Sonda Deep Impact připravena ke startu ke kometě Tempel
mise ke kometi Tempel 1 Dne 30. prosince 2004 by měla z mysu Canaveral na Floridě odstartovat sonda "Deep Impact" ("Drtivý dopad"). Ale podle NASA se start neuskuteční dříve než 12. ledna 2005, kdy startovací okno je od 19:08:20 do 19:48:04 SEČ. Ke svému cíli - kometě Tempel 1 doletí sonda 4. července 2005.
V té době bude ve vzdálenosti 133,6 miliónů km od Země. Při blízkém průletu kolem komety sonda uvolní měděný projektil (Impactor) o hmotnosti 372 kg, který se s kometou srazí rychlostí 37.000 km/h. Při dopadu na povrch komety vyhloubí kráter o rozměrech fotbalového hřiště a hloubce sedmiposchoďového domu. Prolétající mateřská část sondy bude celý tento jev fotografovat a sbírat další vědecká data, která se k Zemi dostanou prostřednictvím sítě sledovacích stanic DSN (Deep Space Network - globální systém určený pro komunikaci s blízkými i vzdálenými sondami NASA). Efekty způsobené dopadem Impactoru na povrch komety Tempel 1 (efemeridy) bude možno pozorovat i ze Země astronomickými dalekohledy.
Deep Impact je velmi náročná mise, jejímž cílem je odhalit složení komety z vyvrženého i odkrytého materiálu. Komety existují od počátku naší sluneční soustavy. Vědci předpokládají, že uvnitř těchto nebeských poutníků jsou stejné chemické sloučeniny, které jsou základními stavebními kameny, které umožnily vznik života na Zemi.
Mají komety a naše planeta něco společného? Na některé otázky by mise Deep Impact mohla odpovědět.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 30. 3. do 5. 4. 2026. Měsíc bude v úplňku. Večer je nízko nad západem jasná Venuše a vysoko nad jihozápadem podobně výrazný Jupiter. Pod Plejádami je ještě slabý Uran. Aktivita Slunce je lehce zvýšená, především vidíme hodně menších skvrn. Probíhají poslední přípravy na odpočet startu rakety SLS s lodí Orion, která pošle misi Artemis II na cestu kolem Měsíce. Zároveň bylo oznámeno zrušení stanice Gateway u Měsíce. Český VZLÚ podepsal dohodu s ESA o spolupráci na družici AMBIC. Před 60 lety se první umělou družicí Měsíce stala Luna 10.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
