Sonda Deep Impact připravena ke startu ke kometě Tempel
mise ke kometi Tempel 1 Dne 30. prosince 2004 by měla z mysu Canaveral na Floridě odstartovat sonda "Deep Impact" ("Drtivý dopad"). Ale podle NASA se start neuskuteční dříve než 12. ledna 2005, kdy startovací okno je od 19:08:20 do 19:48:04 SEČ. Ke svému cíli - kometě Tempel 1 doletí sonda 4. července 2005.
V té době bude ve vzdálenosti 133,6 miliónů km od Země. Při blízkém průletu kolem komety sonda uvolní měděný projektil (Impactor) o hmotnosti 372 kg, který se s kometou srazí rychlostí 37.000 km/h. Při dopadu na povrch komety vyhloubí kráter o rozměrech fotbalového hřiště a hloubce sedmiposchoďového domu. Prolétající mateřská část sondy bude celý tento jev fotografovat a sbírat další vědecká data, která se k Zemi dostanou prostřednictvím sítě sledovacích stanic DSN (Deep Space Network - globální systém určený pro komunikaci s blízkými i vzdálenými sondami NASA). Efekty způsobené dopadem Impactoru na povrch komety Tempel 1 (efemeridy) bude možno pozorovat i ze Země astronomickými dalekohledy.
Deep Impact je velmi náročná mise, jejímž cílem je odhalit složení komety z vyvrženého i odkrytého materiálu. Komety existují od počátku naší sluneční soustavy. Vědci předpokládají, že uvnitř těchto nebeských poutníků jsou stejné chemické sloučeniny, které jsou základními stavebními kameny, které umožnily vznik života na Zemi.
Mají komety a naše planeta něco společného? Na některé otázky by mise Deep Impact mohla odpovědět.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 23. 2. do 1. 3. 2026. Měsíc bude v první čtvrti, přiblíží se Uranu, Plejádám i Jupiteru. Ještě za světla po západu Slunce začíná být vidět Venuše. Za soumraku je dobře vidět Merkur a nízko je po setmění už i Saturn a Neptun. Za tmy je večer vysoko Uran a Jupiter. Aktivita Slunce velmi nízká. Test plnění rakety SLS kapalným kyslíkem a vodíkem byl úspěšný, mise Artemis II má zatím zelenou. NASA tvrdě zkritizovala Boeing za problémy mise Starlineru k ISS. Před 60 lety zasáhlo nefunkční pouzdro Veněry 3 planetu Venuši.
Titul Česká astrofotografie měsíce za leden 2026 obdržel snímek Adama Denka s názvem „Neobvykle jasná polární záře nad Českou republikou“
Co nám to naše Slunce tropí? Téměř dva roky po slunečním maximu a my tu máme „jednu polární záři za druhou“, byť je to řečeno trochu nadneseně. Ovšem ve chvíli,
Pokus o snímek komety C/2024 E1 (Wierzchos). Měřítko snímku je 6.8 arcsec/px, sever je nahoře, východ vlevo.
Kometa byla 10 stupňů nad obzorem, Slunce 17 stupňů pod obzorem. Nejvíce focení stěžoval Měsíc s 84 procenty osvětleného povrchu, ve výšce 58 stupňů nad obzorem, vzdálený 85 stupňů od komety. Vysoká atmosférická vlhkost postupně obalila techniku tenkou vrstvou jinovatky.
