Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Deep Impact má problémy s kamerou

Sonda Deep Impact má problémy s kamerou

Deep_Impact_crash.jpg
Americká kosmická sonda Deep Impact byla vypuštěna 12. 1. 2005 ke kometě Tempel 1. Kolem cílové komety prolétne hlavní část sondy 4. 7. 2005. Ještě předtím se od mateřské sondy oddělí "projektil" o hmotnosti 372 kg, který bude bombardovat kometární jádro - ledové "srdce" komety Tempel 1. Pomocí veškerých přístrojů na mateřské sondě, a dále pozemními dalekohledy, bude sledován vznik kráteru a studován pevný i plynný materiál, vyhozený do okolí jádra komety jako důsledek řízené srážky.

V průběhu první etapy letu byla provedena prověrka všech systémů sondy a testování vědecké aparatury. Konkrétně byla například prověřena činnost autonomního navigačního systému, který jako oporné navigační body využívá Měsíc a planetu Jupiter. V plánu byly rovněž 2 korekce dráhy. První z nich byla natolik úspěšná, že druhá korekce mohla být zrušena.

Deep_Impact-HRI.jpg

Bohužel, byla zjištěna menší závada na hlavním dalekohledu mateřské sondy. V důsledku vlhkosti, která se dostala do tubusu během předstartovních příprav na kosmodromu a během průletu atmosférou při startu, nelze dalekohled stoprocentně zaostřit. Chyba se projevila během pořízení zkušebního snímku. Tým vědců se nyní pokusí na dálku tuto závadu odstranit. I když se nepodaří závadu odstranit, kvalita pořízených fotografií bude dostatečná k získání detailních snímků povrchu kometárního jádra.

"Přesto očekáváme získání kvalitních a detailních snímků povrchu jádra komety Tempel 1, jaké kdy byly pořízeny," říká Michael A´Hearn, University of Maryland.

Dá se říci, že sonda nyní zahájila druhou etapu letu - let po takové dráze, která ji dovede na "kolizní" kurs s dráhou komety. Měsíc před setkáním s kometou provedou pracovníci řídícího centra další prověrky přístrojového vybavení sondy a přesný výpočet případné korekce dráhy.

Hlavním přístrojem mateřské sondy Deep Impact je dalekohled HRI (High Resolution Instrument) o průměru 30 cm. Dalekohled bude přivádět světlo současně do multispektrální kamery a do infračerveného spektrometru za účelem pořízení fotografií, zachycujících změny na povrchu jádra komety během impaktu. Dále je na mateřské sondě dalekohled o průměru 12 cm se středním rozlišením, který bude pořizovat širokoúhlé záběry jak nejrychleji to bude možné.

Impaktor je rovněž vybaven kamerou, která bude pořizovat detailní fotografie do posledního okamžiku před srážkou. Měděný projektil narazí do jádra komety rychlostí 37 000 km/h (tj. přibližně 10 m/s), přičemž bude uvolněna energie odpovídající explozi o ekvivalentu 4,5 tuny TNT. Předpokládá se vytvoření kráteru o průměru zhruba 100 m a hloubce přibližně 30 m. Do okolí komety bude vyvrženo velké množství prachu a plynů.

V okamžiku srážky bude hlavní sonda prolétávat ve vzdálenosti asi 8 000 km a bude se rychle přibližovat ke kometě, k níž se nejvíce přiblíží na vzdálenost 480 km. Vědci očekávají, že vyvržený materiál z čerstvě vytvořeného kráteru se během několika minut usadí, což zaručí dobrou viditelnost kráteru a okolního povrchu jádra komety. Dalekohled HRI bude v tomto okamžiku pořizovat snímky, na nichž budou patrny útvary větší než 1,8 m.

Tento experiment má několik cílů: z rozboru vyvrženého materiálu určit vnitřní stavbu jádra komety, prověřit případnou možnost změny dráhy malých těles ve sluneční soustavě a získat informace o podmínkách v době vzniku sluneční soustavy. Mise bude ukončena měsíc po srážce s kometou.

Informace o startu kosmické sondy najdete například v článku Sonda Deep Impact odstartovala ke kometě.

Zdroj: spaceflightnow.com a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »