Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

New_Horizons_2.jpg
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

Startovní okno pro let k Plutu se otevírá 11. 1. 2006 a trvá do 14. 2. 2006. Jestliže se start uskuteční v průběhu prvních 23 dnů startovního okna, bude sonda zkoumat rovněž planetu Jupiter během gravitačního manévru. K největšímu přiblížení sondy k Jupiteru dojde ve dnech 25. 2. až 2. 3. 2007. Sonda se bude v této fázi letu pohybovat rychlostí 21 km/s. New Horizons prolétne 3krát až 4krát blíže k oblačné vrstvě Jupitera než sonda Cassini, a to ve vzdálenosti 31,7 až 32,4 poloměrů Jupitera. Kolem Pluta sonda prolétne v červenci 2015.

New_Horizons_draha.jpg

V opačném případě sonda zamíří přímo k Plutu (bez průletu kolem Jupitera), přičemž se prodlouží doba letu k této nejvzdálenější planetě. Pokud se start z nějakých důvodů neuskuteční během startovního okna počátkem roku 2006, bude ještě možné sondu vypustit v náhradním termínu ve dnech 2. až 15. 2. 2007. Nebude však možné realizovat gravitační urychlení průletem kolem Jupitera (planeta se bude v době průletu sondy drahou Jupitera nacházet mimo toto "křížení" drah) a průlet kolem Pluta se uskuteční až v roce 2020.

Po průletu kolem Pluta se sonda Pluto-Kuiper Belt stane prvním vyslancem lidstva, který bude mít za úkol studovat zblízka tělesa Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Tato etapa je naplánována na období 2016 až 2020.

Předpokládá se, že sonda New Horizons Pluto-Kuiper Belt prolétne kolem Pluta 14. 7. 2015 ve vzdálenosti 11 095 km rychlostí 13,78 km/s. K Charonu, měsíci planety Pluto, se sonda přiblíží na vzdálenost 26 700 km a bude se pohybovat vzájemnou rychlostí 13,88 km/s.

V současné době NASA zvažuje ještě druhou misi do oblasti Kuiperova pásu, tentokrát se počítá s průletem kolem planety Uran. Start by se mohl uskutečnit na přelomu let 2008/2009. Sonda v ceně 550 miliónů dolarů by prolétla kolem Urana v roce 2014 za pomoci gravitačního manévru při průletu kolem Jupitera a pokračovala by v letu do oblasti Kuiperova pásu.

Kuiperův pás by byl hlavním cílem sondy New Horizons 2 Kuiper Belt. "Planeta Uran se bude nacházet v blízkosti dráhy sondy a my využijeme této návštěvy k výzkumu planety moderními přístroji," říká Alan Stern, hlavní vědecký poradce ze Southwest Research Institute. Naposled Urana zkoumala americká kosmická sonda Voyager 2, která kolem planety prolétla 24. 1. 1986 (samozřejmě nepočítáme-li pozorování pozemními dalekohledy či pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST).

Zdroj: pluto.jhuapl.edu a Spaceflight 5/2005
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



20. vesmírný týden 2026

20. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 11. 5. do 17. 5. 2026. Měsíc bude v novu. Na večerní obloze se pomalu jasná Venuše níže nad obzorem blíží výše ležícímu Jupiteru. Ve čtvrtek 14. 5. nastane zatmění Europy měsícem Io. Aktivita Slunce je nízká, ale mohla by se zvýšit s tím, jak se natáčí jedna docela aktivní oblast. Kometa C/2025 R3 (PanSTARRS) se objevila i v astronomickém snímku dne NASA od českých astronomů. SpaceX už se blíží dalšímu testovacímu letu Super Heavy Starship. Sonda Psyche proletí na cestě k asteroidu kolem planety Mars. Aleš Svoboda ukončil základní výcvik v ESA. K ISS se má vydat nákladní Dragon a k čínské stanici Tiangong nákladní Tianzhou 10.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

LDN 1448

Titul Česká astrofotografie měsíce za březen 2026 obdržel snímek Zdeňka Vojče s názvem „LDN 1448“ Březnové kolo soutěže Česká astrofotografie měsíce, kterou zaštiťuje Česká astronomická společnost, vyhrál snímek s názvem „LDN 1448“ astrofotografa Zdeňka Vojče. Objekt označovaný jako LDN 1448, známý

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

Messier 3

Messier 3, známa aj ako M3 alebo NGC 5272, je výrazná guľová hviezdokopa nachádzajúca sa v súhvezdí Poľovné psy. Od Zeme je vzdialená približne 33 000 svetelných rokov a patrí medzi najväčšie a najjasnejšie guľové hviezdokopy severnej oblohy. Odhaduje sa, že obsahuje približne 500 000 hviezd. Objavil ju Charles Messier 3. mája 1764. Bola to vôbec prvá hmlovina v Messierovom katalógu, ktorú objavil samotný Messier. Spočiatku ju považoval za hmlistý objekt bez hviezd. Až William Herschel okolo roku 1784 rozlíšil jej hviezdnu povahu a ukázal, že nejde o hmlovinu, ale o husté zoskupenie hviezd. M3 patrí medzi najlepšie preskúmané guľové hviezdokopy. Mimoriadne zaujímavá je najmä veľkým počtom premenných hviezd. Dnes ich v nej poznáme viac než 270, čo je najviac zo všetkých známych guľových hviezdokôp. Významnú časť tvoria premenné hviezdy typu RR Lyrae, ktoré astronómovia využívajú aj ako dôležité indikátory vzdialeností vo vesmíre. Vek hviezdokopy sa odhaduje na približne 11,4 miliardy rokov, takže ide o veľmi starý objekt pochádzajúci z raných období vývoja našej Galaxie. M3 sa nachádza ďaleko nad rovinou Mliečnej cesty, približne 31 600 svetelných rokov, a zároveň asi 38 800 svetelných rokov od jej stredu. Je teda pomerne izolovaným členom galaktického hala. Na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 6,2 magnitúdy, takže za veľmi tmavej oblohy môže byť na hranici viditeľnosti voľným okom. V menšom ďalekohľade sa javí ako jemný hmlistý obláčik, no väčší ďalekohľad alebo astrofotografia odhalí jej skutočnú štruktúru – jasné a husté jadro obklopené tisíckami slabších hviezd. Práve vďaka tejto bohatej hviezdnej populácii je Messier 3 často považovaná za jednu z najkrajších guľových hviezdokôp severnej oblohy, hneď po známej M13 v Herkulovi. Fotené v čase okolo splnu Mesiaca, keďže nebolo čo fotiť vhodnejšie ???? Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 121x60sec. R, 105x60sec. G, 110x60sec. B, 180x30sec. L, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 27.4. až 1.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »