Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sledujte přelety servisní brašny

Sledujte přelety servisní brašny

Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.
Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.
Ano, není to žádný vtip ani novinářská kachna. Poté, co se podařilo astronautům z nedávné mise Endeavour "upustit" servisní brašnu s nářadním během "rutinní" práce, je možné tento balíček pozorovat na obloze jako slabou družici viditelnou krátce před přeletem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Chcete ji taky vidět? Čtěte dále.

ISS je možné pozorovat vcelku bez potíží, neboť když zrovna přeletí přes oblohu, je jedním z nejjasnějších objektů (mnohorát i nejjasnější vůbec). Právem ji neznalí lidé považují za UFO nebo "neblikající" letadlo. Se servisní brašnou je to ovšem horší, neboť její rozměry jsou mnohem menší. Z toho důvodu je nutné mít po ruce přehlednou a přesnou mapku přeletu, kterou však poskytuje server www.heavens-above.com. Při načtění této stránky je nutné postupovat následovně:

  1. Pod nadpisem "Configuration" vybrat "from database"
  2. Vybrat z nabídky států "Czech republic" (či jiný stát, pokud nejste v ČR)
  3. Napsat (klidně bez háčků a čárek) město či vesnici, kde se nacházíte (databáze je skutečně bohatá i na všechny malé vísky)
  4. Potvrdit a následně odkliknout vaši polohu (je-li v ČR více míst se stejným názvem, tu svoji polohu zkontrolujete buďto souřadnicemi GPS nebo kliknutím na "Neighbours" - tam by se měl objevit seznam vám nejbližších míst; souhlasí-li to, vraťte se zpět a odklikněte vaší polohu v daném seznamu)
  5. Pod nadpisem "ISS Tool Bag" je v textu odkaz "here". Poté už se vám zjeví tabulka s časy přeletů servisní brašny nad vaší lokalitou. Kliknutím na dané datum se objeví stránka s přesnou mapkou přeletu brašny po obloze.

Snad vám tedy tento návod pomůže spatřit tuto raritní družici. Je zapotřebí být vybaven(a) malým přístrojem, neboť hvězdná velikost brašny se pohybuje od 6. do 9. magnitudy. Poněkud vtipné video (převzato z IAN, v angličtině) můžete shlédnout níže. Na počátku se vám bude zdát, že jde o výborný fór, ale vzápětí zjistíte, že pozorování servisní brašny je skutečně reálné, jak dokazuje animace ze CCD snímků. Jak dlouho bude možné brašnu sledovat, závisí na nejbližších misích raketoplánů. Je ale jisté, že nějakou dobu to potrvá, neboť brašna předhání ISS.



Doporučená videa:
[1] NASA TV - Astronaut ztrácí brašnu
[2] NASA TV - Astronauté přiznávají chybu nad ztrátou brašny




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



11. vesmírný týden 2019

11. vesmírný týden 2019

Přehled událostí na obloze od 11. 3. do 17. 3. 2019. Měsíc bude v první čtvrti. Večer je vidět Mars a Uran. Ráno je nejvýše Jupiter a Saturn, Venuše už je jen velmi nízko nad obzorem. Kometa Iwamoto je na pomezí Vozky a Persea. Společné úsilí SpaceX a NASA vedlo k úspěšnému letu lodi Crew Dragon. Chystá se start kosmické lodi Sojuz MS-12 s třemi kosmonauty k ISS. Před 140 lety se narodil Albert Einstein a před 120 lety objevil W. Pickering měsíček Saturnu Phoebe.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

IC342_LHARGB

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2019 obdržel snímek „IC 342“, jehož autorem je Robert Novotný   Ano, astronomie je někdy trochu strohá. IC 342. Nu, to je tedy název, řekne si laik. A možná si řekne i leckterý astronom. Zejména třeba ten, který zkoumá sluneční skvrny. Ve

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Spln Mesiaca

Spln Mesiaca snímaný: 20.03.2019 o 23:50 hod. seč.

Další informace »