Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Skončila (další) úspěšná mise lodi Dragon, lékařské pokusy jsou doma
Vít Straka Vytisknout článek

Skončila (další) úspěšná mise lodi Dragon, lékařské pokusy jsou doma

Dragon nad oceánem chvilku před přistáním  Autor: SpaceX
Dragon nad oceánem chvilku před přistáním
Autor: SpaceX
Elegantní cáknutí kosmické kabiny pod třemi velikými padáky do vln Pacifiku, tolik podobné návratům Američanů z Měsíce, napsalo včera tečku za celkově čtvrtou misí soukromé Dračí lodi na Mezinárodní kosmickou stanici. Dragon přitom opět nabídl svou nespornou výhodu oproti ostatním bezpilotním zásobovacím lodím: možnost dopravy nákladu i na zpáteční trase ISS – Země. A tak mohli lidé ze SpaceX vylovit z moře kabinu s 1,7tunovým nákladem vědeckých vzorků rostlin či buněk nebo porouchaný skafandr.

Nakládání věcí pro let na Zemi dokončila momentálně pouze tříčlenná posádka kosmické stanice v sobotu, tj. 17. května, a pak uzavřela poklopy do lodi. Návrat Draka započal v neděli, kdy jej staniční robotická paže sejmula z portu modulu Harmony a přesunula pod zkušeným vedením řídícího střediska do bodu asi 10 metrů pod stanicí.

V rámci operace, kdy prvně v historii musel s podobným úkolem asistovat Rus kvůli přítomnosti pouze jediného člověka v americké části stanice, dále Steve Swanson z NASA (nyní stanici velí) vyslal z pozorovatelny stanice příkaz k uvolnění lodě robotickou paží. Příkaz byl přístrojem vyslyšen vzápětí, v 15:26 SELČ, a Dragon poté provedl tři zážehy motorů (v časech 3, 4 a 12 minut po uvolnění paží), díky kterým se začal astronautům ztrácet ve tmě orbitální noci. Všechny tři zážehy, které vypadaly ve vysílání TV NASA jako pouhé zablikání trysek, proběhly údajně hladce.

Video z odletu lodi od stanice; © NASA

„Děkuju každému, kdo pracoval na této misi Dragonu,“ promluvil po odletu lodi do rádiové linky s Houstonem Swanson. „Šla velmi dobře a já si toho strašně vážím. Je taky pěkné tu mít loď, která může vzít náš vědecký náklad a jednoho dne třeba i lidi zpátky na Zemi.“

Swanson tím narážel na připravovanou verzi Dragonu pro lidské posádky, která má být k dispozici v roce 2018.

Po opuštění bezpečnostního perimetru stanice ISS začali letoví kontroloři v sídle SpaceX v Kalifornii chystat loď k návratu na Zemi pouhých několik hodin poté. Bylo v prvé řadě třeba na dálku uzavřít takzvaná dvířka GNC na boku návratové sekce, která zakrývají navigační senzory a záchytný bod pro staniční robotickou paži. Kdyby zůstaly otevřené, Dragon by mohl v krajním případě i shořet v atmosféře.

Brzdící zážeh proti směru letu, asi 6 km od kosmické stanice, začal v neděli 18. května ve 20:12 SELČ s použitím trysek lodi, které nesou jméno Draco. Zhruba za půl hodiny, pár minut před vstupem do atmosféry, Dragon odhodil servisní sekci se solárními panely a ve směru letu ze severozápadu na jihovýchod se vnořil do zemského ovzduší nad Tichým oceánem rychlostí přes 7,5 km/s. Loď se začala pořádně zahřívat, nicméně Dragon mohl být v klidu: před teplotami přes 1 500 °C ho chrání ablativní štít z materiálu PICA-X, který vznikl v NASA a je dělaný tak, aby vydržel ještě mnohem vyšší teploty návratu do atmosféry při misi z Měsíce.

Dragon přistává v Tichém oceánu Autor: SpaceX
Dragon přistává v Tichém oceánu
Autor: SpaceX
Po vystřelení tří padáků, každý o průměru 35 metrů, Dragon nevelikou rychlostí rozřízl svým dopadem vlny Pacifiku, skoro 500 km na západ od pobřeží Mexika, ve 21:05 našeho času. Ve východním Pacifiku byl tehdy krásný jasný den a posádky lodí SpaceX neměly problém kabinu vylovit. V přístavu Long Beach v Los Angeles jsou s ní očekávány v úterý ráno místního času (odpoledne, k večeru našeho).

Zde dostanou zástupci NASA své citlivé vědecké vzorky, za jejichž návrat si zaplatili SpaceX. Kabina Dragonu pak poputuje do zkušebního střediska SpaceX ve městě McGregor v Texasu na poletovou prohlídku.

A co že Dragon přivezl NASA tak zajímavého? Kromě obligátních vzorků moči a krve astronautů v mrazáku či vacích s ledem, na kterých vědci z NASA zkoumají změny v lidském těle vlivem dlouhodobého pobytu ve vesmíru, bychom v Dragonu našli třeba poškozenou výbavu (její oprava a návrat na stanici je levnější, než výroba nových kusů), například skafandr, v němž se vloni málem utopil při kosmickém výstupu Luca Parmitano. Kosmický oblek se vracel společně se vzorky vody z něj, aby NASA mohla konečně s definitivní platností zodpovědět otázku, cože se vlastně tehdy stalo (současná verze je z kategorie „pravděpodobně“). Stejně tak Dragon přivezl zakonzervované exempláře hořčice polní, na které se během jeho mise na stanici hledala odpověď na otázku, kterým směrem rostlina roste v beztíži a jak na ni působí magnetické pole (zda může za gravitaci zaskočit?). Výzkum by mohl pomoci budoucím astronautům pěstovat si cestou na Mars čerstvé potraviny.

Záchrana minulého Dragonu z moře v dubnu 2013 Autor: SpaceX
Záchrana minulého Dragonu z moře v dubnu 2013
Autor: SpaceX
„Stanice ISS je naší bránou do hlubokého kosmu a vzorky, přivezené zpět na Zemi, mají nesmírnou hodnotu pro naše porozumění, jak vesmír ovlivňuje lidi, kteří zde žijí a pracují delší čas,“ řekl William Gerstenmaier, manažer pilotovaného kosmického programu v NASA. „Díky tomu, co Dragon nyní přivezl, mohou vědci provést své analýzy a my uvidíme, jaké dopady budou mít výsledky na budoucnost kosmických letů či na vědu a technologie, které pomáhají lidem zde na Zemi.“

Další experimenty, přivezené lodí Dragon, se týkaly výzkumů na buněčné úrovni v oblasti lidské imunity či rakoviny. To je ale na dlouhé vyprávění.

Start příštího soukromého Draka do vesmíru má proběhnout v srpnu. Již 10. června má ale ke stanici vzlétnout jiná soukromá loď: Cygnus. A ještě předtím, na konci května, ruský Sojuz se třemi novými astronauty, Rusem, Američanem a Němcem.

Zdroje:




O autorovi

Vít Straka

Vít Straka

Vít Straka je český popularizátor astronomie a zejména pak kosmonautiky. Narodil v roce 1991, v současnosti žije na Hodonínsku, je členem Astronautické sekce ČAS a studuje Masarykovu univerzitu v Brně. Do jisté míry vděčí za svůj zájem o vesmír a kosmonautiku brněnskému planetáriu vlastně, protože v dětství jej zde zaujaly záběry postav, které v podivných skafandrech skákaly po Měsíci. Nejdříve vyděsily, pak podnítily zájem a odstartovaly bádání v kosmounautice. V redakci Astro.cz působí od roku 2008 a publikuje zde především články o vesmírných misích a Sluneční soustavě. Kromě Astro.cz dlouhodobě spolupracuje s časopisem Tajemství vesmíru, věnuje se přednáškové činnosti či popularizaci astronomie a kosmonautiky v rozhlase. V kosmonautice rád spatřuje její přínosy lidstvu, které třeba nemusí být na první pohled zřejmé. Osobně potkal již více než dvě desítky astronautů a kromě vesmíru a kosmonautiky patří k jeho koníčkům zvířata, historie či slézání vysokých budov a staveb. Kontakt: vitek.straka@seznam.cz.



33. vesmírný týden 2026

33. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 10. 8. do 16. 8. 2026. Měsíc bude v novu a nastane výrazné částečné zatmění Slunce, v části Evropy jako úplné. Venuše je vidět lépe přes den a večer je velmi nízko nad západním obzorem. Po půlnoci je už vidět Saturn a Neptun, ráno uvidíme Merkur, Mars a Uran. Aktivita Slunce je nízká. Nastává maximum meteorického roje Perseid. Zjasnila kometa 220P/McNaught a je dostupná i malým triedrem. Dopad Falconu 9 na Měsíc nevyvolal nijak zásadní oblak hmoty. Před 60 lety začal mapovat Měsíc Lunar Orbiter 1.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Srpková mlhovina a Mýdlová bublina

Titul Česká astrofotografie měsíce za červenec 2026 obdržel snímek Václava Kubeše „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ „Srpková mlhovina a Mýdlová bublina“ je nejen název snímku, ale především označení objektů, s jejichž portrétem zvítězil Václav Kubeš v soutěži Česká astrofotografie měsíce. Tento

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

220P/McNaught – kométa, ktorá prekvapila druhýkrát

V skorých ranných hodinách 9. augusta 2026 som namieril ďalekohľad na krátkoperiodickú kométu 220P/McNaught, ktorá sa v uplynulých dňoch postarala o nečakané prekvapenie. Ešte koncom júla mala jasnosť približne 13.–14. magnitúdy, no začiatkom augusta prešla výrazným výbuchom aktivity a náhle zjasnela až približne na 6.–7. magnitúdu. Z nenápadného telesa určeného skôr pre fotografické pozorovania sa tak na krátky čas stal objekt dostupný aj väčším binokulárom. Zaujímavé je, že nejde o prvé podobné prekvapenie počas jej súčasného návratu k Slnku. Už na prelome mája a júna 2026 zaznamenala 220P/McNaught mimoriadne mohutný outburst, pri ktorom zjasnela približne o 9 až 10 magnitúd a dosiahla jasnosť okolo 8. magnitúdy. Počas nasledujúcich týždňov postupne zoslabla späť k 14. magnitúde, takže sa očakávalo ďalšie pozvoľné slabnutie. Namiesto toho však začiatkom augusta prišla druhá veľká erupcia, tentoraz dokonca s ešte vyššou výslednou jasnosťou. Na fotografii je dobre viditeľná rozsiahla zelenkastá plynná koma, obklopujúca veľmi jasnú a silne kondenzovanú centrálnu oblasť. Z nej vystupuje výrazná pretiahnutá štruktúra, ktorá dodáva kométe nezvyčajný kvapkovitý vzhľad. Zelené sfarbenie komy spôsobuje predovšetkým fluorescencia molekúl dvojatómového uhlíka C₂ vystavených ultrafialovému žiareniu Slnka. Pozorovania po júnovom výbuchu navyše ukázali, že 220P bola na C₂ pomerne bohatá a vykazovala aj výrazný prachový chvost. 220P/McNaught patrí medzi kométy Jupiterovej rodiny. Okolo Slnka obehne približne raz za 5,5 roka a pri tomto návrate prešla perihéliom 14. júna 2026 vo vzdialenosti približne 1,56 AU od Slnka. Objavil ju austrálsky astronóm Robert H. McNaught 20. mája 2004 na snímkach zo Siding Spring Observatory. V čase môjho fotografovania 9. augusta sa kométa nachádzala v súhvezdí Veľryby, približne 1,65 AU od Slnka a 1,22 AU od Zeme. Čo presne stojí za dvojicou takýchto výrazných výbuchov aktivity, zatiaľ nie je isté. Podobné udalosti môžu súvisieť s náhlym odkrytím čerstvého prchavého materiálu, kolapsom časti povrchu jadra alebo jeho čiastočnou fragmentáciou. Práve nepredvídateľnosť komét však robí ich pozorovanie mimoriadne zaujímavým – a 220P/McNaught v roku 2026 ukazuje, že aj zdanlivo nenápadná periodická kométa dokáže pripraviť veľmi výrazné prekvapenie. Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 14x90sec. R, 12x90sec. G, 12x90sec. B, 15x60sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 9.8.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »