Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda DAWN u cíle č. 1
Ivo Míček Vytisknout článek

Sonda DAWN u cíle č. 1

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
V sobotu 16.7.2011 se na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta dostala první umělá družice DAWN (Země byla v té době vzdálená 188 mil km a sonda urazila 2.8 mld km).

Družici čeká rok snímkování a dalších měření z výšky 680 km a po půl roce pak z výšky 180 km nad povrchem planetky. Pak zamíří k trpasličí planetě Cereře - díky iontovým motorům tak překoná dalších 1.5 mld km.

Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Ředitel NASA Charles Bolden uvedl, že výzkum družice DAWN má pomoci pochopit počátek a formování naší Sluneční soustavy. Předpokládá se, že získaná data také podpoří další výzkum a možný let člověka k planetce v r. 2025, což jako jeden z cílů vytýčil pro NASA prezident Obama.

Hlavním vědecká očekávání se soustředí na zjištění přesných fyzikálních charakteristik těles, jejich složení, určení povrchových útvarů a vnitřní struktury, hustoty a homogenity, porovnání "suché" Vesty a "mokré" Cerery.

Sonda DAWN byla vypuštěna 27.9.2007 pomocí nosné rakety Delta II a po gravitačním průletu kolem planety Mars v r. 2009 byla její dráha upravena tak, aby dosáhla planetku Vesta. Postupně bude kolem ní kroužit, po roce opustí oběžnou dráhu kolem planetky a přeletí k trpasličí planetě Cereře, kde se očekává zahájení dalšího půlročního průzkumu v únoru 2015. Na konci července 2015 bude sonda zaparkována na dráze ve výšce 700 km nad povrchem Cerery tak, aby nedošlo ke srážce nejméně 50 let.

Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Vedle kamer pro snímkování ve viditelném a infračerveném oboru nese sadu spektrometrů a zařízení pro měření vzdálenosti nad povrchem a gravitačního pole, gama záření a toku neutronů. Pohon obstarávají 3 iontové motory, které během předpokládaných 2 100 dní činnosti spotřebují 425 kg xenonu, elektrickou energii bude sonda získávat z rozměrných slunečních baterií (2 panely 8.3 m x 2.3 m) o výkonu 10 kW. Startovací hmotnost sondy byla 1 217 kg, náklady celkem představují 466 mil USD, z toho 373 mil USD stála konstrukce a vypuštění sondy a zbývajících 93 mil USD bude stát 10 let řízení letu a zpracování získaných dat. Vedle NASA a amerických univerzit se na vývoji sondy a odborném programu dále podílejí odborná pracoviště v Německu a Itálii.

Na čipu 8x8 mm je uloženo 365 000 jmen z celého světa, které lidé zaslali v rámci kampaně "Pošlete své jméno do pásu planetek".

Planetka Vesta byla objevena H. Olbersem 29.3.1807 a dostala pořadové číslo 4, její průměr se odhaduje na 530 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 327.6 dne ve vzdálenosti 2.1- 2.5 AU.

Trpasličí planeta Ceres byla objevena G. Piazzim 1.1.1801, je to první a zároveň největší těleso v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, má rovníkový průměr 975 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 680.26 dne ve vzdálenosti 2.5-2.9 AU.

Další informace o misi Dawn lze najít na adrese: http://www.nasa.gov/dawn a http://dawn.jpl.nasa.gov




O autorovi



23. vesmírný týden 2025

23. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 2. 6. do 8. 6. 2025. Měsíc bude v první čtvrti a je viditelný na večerní obloze večer. Z večerní oblohy mizí Jupiter, který se potkává s Merkurem. Zbývá zde pouze Mars ve Lvu. Ráno se zlepšuje viditelnost Saturnu a nejjasnějším objektem je Venuše nízko nad obzorem. Aktivita Slunce je vysoká a očekáváme polární záře. Čína vypustila sondu Tianwen-2 k malé planetce, kvazi-měsíci Země Kamo’oalewa . Proběhl devátý letový test Super Heavy Starship. Před 400 lety se narodil významný italský astronom Giovanni Domenico Cassini.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Simeis 147

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2025 obdržel snímek „Simeis 147- Spaghetti nebula“, jehož autorem je astrofotograf Pavel Pech     „Spaghetti nebula“ – co se skrývá za tímto pojmem? Možná se nám vybaví „Spaghetti western“, jenž se stal filmovým pojmem, byť trochu

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

I

NLC

Další informace »