Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Sledování Slunce sondou SOHO prodlouženo

Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Družice SOHO. Zdroj: NASA.
Na zasedání vědeckého programového výboru ESA ve dnech 15. a 16. května 2006 bylo odsouhlaseno prodloužení mise SOHO. Ukončení činnosti této evropské sondy tak bylo posunuto z dubna 2007 na prosinec 2009. Další financování programu zajistí, že SOHO bude hrát vedoucí úlohu ve flotile slunečních sond, jejichž starty se uskuteční v příštích několika letech.

Od svého vypuštění 2. 12. 1995 poskytovala kosmická observatoř SOHO (Solar and Heliospheric Observatory) do té doby nebývalý pohled na Slunce - a nejen na tu část Slunce, která je přivrácena k Zemi. Dva vědecké týmy vypracovaly novou metodu pro využití sondy SOHO ke studiu podmínek na odvrácené straně Slunce.

Po desetiletém pobytu ve vesmíru sonda SOHO úspěšně pokračuje v monitorování sluneční činnosti na "povrchu" Slunce, a také umožňuje vědcům studovat nitro Slunce registrací seismických vln, které se pohybují napříč slunečním povrchem.

Více než 2300 vědců použila data z této sluneční observatoře a posunula vpřed svůj výzkum, přičemž bylo publikováno více než 2400 vědeckých prací v nejrůznějších časopisech. Během posledních dvou let byla přijata k publikování každý pracovní den alespoň jedna práce na základě údajů ze sondy SOHO.

Během příštích dvou let se k sondě SOHO připojí dalších 5 observatoří, jejichž úkolem bude výzkum Slunce. Japonská organizace JAXA (Japan Aerospace Exploration Agency) připravuje sondu s názvem Solar B, jejíž start je naplánován na konec září tohoto roku. Na tomto projektu bude ESA spolupracovat zapojením svých pozemních přijímacích stanic, které budou přijímat data z této japonské sluneční družice.

Na příští rok plánuje ESA vypuštění technologické zkušební družice Proba-2, která bude vybavena vědeckými přístroji ke sledování Slunce. Především ponese na své palubě doplňkové zařízení ke kameře EIT (Extreme ultraviolet Imaging Telescope) na sondě SOHO. Zatímco kamera EIT se koncentruje na původ a počáteční vývoj slunečních erupcí, kamera na družici Probe-2 bude schopna sledovat tyto jevy i do větších vzdáleností od povrchu Slunce.

NASA plánuje vypuštění dvojice družic s názvem STEREO v tomto roce (podle publikovaných informací by se měl start uskutečnit 22. 7. 2006) a start družice Solar Dynamic Orbiter je plánován na srpen 2008. Dávno vypuštěná sonda SOHO je již zastaralá, zatímco tyto nové družice ji budou obklopovat jako rozhodující členové týmu. Přesto bude SOHO poskytovat například rozhodující třetinu pohledu na Slunce a podporovat tak analýzu dat z projektu STEREO. Kromě toho koronograf na sondě SOHO zůstává i nadále unikátní. Tento přístroj je schopen odstínit záři slunečního disku tak, že je jím možno studovat tenkou vrstvu sluneční atmosféry.

Tato flotila nových vědeckých družic zvýší mezinárodní spolupráci vědců, zaměřenou na dlouhodobý výzkum Slunce a jeho vlivů na Zemi a na další tělesa Sluneční soustavy v rámci programu ILWS (International Living With a Star).

Program ILWS může vyvrcholit startem pokročilé observatoře ESA s názvem Solar Orbiter někdy kolem roku 2015. Tato družice je konstruována pro vypuštění na dráhu, přibližující se do blízkosti Slunce, čímž získáme detailní pohled na energetické procesy v srdci naší Sluneční soustavy.

Zdroj: www.esa.int
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »