Sonda Deep Impact má problémy s kamerou

V průběhu první etapy letu byla provedena prověrka všech systémů sondy a testování vědecké aparatury. Konkrétně byla například prověřena činnost autonomního navigačního systému, který jako oporné navigační body využívá Měsíc a planetu Jupiter. V plánu byly rovněž 2 korekce dráhy. První z nich byla natolik úspěšná, že druhá korekce mohla být zrušena.

Bohužel, byla zjištěna menší závada na hlavním dalekohledu mateřské sondy. V důsledku vlhkosti, která se dostala do tubusu během předstartovních příprav na kosmodromu a během průletu atmosférou při startu, nelze dalekohled stoprocentně zaostřit. Chyba se projevila během pořízení zkušebního snímku. Tým vědců se nyní pokusí na dálku tuto závadu odstranit. I když se nepodaří závadu odstranit, kvalita pořízených fotografií bude dostatečná k získání detailních snímků povrchu kometárního jádra.

"Přesto očekáváme získání kvalitních a detailních snímků povrchu jádra komety Tempel 1, jaké kdy byly pořízeny," říká Michael A´Hearn, University of Maryland.

Dá se říci, že sonda nyní zahájila druhou etapu letu - let po takové dráze, která ji dovede na "kolizní" kurs s dráhou komety. Měsíc před setkáním s kometou provedou pracovníci řídícího centra další prověrky přístrojového vybavení sondy a přesný výpočet případné korekce dráhy.

Hlavním přístrojem mateřské sondy Deep Impact je dalekohled HRI (High Resolution Instrument) o průměru 30 cm. Dalekohled bude přivádět světlo současně do multispektrální kamery a do infračerveného spektrometru za účelem pořízení fotografií, zachycujících změny na povrchu jádra komety během impaktu. Dále je na mateřské sondě dalekohled o průměru 12 cm se středním rozlišením, který bude pořizovat širokoúhlé záběry jak nejrychleji to bude možné.

Impaktor je rovněž vybaven kamerou, která bude pořizovat detailní fotografie do posledního okamžiku před srážkou. Měděný projektil narazí do jádra komety rychlostí 37 000 km/h (tj. přibližně 10 m/s), přičemž bude uvolněna energie odpovídající explozi o ekvivalentu 4,5 tuny TNT. Předpokládá se vytvoření kráteru o průměru zhruba 100 m a hloubce přibližně 30 m. Do okolí komety bude vyvrženo velké množství prachu a plynů.

V okamžiku srážky bude hlavní sonda prolétávat ve vzdálenosti asi 8 000 km a bude se rychle přibližovat ke kometě, k níž se nejvíce přiblíží na vzdálenost 480 km. Vědci očekávají, že vyvržený materiál z čerstvě vytvořeného kráteru se během několika minut usadí, což zaručí dobrou viditelnost kráteru a okolního povrchu jádra komety. Dalekohled HRI bude v tomto okamžiku pořizovat snímky, na nichž budou patrny útvary větší než 1,8 m.

Tento experiment má několik cílů: z rozboru vyvrženého materiálu určit vnitřní stavbu jádra komety, prověřit případnou možnost změny dráhy malých těles ve sluneční soustavě a získat informace o podmínkách v době vzniku sluneční soustavy. Mise bude ukončena měsíc po srážce s kometou.

Informace o startu kosmické sondy najdete například v článku Sonda Deep Impact odstartovala ke kometě.

Zdroj: spaceflightnow.com a spacenews.ru
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí