Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Na zasedání vědeckého programového výboru ESA ve dnech 15. a 16. května 2006 bylo odsouhlaseno prodloužení mise SOHO. Ukončení činnosti této evropské sondy tak bylo posunuto z dubna 2007 na prosinec 2009. Další financování programu zajistí, že SOHO bude hrát vedoucí úlohu ve flotile slunečních sond, jejichž starty se uskuteční v příštích několika letech.

Od svého vypuštění 2. 12. 1995 poskytovala kosmická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) do té doby nebývalý pohled na Slunce - a nejen na tu část Slunce, která je přivrácena k Zemi. Dva vědecké týmy vypracovaly novou metodu pro využití sondy SOHO ke studiu podmínek na odvrácené straně Slunce.

Po desetiletém pobytu ve vesmíru sonda SOHO úspěšně pokračuje v monitorování sluneční činnosti na "povrchu" Slunce, a také umožňuje vědcům studovat nitro Slunce registrací seismických vln, které se pohybují napříč slunečním povrchem.

Více než 2300 vědců použila data z této sluneční observatoře a posunula vpřed svůj výzkum, přičemž bylo publikováno více než 2400 vědeckých prací v nejrůznějších časopisech. Během posledních dvou let byla přijata k publikování každý pracovní den alespoň jedna práce na základě údajů ze sondy SOHO.

Během příštích dvou let se k sondě SOHO připojí dalších 5 observatoří, jejichž úkolem bude výzkum Slunce. Japonská organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) připravuje sondu s názvem Solar B, jejíž start je naplánován na konec září tohoto roku. Na tomto projektu bude ESA spolupracovat zapojením svých pozemních přijímacích stanic, které budou přijímat data z této japonské sluneční družice.

Na příští rok plánuje ESA vypuštění technologické zkušební družice Proba-2, která bude vybavena vědeckými přístroji ke sledování Slunce. Především ponese na své palubě doplňkové zařízení ke kameře EIT (Extreme ultraviolet Imaging Telescope) na sondě SOHO. Zatímco kamera EIT se koncentruje na původ a počáteční vývoj slunečních erupcí, kamera na družici Probe-2 bude schopna sledovat tyto jevy i do větších vzdáleností od povrchu Slunce.

NASA plánuje vypuštění dvojice družic s názvem STEREO v tomto roce (podle publikovaných informací by se měl start uskutečnit 22. 7. 2006) a start družice Solar Dynamic Orbiter je plánován na srpen 2008. Dávno vypuštěná sonda SOHO je již zastaralá, zatímco tyto nové družice ji budou obklopovat jako rozhodující členové týmu. Přesto bude SOHO poskytovat například rozhodující třetinu pohledu na Slunce a podporovat tak analýzu dat z projektu STEREO. Kromě toho koronograf na sondě SOHO zůstává i nadále unikátní. Tento přístroj je schopen odstínit záři slunečního disku tak, že je jím možno studovat tenkou vrstvu sluneční atmosféry.

Tato flotila nových vědeckých družic zvýší mezinárodní spolupráci vědců, zaměřenou na dlouhodobý výzkum Slunce a jeho vlivů na Zemi a na další tělesa Sluneční soustavy v rámci programu ILWS (International Living With a Star).

Program ILWS může vyvrcholit startem pokročilé observatoře ESA s názvem Solar Orbiter někdy kolem roku 2015. Tato družice je konstruována pro vypuštění na dráhu, přibližující se do blízkosti Slunce, čímž získáme detailní pohled na energetické procesy v srdci naší Sluneční soustavy.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »