Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sledujte přelety servisní brašny

Sledujte přelety servisní brašny

Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.
Pomalu odlétající servisní brašna. Zdroj: NASA TV.
Ano, není to žádný vtip ani novinářská kachna. Poté, co se podařilo astronautům z nedávné mise Endeavour "upustit" servisní brašnu s nářadním během "rutinní" práce, je možné tento balíček pozorovat na obloze jako slabou družici viditelnou krátce před přeletem Mezinárodní kosmické stanice ISS. Chcete ji taky vidět? Čtěte dále.

ISS je možné pozorovat vcelku bez potíží, neboť když zrovna přeletí přes oblohu, je jedním z nejjasnějších objektů (mnohorát i nejjasnější vůbec). Právem ji neznalí lidé považují za UFO nebo "neblikající" letadlo. Se servisní brašnou je to ovšem horší, neboť její rozměry jsou mnohem menší. Z toho důvodu je nutné mít po ruce přehlednou a přesnou mapku přeletu, kterou však poskytuje server www.heavens-above.com. Při načtění této stránky je nutné postupovat následovně:

  1. Pod nadpisem "Configuration" vybrat "from database"
  2. Vybrat z nabídky států "Czech republic" (či jiný stát, pokud nejste v ČR)
  3. Napsat (klidně bez háčků a čárek) město či vesnici, kde se nacházíte (databáze je skutečně bohatá i na všechny malé vísky)
  4. Potvrdit a následně odkliknout vaši polohu (je-li v ČR více míst se stejným názvem, tu svoji polohu zkontrolujete buďto souřadnicemi GPS nebo kliknutím na "Neighbours" - tam by se měl objevit seznam vám nejbližších míst; souhlasí-li to, vraťte se zpět a odklikněte vaší polohu v daném seznamu)
  5. Pod nadpisem "ISS Tool Bag" je v textu odkaz "here". Poté už se vám zjeví tabulka s časy přeletů servisní brašny nad vaší lokalitou. Kliknutím na dané datum se objeví stránka s přesnou mapkou přeletu brašny po obloze.

Snad vám tedy tento návod pomůže spatřit tuto raritní družici. Je zapotřebí být vybaven(a) malým přístrojem, neboť hvězdná velikost brašny se pohybuje od 6. do 9. magnitudy. Poněkud vtipné video (převzato z IAN, v angličtině) můžete shlédnout níže. Na počátku se vám bude zdát, že jde o výborný fór, ale vzápětí zjistíte, že pozorování servisní brašny je skutečně reálné, jak dokazuje animace ze CCD snímků. Jak dlouho bude možné brašnu sledovat, závisí na nejbližších misích raketoplánů. Je ale jisté, že nějakou dobu to potrvá, neboť brašna předhání ISS.



Doporučená videa:
[1] NASA TV - Astronaut ztrácí brašnu
[2] NASA TV - Astronauté přiznávají chybu nad ztrátou brašny




O autorovi

Petr Horálek

Petr Horálek

Narodil se v roce 1986 v Pardubicích, kde také od svých 12 let začal navštěvovat tamní hvězdárnu. Astronomie ho nadchla natolik, že se jí rozhodl věnovat profesně, a tak při ukončení studia Teoretické fyziky a astrofyziky na MU v Brně začal pracovat na Astronomickém ústavu AVČR v Ondřejově. Poté byl zaměstnancem Hvězdárny v Úpici. V roce 2014 pak odcestoval na rok na Nový Zéland, kde si přivydělával na sadech s ovocem, aby se mohl věnovat fotografii jižní noční oblohy. Po svém návratu se na volné noze věnuje popularizaci astronomie a také astrofotografii. Redakci astro.cz vypomáhal od roku 2008 a mezi lety 2009-2017 byl jejím vedoucím. Z astronomie ho nejvíce zajímají mimořádné úkazy na obloze - zejména pak sluneční a měsíční zatmění, za nimiž cestuje i po světě. V roce 2015 se stal prvním českým Foto ambasadorem Evropské jižní observatoře (ESO). Je rovněž autorem populární knihy Tajemná zatmění, která vyšla v roce 2015 v nakladatelství Albatros a popisuje právě jeho oblíbená zatmění jako jedny nejkrásnějších nebeských úkazů vůbec. V říjnu 2015 po něm byla pojmenována planetka 6822 Horálek. Stránky autora.



13. vesmírný týden 2020

13. vesmírný týden 2020

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 3. do 29. 3. 2020. Měsíc bude v novu. Večer je vidět jasná planeta Venuše. Ráno jsou poblíž sebe Mars, Jupiter a Saturn. Zájemci o komety si mohou dvě středně jasné prohlédnout relativně vysoko na obloze a jednu také večer nízko na západě. V neděli 29. března přecházíme na letní čas. Přes utlumení dění ve společnosti ještě probíhají nějaké starty raket a přípravy běží, s patřičnými karanténními opatřeními, i směrem ke startu Sojuzu k ISS. Před 365 lety se narodil Christiaan Huygens, objevitel měsíce Titan.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

NGC 2264 RGB SHO

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik   Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2020 obdržel snímek „NGC 2264“, jehož autorem je Pavol Kollarik. Za devatero horami a devatero řekami, ještě dál než běhá po obloze

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Venuše míří do Plejád

Další informace »