Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sledujte přelety servisní brašny

Sledujte přelety servisní brašny

Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.
Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.
Ano, není to žádný vtip ani novinářská kachna. Poté, co se podařilo astronautům z nedávné mise Endeavour "upustit" servisní brašnu s nářadním během "rutinní" práce, je možné tento balíček pozorovat na obloze jako slabou družici viditelnou krátce před přeletem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Chcete ji taky vidět? Čtěte dále.

ISS je možné pozorovat vcelku bez potíží, neboť když zrovna přeletí přes oblohu, je jedním z nejjasnějších objektů (mnohorát i nejjasnější vůbec). Právem ji neznalí lidé považují za UFO nebo "neblikající" letadlo. Se servisní brašnou je to ovšem horší, neboť její rozměry jsou mnohem menší. Z toho důvodu je nutné mít po ruce přehlednou a přesnou mapku přeletu, kterou však poskytuje server www.heavens-above.com. Při načtění této stránky je nutné postupovat následovně:

  1. Pod nadpisem "Configuration" vybrat "from database"
  2. Vybrat z nabídky států "Czech republic" (či jiný stát, pokud nejste v ČR)
  3. Napsat (klidně bez háčků a čárek) město či vesnici, kde se nacházíte (databáze je skutečně bohatá i na všechny malé vísky)
  4. Potvrdit a následně odkliknout vaši polohu (je-li v ČR více míst se stejným názvem, tu svoji polohu zkontrolujete buďto souřadnicemi GPS nebo kliknutím na "Neighbours" - tam by se měl objevit seznam vám nejbližších míst; souhlasí-li to, vraťte se zpět a odklikněte vaší polohu v daném seznamu)
  5. Pod nadpisem "ISS Tool Bag" je v textu odkaz "here". Poté už se vám zjeví tabulka s časy přeletů servisní brašny nad vaší lokalitou. Kliknutím na dané datum se objeví stránka s přesnou mapkou přeletu brašny po obloze.

Snad vám tedy tento návod pomůže spatřit tuto raritní družici. Je zapotřebí být vybaven(a) malým přístrojem, neboť hvězdná velikost brašny se pohybuje od 6. do 9. magnitudy. Poněkud vtipné video (převzato z IAN, v angličtině) můžete shlédnout níže. Na počátku se vám bude zdát, že jde o výborný fór, ale vzápětí zjistíte, že pozorování servisní brašny je skutečně reálné, jak dokazuje animace ze CCD snímků. Jak dlouho bude možné brašnu sledovat, závisí na nejbližších misích raketoplánů. Je ale jisté, že nějakou dobu to potrvá, neboť brašna předhání ISS.



Doporučená videa:
[1] NASA TV - Astronaut ztrácí brašnu
[2] NASA TV - Astronauté přiznávají chybu nad ztrátou brašny




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



49. vesmírný týden 2023

49. vesmírný týden 2023

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 4. 12. do 10. 12. 2023. Měsíc bude v poslední čtvrti. Jupiter je večer na jihovýchodě, Saturn nad jihozápadem. Ráno září nad jihovýchodem jasná Venuše. Aktivita Slunce se výrazně zvýšila a opět nastala výraznější polární záře, viditelné bohužel převážně z Ameriky nebo Nového Zélandu. Kometa 12P opět prošla zjasněním, najdeme ji u Vegy. Pokračuje kanonáda startů Falconu 9. K ISS se vydala nákladní loď Progress MS-25. Před 50 lety snímal poprvé Jupiter zblízka Pioneer 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Tři planetární mlhoviny HFG1,  Abell6 a Sh2-200

Titul Česká astrofotografie měsíce za říjen 2023 obdržel snímek „Tři planetární mlhoviny“, jehož autorem je Evžen Brunner     Planetární mlhovina. Již od roku 1875 poněkud matoucí označení. Byť by tento název mohl evokovat třeba protoplanetární disk okolo vznikající hvězdy,

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Východ

Východ slunce

Další informace »