Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

New_Horizons_2.jpg
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

Startovní okno pro let k Plutu se otevírá 11. 1. 2006 a trvá do 14. 2. 2006. Jestliže se start uskuteční v průběhu prvních 23 dnů startovního okna, bude sonda zkoumat rovněž planetu Jupiter během gravitačního manévru. K největšímu přiblížení sondy k Jupiteru dojde ve dnech 25. 2. až 2. 3. 2007. Sonda se bude v této fázi letu pohybovat rychlostí 21 km/s. New Horizons prolétne 3krát až 4krát blíže k oblačné vrstvě Jupitera než sonda Cassini, a to ve vzdálenosti 31,7 až 32,4 poloměrů Jupitera. Kolem Pluta sonda prolétne v červenci 2015.

New_Horizons_draha.jpg

V opačném případě sonda zamíří přímo k Plutu (bez průletu kolem Jupitera), přičemž se prodlouží doba letu k této nejvzdálenější planetě. Pokud se start z nějakých důvodů neuskuteční během startovního okna počátkem roku 2006, bude ještě možné sondu vypustit v náhradním termínu ve dnech 2. až 15. 2. 2007. Nebude však možné realizovat gravitační urychlení průletem kolem Jupitera (planeta se bude v době průletu sondy drahou Jupitera nacházet mimo toto "křížení" drah) a průlet kolem Pluta se uskuteční až v roce 2020.

Po průletu kolem Pluta se sonda Pluto-Kuiper Belt stane prvním vyslancem lidstva, který bude mít za úkol studovat zblízka tělesa Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Tato etapa je naplánována na období 2016 až 2020.

Předpokládá se, že sonda New Horizons Pluto-Kuiper Belt prolétne kolem Pluta 14. 7. 2015 ve vzdálenosti 11 095 km rychlostí 13,78 km/s. K Charonu, měsíci planety Pluto, se sonda přiblíží na vzdálenost 26 700 km a bude se pohybovat vzájemnou rychlostí 13,88 km/s.

V současné době NASA zvažuje ještě druhou misi do oblasti Kuiperova pásu, tentokrát se počítá s průletem kolem planety Uran. Start by se mohl uskutečnit na přelomu let 2008/2009. Sonda v ceně 550 miliónů dolarů by prolétla kolem Urana v roce 2014 za pomoci gravitačního manévru při průletu kolem Jupitera a pokračovala by v letu do oblasti Kuiperova pásu.

Kuiperův pás by byl hlavním cílem sondy New Horizons 2 Kuiper Belt. "Planeta Uran se bude nacházet v blízkosti dráhy sondy a my využijeme této návštěvy k výzkumu planety moderními přístroji," říká Alan Stern, hlavní vědecký poradce ze Southwest Research Institute. Naposled Urana zkoumala americká kosmická sonda Voyager 2, která kolem planety prolétla 24. 1. 1986 (samozřejmě nepočítáme-li pozorování pozemními dalekohledy či pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST).

Zdroj: pluto.jhuapl.edu a Spaceflight 5/2005
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



23. vesmírný týden 2026

23. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 1. 6. do 7. 6. 2026. Měsíc po úplňku mění fázi k poslední čtvrti. Venuše je na večerní obloze opravdu výrazná a nyní se velmi nápadně blíží trochu slabšímu Jupiteru. Hodně blízko budou už v neděli 7. 6. Nízko už je večer vidět i Merkur. Velmi nízko na ranní obloze začíná být vidět Saturn. Sluneční aktivita je zatím nízká. Možná se objeví první noční svítící oblaka (NLC). V kosmonautice nejvíce, byť negativně, zaujala exploze rakety New Glenn během příprav k misi NG-4. Před 60 lety pokračoval intenzivně program Gemini a před 15 lety dolétal raketoplán Endeavour.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

Hodina Jupiterovy rotace

Titul Česká astrofotografie měsíce za duben 2026 obdržel snímek a video Karla Sandlera s názvem „Hodina Jupiterovy rotace“ Soutěž Česká astrofotografie měsíce je, jak již název naznačuje, zaměřena zejména na fotografie. Ovšem vesmír není statický, na obloze se vše pohybuje, a to od těch

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

NGC 5907

NGC 5907 a supernova SN 2026kid – zánik hviezdy v galaxii pozorovanej zboku Na fotografii je špirálová galaxia NGC 5907 v súhvezdí Drak. Je známa aj pod prezývkami Knife Edge Galaxy alebo Splinter Galaxy, pretože ju zo Zeme pozorujeme takmer presne zboku. Namiesto klasických špirálových ramien tak vidíme predovšetkým jej úzky, pretiahnutý disk s výrazným prachovým pásom. Galaxia leží približne 46 až 50 miliónov svetelných rokov od Zeme a na oblohe má zdanlivú jasnosť okolo 11. magnitúdy. Zaujímavosťou tejto galaxie je aj jej okolie. Na veľmi hlbokých snímkach sa okolo NGC 5907 ukazujú mimoriadne slabé hviezdne prúdy – pozostatky dávnej gravitačnej interakcie, pravdepodobne po pohltení menšej trpasličej galaxie. Takéto štruktúry sú stopami dlhodobého vývoja galaxií a pripomínajú, že ani galaxie nie sú nemenné ostrovy hviezd, ale dynamické systémy, ktoré sa počas miliárd rokov vyvíjajú, deformujú a navzájom ovplyvňujú. Na tejto fotografii sa však nachádza ešte jeden mimoriadne zaujímavý detail. V disku galaxie je zachytená supernova SN 2026kid – výbuch hviezdy, ku ktorému došlo v tejto vzdialenej galaxii. Supernovu objavil japonský pozorovateľ Yasuo Sano 22. apríla 2026. Mne sa túto oblasť podarilo fotografovať práve v čase jej objavu a mám aj snímky z niekoľkých nocí predtým, na ktorých ešte tento objekt viditeľný nie je. Samostatný výrez priložený k fotografii ukazuje presnú pozíciu supernovy v galaktickom disku. Supernova typu II vzniká na konci života veľmi hmotnej hviezdy. Keď hviezda vyčerpá jadrové palivo, jej jadro už nedokáže odolávať vlastnej gravitácii. Prudko sa zrúti a vonkajšie vrstvy hviezdy sú odvrhnuté do priestoru obrovskou explóziou. Na krátky čas môže takáto udalosť zažiariť jasnejšie než miliardy bežných hviezd. Zároveň obohacuje svoje okolie o ťažšie prvky, z ktorých môžu neskôr vzniknúť nové hviezdy, planéty a aj chemické prvky potrebné pre život. Na snímke je SN 2026kid len nenápadný bod v úzkom páse vzdialenej galaxie. V skutočnosti však ide o svetlo z katastrofickej udalosti, ktorá sa odohrala pred desiatkami miliónov rokov. Jej fotóny putovali vesmírom približne tak dlho, ako je vzdialenosť galaxie samotnej, a dorazili k nám práve v čase, keď bola táto supernova objavená. LRGB+Ha+NIR verzia Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton astrograf 200/800 (200/600 F3), Starizona Nexus 0.75x komakorektor, Touptek ATR585M, AFW-M, Touptek LRGB filtre, Baader SHO UltraHighspeed F2 3,5-4nm, Baader SLOAN i´, Gemini EAF focuser, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, DIY Rapsberry Pico klapka s flat panelom, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (observatory control system). Software: NINA, Astro pixel processor, GraXpert, Pixinsight, Adobe photoshop Lights 81x180sec. R, 66x180sec. G, 70x180sec. B, 288x120sec. + 98x180sec. L, 85x600sec Halpha, 27x120sec + 31x180sec. SLOAN i´, flats, master darks, master darkflats Gain 150, Offset 300. 11.4. až 22.5.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »