Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda Deep Impact odstartovala ke kometě Tempel 1

Sonda Deep Impact odstartovala ke kometě Tempel 1

trajectory_DeepImpact.jpg
Z mysu Canaveral (Florida) 12. ledna 2005 v 1:47:08 odpoledne místního času (19:47:08 SEČ) odstartovala raketa Boeing Delta 2 nesoucí sondu Deep Impact ("Drtivý dopad").

Cesta ke kometě Tempel 1 (efemeridy), ležící ve vzdálenosti 257,5 miliónů km od Slunce v hlavním pásu planetek mezi Marsem a Jupiterem, bude trvat 6 měsíců. Setkání s kometou je naplánované na 4. července 2005.

Náraz a jeho důsledky budou sledovat kromě mateřské sondy Deep Impact také dalekohledy na oběžné dráze Země (HST, Chandra a Spitzer) a pozemské observatoře. Dopad, který nastane na osvětlené straně komety ve vzdálenosti 133,5 miliónů km od Země, by mohl být pozorovatelný na západním pobřeží USA, Havajských ostrovech, východní Austrálii a jižní části Tichého oceánu v 6:00 UT (7:00 SELČ).

"Nevíme, čím jsou komety tvořeny a nevíme, jak jsou pevné. Mohly by být jemné a prachové jako mísa kukuřičných lupínků, ale mohly by být jako betonový chodník. Při konstrukci projektilu jsme museli vzít v úvahu obě možnosti," řekl Jay Melosh z Arizonské university v Tucsonu a vědecký pracovník projektu.

Přesná velikost a tvar kometárního jádro nejsou známy. Předpokládá se, že jádro má v průměru 6 km a je protáhlé. "Deep Impact bude první misí, která odkryje horní vrstvu povrchu komety a pronikne blíže k jádru," řekl Tom Morgan, vědecký pracovník projektu. Jak bude kometa Tempel 1 reagovat na dopad projektilu je zatím velká neznámá. Velikost kráteru zatím odborníci nedovedou odhadnout. "Očekáváme kráter 90 m v průměru a 30 m hluboký, ale mohl by být i o velikosti fotbalového stadionu", řekl Michael A'Hearn z Univerzity v Marylandu. Ale současně upozorňuje, že někteří si myslí, že projektil povrch jen naruší, ale nevytvoří hluboký kráter.

"Proč rozumět kometám? Proč studovat komety vůbec? Komety jsou tvořeny původním materiálem naší sluneční soustavy a jsou tvořeny z materiálu, ze který byly vytvořeny všechny planety a Slunce," řekl Andy Dantzler, ředitel oddělení NASA pro výzkum sluneční soustavy.

Zdroj: www.spaceflightnow.com
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi



11. vesmírný týden 2026

11. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Jupiter, přechod Io a jejího stínu

Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“ Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

LDN 1622

LDN 1622 – Boogeyman Nebula Na tejto snímke je zachytená temná hmlovina LDN 1622, známa aj pod prezývkou Boogeyman Nebula. Nachádza sa v oblasti súhvezdia Orión a jej typický tvar vytvára dojem temnej postavy vystupujúcej z červeného vodíkového pozadia. Nejde o objekt, ktorý svieti vlastným svetlom. Tmavé štruktúry tvoria husté oblaky medzihviezdneho prachu, ktoré pohlcujú a tienia svetlo hviezd aj žiariaceho plynu za nimi. Práve kontrast medzi tmavou prachovou hmotou a jemne žiariacou emisnou hmlovinou robí z LDN 1622 jeden z najzaujímavejších objektov tejto časti oblohy. V takýchto oblakoch sa ukrýva materiál, z ktorého v budúcnosti môžu vznikať nové hviezdy. Fotografovanie podobných objektov je náročné najmä preto, že jemné prechody medzi prachom a slabou hmlovinou vyžadujú dostatok kvalitných dát aj citlivé spracovanie. Tento objekt som fotil už koncom roka, no pre neustále inverzné počasie, odhalenú chybu v firmware filtrového kolesa a dokonca aj zlé kalibračné snímky som nebol spokojný s výsledkom. A keďže máme prekvapujúco jasné noci, tak som sa k nemu vrátil a nafotil ho nanovo. A som s týmto výsledkom oveľa viac spokojný Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 115x180sec. R, 106x180sec. G, 106x180sec. B, 171x120sec. L, 90x600sec Halpha, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.1. až 7.3.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »