Sonda Deep Impact připravena ke startu ke kometě Tempel
mise ke kometi Tempel 1 Dne 30. prosince 2004 by měla z mysu Canaveral na Floridě odstartovat sonda "Deep Impact" ("Drtivý dopad"). Ale podle NASA se start neuskuteční dříve než 12. ledna 2005, kdy startovací okno je od 19:08:20 do 19:48:04 SEČ. Ke svému cíli - kometě Tempel 1 doletí sonda 4. července 2005.
V té době bude ve vzdálenosti 133,6 miliónů km od Země. Při blízkém průletu kolem komety sonda uvolní měděný projektil (Impactor) o hmotnosti 372 kg, který se s kometou srazí rychlostí 37.000 km/h. Při dopadu na povrch komety vyhloubí kráter o rozměrech fotbalového hřiště a hloubce sedmiposchoďového domu. Prolétající mateřská část sondy bude celý tento jev fotografovat a sbírat další vědecká data, která se k Zemi dostanou prostřednictvím sítě sledovacích stanic DSN (Deep Space Network - globální systém určený pro komunikaci s blízkými i vzdálenými sondami NASA). Efekty způsobené dopadem Impactoru na povrch komety Tempel 1 (efemeridy) bude možno pozorovat i ze Země astronomickými dalekohledy.
Deep Impact je velmi náročná mise, jejímž cílem je odhalit složení komety z vyvrženého i odkrytého materiálu. Komety existují od počátku naší sluneční soustavy. Vědci předpokládají, že uvnitř těchto nebeských poutníků jsou stejné chemické sloučeniny, které jsou základními stavebními kameny, které umožnily vznik života na Zemi.
Mají komety a naše planeta něco společného? Na některé otázky by mise Deep Impact mohla odpovědět.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 28. 7. do 3. 8. 2025. Měsíc dorůstající do první čtvrti je nízko na večerní obloze. Mars již večer prakticky zmizel z dohledu. Zbývá tedy pohled na planety ráno, kde je nejvýše Saturn a níže Venuše a Jupiter. Aktivita Slunce je nízká. Místy, zatím na tmavé obloze, můžeme především nad ránem spatřit nějaké první Perseidy. Falcon 9 startující s družicemi TRACERS zažil odklad kvůli výpadku proudu a poté vytvořil na obloze světelný sloup. Padáky mise ExoMars otestovány. Před 30 lety letěla družice Magion 4 a před 415 lety nakreslil Galileo cosi kolem Saturnu, šlo o první záznam prstenců.
Titul Česká astrofotografie měsíce za červen 2025 obdržel snímek „Hmlovina Rozeta“, jehož autorem je astrofotograf Tomáš Dobrovodský
Pohledy do nebe jsou téměř vždy úžasným zážitkem. Úžasným o to více, že kromě významu vědeckého nám mohou způsobit často i estetický či emocionální šok. A co teprve
