Sonda Deep Impact připravena ke startu ke kometě Tempel
mise ke kometi Tempel 1 Dne 30. prosince 2004 by měla z mysu Canaveral na Floridě odstartovat sonda "Deep Impact" ("Drtivý dopad"). Ale podle NASA se start neuskuteční dříve než 12. ledna 2005, kdy startovací okno je od 19:08:20 do 19:48:04 SEČ. Ke svému cíli - kometě Tempel 1 doletí sonda 4. července 2005.
V té době bude ve vzdálenosti 133,6 miliónů km od Země. Při blízkém průletu kolem komety sonda uvolní měděný projektil (Impactor) o hmotnosti 372 kg, který se s kometou srazí rychlostí 37.000 km/h. Při dopadu na povrch komety vyhloubí kráter o rozměrech fotbalového hřiště a hloubce sedmiposchoďového domu. Prolétající mateřská část sondy bude celý tento jev fotografovat a sbírat další vědecká data, která se k Zemi dostanou prostřednictvím sítě sledovacích stanic DSN (Deep Space Network - globální systém určený pro komunikaci s blízkými i vzdálenými sondami NASA). Efekty způsobené dopadem Impactoru na povrch komety Tempel 1 (efemeridy) bude možno pozorovat i ze Země astronomickými dalekohledy.
Deep Impact je velmi náročná mise, jejímž cílem je odhalit složení komety z vyvrženého i odkrytého materiálu. Komety existují od počátku naší sluneční soustavy. Vědci předpokládají, že uvnitř těchto nebeských poutníků jsou stejné chemické sloučeniny, které jsou základními stavebními kameny, které umožnily vznik života na Zemi.
Mají komety a naše planeta něco společného? Na některé otázky by mise Deep Impact mohla odpovědět.
Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 9. 3. do 15. 3. 2026. Měsíc bude v poslední čtvrti. Za soumraku už je dobře vidět Venuše, naopak Saturn je již jen pro nadšence. Merkur, Mars a Neptun nejsou vidět vůbec. Vysoko na večerní obloze jsou slabý Uran a výrazný Jupiter. Aktivita Slunce nízká, ale jsou na něm nějaké skvrny. Večer je na obloze dvojice slabých komet Wierzchos a MAPS, ráno nabízí R3 PanSTARRS a 24P/Schaumasse. Kromě večerního zvířetníkového světla nabízí tmavá březnová noc i možnost vidět téměř všechny objekty Messiérova katalogu, což někteří amatéři podnikají jako celonoční pozorovací maraton. Raketa SLS nakonec použije v budoucnu nový horní stupeň z rakety Vulcan místo vyvíjeného EUS. Falcon 9 vynáší jednu várku Starlinků za druhou, výjimkou bude start s družicí EchoStar XXV. Od ISS odletěla první z nových japonských zásobovacích lodí HTV-X. Před 245 lety objevil William Herschel planetu Uran.
Titul Česká astrofotografie měsíce za únor 2026 obdržel snímek Karla Sandlera s názvem „Jupiter, přechod měsíce Io a jeho stínu“
Pohlédneme-li v současné době na noční oblohu, pravděpodobně nás zaujme jasný objekt, nacházející se nyní v souhvězdí Blíženců. Nejedná se o žádnou jasnou hvězdu.
