Úvodní strana  >  Články  >  Kosmonautika  >  Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

Sonda k Plutu odstartuje v lednu 2006

New_Horizons_2.jpg
V laboratořích aplikované fyziky Johns Hopkins University byla v březnu 2005 dokončena montáž první kosmické sondy NASA k planetě Pluto a do oblasti tzv. Kuiperova pásu. Sonda je pojmenována New Horizons Pluto-Kuiper Belt. Diskutuje se také o možnosti vypuštění druhé sondy New Horizons 2 Kuiper Belt s průletem kolem planety Uran.

Start sondy New Horizons Pluto Kuiper Belt se uskuteční z kosmodromu Cape Canaveral pomocí nosné rakety Atlas V 551, doplněné urychlovacím stupněm Star 48B na tuhou pohonnou látku.

Startovní okno pro let k Plutu se otevírá 11. 1. 2006 a trvá do 14. 2. 2006. Jestliže se start uskuteční v průběhu prvních 23 dnů startovního okna, bude sonda zkoumat rovněž planetu Jupiter během gravitačního manévru. K největšímu přiblížení sondy k Jupiteru dojde ve dnech 25. 2. až 2. 3. 2007. Sonda se bude v této fázi letu pohybovat rychlostí 21 km/s. New Horizons prolétne 3krát až 4krát blíže k oblačné vrstvě Jupitera než sonda Cassini, a to ve vzdálenosti 31,7 až 32,4 poloměrů Jupitera. Kolem Pluta sonda prolétne v červenci 2015.

New_Horizons_draha.jpg

V opačném případě sonda zamíří přímo k Plutu (bez průletu kolem Jupitera), přičemž se prodlouží doba letu k této nejvzdálenější planetě. Pokud se start z nějakých důvodů neuskuteční během startovního okna počátkem roku 2006, bude ještě možné sondu vypustit v náhradním termínu ve dnech 2. až 15. 2. 2007. Nebude však možné realizovat gravitační urychlení průletem kolem Jupitera (planeta se bude v době průletu sondy drahou Jupitera nacházet mimo toto "křížení" drah) a průlet kolem Pluta se uskuteční až v roce 2020.

Po průletu kolem Pluta se sonda Pluto-Kuiper Belt stane prvním vyslancem lidstva, který bude mít za úkol studovat zblízka tělesa Kuiperova pásu za drahou planety Neptun. Tato etapa je naplánována na období 2016 až 2020.

Předpokládá se, že sonda New Horizons Pluto-Kuiper Belt prolétne kolem Pluta 14. 7. 2015 ve vzdálenosti 11 095 km rychlostí 13,78 km/s. K Charonu, měsíci planety Pluto, se sonda přiblíží na vzdálenost 26 700 km a bude se pohybovat vzájemnou rychlostí 13,88 km/s.

V současné době NASA zvažuje ještě druhou misi do oblasti Kuiperova pásu, tentokrát se počítá s průletem kolem planety Uran. Start by se mohl uskutečnit na přelomu let 2008/2009. Sonda v ceně 550 miliónů dolarů by prolétla kolem Urana v roce 2014 za pomoci gravitačního manévru při průletu kolem Jupitera a pokračovala by v letu do oblasti Kuiperova pásu.

Kuiperův pás by byl hlavním cílem sondy New Horizons 2 Kuiper Belt. "Planeta Uran se bude nacházet v blízkosti dráhy sondy a my využijeme této návštěvy k výzkumu planety moderními přístroji," říká Alan Stern, hlavní vědecký poradce ze Southwest Research Institute. Naposled Urana zkoumala americká kosmická sonda Voyager 2, která kolem planety prolétla 24. 1. 1986 (samozřejmě nepočítáme-li pozorování pozemními dalekohledy či pomocí Hubblova kosmického dalekohledu HST).

Zdroj: pluto.jhuapl.edu a Spaceflight 5/2005
Převzato: Hvězdárna Valašské Meziříčí




O autorovi

František Martinek

František Martinek

Narodil se v roce 1952. Na základní škole se začal zajímat o kosmonautiku, později i o astronomii. V roce 1978 nastoupil na Hvězdárnu Valašské Meziříčí na pozici odborného pracovníka, kde v různých funkcích pracoval až do konce února 2014. Věnoval se především popularizační a vzdělávací činnosti. Od roku 2003 publikuje krátké články o novinkách v astronomii a kosmonautice na stránkách www.astro.cz. I po odchodu do důchodu spolupracuje s valašskomeziříčskou hvězdárnou a podílí se na přípravě obsahu stránek www.astrovm.cz. Ve volném čase se věnuje rekreační turistice.



4. vesmírný týden 2026

4. vesmírný týden 2026

Přehled událostí na obloze a v kosmonautice od 19. 1. do 25. 1. 2026. Měsíc je mezi novem a první čtvrtí. Saturn s Neptunem jsou večer na jihozápadě, Uran je nejvýše a nad jihovýchodem je jasný Jupiter. Tři nejmenší planety jsou v zorném poli koronografu SOHO. Aktivita Slunce je zvýšená a nelze vyloučit ani slabší polární záře. Kromě komety 24P/Schaumasse, viditelné nejlépe v druhé polovině noci, připomínáme také zmínku o nadějných kometách jarní oblohy. S blížící se misí Artemis II kolem Měsíce jsme mohli na Floridě zaznamenat vývoz rakety SLS i s mobilní startovní věží na startovní rampu. Před 20 lety startovala na svou misi sonda New Horizons, tehdy ještě k planetě Pluto. Před 40 lety snímal Voyager 2 zblízka Uran.

Další informace »

Česká astrofotografie měsíce

M27 přes 1.54m Dánský dalekohled, La Silla

Titul Česká astrofotografie měsíce za prosinec 2025 obdržel snímek autorů Kamil Hornoch a Martin Myslivec s názvem M27 – Dumbbell Nebula Kalendář ukazuje datum 14. srpna 1758 a francouzský astronom Charles Messier na observatoři v Hôtel de Cluny v Paříži pátrá po Halleyově kometě. Pátrá však již

Další informace »

Poslední čtenářská fotografie

24P/Schaumasse

Kométa 24P/Schaumasse zachytená 19. januára 2026 v skorých ranných hodinách, ešte pred svitaním. Na prvý pohľad pôsobí nenápadne, no v strede záberu vyniká jemne zelenkastá koma – oblak plynov a prachu, ktorý sa uvoľňuje zo zmrznutého jadra kométy pri priblížení k Slnku. Jemný náznak chvosta sa stráca v pozadí hviezdneho poľa a pripomína, že kométa je „živý“ objekt: z noci na noc mení polohu aj vzhľad. Zaujímavý kontrast dotvára aj drobná vzdialená galaxia na okraji záberu – statické hlboké pozadie oproti objektu, ktorý prelieta našou Slnečnou sústavou. Technické údaje: Vybavenie: SkyWatcher NEQ6Pro, GSO Newton 200/800 (200/600 F3) + Starizona Nexus 0.75×, Touptek ATR585M mono, AFW-M + Touptek LRGB filtre, Gemini EAF, guiding TS Off-axis + PlayerOne Ceres-C, SVBony 241 power hub, automatizovaná astrobúdka s mojím vlastným OCS (Observatory Control System). Software: NINA, Astro Pixel Processor, PixInsight, Adobe Photoshop. Expozície: LRGB 18x60sec. na každý kanál, master bias, flats, darks, darkflats. Gain 150, Offset 300. 19.1.2026 Belá nad Cirochou, severovýchod Slovenska, bortle 4

Další informace »