Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  SOFIA bude pátrat po tajemství zrodu planet

SOFIA bude pátrat po tajemství zrodu planet

Létající stratosférická observatoř SOFIA
Létající stratosférická observatoř SOFIA
SOFIA je zkratka pro létající stratosférickou observatoř (Stratospheric Observatory for Infrared Astronomy), pracující v oboru infračerveného záření. Jejím úkolem bude studovat vesmír během letu ve stratosféře - ve výšce kolem 14 km nad zemským povrchem. Pravidelné operační lety největší moderní létající observatoře by měly být zahájeny ještě v roce 2010.

"SOFIA je zařízení k realizaci určitých velkolepých výzkumů," říká vědecká pracovnice projektu Pamela Marcum. "Tak například tento dalekohled nám pomůže vyřešit otázku, jak vznikaly planety a jak se vyvíjela naše Sluneční soustava."

Jako mobilní observatoř může SOFIA létat kdykoliv a kdekoliv. Může se přemístit do oblasti výhodné k pozorování mimořádně zajímavého astronomického úkazu, jako jsou například zákryty hvězd (což nastává v případě, kdy těleso Sluneční soustavy přechází přesně před vzdálenými hvězdami). Úkaz se dá pozorovat jen z určitého místa - pozemní observatoř do vhodné lokality přemístit nelze. Navíc observatoř SOFIA se během pozorování pohybuje nad nejhustší vrstvou zemské atmosféry (nad oblačností, a především má pod sebou 99 % vodní páry), což jí umožní lepší pozorování vesmírných objektů právě v oboru infračerveného záření.

Ačkoliv se naše Galaxie doslova hemží planetárními soustavami, astronomové zatím přesně nevědí, jak vznikly. Je to proto, že běžné dalekohledy nemohou svým pohledem proniknout přes obří hustá oblaka prachu a plynů, z nichž se rodí planety. Při pozorování v oboru infračerveného záření může observatoř SOFIA nahlédnout za hustý závoj a pozorovat proces zrození - ukázat tak astronomům, jak se jednotlivé molekuly skládají dohromady a vytvářejí nový objekt.

"SOFIA bude schopná lokalizovat ve vznikajících planetárních soustavách tzv. sněžnou čáru, tj. místo, kde se v prachoplynném disku kolem mladé hvězdy mění vodní pára v led," říká Pamela Marcum. "To je velmi důležité, protože se domníváme, že právě zde vznikají obří plynné planety. Nejhmotnější planetární jádra vznikají v blízkosti sněžné čáry, protože podmínky zde jsou nejlepší pro jejich vytvoření z ledu a horniny." (Lepkavé částice ledu pomáhají vzniku planet právě tak jako vám pomáhají vytvořit sněhové koule, které pak házíte po nic netušících osobách.)

"Jakmile se již jednou velké jádro vytvoří, jeho gravitace se stává dostatečně silnou, přitahuje z okolí plynný vodík a hélium, které jádro pevně obklopují. Následně mohou tato velká jádra vyrůst do podoby plynných obrů, jako je Jupiter či Saturn. Jinak zůstanou malými planetami z ledu a kamení."

"SOFIA bude rovněž schopná přesně určit, kde jsou uvnitř protoplanetárního disku rozmístěny základní stavební látky, jako je kyslík, metan či oxid uhličitý." Ze znalosti, kde se v disku nacházejí jednotlivé substance, se dozvíme, jak se skládají dohromady a jak se z nich vytvářejí planety.

Pohled na dalekohled létající observatoře SOFIA
Pohled na dalekohled létající observatoře SOFIA
Jednou z klíčových vlastností observatoře je schopnost doplňovat jiná pozorování v infračerveném oboru. Během předpokládané 20leté životnosti může navazovat na výzkumy, prováděné kosmickými observatořemi a rozšiřovat tak jejich poznatky. Pokud například observatoř, jako je WISE (Wide-field Infrared Survey Explorer) objeví něco, co zasluhuje více pozornosti, SOFIA se na tento zdroj může zaměřit déle a podrobně jej studovat, zatímco WISE bude pokračovat v přehlídce celé oblohy.

"Kosmická observatoř WISE byla zkonstruována k průzkumu celé oblohy v oboru infračerveného záření shromažďováním přehledových údajů o velkém množství objektů, nikoliv k jejich detailnímu studiu," vysvětluje Pamela Marcum. "Naopak SOFIA má právě dostatek času zabývat se detailním výzkumem vybraných zdrojů IR záření."

Na rozdíl od kosmických observatoří se létající dalekohled SOFIA "po letu vrací zpět do hangáru", kde mohou být pravidelně její přístroje opravovány, přizpůsobovány nebo dokonce vyměněny za nové a dokonalejší vědecké vybavení v závislosti na požadovaném výzkumu.

Létající observatoř SOFIA představuje německý dalekohled o průměru 2,5 m a hmotnosti 17 tun, který je zabudován na palubě upraveného letounu Boeing 747SP. Ve výzkumu naváže na úspěchy Kuiperovy létající observatoře, která byla vybavena dalekohledem o průměru 91,5 cm a astronomům sloužila v letech 1974 až 1995.

Zdroj: www.physorg
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »