Mimo její palubu strávil 23 minuty.

První čínský výstup do kosmu
První čínský výstup do kosmu
Po ukončení výstupu do volného prostoru se od kosmické lodi Shenzhou-7 oddělil malý subsatelit, který byl upevněn v přední části orbitálního modulu. Mikrodružice BX tvaru krychle o délce strany asi 40 cm a hmotnosti 40 kg je vybavena dvěma kamerami pro pořizování snímků kosmické lodi, od níž se bude postupně vzdalovat. Po návratu posádky by se měla přiblížit k odhozenému orbitálnímu modulu, který zůstane na oběžné dráze.


Sestřih nejzajímavějších okamžiků z výstupu v trvání 7,5 minuty

Po oddělení orbitálního modulu kosmické lodi byly zažehnuty brzdící raketové motory a posádka zahájila manévry k návratu na zemský povrch. Přistání návratové kabiny na padáku se uskutečnilo v neděli 28. září 2008 kolem 11:44 SELČ v oblasti Siziwangqi ve vnitřním Mongolsku. Celková doba letu byla přibližně 68 hodin.

Související článek: Čínská posádka opět ve vesmíru

Zdroj: spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »