Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SOFIA bude pátrat po tajemství zrodu planet

SOFIA bude pátrat po tajemství zrodu planet

Létající stratosférická observatoř SOFIA
Létající stratosférická observatoř SOFIA
SOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře - ve výšce kolem 14 km nad zemským povrchem. Pravidelné operační lety největší moderní létající observatoře by měly být zahájeny ještě v roce 2010.

"SOFIA je zařízení k realizaci určitých velkolepých výzkumů," říká vědecká pracovnice projektu Pamela Marcum. "Tak například tento dalekohled nám pomůže vyřešit otázku, jak vznikaly planety a jak se vyvíjela naše Sluneční soustava."

Jako mobilní observatoř může SOFIA létat kdykoliv a kdekoliv. Může se přemístit do oblasti výhodné k pozorování mimořádně zajímavého astronomického úkazu, jako jsou například zákryty hvězd (což nastává v případě, kdy těleso Sluneční soustavy přechází přesně před vzdálenými hvězdami). Úkaz se dá pozorovat jen z určitého místa - pozemní observatoř do vhodné lokality přemístit nelze. Navíc observatoř SOFIA se během pozorování pohybuje nad nejhustší vrstvou zemské atmosféry (nad oblačností, a především má pod sebou 99 % vodní páry), což jí umožní lepší pozorování vesmírných objektů právě v oboru infračerveného záření.

Ačkoliv se naše Galaxie doslova hemží planetárními soustavami, astronomové zatím přesně nevědí, jak vznikly. Je to proto, že běžné dalekohledy nemohou svým pohledem proniknout přes obří hustá oblaka prachu a plynů, z nichž se rodí planety. Při pozorování v oboru infračerveného záření může observatoř SOFIA nahlédnout za hustý závoj a pozorovat proces zrození - ukázat tak astronomům, jak se jednotlivé molekuly skládají dohromady a vytvářejí nový objekt.

"SOFIA bude schopná lokalizovat ve vznikajících planetárních soustavách tzv. sněžnou čáru, tj. místo, kde se v prachoplynném disku kolem mladé hvězdy mění vodní pára v led," říká Pamela Marcum. "To je velmi důležité, protože se domníváme, že právě zde vznikají obří plynné planety. Nejhmotnější planetární jádra vznikají v blízkosti sněžné čáry, protože podmínky zde jsou nejlepší pro jejich vytvoření z ledu a horniny." (Lepkavé částice ledu pomáhají vzniku planet právě tak jako vám pomáhají vytvořit sněhové koule, které pak házíte po nic netušících osobách.)

"Jakmile se již jednou velké jádro vytvoří, jeho gravitace se stává dostatečně silnou, přitahuje z okolí plynný vodík a hélium, které jádro pevně obklopují. Následně mohou tato velká jádra vyrůst do podoby plynných obrů, jako je Jupiter či Saturn. Jinak zůstanou malými planetami z ledu a kamení."

"SOFIA bude rovněž schopná přesně určit, kde jsou uvnitř protoplanetárního disku rozmístěny základní stavební látky, jako je kyslík, metan či oxid uhličitý." Ze znalosti, kde se v disku nacházejí jednotlivé substance, se dozvíme, jak se skládají dohromady a jak se z nich vytvářejí planety.

Pohled na dalekohled létající observatoře SOFIA
Pohled na dalekohled létající observatoře SOFIA
Jednou z klíčových vlastností observatoře je schopnost doplňovat jiná pozorování v infračerveném oboru. Během předpokládané 20leté životnosti může navazovat na výzkumy, prováděné kosmickými observatořemi a rozšiřovat tak jejich poznatky. Pokud například observatoř, jako je WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objeví něco, co zasluhuje více pozornosti, SOFIA se na tento zdroj může zaměřit déle a podrobně jej studovat, zatímco WISE bude pokračovat v přehlídce celé oblohy.

"Kosmická observatoř WISE byla zkonstruována k průzkumu celé oblohy v oboru infračerveného záření shromažďováním přehledových údajů o velkém množství objektů, nikoliv k jejich detailnímu studiu," vysvětluje Pamela Marcum. "Naopak SOFIA má právě dostatek času zabývat se detailním výzkumem vybraných zdrojů IR záření."

Na rozdíl od kosmických observatoří se létající dalekohled SOFIA "po letu vrací zpět do hangáru", kde mohou být pravidelně její přístroje opravovány, přizpůsobovány nebo dokonce vyměněny za nové a dokonalejší vědecké vybavení v závislosti na požadovaném výzkumu.

Létající observatoř SOFIA představuje německý dalekohled o průměru 2,5 m a hmotnosti 17 tun, který je zabudován na palubě upraveného letounu Boeing 747SP. Ve výzkumu naváže na úspěchy Kuiperovy létající observatoře, která byla vybavena dalekohledem o průměru 91,5 cm a astronomům sloužila v letech 1974 až 1995.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »