Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda DAWN u cíle č. 1
Ivo Míček Vytisknout článek

Sonda DAWN u cíle č. 1

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
V sobotu 16.7.2011 se na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta dostala první umělá družice DAWN (Země byla v té době vzdálená 188 mil km a sonda urazila 2.8 mld km).

Družici čeká rok snímkování a dalších měření z výšky 680 km a po půl roce pak z výšky 180 km nad povrchem planetky. Pak zamíří k trpasličí planetě Cereře - díky iontovým motorům tak překoná dalších 1.5 mld km.

Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Ředitel NASA Charles Bolden uvedl, že výzkum družice DAWN má pomoci pochopit počátek a formování naší Sluneční soustavy. Předpokládá se, že získaná data také podpoří další výzkum a možný let člověka k planetce v r. 2025, což jako jeden z cílů vytýčil pro NASA prezident Obama.

Hlavním vědecká očekávání se soustředí na zjištění přesných fyzikálních charakteristik těles, jejich složení, určení povrchových útvarů a vnitřní struktury, hustoty a homogenity, porovnání "suché" Vesty a "mokré" Cerery.

Sonda DAWN byla vypuštěna 27.9.2007 pomocí nosné rakety Delta II a po gravitačním průletu kolem planety Mars v r. 2009 byla její dráha upravena tak, aby dosáhla planetku Vesta. Postupně bude kolem ní kroužit, po roce opustí oběžnou dráhu kolem planetky a přeletí k trpasličí planetě Cereře, kde se očekává zahájení dalšího půlročního průzkumu v únoru 2015. Na konci července 2015 bude sonda zaparkována na dráze ve výšce 700 km nad povrchem Cerery tak, aby nedošlo ke srážce nejméně 50 let.

Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Vedle kamer pro snímkování ve viditelném a infračerveném oboru nese sadu spektrometrů a zařízení pro měření vzdálenosti nad povrchem a gravitačního pole, gama záření a toku neutronů. Pohon obstarávají 3 iontové motory, které během předpokládaných 2 100 dní činnosti spotřebují 425 kg xenonu, elektrickou energii bude sonda získávat z rozměrných slunečních baterií (2 panely 8.3 m x 2.3 m) o výkonu 10 kW. Startovací hmotnost sondy byla 1 217 kg, náklady celkem představují 466 mil USD, z toho 373 mil USD stála konstrukce a vypuštění sondy a zbývajících 93 mil USD bude stát 10 let řízení letu a zpracování získaných dat. Vedle NASA a amerických univerzit se na vývoji sondy a odborném programu dále podílejí odborná pracoviště v Německu a Itálii.

Na čipu 8x8 mm je uloženo 365 000 jmen z celého světa, které lidé zaslali v rámci kampaně "Pošlete své jméno do pásu planetek".

Planetka Vesta byla objevena H. Olbersem 29.3.1807 a dostala pořadové číslo 4, její průměr se odhaduje na 530 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 327.6 dne ve vzdálenosti 2.1- 2.5 AU.

Trpasličí planeta Ceres byla objevena G. Piazzim 1.1.1801, je to první a zároveň největší těleso v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, má rovníkový průměr 975 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 680.26 dne ve vzdálenosti 2.5-2.9 AU.

Další informace o misi Dawn lze najít na adrese: http://www.nasa.gov/dawn a http://dawn.jpl.nasa.gov




O autorovi



21. vesmírný týden 2026

21. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 18. 5. do 24. 5. 2026. Měsíc bude v první čtvrti a na večerní obloze vytvoří pěkné seskupení s planetami Venuší a Jupiterem. V pondělí se poměrně blízko k Zemi přiblíží asi 20 metrů velká planetka. Slunce je téměř beze skvrn, ale jedna aktivní oblast o sobě dává vědět. K ISS byla vypuštěna nákladní loď Dragon 2. Očekáváme 12. testovací let Super Heavy Starship. Ke startu se chystá raketa Vega-C s misí SMILE. 70 let slaví Pavel Suchan, dlouholetý člen ČAS a tajemník Astronomického ústavu AV ČR.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

M92

Messier 92 – starobylá guľová hviezdokopa v Herkulovi Messier 92, známa aj ako M92 alebo NGC 6341, je guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v severnom súhvezdí Herkules. Patrí medzi najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy, no napriek tomu býva často v tieni slávnejšej hviezdokopy M13, ktorá sa nachádza v rovnakej oblasti oblohy. M92 je síce o niečo menej nápadná a menšia, ale z fyzikálneho hľadiska ide o mimoriadne zaujímavý objekt. Hviezdokopu objavil nemecký astronóm Johann Elert Bode 27. decembra 1777. Charles Messier ju nezávisle znovuobjavil 18. marca 1781 a zaradil ju ako 92. objekt do svojho katalógu. V roku 1783 sa Williamovi Herschelovi podarilo v tejto hmlistej škvrnke rozlíšiť jednotlivé hviezdy, čím sa potvrdilo, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M92 sa nachádza vo vzdialenosti približne 26 700 svetelných rokov od Zeme. Od stredu našej Galaxie je vzdialená asi 33 000 svetelných rokov a leží približne 16 000 svetelných rokov nad galaktickou rovinou. Skutočný priemer hviezdokopy sa odhaduje na približne 108 svetelných rokov a jej hmotnosť zodpovedá asi 330 000 hmotnostiam Slnka. Táto hviezdokopa patrí medzi najstaršie známe objekty v Mliečnej ceste. Jej vek sa odhaduje približne na 11 miliárd rokov. Typickým znakom takýchto starých guľových hviezdokôp je veľmi nízky obsah ťažších prvkov. M92 má mimoriadne nízku metalicitu – obsah železa je len asi 0,5 % hodnoty, ktorú pozorujeme pri Slnku. To znamená, že jej hviezdy vznikli veľmi skoro v histórii Galaxie, ešte v období, keď medzihviezdny plyn nebol výrazne obohatený prvkami vytvorenými v predchádzajúcich generáciách hviezd. Zaujímavosťou je, že M92 obsahuje aj premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré sú typické pre staré hviezdne populácie. Tieto hviezdy astronómom pomáhajú určovať vzdialenosti vo vesmíre. V hviezdokope boli zároveň pozorované aj röntgenové zdroje, pričom časť z nich môže súvisieť s kataklizmatickými premennými hviezdami – teda tesnými dvojhviezdnymi systémami, v ktorých jedna hviezda odoberá hmotu svojmu sprievodcovi. M92 sa k nám približuje rýchlosťou približne 112 km/s. Má aj jednu nezvyčajnú historicko-astronomickú zaujímavosť: v dôsledku precesie zemskej osi sa severný nebeský pól pred približne 12 000 rokmi nachádzal menej ako jeden stupeň od tejto hviezdokopy. M92 tak bola v dávnej minulosti akousi „severnou polárnou hviezdokopou“ a podobná situácia nastane znovu približne o 14 000 rokov. Hoci na oblohe nepôsobí tak dominantne ako M13, Messier 92 je v skutočnosti jednou z najvýznamnejších a najstarších guľových hviezdokôp našej Galaxie. Na astrofotografii vyniká jej husté, jasné jadro obklopené množstvom slabších hviezd, ktoré spolu vytvárajú obraz dávnej populácie hviezd z mladých čias Mliečnej cesty. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 166x60sec. R, 165x60sec. G, 162x60sec. B, 196x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 29.4. až 3.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »