Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda DAWN u cíle č. 1
Ivo Míček Vytisknout článek

Sonda DAWN u cíle č. 1

Kresba sondy DAWN.
Kresba sondy DAWN.
V sobotu 16.7.2011 se na oběžnou dráhu kolem planetky Vesta dostala první umělá družice DAWN (Země byla v té době vzdálená 188 mil km a sonda urazila 2.8 mld km).

Družici čeká rok snímkování a dalších měření z výšky 680 km a po půl roce pak z výšky 180 km nad povrchem planetky. Pak zamíří k trpasličí planetě Cereře - díky iontovým motorům tak překoná dalších 1.5 mld km.

Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Planetka Vesta ze vzdálenosti 41 000 km zachycená sondou DAWN 9.7.2011 – detail na obrázku odpovídá přibl. 3,8 km. Kredit: NASA / JPL-Caltech / UCLA / MPS / DLR / IDA
Ředitel NASA Charles Bolden uvedl, že výzkum družice DAWN má pomoci pochopit počátek a formování naší Sluneční soustavy. Předpokládá se, že získaná data také podpoří další výzkum a možný let člověka k planetce v r. 2025, což jako jeden z cílů vytýčil pro NASA prezident Obama.

Hlavním vědecká očekávání se soustředí na zjištění přesných fyzikálních charakteristik těles, jejich složení, určení povrchových útvarů a vnitřní struktury, hustoty a homogenity, porovnání "suché" Vesty a "mokré" Cerery.

Sonda DAWN byla vypuštěna 27.9.2007 pomocí nosné rakety Delta II a po gravitačním průletu kolem planety Mars v r. 2009 byla její dráha upravena tak, aby dosáhla planetku Vesta. Postupně bude kolem ní kroužit, po roce opustí oběžnou dráhu kolem planetky a přeletí k trpasličí planetě Cereře, kde se očekává zahájení dalšího půlročního průzkumu v únoru 2015. Na konci července 2015 bude sonda zaparkována na dráze ve výšce 700 km nad povrchem Cerery tak, aby nedošlo ke srážce nejméně 50 let.

Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Dráha sondy ve Sluneční soustavě.
Vedle kamer pro snímkování ve viditelném a infračerveném oboru nese sadu spektrometrů a zařízení pro měření vzdálenosti nad povrchem a gravitačního pole, gama záření a toku neutronů. Pohon obstarávají 3 iontové motory, které během předpokládaných 2 100 dní činnosti spotřebují 425 kg xenonu, elektrickou energii bude sonda získávat z rozměrných slunečních baterií (2 panely 8.3 m x 2.3 m) o výkonu 10 kW. Startovací hmotnost sondy byla 1 217 kg, náklady celkem představují 466 mil USD, z toho 373 mil USD stála konstrukce a vypuštění sondy a zbývajících 93 mil USD bude stát 10 let řízení letu a zpracování získaných dat. Vedle NASA a amerických univerzit se na vývoji sondy a odborném programu dále podílejí odborná pracoviště v Německu a Itálii.

Na čipu 8x8 mm je uloženo 365 000 jmen z celého světa, které lidé zaslali v rámci kampaně "Pošlete své jméno do pásu planetek".

Planetka Vesta byla objevena H. Olbersem 29.3.1807 a dostala pořadové číslo 4, její průměr se odhaduje na 530 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 327.6 dne ve vzdálenosti 2.1- 2.5 AU.

Trpasličí planeta Ceres byla objevena G. Piazzim 1.1.1801, je to první a zároveň největší těleso v pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, má rovníkový průměr 975 km a kolem Slunce oběhne jednou za 1 680.26 dne ve vzdálenosti 2.5-2.9 AU.

Další informace o misi Dawn lze najít na adrese: http://www.nasa.gov/dawn a http://dawn.jpl.nasa.gov




O autorovi



41. vesmírný týden 2025

41. vesmírný týden 2025

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 6. 10. do 12. 10. 2025. Měsíc je počátkem týdne v úplňku a na konci týdne přestává být vidět na večerní obloze. To umožní lepší viditelnost dvou komet, jejichž nástup na večerní oblohu s nadějí očekáváme. Kometa C/2025 A6 (Lemmon) bude vidět zatím jen dalekohledem a trochu obtížněji, ale snad také menším dalekohledem, by mohla být vidět i C/2025 R2 (SWAN). Planeta Saturn je vidět celou noc a bude v konjunkci s Měsícem. Jupiter a Venuše jsou vidět nejlépe ráno. Slunce je poměrně aktivní a opět nastaly slabé polární záře. V plánech startů raket nyní figuruje výhradně Falcon 9 s telekomunikačními družicemi Starlink a Kuiper. Sto let od narození by oslavil významný český astronom Miroslav Plavec.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Když se blýská v dáli

Titul Česká astrofotografie měsíce za září 2025 obdržel snímek „Když se blýská v dáli“, jehož autorem je astrofotograf Lukáš Veselý Měsíc září je již dávno za námi a s ním i další kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce. A tentokrát se porota opravdu „zapotila“. Ze 42 zaslaných snímků vybrat ten

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

C/2025 A6 (Lemmon) Koláž

Jde o koláž mnoha snímků, datumy jsou vepsané přímo do fotek. Jde o mix záběrů z astromodifikovaného Canonu 60D, 200 mm F2.8 USM II (Crop) + Seestaru S50. Comet aligned v Pixinsight a další post produkce klasická pro komety. Vyhradil jsem si na ní prakticky všechny jasné noci. Překvapením byla trhlina v oblačnosti trvající asi 1,5 hodiny v noci na 7.10, kdy se po úmorné práci podařilo kometu z dat vydolovat. Situaci značně komplikoval Měsíc. Zajímavostí je nedaleká galaxie NGC 3180.

Další informace »